Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 471/2026

33 Cdo 471/2026-109

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců Mgr. Vladimíra Berana a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně M & M reality holding a. s., se sídlem v Praze 1, Krakovská 583/9 (identifikační číslo osoby: 274 87 768), zastoupené Mgr. Peterem Harmečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13, proti žalovanému M. H., zastoupenému Mgr. Ing. Jurajem Dulíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 28, o 144 111 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2025, č. j. -93, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 3. 2025, č. j. -56, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 144 111 Kč s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 13. 8. 2024 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. 10. 2025, č. j. -93, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 139 755 Kč s úroky z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z této částky od 13. 8. 2024 do zaplacení; ve zbývajícím rozsahu zamítavý výrok potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud vyšel ze zjištění, že dne 22. 8. 2023 uzavřeli účastníci „Výhradní dohodu o zprostředkování“ (dále jen „Dohoda“), v níž se žalobkyně zavázala obstarat pro žalovaného příležitost uzavřít se zájemcem o koupi bytové jednotky č. 1498/9 v budově čp. XY v obci XY, k. ú. XY, s podílem na společných částech 518/8466 (dále jen „předmětná nemovitost“) kupní smlouvu nebo smlouvu o budoucí kupní smlouvě a žalovaný se zavázal zaplatit za to žalobkyni provizi za zprostředkování. V Dohodě byla uvedena kupní cena, za kterou měla být předmětná nemovitost nabízena (tato cena byla postupnými dodatky měněna), a sjednaná výše provize. Smluvními stranami bylo sjednáno, že žalobkyni vznikne nárok na provizi i v případě, kdy zprostředkovávaná smlouva bude uzavřena do jednoho roku po ukončení Dohody, bude-li uzavřena se zájemcem, kterého žalovanému opatřila žalobkyně. Mezi sjednané povinnosti žalobkyně patřilo doporučení kupní ceny na základě monitoringu realitního trhu, inzerce nemovitosti a provedení prohlídek se zájemci. Dohoda byla uzavřena na dobu do 21. 11. 2023. Na základě realitní činnosti opatřila žalobkyně pro žalovaného zájemce o koupi předmětné nemovitosti J. M., jemuž dne 30. 3. 2023 umožnila prohlídku předmětné nemovitosti. Dne 11. 3. 2024 uzavřel žalovaný jako prodávající s kupujícími J. a L. M. kupní smlouvu, kterou na ně převedl vlastnické právo k předmětné nemovitosti za sjednanou kupní cenu 3 850 000 Kč. Sjednanou provizi žalobkyni nezaplatil.

Zatímco soud prvního stupně na podkladě těchto zjištění, s podporou závěrů dovozených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. , uzavřel, že žalobkyni nárok na provizi za obstarání příležitosti uzavřít kupní smlouvu nevznikl, neboť – byť žalovaný uzavřel kupní smlouvu se zájemcem, kterého vyhledala žalobkyně – nebyla kupní smlouva uzavřena v době trvání smluvního vztahu účastníků založeného Dohodou a byla uzavřena ve znění obsahu, který se ve výši kupní ceny lišil od Dohody, odvolací soud shledal nárok žalobkyně na zaplacení provize po právu. Uzavřel, že žalobkyně splnila závazek obstarat žalovanému příležitost uzavřít kupní smlouvu na předmětnou nemovitost s jí vyhledaným zájemcem J. M., s nímž žalovaný do jednoho roku po skončení Dohody kupní smlouvu skutečně uzavřel. Nepřisvědčil soudu prvního stupně, že nárok na provizi žalobkyni nevznikl proto, že kupní smlouva nebyla uzavřena za trvání Dohody. Takový závěr podle něho pomíjí jak ustanovení § 2454 o. z., tak vlastní smluvní úpravu vzniku nároku na provizi podle právního jednání z 22. 8. 2023. Žalobkyně splnila závazek přijatý v Dohodě a žalovaný žalobkyní obstaranou příležitost využil, když v době do jednoho roku po skončení Dohody uzavřel kupní smlouvu s žalobkyní vyhledaným zájemcem. Jinak řečeno, podmínky sjednané pro vznik nároku na provizi byly splněny. Dosažením konkrétní výše kupní ceny nebyl nárok na provizi podmíněn,částka uvedená v Dohodě, resp. jejích dodatcích, představovala cenu, za niž měla být předmětná nemovitost zájemcům o koupi nabízena, nešlo o závazně sjednanou podstatnou náležitost zprostředkovávané kupní smlouvy; výsledná kupní cena mohla být i jiná. Závěry dovozené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. , odvolací soud nepoužil s odůvodněním, že kauzy jsou skutkově odlišné. V nyní posuzované věci se žalobkyně nezavázala zprostředkovat žalovanému uzavření kupní smlouvy za závazně stanovenou kupní cenu. Akceptovat postup žalovaného by podle odvolacího soudu znamenalo odepřít odměnu zprostředkovateli, který splnil svůj závazek ze smlouvy o zprostředkování – tedy vyhledal pro protistranu zájemce, s nímž uzavřela kupní smlouvu. To by znamenalo zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, nerespektoval-li, že k uzavření zprostředkovávané kupní smlouvy došlo až po skončení Dohody a předmětná nemovitost byla prodána za jinou (nižší) kupní cenu, než byla uvedena v Dohodě. Prosazuje, že otázka vzniku nároku na provizi žalobkyně měla být poměřována optikou rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. , jehož závěry odvolací soud nerespektoval.V intencích závěrů dovozených v citovaném rozsudku (a potažmo i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. ) by žalobkyni vznikl nárok na provizi pouze tehdy, uzavřel-li by jejím přičiněním kupní smlouvu, kterou by předmětnou nemovitost prodal za v Dohodě (jejím dodatku) uvedenou kupní cenu, což se nestalo; od kupujících obdržel kupní cenu ve výši 3 850 000 Kč. Protože žalobkyně podle názoru dovolatele nesplnila základní podmínky sjednané ve smlouvě o zprostředkování, tedy neobstarala mu příležitost uzavřít s jím vyhledaným zájemcem kupní smlouvu na předmětnou nemovitost za cenu ve výši 3 970 000 Kč, nevznikl jí nárok na sjednanou provizi. Nadto dovolatel namítá, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo přičiněním žalobkyně, ale výhradně jeho činností, kdy sám vyhledal kupce a určil částku, za kterou byl ochoten předmětnou nemovitost koupit. V poslední řadě žalovaný odvolacímu soudu vytkl, že nesprávně zjistil obsah Dohody, uzavřel-li skutkově, že smluvní strany vznik nároku na provizi žalobkyně nepodmínily dosažením určité konkrétní kupní ceny (že podle jejich ujednání mohla být kupní cena dosažená podle kupní smlouvy uzavřené do jednoho roku po skončení zprostředkovatelské smlouvy jiná /i nižší/ než cena uvedená v Dohodě).

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Podle , není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

Přípustnost dovolání není s to založit námitka, že se odvolací soud v otázce vzniku nároku na provizi za zprostředkování odchýlil od závěrů dovozených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. , podle nichž ke vzniku nároku zprostředkovatele na provizi nepostačuje, že mezi zájemcem o zprostředkování a zprostředkovatelem vyhledanou osobou byla uzavřena kupní smlouva, nešlo-li o smlouvu určitého obsahu stran výše kupní ceny. Lze přisvědčit odvolacímu soudu v tom, že závěry dovozené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. (popř. v rozsudku ze dne 1. 12. 2021, sp. zn. ) na nyní posuzovaný případ nedopadají proto, že dovoláním napadené rozhodnutí je založeno na odlišném skutkovém terénu než odkazovaná rozhodnutí. V posuzovaném případě totiž odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění, že za částku uvedenou v Dohodě, resp. jejím posledním dodatku, měla být předmětná nemovitost vyhledaným zájemcům o koupi nabízena, že nešlo o kupní cenu, jíž muselo být při uzavření kupní smlouvy dosaženo, aby žalobkyni vznikl nárok na provizi.

Námitka dovolatele, že k uzavření kupní smlouvy s manžely M. nedošlo přičiněním žalobkyně, nýbrž výhradně jeho činností, a jeho výhrady vůči skutkovým závěrům odvolacího soudu stran obsahu Dohody, tedy vůči zjištění o tom, co si smluvní strany dne 22. 8. 2023 sjednaly, nepředstavují uplatnění způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení; dovolatel jimi brojí proti správnosti, popř. úplnosti skutkových zjištění, z nichž odvolací soud při právním posouzení věci vycházel.

Skutková zjištění, na nichž založil právní posouzení věci odvolací soud, nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit; dovolací soud z nich vychází. Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle Hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

I když žalovaný v dovolání výslovně brojí i proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu, žádné konkrétní výhrady vůči nim neuvedl. Ostatně proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné podle

Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 10. 2026

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu