Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 A 4/2026 - 40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci

žalobce: N. N. D.

st. přísl. Vietnamská socialistická republika

zastoupený Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou

se sídlem Moravské nám. 13, 602 00 Brno

proti

žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie

sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2026, č. j. CPR-19463-2/ČJ-2026-930310-V242, ve věci správního vyhoštění,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek (dále jen „správní orgán I. stupně“) vydala dne 3. 4. 2026 rozhodnutí, č. j. KRPT-92330-30/ČJ-2026-070022 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), jímž bylo žalobci podle , o pobytu cizinců (dále jen „“), uloženo správní vyhoštění a byla stanovena doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (dále jen „Evropské unie a smluvních států“), v délce 2 let. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně dále podle zákona o pobytu cizinců stanovilo žalobci dobu k vycestování z členských států Evropské unie a smluvních států do země státního občanství žalobce nebo třetí země, kde je oprávněn pobývat, nebo která ho přijme, a to dobu 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

2. Žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal k žalovanému odvolání, o němž žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 6. 2026, č. j. CPR-19463-2/ČJ-2026-930310-V242 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodl tak, že se odvolání podle , (dále jen „s. ř.“), zamítá a rozhodnutí správního orgánu I. stupně se potvrzuje.

3. Žalobce se žalobou podle a násl. , (dále jen „“), ze dne 25. 6. 2026, domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žaloba

4. Žalobce v žalobě brojil proti napadenému rozhodnutí v celém jeho rozsahu, neboť jím byl zkrácen na svých právech takovým způsobem, že to mělo za následek jeho nezákonnost. Žalovaný ani správní orgán I. stupně nepostupovali v souladu se zákony tak, aby byla chráněna práva a oprávněné zájmy žalobce. Takovýto postup je přitom v rozporu s § 2 odst. 1 a 3, § 3 a § 4 odst. 1 s. ř. Jak napadené rozhodnutí, tak rozhodnutí správního orgánu I. stupně, dále žalobce označil za nepřezkoumatelná.

5. Žalobce zejména namítal, že mu správní orgán I. stupně neumožnil se řádným způsobem seznámit s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k nim, případně navrhnout jejich doplnění tak, jak to stanoví § 36 odst. 3 s. ř. Žalobce nesouhlasí s tvrzením správního orgánu I. stupně, který v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že v řízení postupoval v souladu s právními předpisy, žalobci byla poskytnuta potřebná součinnost a ve smyslu § 36 s. ř. mu byla dána možnost navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

6. Žalobce namítal zjevný rozpor mezi dokumenty obsaženými ve správním spise. Z protokolu o výslechu účastníka řízení vyplývá, že byl žalobce vyslechnut správním orgánem I. stupně v čase od 9:49 do 10:50. Zároveň je však součástí správního spisu „Seznámení se s podklady řízení“, kde správní orgán I. stupně oznamuje, že byly v projednávané věci shromážděny veškeré podklady pro vydání rozhodnutí, a kde žalobce potvrzuje, že se s těmito podklady, důkazy a spisovým materiálem řádně seznámil a nepožaduje se k těmto důkazům a podkladům vyjádřit, a to dne 3. 4. 2026 v 10:00 hodin. Z uvedeného tak plyne, že se žalobce prokazatelně nemohl v 10:00 seznámit s veškerými podklady pro vydání rozhodnutí, protože až do 10:50 probíhal jeho výslech. Protokol o výslechu, jakožto důležitý podklad pro vydání rozhodnutí, v 10:00 ještě ani neexistoval. Takovýto postup nelze považovat za naplnění práva zaručeného v s. ř., resp. práva na spravedlivý proces zaručenéhod.

7. Sdělení obsažené vě „Seznámení se s podklady řízení“ o tom, že se žalobce nepožaduje vyjádřit ke shromážděným podkladům a důkazům, je podle žalobce třeba označit za neúčinné. Účastník řízení se totiž podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu může svého práva podle s. ř. platně vzdát až poté, co bylo dokazování ukončeno a účastník byl seznámen s kompletním správním spisem. Vzdání se práva „dopředu“, tedy před výslechem či během něj, je absolutně neplatné a neúčinné, neboť účastník v danou chvíli nemůže vědět, k jakým konkrétním důkazům se vlastně vyjadřuje.

8. Konečně žalobce uvedl, že vzhledem k postupu správního orgánu I. stupně neměl, jakožto osoba neznalá práva, možnost posoudit svou situaci a ani se nemohl poradit o předmětu řízení s právním zástupcem, namítnout případné překážky k vycestování, shromáždit důkazy na svou obranu, navrhovat provedení dalších důkazů či žádat o mírnější opatření. S ohledem na rychlý sled všech událostí, kdy bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně vydáno v den, který bezprostředně následoval po dni zajištění žalobce, nebyla žalobci poskytnuta žádná přiměřená ani minimální lhůta tak, aby mohl obsah spisu posoudit, případně věc konzultovat s právním zástupcem, a zvážit tak svou obranu v rámci řízení. Z toho důvodu rovněž žalobce dovozuje zásah do svého práva na obhajobu vyplývajícího z práva na spravedlivý proces.

III. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 3. 8. 2026, v němž plně odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, kde se podrobně k celé věci vyjádřil a přezkoumatelným způsobem uvedl důvody, pro které bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně.

10. K námitce nezákonnosti rozhodnutí správního orgánu I. stupně z důvodu zkrácení práv žalobce žalovaný uvedl, že nepřehlédlu „seznámení s podklady řízení“, která obsahuje časový údaj, jenž je z důvodu probíhajícího výslechu v rozporu s s. ř. V tomto směru dále označil způsob zachycení uvedeného úkonu, jakož i řazení dokumentů ve spise, za nešťastné, když mohou vyvolat pochybnost o přesné časové posloupnosti jednotlivých úkonů. Podle žalovaného je však nutné vycházet z toho, že byl žalobce po celou dobu až do 12:00 hodin zajištěn, a byl tak v dispozici správního orgánu I. stupně. Poslední podstatný podklad pro rozhodnutí, resp. protokol o výslechu žalobce, tak vznikal v jeho přítomnosti a za účasti tlumočníka.

11. V rámci výslechu byl žalobce poučen o jeho právu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, o právu vyjádřit v řízení své stanovisko, o právu vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí a o právu nahlížet do spisu. Žalobce se dále po dotazu správního orgánu I. stupně nechal slyšet, že nežádá doplnění výpovědi a že nechce uvést další skutečnosti, načež vyhotovený protokol o výslechu též podepsal.

12. Přestože žalovaný neztotožňuje podpis žalobce na protokolu o jeho výslechu s úkonem seznámení s podklady podle § 36 odst. 3 s. ř., je zřejmé, že měl žalobce jak v průběhu výslechu, tak i po jeho skončení, faktickou a reálnou možnost uplatnit svá další tvrzení či procesní návrhy a navrhnout důkazy. Přesto této své možnosti nevyužil. Žalovaný tak měl za to, že případná dílčí nepřesnost v časovém zachycení úkonu neměla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalobce byl o svých procesních právech poučen, byl po rozhodnou dobu přítomen před správním orgánem I. stupně a po skončení výslechu výslovně neuplatnil žádný další návrh ani tvrzení.

13. Námitka, že žalobce neměl žádnou možnost procesní obrany, podle žalovaného rovněž neobstojí. Žalobce byl o svých procesních právech poučen, byl mu k dispozici tlumočník, a měl tak možnost uplatnit jakékoliv své další tvrzení či návrhy. Ze spisu však nevyplývá, že by některého svého práva využil. Tvrzení žalobce, že by se ve lhůtě 5 až 7 dnů k celé věci podrobněji vyjádřil, označil žalovaný toliko za hypotetické. Ve správním řízení je podstatné, zda žalobce dostal reálnou možnost svá procesní práva uplatnit, což se stalo; s. ř. v tomto ohledu žádnou lhůtu nestanoví. Tento závěr je nepřímo potvrzen i skutečností, že žalobce nadále ani ve své žalobě nekonkretizuje, jaké nové skutečnosti, důkazy nebo návrhy by v řízení uplatnil, pokud by mu byla dána delší lhůta k vyjádření. Jak vyplývá z protokolu o výslechu žalobce, žalobce ani netrval na přítomnosti svého právního zástupce.

14. Žalovaný byl přesvědčen, že se v napadeném rozhodnutí podrobně a přezkoumatelným způsobem vypořádal s otázkou přiměřenosti dopadu rozhodnutí správního orgánu I. stupně do soukromého a rodinného života žalobce. Délka uloženého správního vyhoštění podle žalovaného odpovídá délce a závažnosti protiprávního jednání. V řízení navíc byly zjištěny a posouzeny veškeré rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch žalobce.

15. Konečně tak žalovaný uvedl, že je dle jeho názoru jak napadené rozhodnutí, tak rozhodnutí správního orgánu I. stupně, plně v souladu se zákonem, neshledal na nich ani na postupu při jejich vydání žádná pochybení, a proto navrhnul zamítnutí žaloby.

IV. Rozhodné skutečnosti ze správního spisu

16. Součástí správního spisu je kopie dokladu žalobce Povolení k pobytu č. 001621152 (dále jen „Povolení k pobytu“), z něhož se podává, že měl žalobce povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky z důvodu studia s dobou platnosti do 30. 6. 2025. Povolení k pobytu Vydalo Ministerstvo vnitra dne 15. 5. 2024. Žalobce je příslušníkem Vietnamské socialistické republiky.

17. Z úředního záznamu ze dne 2. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-1/ČJ-2026-070022, plyne, že dne 2. 4. 2026 v čase 20:30 hod. provedla hlídka policie pobytovou kontrolu na adrese Hlavní třída č. 43a, Ostrava, v restauračním zařízení RONG VANG 2, IČ: 622 58 893. Kontrola byla zaměřena na odhalování nelegální migrace v obci Ostrava. Na místě byl kontrolován žalobce, který předložil Povolení k pobytu a cestovní pas Vietnamu č. X. Lustrací v systémech policie bylo zjištěno, že byl žalobci dne 30. 6. 2025 ukončen dlouhodobý pobyt, který mu byl udělen za účelem studia. Z tohoto důvodu byl dne 2. 4. 2026 v čase 20:45 hod. žalobce zajištěn dle

18. Dne 3. 4. 2026 vydal správní orgán I. stupně oznámení o zahájení správního řízení, č. j. KRPT-92330-20/ČJ-2026-070022, na jehož základě bylo s žalobcem podle § 46 odst. 1 s. ř. zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o pobytu cizinců.

19. Usnesením ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-21/ČJ-2026-070022, rozhodl správní orgán I. stupně podle s. ř. a podle , soudních tlumočnících a soudních překladatelích, tak, že se žalobci ustanovuje tlumočník z jazyka vietnamského do jazyka českého a naopak, a to pan/paní Bc. M. T., protože bylo zjištěno, že žalobce neovládá český jazyk.

20. Ve správním spise je dále založen protokol o výslechu účastníka správního řízení ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-29/ČJ-2026-070022 (dále jen „protokol o výslechu“), ze kterého vyplývá, že jej v souladu s § 18 odst. 1 s. ř. ve spojení s § 169j zákona o pobytu cizinců sepsal správní orgán I. stupně v 09:49 hod. Součástí protokolu o výslechu je též poučení žalobce mj. o jeho procesních právech a povinnostech. V protokolu o výslechu je uvedeno, že žalobce poučení v plné míře porozuměl. Rovněž porozuměl důvodu, proč je s ním předmětný protokol sepisován. Žalobce výslovně nechtěl využít svého práva nevypovídat a netrval ani na přítomnosti svého právního zástupce.

21. Žalobce v rámci výslechu vypověděl, že se na území schengenského prostoru nachází od 5. 6. 2023, přičemž zde vstoupil za účelem studia v Ostravě na Vysoké škole báňské (dále jen „VŠB“). Po celou dobu svého pobytu pobýval v Ostravě, kde nejprve bydlel na studentské koleji VŠB, posléze se přestěhoval do centra Ostravy, přičemž přesnou adresu si nepamatuje, ale je to v okolí ulice Dlouhá. Dále žalobce přiznal, že si je vědom toho, že mu byl ke dni 30. 6. 2025 ukončen dlouhodobý pobyt. Z území nevycestoval, neboť neměl peníze na letenku domů a chtěl se pokusit dostat zpět na VŠB za účelem studia. Povolení k pobytu si neprodloužil, protože neměl potvrzení o studiu. Byl si vědom toho, že na území Evropské unie pobývá neoprávněně. Žalobce uvedl, že v České republice nemá žádné příbuzné ani jiné rodinné vazby; nemá ani v Evropské unii žádnou osobu, kvůli které by případné ukončení jeho pobytu na území bylo z hlediska zásahu do jeho soukromého či rodinného života nepřiměřené. V době výslechu nebyla žalobci známa žádná překážka nebo důvod, který by mu znemožňoval návrat do domovské země; nehrozí mu tam žádné nebezpečí, nelidské ani ponižující zacházení, mučení, otroctví či nevolnictví, ani tam nebude žádným způsobem ohrožován na životě, podrobován výkonu nucených prací či jinak zbavován svobody. V domovské zemi má zaručeno právo na osobní bezpečnost, na účinnou právní ochranu a na spravedlivý proces. Ve Vietnamu má rodinu, za kterou se může vrátit. Nakonec žalobce vypověděl, že rozuměl všem kladeným otázkám, svou výpověď nechtěl nikterak doplnit nebo uvést k předmětné věci další skutečnosti. Protokol si žalobce přečetl, s jeho obsahem souhlasil a nepožadoval žádných změn, oprav ani doplnění v něm, což na konci výslechu stvrdil svým podpisem v 10:50 hod.

22. V dokumentu Seznámení se s podklady řízení ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-28/ČJ-2026-070022 (dále jen „Seznámení se s podklady řízení“), správní orgán I. stupně oznámil, že v rámci správního řízení vedeného ve věci správního vyhoštění vedeného pod č. j. KRPT-92330/ČJ-2026-070022 byly shromážděny veškeré podklady pro vydání rozhodnutí. Ze Seznámení se s podklady řízení dále vyplývá, že se žalobce s podklady, důkazy a spisovým materiálem dne 3. 4. 2026 v 10:00 hod. řádně seznámil a nepožadoval se k těmto podkladům nikterak vyjádřit či je doplnit.

23. Z úředního záznamu o zajištění cizince, č. j. KRPT-92330-3/ČJ-2026-070022, plyne, že zajištění žalobce bylo ukončeno dne 3. 4. 2026 ve 12:00 hod.

24. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-30/ČJ-2026-070022, jímž žalobci uložil správní vyhoštění v souladu s § 119 odst. 1 písm. b) bodem 4 zákona o pobytu cizinců a kterým byla stanovena doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie a smluvních států v délce 2 let. Správní orgán I. stupně při svém rozhodování vycházel z úředního záznamu ze dne 2. 4. 2026, cestovního pasu Vietnamu č. P00420354, předloženého průkazu povolení k pobytu č. 001621152, skutečností zjištěných prověrkou v evidencích a z protokolu o výslechu účastníka správního řízení.

25. Dne 10. 4. 2026 byl správnímu orgánu I. stupně doručen přípis Mgr. Pavlíny Zámečníkové, advokátky, se sídlem Moravské nám. 13, Brno, IČO: 662 56 399 (dále jen „zástupkyně žalobce“), kterým správnímu orgánu I. stupně oznámila převzetí zastoupení žalobce v předmětné věci a zároveň podala neodůvodněné odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Odvolání mělo být doplněno v přiměřené lhůtě poté, co bude zástupkyni žalobce umožněno nahlédnout do správního spisu vedeného pod č. j. KRPT-92330/ČJ-2026-070022.

26. Podáním ze dne 17. 4. 2026 vyzval správní orgán I. stupně zástupkyni žalobce k odstranění nedostatků podání, resp. k doplnění blanketního odvolání, k čemuž zástupkyni žalobce stanovil lhůtu 15 dnů od doručení předmětné výzvy.

27. Z úředního záznamu ze dne 28. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-39/ČJ-2026-070022, vyplývá, že zástupkyně žalobce dne 28. 4. 2026 v 13:00 hod. kontaktovala správní orgán I. stupně, aby reagovala na výzvu ze dne 17. 4. 2026. Zástupkyně žalobce v rámci telefonního hovoru požádala správní orgán I. stupně o prodloužení lhůty k nahlédnutí do spisu a doplnění podaného odvolání, a to z důvodu, že se k v záhlaví uvedenému správnímu orgánu dostaví na předvolání v jiné projednávané věci dne 12. 5. 2026 a v tento den by nahlédla do spisového materiálu ve věci.

28. Správní orgán I. stupně přípisem ze dne 29. 4. 2026 nadepsaným „N. D. N. – akceptování žádosti o prodloužení lhůty“, akceptoval prodloužení lhůty a stanovil zástupkyni žalobce lhůtu k doplnění odvolání do 14. 5. 2026. Téhož dne vydal stejný orgán také potvrzení o podaném odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění. Těmto skutečnostem navzdory zástupkyně žalobce blanketní odvolání nedoplnila.

29. Žalovaný v napadeném rozhodnutí posoudil spisový materiál ve smyslu § 89 odst. 2 s. ř.: „Odvolací orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží […]“. K hledisku zákonnosti uvedl žalovaný, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno na základě dostatečných skutkových zjištění, která byla podložena odpovídajícími podklady. V řízení bylo prokázáno, že se žalobce dopustil protiprávního jednání, pro které bylo zahájeno předmětné správní řízení a za které mu bylo následně správním orgánem I. stupně uloženo správní vyhoštění. Žalovaný konečně shrnul, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno zcela v souladu s právními předpisy.

30. Protože žalovaný neshledal důvody pro změnu nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, odvolání žalobce v souladu s § 90 odst. 5 s. ř. zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

V. Posouzení věci krajským soudem

31. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného [, 2 )]. V souladu s rozhodl bez nařízení jednání.

32. Žaloba není důvodná.

33. Krajský soud zkoumal, zda byl žalobce řádně seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí, správní orgán I. stupně splnil svou povinnost stanovenou v a zda bylo či nebylo upřeno žalobci právo vyjádřit se podkladům, doplnit svá tvrzení a předložit podklady a důkazy pro řádné rozhodnutí věci.

34. Pro správné posouzení věci musel krajský soud podrobně zkoumat obsah správního spisu. Zjistil, že usnesením ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-21/ČJ-2026-070022, ustanovil správní orgán I. stupně žalobci tlumočníka z jazyka vietnamského, a naopak pana Bc. M. T.

35. Součástí správního spisu je oznámení o zahájení správního řízení ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-20/ČJ-2026-070022. Součástí tohoto oznámení je poučení účastníka o tom, že podle § 36 s. ř. má právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k podkladům pro rozhodnutí. Současně byl žalobce poučen, že se může nechat zastupovat zmocněncem na základě plné moci, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, vyjádřit v řízení své stanovisko, nahlížet do spisu, činit si výpisy a požadovat, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Žalobce podepsal samostatně jak vlastní oznámení na straně 1, 2 i 3, tak i vlastní poučení. Oznámení mu bylo přetlumočeno.

36. V protokolu o výslechu účastníka správního řízení ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-29/ČJ-2026-070022, je taktéž uvedeno poučení. Je v něm opětovně uvedeno (pozn. soudu: pro větší přesvědčivost soud znovu rozepisuje již shora uvedené poučení), že žalobce má právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k podkladům pro rozhodnutí, může se nechat zastupovat zmocněncem na základě plné moci, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, vyjádřit v řízení své stanovisko, nahlížet do spisu, činit si výpisy a požadovat, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Taktéž toto poučení žalobce podepsal. Následně žalobce za přítomnosti tlumočníka odpovídal na otázky správního orgánu I. stupně. Správní orgán I. stupně se žalobce otázal, zda žádá doplnění výpovědi, nebo zda chce uvést nějaké další skutečnosti k předmětné věci? Na to žalobce sdělil, že nežádá. Následně žalobce uvedl, že to je vše, co chce k dané věci uvést. Protokol si přečetl, souhlasí s jeho obsahem a nepožaduje žádných změn, oprav ani doplnění v něm. „Ukončeno, přečteno a jako správné podepsáno dne 03.04.2026 v 10:50 hodin“.

37. Ze seznámení se s podklady ze dne 3. 4. 2026, č. j. KRPT-92330-28/ČJ-2026-070022, se podává, že žalobce toto seznámení podepsal za účasti tlumočníka. V seznámení je výslovně uvedeno, že „s podklady, důkazy a spisovým materiálem tohoto řízení ve věci správního vyhoštění jsem byl/a řádně seznámen/a dne 3. 4. 2026 v 10:00 hodin a nepožaduji se k těmto důkazům a podkladům vyjádřit“.

38. Krajský soud musí přisvědčit žalobci, že z časových údajů uvedených na seznámení s podklady a v protokolu o výslechu vyplývá, že právě protokol byl vyhotoven a podepsán v 10:50 hodin, k seznámení s podklady došlo v 10 hodin. Krajský soud není v tomto řízení schopen prokázat, zda se jednalo o písařskou chybu či nikoli. Tomuto závěru by neodpovídalo ani jednací číslo daných dokumentů, jelikož protokol o výslechu obsahuje číslo 29 (č. j. KRPT-92330-29/ČJ-2026-070022) a seznámení s podklady číslo 28 (č. j. KRPT-92330-28/ČJ-2026-070022), tedy i podle čísla jednacího bylo seznámení s podklady vyhotoveno dříve než protokol. Krajský soud proto při posouzení věci vycházel ze žalobcem tvrzené situace, tedy že k výslechu žalobce došlo až poté, co byl seznámen s poklady pro rozhodnutí.

39. Podle § 36 odst. 3 s. ř. „nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, může se účastník, o jehož právním nároku se v řízení rozhoduje, s těmito podklady seznámit pouze v podobě, která nezmaří účel jejich utajení; není-li to možné, sdělí se takovému účastníkovi alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z těchto podkladů vyplývají. Správní orgán si předtím, než účastníkovi umožní seznámit se s podklady podle předchozí věty, vyžádá vyjádření orgánu, který tyto podklady poskytl. Nerozhoduje-li se v řízení o právním nároku účastníka, není takový účastník oprávněn seznámit se s podklady rozhodnutí, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis“.

40. Jak vyslovil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 14. 12. 2016. č. j. -40, podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je smyslem § 36 odst. 3 s. ř. „poskytnout účastníku správního řízení možnost prezentovat správnímu orgánu své stanovisko k důkazním prostředkům, které správní orgán shromáždil ve správním řízení," a „možnost vznést výhrady k podkladům" shromážděným správním orgánem pro jeho rozhodnutí. Naplnění daného ustanovení je tak posuzováno s ohledem na jeho smysl, nikoliv formalisticky (viz rozsudky ze dne 4. 2. 2004, č. j. -63, č. NSS, a ze dne 15. 12. 2004, č. j. -61, č. 958/2006 Sb. NSS).

41. Účelem § 36 odst. 3 s. ř. je poskytnout účastníkům řízení skutková zjištění příslušného správního orgánu proto, aby případně mohli poukázat na jejich věcnou nesprávnost nebo aby mohli navrhnout jejich doplnění. Jinak řečeno, účelem odstavce 3 komentovaného ustanovení je dát účastníkům na vědomí, že se řízení chýlí ke konci a tito mohou uplatnit své celkové stanovisko k projednávané věci a k podkladům rozhodnutí, případně učinit závěrečná vyjádření. Přitom není vyloučeno, aby společně se svým vyjádřením podle odstavce 3 komentovaného ustanovení účastníci řízení navrhli opatření dalších podkladů pro rozhodnutí ve věci (FIALA, Z. a kol. : Praktický komentář. ASPI, komentář k , stav k 1. 5. 2020).

42. Ve věci je rozhodující, že jediným později doplněným podkladem pro rozhodnutí věci byl protokol o výslechu žalobce, tedy do protokolu zachycená žalobcova vlastní výpověď. Tento protokol byl žalobci přetlumočen, obsahoval poučení o všech jeho právech a žalobce jej podepsal bez výhrad. Následně do správního spisu již žádné další, žalobci neznámé podklady nepřibyly. Pro věc je taktéž zásadní, že žalobce ani obecně neuvedl, v čem jej pochybení správního orgánu I. stupně poškodilo a jaké skutečnosti mu postupem správního orgánu I. stupně bylo znemožněno uvést.

43. Žalobce v odvolacím řízení podal toliko blanketní odvolání, které ani po několikerém prodloužení lhůty k doplnění podání nedoplnil. Žalobce v žalobě toliko obecně namítal, že mu nebyla poskytnuta žádná přiměřená lhůta, aby mohl obsah spisu posoudit, konzultovat věc s právním zástupcem a zvážit svou obranu. K tomu krajský soud podotýká, že žalobce zastoupen v řízení před správním orgánem I. stupně nebyl, přes poučení jak v protokolu o výslechu, tak v seznámení s podklady nechtěl ve věci nic doplnit. Žalobce tedy jak v odvolání, tak v žalobě nesdělil konkrétní výhrady k protokolu nebo skutečnosti, které nemohl a chtěl uplatnit, a podklady a důkazy, které nemohl předložit.

44. Krajský soud proto přisvědčil žalobci, že jej správní orgán I. stupně seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí před tím, než byly tyto podklady kompletní. K poškození práv žalobce však nedošlo. Krajský soud má za to, že je třeba zohlednit účel , je tedy třeba zjistit, zda byl žalobce dostatečně informován o podkladech a skutečnostech, ze kterých správní orgán I. stupně vycházel, zda rozhodnutí nebylo pro žalobce překvapivé a měl možnost se proti němu bránit a sdělit veškerá tvrzení a předložit podklady ke svému prospěchu. To v nyní posuzované věci žalobci umožněno bylo, byl tak fakticky naplněn účel s. ř. Požadavek, aby se žalobce následně znovu formálně seznamoval s právě přetlumočeným protokolem o vlastní výpovědi, by za popsaných okolností nepřinesl další ochranu jeho práv. Pokud by krajský soud nevycházel z účelu s. ř., byl by jeho přístup čistě formalistický a nijak by nepřispěl k ochraně žalobcových práv. Krajský soud zohlednil skutečnost, že ne každá procesní vada má vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, tedy že ne každé pochybení správního orgánu má vést ke zrušení napadeného správního rozhodnutí pro vady řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 17. 04. 2026, č. j. -58).

45. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2020, č. j. -30, podle kterého procesně bezvadný ("čistý") postup není hodnotou sám o sobě, nýbrž je pouze nástrojem, jenž má zamezit zásahům do práv účastníků řízení. Požadavek formální preciznosti, podrobnosti a bezrozpornosti postupu správních orgánů, jakož i jednotlivých písemností založených ve spisovém materiálu, tak není možné vnímat absolutně, nýbrž pouze při zohlednění jeho cíle, jímž je spravedlivé řízení vedoucí k vydání zákonného rozhodnutí, jakož i dalších požadavků, kterým musí správní orgán dostát. Mezi ně nepochybně náleží v řízení o uložení správního vyhoštění i jeho rychlost a hospodárnost. Přehnané trvání na formální čistotě i v těch aspektech, které jsou z hlediska konečného rozhodnutí nepodstatné, by tak bylo nepřijatelným formalismem, a mělo by výrazné negativní dopady na délku řízení, aniž by však významněji přispělo k ochraně práv účastníků řízení. Krajský soud shledal, že uvedené závěry plně dopadají i na nyní posuzovanou věc.

46. I kdyby krajský soud pořadí úkonů hodnotil jako formální pochybení správního orgánu I. stupně, není zde patrný možný vliv na zákonnost rozhodnutí. Podklady pro rozhodnutí byly poté, co s nimi byl žalobce seznámen, doplněny toliko o protokol o výslechu žalobce, obsahující pouze jeho výpověď. Žalobce tak věděl, co je jeho obsahem tohoto dokumentu. Žádný jiný – žalobci neznámý podklad rozhodnutí – správní orgán I. stupně do spisu již nedoplnil. Pochybení správního orgánu tak nezasáhlo do žalobcových práv takovým způsobem, že by došlo k vyloučení účelu s. ř. Ke zrušení rozhodnutí nestačí jakákoli procesní vada, ale podstatné porušení, které mohlo způsobit nezákonné rozhodnutí ( ), což se v nyní posuzované věci nestalo.

VI. Závěr a náhrada nákladů řízení

47. Krajský soud ze shora uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, proto ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

48. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšné žalované žádné náklady nad rámec její obvyklé úřední činnosti nevznikly, náhrada nákladů řízení jí tudíž přiznána nebyla (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. –47).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 7. října 2026

Mgr. Jana Volková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. M. P.