Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
54 A 24/2026 - 8.pdf
PDF · 0 B
No categories available
54 A 24/2026 - 8
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci
žalobce:
MUDr. J. L., narozený X
bytem X
zastoupený Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou
sídlem Aloise Jiráska 1367/1, 415 01 Teplice
proti
žalovanému:
Městský úřad Podbořany
sídlem Mírová 615, 441 17 Podbořany
o žalobě proti nečinnosti Městského úřadu Podbořany v řízení vedeném pod sp. zn. PODBO/6687/2025,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou, kterou do datové schránky soudu dodala Mgr. Šrámková, advokátka, domáhal toho, aby soud přikázal žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení sp. zn. PODBO/6687/2025 ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Uvedl, že řízení bylo zahájeno příkazem ze dne 17. 7. 2025, č. j. OD/56230/2025/Kar, sp. zn. PODBO/6687/2025, který byl žalobci doručen dne 21. 7. 2025. Žalobce podal proti příkazu dne 28. 7. 2025 odpor, jenž byl podán z datové schránky K. D., zástupkyně žalobce, neboť sám žalobce nedisponuje datovou schránkou. Zdůraznil, že žalovaný zástupkyni žalobce nevyzval k předložení plné moci prokazující zmocnění k podání odporu proti příkazu. Žalovaný zůstal v daném řízení nečinný.
2. V žalobě byla jako zástupkyně žalobce označena Mgr. Šrámková, advokátka. Jmenovaná advokátka k žalobě připojila plnou moc, která však nebyla podepsána žalobcem, a to ani v elektronické formě. Jí předložená plná moc tedy neprokazovala její oprávnění zastupovat žalobce v řízení o podané žalobě.
3. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), které je podle § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.), přiměřeně použitelné i pro řízení před správními soudy, musí každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.
4. Vzhledem k tomu, že advokátka Mgr. Šrámková neprokázala při podání žaloby oprávnění zastupovat žalobce, soud ji přípisem ze dne 9. 9. 2026 vyzval, aby ve lhůtě do 5 dnů od doručení výzvy předložila plnou moc opatřenou podpisem žalobce; tato výzva jí byla doručena dne 9. 9. 2026. Na tuto výzvu Mgr. Šrámková nijak nereagovala. Soud ji proto usnesením ze dne 21. 9. 2026, č. j. 54 A 24/2026-7, opětovně vyzval ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení k předložení plné moci podepsané žalobcem, která by Mgr. Šrámkovou opravňovala podat za žalobce žalobu. Jmenovaná advokátka byla poučena o tom, že nebude-li plná moc soudu ve stanovené lhůtě předložena, soud žalobu odmítne.
5. Ani na tu výzvu, která jí byla doručena do datové schránky dne 21. 9. 2026, však advokátka Mgr. Šrámková nijak nereagovala a požadovanou plnou moc, která by byla podepsána žalobcem, soudu nepředložila.
6. Podle § 32 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. musí zástupce účastníka doložit své oprávnění účastníka zastupovat „již při prvním úkonu, který ve věci učinil“. Nedoložením oprávnění zastupovat vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil. Doložení plné moci zástupce je považováno za jednu z podmínek řízení. Tento názor potvrdil i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007-247, v němž uvedl, že „ve správním soudnictví jsou podmínky řízení vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. § 103 o. s. ř. podpůrně za použití § 64 s. ř. s.). Jsou chápány jako podmínky přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu. … Teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení.“
7. Nesplnění povinnosti stanovené v § 32 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. představuje odstranitelný nedostatek podmínek řízení. Soud je pak povinen postupovat v souladu § 37 odst. 5 s. ř. s. a vyzvat účastníka, resp. zástupce, aby doložil plnou moc nebo jiným způsobem prokázal udělení plné moci (obdobně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2010, č. j. 8 As 31/2010–60).
8. Závěr, podle kterého nedostatek procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř.), formuluje např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. 10. 1982, sp. zn. 3 Cz 73/82, uveřejněný ve Sborníku IV. Nejvyššího soudu, SEVT, Praha 1986, str. 719 - 720 nebo usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Ve druhém z citovaných rozhodnutí Nejvyšší soud též vysvětlil, že učinila-li určitá osoba procesně právní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje v řízení sama (svým jménem) procesní práva, ale jedná za zastoupeného. Opatřením soudu k odstranění nedostatku průkazu zastoupení je zpravidla výzva tomu, kdo vystupuje jako zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou moc, nebo aby k udělení plné moci došlo ústně do protokolu; to platí jak v případě, že plná moc nebyla v řízení doložena vůbec, tak v případě, že byla předložena s takovými nedostatky, pro které ji nelze považovat za platnou (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1997, pod číslem 36).
9. Skutečnost, že zastoupení není přes odpovídající opatření soudu doloženo, se v případě, že šlo o zastoupení při procesním úkonu, jímž se zahajuje řízení, může projevit dvojím způsobem. V případě, že podání, jímž se zahajuje řízení, je podepsáno i účastníkem řízení (osobou, jejímž jménem ten, kdo vystupuje jako zmocněnec, v řízení jedná), pohlíží soud nadále na uvedeného účastníka jako na osobu, jež v řízení zastoupena není. Je-li ovšem takové podání podepsáno jen tvrzeným zástupcem účastníka, vede okolnost, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nezdařilo odstranit, k zastavení řízení. Je tomu tak - v intencích výše citovaného rozhodnutí - proto, že bez průkazu zastoupení nelze připustit, aby údajný zmocněnec vykonával v řízení práva osoby, která (dovedeno do důsledku) ani nemusí vědět, že někdo zneužil jejího jména (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 344/2004).
10. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že advokátka Mgr. Lenka Šrámková přes výzvu soudu nesplnila povinnost uloženou jí § 32 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., a neodstranila nedostatek jedné z podmínek řízení spočívající v nedoložení řádné plné moci zástupkyně žalobce. Neodstranění tohoto nedostatku podmínky řízení brání tomu, aby soud v řízení pokračoval. Protože žaloba doručená soudu dne 8. 9. 2026 je podepsána toliko jmenovanou advokátkou, postupoval soud v intencích výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 344/2004, a žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl (s. ř. s. neumožňuje v tomto případě řízení zastavit).
11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ústí nad Labem 5. října 2026
Mgr. Ladislav Vaško v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.