Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
62 A 34/2026 - 89.pdf
PDF · 0 B
No categories available
62 A 34/2026 - 89
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci
žalobců: a) Mgr. P. Z.
bytem X
b) K. Z.
bytem X
c) R. G.
bytem X
d) J. G.
bytem X
žalobci b) až d) zastoupeni Mgr. P. Z., obecným zmocněncem
proti
žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje
sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín
za účasti: 1. CFA + H s.r.o.
sídlem Štefánikova 1393, Uherské Hradiště – Mařatice
2. EG.D, s.r.o.
sídlem Lidická 1873/36, Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2026, č. j. KUZL 36006/2026,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému ani osobě zúčastněné na řízení 1 se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
IV. Osoba zúčastněná na řízení 2 nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Městský úřad Uherské Hradiště, odbor stavebního úřadu (dále též „stavební úřad“), rozhodnutím ze dne 5. 2. 2026, č. j. MUUH-SŽP/68990/2025/SrbZ/RPO 1, povolil odstranění stavby „objekt č. p. X na pozemku st. parc. č. XA a doplňkových staveb na pozemku parc. č. XB“, vše v k. ú. X (dále též „stavba“). Žalobci se řízení o povolení odstranění stavby účastnili jakožto vlastníci sousedních pozemků. Proti záměru odstranění stavby podali námitky a následně se proti rozhodnutí o povolení odstranění stavby odvolali.
2. Odvolání žalobců žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
II. Žaloba
3. Žalobci považují napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný se konkrétně nevypořádal s odvolacími námitkami týkajícími se ochrany veřejného zdraví, rozsahu azbestové zátěže, rizika sekundární kontaminace, technologického postupu demontáže, ochranných pásem, kontinuálního monitoringu vláken a dopadů na okolní obytnou zástavbu. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je příliš obecné, formalistické a založené toliko na odkazech na budoucí postupy, které v době vydání rozhodnutí nebyly známé. Správní orgány se spokojily s neurčitým příslibem budoucího dodržení právních předpisů, aniž by konkrétní bezpečnostní opatření zakotvily přímo do výroku rozhodnutí.
4. Žalovaný dostatečně nezjistil skutkový stav bez důvodných pochybností. V řízení nebyla provedena nezávislá analýza rizik šíření azbestových vláken, odborná studie dopadů na okolní obytnou zástavbu, modelace proudění a šíření nebezpečných částic, posouzení meteorologických vlivů ani odborné posouzení sekundární kontaminace okolních pozemků. Rozhodnutí bylo vydáno bez dostatečných odborných podkladů, přestože jde o demolici značného množství karcinogenního materiálu v bezprostřední blízkosti obytných domů.
5. Správní orgány porušily rovněž zásadu předběžné opatrnosti, neboť otázky bezpečnosti přesunuly až do budoucích fází, kdy dojde k realizaci demolice. Azbest, který se v budově nachází, je vysoce nebezpečnou karcinogenní látkou. Správní orgány tak měly postupovat mimořádně restriktivně a preventivně s ohledem na hustou obytnou zástavbu v okolí, blízkost rodinných domů, možné dlouhodobé zdravotní následky, latentní dobu azbestózy a dalších onemocnění, resp. nemožnost efektivně odstranit následky případné kontaminace. Postup správních orgánů je v rozporu s principem prevence a s ochranou veřejného zdraví.
6. Napadené rozhodnutí představuje rovněž nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalobců, do práva na ochranu zdraví a na příznivé zdravotní prostředí. Nebyl proveden test proporcionality mezi zájmem stavebníka na demolici a zájmem obyvatel na ochraně zdraví a majetku. Správní orgány nezvážily alternativní možnosti řešení a nezabývaly se otázkou, zda lze demolici provést bezpečně bez rizika kontaminace okolního území.
7. Napadené rozhodnutí je rovněž v rozporu s veřejným zájmem na ochraně zdraví obyvatel Uherského Hradiště a na ochraně životního prostředí. Při neodborné manipulaci s azbestem může dojít ke kontaminaci okolních nemovitostí, ke znečištění půdy a ovzduší, k dlouhodobým zdravotním následkům obyvatel města, k poklesu hodnoty okolních nemovitostí a k ohrožení širší veřejnosti. Veřejný zájem na ochraně zdraví a prevenci nevratných škod musí mít přednost před ekonomickým zájmem na rychlém odstranění stavby.
8. Navrhují proto, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a přiznal žalobcům právo na náhradu nákladů řízení.
9. Současně žalobci podali návrh na přiznání odkladného účinku žalobě a na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne 17. 7. 2026, č. j. 62 A 34/2026 -74, soud žalobě přiznal odkladný účinek a návrh na vydání předběžného opatření zamítl.
III. Vyjádření žalovaného
10. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. Odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobní námitky jsou z velké části totožné s odvolacími námitkami. Vzhledem k tomu, že správní řízení tvoří jeden celek, odkazuje i na odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu o povolení odstranění stavby.
11. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Podstatou všech žalobních bodů je skutečnost, že jak stavební úřad, tak žalovaný nestanovili podrobný technologický postup prováděných demoličních prací již v prvostupňovém, resp. v napadeném rozhodnutí. V rozhodnutí o povolení odstranění stavby však lze těžko prokazovat splnění povinností při provádění prací, které teprve započnou. Stavebníkovi byly stavebním úřadem stanoveny podmínky respektující požadavky dotčených orgánů a závazných předpisů upravujících ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Plnění těchto podmínek a jejich kontrola bude probíhat v průběhu realizace záměru. Demolici budou provádět osoby, jimž zákon ukládá povinnosti při přípravě, provádění a odstraňování staveb. Případné neplnění těchto povinností bude sankcionováno ze strany správních orgánů. Další podmínky budou stavebníkovi uloženy v rámci řízení před krajskou hygienickou stanicí, která následně bude dohlížet na jejich plnění při realizaci záměru.
12. Jak je uvedeno v prvostupňovém rozhodnutí, odstraňování azbestu bude probíhat v souladu se zákonem a s podmínkami stanovenými v souhlasných závazných stanoviscích dotčených orgánů. Azbest bude odstraňován za monitoringu krajské hygienické stanice, která vydá souhlas s jeho odstraněním na základě detailního technologického postupu, který vypracuje generální dodavatel. Ekologickou likvidaci azbestu bude provádět oprávněný stavební podnikatel dle schválených postupů a v souladu s podmínkami a stanovisky krajské hygienické stanice.
13. Účelem dokumentace předkládané v rámci povolování záměru není stanovení detailních technologických postupů. Stavební úřad v rámci řízení posuzuje koncepční řešení ochrany veřejných zájmů. Otázka ochrany veřejného zdraví v souvislosti s azbestem byla posouzena krajskou hygienickou stanicí, jakožto příslušným dotčeným orgánem. Její závazné stanovisko bylo souhlasné. Má se tak za to, že ochrana veřejného zdraví je zajištěna. Stavebnímu úřadu nepřísluší svévolně rozšiřovat požadavky na stavebníka nad rámec dotčených orgánů.
14. Navrhuje tedy žalobu zamítnout.
IV. Vyjádření stavebníka
15. Stavebník (osoba zúčastněná na řízení 1) ve svém vyjádření ze dne 1. 6. 2026 navrhl, aby soud žalobu zamítl. Vyslovil pochybnost, zda vůbec došlo ke zkrácení práv žalobců, resp. k zásahu do jejich právní sféry v takové intenzitě a způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobci v žalobě pouze opakují své námitky, se kterými se žalovaný dostatečně vypořádal. Stavební úřad si obstaral veškerá potřebná stanoviska dotčených orgánů. Žalobci v žalobě konstruují povinnosti, které nelze dovodit ze žádného právního předpisu. Stavební úřad nemůže svévolně nad rámec právní úpravy a vyjádření krajské hygienické stanice rozšiřovat požadavky na stavebníka ohledně zamýšlených stavebních prací. Správní orgány dostatečně porovnaly intenzitu hrozícího zásahu do základních práv žalobců. Co se týče veřejného zájmu na ochraně zdraví obyvatel města a životního prostředí, je v zájmu všech, aby povolená demolice proběhla a nebezpečný materiál byl jednou provždy zlikvidován za přísných podmínek stanovených správními orgány.
V. Posouzení věci
16. Žaloba není důvodná.
17. Vzhledem k tomu, že usnesením ze dne 17. 7. 2026, č. j. 62 A 34/2026 -74, přiznal soud žalobě odkladný účinek, rozhodl o věci přednostně (§ 56 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , dále jen „s. ř. s. “, ve spojení s § 308 stavebního zákona).
18. Soud úvodem uvádí, že nemá pochyby o aktivní legitimaci žalobců. Žalobci byli účastníky řízení o povolení odstranění stavby podle § 247 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb. , stavebního zákona, jakožto vlastníci pozemků sousedících s odstraňovanou stavbou. Povolením odstranění stavby obsahující azbest v jejich sousedství nepochybně může dojít k zásahu do jejich vlastnických práv, práva na příznivé životní prostředí a na ochranu veřejného zdraví. Napadené rozhodnutí tedy může zasahovat do jejich veřejných subjektivních práv ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
19. Ze správního spisu vyplývá, že dne 3. 3. 2025 podal stavebník žádost o povolení záměru odstranění stavby bývalého závodu OP Prostějov obsahujícího administrativní a provozní část. K žádosti připojil dokumentaci pro odstranění stavby, zejména dokumenty D.A Technická zpráva z ledna 2025, arch. č. 24KPS31, a B Souhrnná technická zpráva z ledna 2025, arch. č. 24KPS31 (dále „souhrnná technická zpráva“), obě vypracované společností KLI-MEK projekt s.r.o. Dále přiložil závazná stanoviska dotčených orgánů, konkrétně závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví - Krajské hygienické stanice Zlínského kraje (dále také „KHS“) ze dne 25. 2. 2025,
č. j. R/2025/21820/2, a jednotné environmentální stanovisko vydané Městským úřadem Uherské Hradiště, odborem stavebního úřadu a životního prostředí, ze dne 3. 2. 2025 č. j. MUUH-SŽP/11005/2025/PavA (dále jen „JES“; viz příloha žádosti o povolení odstranění stavby na
č. l. 1 správního spisu).
20. Žalobci v průběhu řízení podali proti záměru námitky, neboť měli za to, že nebyl dostatečně zhodnocen možný dopad demolice stavby na okolní nemovitosti, na životní prostředí a na zdraví obyvatel, jelikož stavba obsahuje azbest, silně karcinogenní látku (konkrétně EZALIT B – materiál obsahující azbest v předpokládaném množství 21,7 t). Namítali, že v průběhu odstraňování stavby může hrozit kontaminace ovzduší a okolních nemovitostí azbestovými vlákny a azbestovým prachem. Trvali proto na tom, aby byl před vydáním rozhodnutí vypracován podrobný technologický postup demolice, aby byl proveden technický průzkum konstrukcí obsahujících azbest, zajištěna kontrola prací KHS a aby byla veřejnost informována o rizicích a způsobu ochrany. Stavební úřad tyto námitky vyhodnotil tak, že podmínky pro nakládání s azbestem uvedené v závazných stanoviscích dotčených orgánů, v dokumentaci pro odstranění stavby a v právních předpisech jsou dostačující. Odstranění stavby tudíž povolil a v rozhodnutí stanovil podmínky odstraňování stavby. Žalovaný závěry stavebního úřadu potvrdil.
21. Soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti. Vycházel přitom z toho, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno jen těm nejzávažnějším vadám, pro které není možné dané rozhodnutí vůbec meritorně přezkoumat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2021, č. j. 1 As 330/2020 -80). Byť lze dát za pravdu žalobcům, že vypořádání některých námitek žalovaným je stručné, není tato skutečnost sama o sobě vadou, je-li z rozhodnutí zřetelná myšlenková linie správního orgánu a důvody, o něž své závěry opřel
(např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2026, č. j. 2 As 1/2025 -35). Podle soudu napadené rozhodnutí tyto požadavky splňuje a závěry žalovaného přezkoumat lze.
22. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul, že prvostupňové rozhodnutí všechny zákonné požadavky splňuje. Stavební úřad podle žalovaného postupoval v souladu se zákonem a podanou žádost přezkoumal nejen z hlediska souladu se zákony, ale i se závaznými stanovisky dotčených orgánů. Dostatečně se zabýval i tím, zda byl samotný záměr v souladu s požadavky zvláštních předpisů, a přezkoumal úplnost projektové dokumentace. Nelze navíc pominout, že velká část odvolacích námitek se shoduje s námitkami, které již žalobci uplatnili v rámci řízení o povolení odstranění stavby, a že jsou uplatněné námitky ryze obecné. Vzhledem k tomu, že správní řízení tvoří jeden celek, žalovaný nepochybil, pokud v napadeném rozhodnutí v podrobnostech odkázal na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, v němž se stavební úřad s námitkami žalobců přezkoumatelně vypořádal (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2020,
č. j. 7 As 124/201920 , ze dne 11. 10. 2018, č. j. 7 As 276/2017 -28, nebo ze dne 31. 10. 2014,
č. j. 6 As 161/2013 -25). Navíc převážná část odvolacích námitek zpochybňovala správnost závěru stavebního úřadu, že do rozhodnutí není nutné včlenit konkrétní podmínky pro nakládání s azbestem. Pokud správní orgány poukázaly na to, že předmětné otázky budou řešeny až v navazující fázi řízení, je pak vcelku logické, že stavebníkovi v rozhodnutí o odstranění stavby bližší podmínky demolice stavby nestanovily. Otázka, zda tento závěr správních orgánů obstojí, je však otázkou zákonnosti napadeného rozhodnutí, nikoliv otázkou přezkoumatelnosti. Podle soudu tak napadené rozhodnutí obsahuje dostatečné odůvodnění a řádné vypořádání odvolacích námitek. Lze jej tedy věcně přezkoumat. Námitka nepřezkoumatelnosti není důvodná.
23. Sporu je mezi účastníky především o to, zda se správní orgány dostatečně zabývaly možnými dopady demolice stavby obsahující azbest na okolí. Jelikož i další žalobní námitky s touto otázkou souvisí, soud se nejprve obecně zabýval tím, zda správní orgány při povolení odstranění stavby zohlednily veškeré zákonné požadavky.
24. Mezi účastníky řízení není sporu v tom, že azbest je nebezpečnou karcinogenní látkou, s níž je nutno nakládat s náležitou opatrností. Nešetrné zacházení s výrobky s obsahem azbestu vedoucí k jejich rozbití uvolňuje azbestový prach, který je velmi nebezpečný pro lidské zdraví. Vdechování azbestových vláken je spojeno se zdravotními obtížemi, kterými jsou azbestóza, hyalinóza pleury, plicní karcinom a mezoteliom pleury. V některých případech se může objevit i rakovina zažívacího traktu a rakovina hrtanu. To je také důvod, pro který byla výroba stavebních materiálů obsahujících azbest v 90. letech 20. století celosvětově zakázána (BURSÍKOVÁ, L. a kol. Stavební zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 1968.). Právní řád proto stanoví podmínky pro práci s azbestem, pro jeho likvidaci a pro odstraňování staveb obsahujících azbest.
25. Podle § 247 odst. 1 stavebního zákona je možné stavbu, která podléhá povolení nebo obsahuje azbest, odstranit pouze na základě povolení odstranění stavby.
26. Podle § 248 odst. 1 písm. c) stavebního zákona žádost o povolení odstranění stavby kromě obecných náležitostí podle správního řádu mimo jiné obsahuje informaci o tom, zda jde o stavbu, v níž je obsažen azbest nebo lze přítomnost azbestu očekávat. Z odst. 2 citovaného ustanovení dále plyne, že součástí žádosti musí být dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazné stanovisko, nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno stavebním zákonem, nebo jiným právním předpisem. Obsahuje-li stavba azbest, musí dokumentace pro odstranění stavby podle přílohy č. 10 vyhlášky č. 131/2024 Sb. , o dokumentaci staveb, obsahovat souhrnnou technickou zprávu, ve které je třeba uvést zejména výsledky stavebního průzkumu, včetně vyhodnocení přítomnosti azbestu a jiných nebezpečných látek ve stavbě, a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi; při zjištění výskytu azbestového materiálu ve stavbě je nutno specifikovat opatření a postupy odpovídající požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s azbestem.
27. Veškeré tyto náležitosti stavebníkem předložená dokumentace obsahuje. V souhrnné technické zprávě jsou pod bodem g) shrnuty výsledky průzkumu stávajícího stavu bouraných konstrukcí, včetně vyhodnocení přítomnosti azbestu. Mimo jiné je zde konkrétně uvedeno: „Ocelové sloupy jsou opláštěny materiálem EZALIT 2x15 mm. Obvodové panely (LOP) jsou z interiéru opláštěny materiálem EZALIT B“. Dále jsou v ní v souvislosti s azbestem pod bodem i) podrobně rozebrány zásady bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně specifikace opatření a postupů při práci s azbestem. Nejedná se přitom toliko o odkazy na zákonná ustanovení, ale jsou zde obsáhle rozvedena jednotlivá opatření, mj. povinnost zajistit, aby do ovzduší nebyla uvolňována azbestová vlákna a azbestový prach, aby byly odpady obsahující azbest ukládány pouze na skládky k tomu určené, povinnost zajistit provádění prací v kontrolovaném pásmu, jeho vyznačení apod. V podrobnostech soud odkazuje na dokumentaci obsaženou ve správním spisu (viz příloha žádosti na č. l. 1 správního spisu).
28. Má-li být odstraňována stavba obsahující azbest, je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví. Tímto orgánem je krajská hygienická stanice [§ 82 odst. 2 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví], která vydává závazná stanoviska ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 77 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví. Stavebník v řízení předložil souhlasné závazné stanovisko KHS ze dne 25. 2. 2025, č. j. R/2025/21820/2. V něm se uvádí, že „po zhodnocení předložených podkladů s požadavky právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví (…) KHS ZK se záměrem souhlasí“. V odůvodnění je pak mimo jiné popsáno, že materiál obsahující azbest bude odstraněn odbornou firmou, prostor staveniště bude oplocen a opatřen výstražnými tabulkami a bude vyznačeno kontrolované pásmo při odstraňování materiálu obsahujícího azbest. Podle závazného stanoviska mají být práce s azbestem podrobněji řešeny v rámci samostatného hlášení prací s azbestem dle § 41 zákona o ohraně veřejného zdraví. Toto hlášení má být dle podáno nejméně 30 dní před zahájením prací s azbestem a má být zpracováno v souladu s § 5 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. I povinnost předložit souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví tedy byla splněna.
29. Kromě výše uvedeného bylo třeba k žádosti připojit rovněž vyjádření ke změně dokončené stavby podléhající povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými
k opětovnému použití. Dotčeným orgánem oprávněným vydat závazné stanovisko byl obecní úřad obce s rozšířenou působností [§ 146 odst. 3 písm. b) zákona č. 541/2020 Sb. , o odpadech]. Toto stanovisko se podle § 151 odst. 2 zákona o odpadech samostatně nevydává, pokud se jedná o záměr, který vyžaduje jednotné environmentální stanovisko. V nynějším případě bylo namísto závazného stanoviska podle zákona o odpadech vydáno jednotné environmentální stanovisko, neboť šlo o úkon stanovený předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (§ 2 odst. 1 zákona č. 148/2023 Sb. , o jednotném environmentálním stanovisku). I tuto podmínku stavebník splnil a k žádosti přiložil souhlasné JES, dle kterého je záměr z hlediska vlivů na všechny dotčené složky životního prostředí (v tomto případě pouze na oblast odpadového hospodářství) přípustný. Ve stanovisku je uvedeno, že dle § 85 zákona o odpadech musí být při nakládání s odpadem obsahujícím azbest zajištěno, aby nedocházelo k uvolňování azbestových vláken či prachu do ovzduší. Odpady, které nejsou určeny pro opětovné využití, mají být předány do zařízení, které je k nakládání s nimi určeno ve smyslu § 13 odst. 1 písm. b) zákona odpadech a má k tomu oprávnění.
30. Vůči oběma závazným stanoviskům podali žalobci v průběhu řízení podněty k jejich přezkumu.
31. Závazným stanoviskem KHS se zabývalo Ministerstvo zdravotnictví, které ve sdělení ze dne 8. 10. 2025, č. j. MZDR 23252/2025-2/OZV (č. l. 20 správního spisu), uvedlo, že neshledalo důvody k zahájení přezkumu. Potvrdilo, že podrobnější řešení prací s azbestem v samostatném hlášení prací s azbestem podle § 41 zákona o ochraně veřejného zdraví podaného KHS nejméně 30 dní před jejich zahájením je v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany zdraví. Předmětný požadavek shledalo ministerstvo jako dostačující.
32. JES, které se zabývalo především podmínkami nakládání s odpadem, potvrdil Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, závazným stanoviskem ze dne 29. 9. 2025, č. j. KUZL 87748/2025 (č. l. 19 správního spisu). Krajský úřad JES doplnil o další závazné podmínky, mj. o povinnost stavebníka předem zajistit písemnou smlouvu, na základě které bude řešeno nakládání s odpady (především s těmi obsahujícími azbest) z demolice. Podle stanoviska krajského úřadu je v ostatních ohledech otázka nakládání s odpadem obsahujícím azbest řešena v rámci projektové dokumentace předložené stavebníkem správně. Krajský úřad odkázal na příslušné předpisy, které bude muset stavebník dodržet. Co se týče ostatních požadavků, které žalobci vůči záměru vznesli v rámci podnětů k přezkumu, ty podle krajského úřadu nemají oporu v zákoně.
33. Podmínky vyplývající ze závazných stanovisek převzal stavební úřad do výroku prvostupňového rozhodnutí. Stavebníkovi uložil závazné podmínky pro odstranění stavby, které musí při demolici dodržet. Zmínit lze především povinnost provést odstranění stavby podle předložené dokumentace (jež obsahuje podrobné podmínky pro práce s azbestem), povinnost zajistit provedení demoličních prací zhotovitelem, který má k této činnosti oprávnění, povinnost dodržet podmínky stanovené v závazných stanoviscích dotčených orgánů, jakož i povinnost podat samostatné hlášení prací s azbestem podle § 41 zákona o ochraně veřejného zdraví KHS a povinnost zajistit, aby při nakládání s odpady obsahujícími azbest nedošlo k uvolňování azbestových vláken či prachu do ovzduší podle § 85 zákona odpadech.
34. Soud je s ohledem na výše uvedené přesvědčen, že správní orgány nepochybily, pokud podmínky a podklady shromážděné ve správním řízení ohledně nakládání s azbestem při odstraňování stavby považovaly za dostatečné pro udělení povolení k odstranění stavby. Byly doloženy všechny zákonem vyžadované podklady vypracované stavebníkem i souhlasná stanoviska dotčených orgánů. Podmínky stanovené stavebním úřadem v rozhodnutí (mj. převzaté ze závazných stanovisek) postačují k tomu, aby byla při odstraňování stavby zajištěna ochrana životního prostředí, okolních nemovitostí a zdraví obyvatel (včetně žalobců). Další požadavky, které žalobci v řízení vznáší, jdou nad rámec zákona. Námitky o nedostatečnosti předložených podkladů tedy nejsou nedůvodné.
35. Lze doplnit, že povinnosti vyplývající stavebníkovi přímo ze zákona jsou právně závazné, bez ohledu na to, zda jsou v rozhodnutí podrobně popsány či zda je v něm obsažen pouhý odkaz na dané zákonné ustanovení. Povinnosti vyplývající ze zákona jsou nadto závazné i v případě, že v rozhodnutí vůbec zmíněny nejsou, neboť jsou platnou součástí právního řádu a jejich případné porušení může být sankcionováno. V nynějším případě jde zejména o podmínky pro používání biologických činitelů a azbestu plynoucí z § 41 zákona o ochraně veřejného zdraví a podmínky stanovené v § 85 zákona o odpadech. Právně závazné jsou rovněž podmínky stanovené stavebním úřadem v prvostupňovém rozhodnutí, neboť ty tvoří výrokovou část rozhodnutí. Odstranění stavby v rozporu s povolením představuje přestupek podle § 301 odst. 1 písm. n) stavebního zákona. Zhotovitel, který bude demolici provádět, je ze zákona povinen odstraňovat stavbu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a dokumentací pro odstranění stavby (§ 163 odst. 2 stavebního zákona).
36. Hypotetické subjektivní obavy žalobců, že podmínky stanovené stavebním úřadem nebudou při odstraňování stavby dodrženy, sice z lidského hlediska mohou být do jisté míry pochopitelné, nemůžou však vést k vyžadování přísnějších podmínek a povinností po stavebníkovi nad rámec právních předpisů. Ostatně z podkladů shromážděných ve správním řízení je zřejmé, že si stavebník je svých zákonných povinností vědom a nic nenasvědčuje tomu, že by hodlal podmínky stanovené stavebním úřadem při odstraňování stavby bagatelizovat či popírat. Ani tato námitka tak není důvodná.
37. Soud nepřisvědčil ani námitce nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Požadavek na provádění žalobci vyjmenovaných analýz a studií jde nad rámec zákona. Skutkový stav byl v předcházejícím správním řízení podle soudu zjištěn dostatečně.
38. Odmítnout je nutno rovněž obecné výtky žalobců, že se správní orgány spokojily s neurčitými odkazy na budoucí postupy a neurčitými přísliby dodržení právních předpisů, resp. že odložily otázky bezpečnosti postupů do budoucích fází. Jedná se spíše o nepochopení posloupnosti jednotlivých kroků při odstraňování stavby obsahující azbest ve stavebním řízení. Jak vysvětlil žalovaný v napadeném rozhodnutí, není nijak neobvyklé, že stavebník nejprve obstará rozhodnutí o odstranění stavby a až poté vybere dodavatele, který odstranění stavby odborně zajistí při respektování podmínek stanovených v rozhodnutí stavebního úřadu (viz podmínka 3 prvostupňového rozhodnutí). Pokud by totiž odstranění stavby nebylo stavebním úřadem povoleno či pokud by byly stanoveny podmínky, které předem vybraný dodavatel není schopen dodržet, postrádají kroky stavebníka směřující k výběru dodavatele před vydáním rozhodnutí o povolení odstranění stavby relevanci. Brojí-li žalobci svojí argumentací proti skutečnosti, že dle rozhodnutí o povolení odstranění stavby mají být práce s azbestem řešeny v samostatném hlášení prací s azbestem podaném KHS nejméně 30 dnů před zahájením prací, ani v tom nemohou být úspěšní, neboť daný postup vyplývá přímo ze zákona (§ 41 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví). Ani námitka porušení zásady předběžné opatrnosti tak není důvodná.
39. Souhlasit nelze ani s tím, že napadeným a prvostupňovým rozhodnutím došlo k nepřiměřenému zásahu do práv žalobců. Žalobci navrhovaný test proporcionality mezi zájmy stavebníka na demolici a zájmem obyvatel na ochraně zdraví a majetku nemusel být prováděn, neboť dotčené orgány shledaly, že demolice nepředstavuje riziko pro okolní nemovitosti. Otázkou ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel se správní orgány zabývaly dostatečně, přičemž vycházely ze stanovisek dotčených orgánů. Vydaná rozhodnutí nejsou v rozporu s veřejným zájmem. Možné nepříznivé následky, které mohou podle žalobců nastat v budoucnu při neodborné manipulaci s azbestem, jsou důvodem, proč zákon pro práci s azbestem stanovuje povinnosti, jejichž splnění bylo ověřeno i v projednávaném případě. Nejedná se však důvod, pro který by demolice staveb s azbestem neměly být vůbec prováděny. Jak přiléhavě poukazuje stavebník, ve veřejném zájmu je naopak zajištění odborného odstranění těchto staveb pod dohledem orgánů veřejné moci při splnění zákonem stanovených podmínek. To bylo v nynějším případě splněno.
40. K důkazním návrhům žalobců uvedeným v bodě VII. žaloby soud uvádí následující. Důkazní návrhy 1–4 jsou listin y obsažené ve správním spise. Ze správního spisu soud při přezkumu napadeného rozhodnutí vychází, aby ověřil skutkový a právní stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu, nicméně dokazování správním spisem se neprovádí (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. 9 As 430/2017 -101, ze dne
14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015 -56, nebo ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 -117). Stejně tak nebylo třeba provádět dokazování fotografiemi lokality a okolní obytné zástavby (důkazní návrh 5), neboť tyto důkazní návrhy byly vyčerpány v rámci rozhodnutí soudu o odkladném účinku. Dokazování odbornými studiemi a veřejně dostupnými informacemi o zdravotních rizicích azbestu (důkazní návrh 6) soud zamítl pro nadbytečnost, neboť mezi stranami není sporu o nebezpečnosti azbestu ani o zdravotních rizicích, které může způsobovat. Nadbytečný je rovněž důkazní návrh 7 na zpracování znaleckého posudku z oboru ochrany veřejného zdraví a životního prostředí, neboť ve správním řízení byla vypracována závazná stanoviska dotčených orgánů vystupujících na úseku ochrany životního prostředí (a přezkoumána nadřízenými orgány); takový postup je podle soudu pro náležité zjištění skutkového stavu dostatečný.
VI. Závěr a náklady řízení
41. Soud tedy shledal námitky žalobců nedůvodnými. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšly najevo žádné vady, k nimž soud musí přihlížet z úřední povinnosti, soud zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s.
42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobci nebyli ve věci úspěšní, proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. Soud proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.
43. Stavebník (osoba zúčastněná na řízení 1) by podle § 60 odst. 5 věta první s. ř. s. s. ř. s. měl právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, neboť v řízení bránil své právo, které mu vyplývalo z rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že mu však v souvislosti s nynějším řízením žádné náklady nevznikly (z obsahu spisu náklady stavebníka nevyplývají a ani on sám náhradu nákladů řízení nepožadoval), soud stavebníkovi náhradu nákladů řízení nepřiznal. Pokud jde o osobu zúčastněnou na řízení 2, ta nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soudem nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti, s níž by jí náklady řízení vznikly. Soud ani neshledal žádný vážný důvod, pro který by měl osobě zúčastněné na řízení 2 přiznat právo na náhradu jiných nákladů řízení (§ 60 odst. 5 věta druhá a třetí s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 1. října 2026
David Raus v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: R. L.