Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 80/2026 - 35

-36

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudkyň Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: R. A., zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č. j. OAM680/ZAZA11ZA032025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2026, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025. Tímto rozhodnutím nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle až , o azylu.

[2] Městský soud po zhodnocení azylového příběhu žalobce, po vypořádání všech jeho námitek a po aplikaci relevantní judikatury Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného je zákonné.

[3] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost neměla předepsané náležitosti (byla tzv. blanketní), vyzval Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 7. 7. 2026, č. j. , žalobce k jejímu doplnění. V následném podání pak žalobce (dále jen „stěžovatel“) uvedl k věci samé pouze toto: „Stěžovatel pokládá napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné, neboť neodpovídá na zásadní otázky podané žádosti. Má za to, že je při vypořádání jeho žádosti nezbytné posoudit postavení organizovaného zločinu v domovském státě, činnost policejního orgánu, generální inspekce bezpečnostních sborů a ombudsmana, kdy napadený rozsudek ve shodě s rozhodnutím správního orgánu neposuzuje problematiku postavení stěžovatele, coby osoby jednající v minulosti ve prospěch policie, a to způsobem, který byl protiprávní, kdy stěžovatel po změně režimu již nemá oporu ve svých spolupracovnících v řadách policie a může tak být na jeho jednání nahlíženo jak na trestnou činnost, pro kterou může být stěžovatel pronásledován. Stěžovatel se domnívá, že napadený rozsudek porušuje ustanovení , , neboť nevychází ze zjištěného stavu věci, kdy obavy stěžovatele jsou bagatelizovány a zlehčovány. Stěžovatel před správním orgánem nijak nepopíral své dřívější hříchy a spolupráci s organizovaným zločinem, avšak v současné době žije zcela řádným způsobem života, byť by po nuceném návratu do vlasti na něj dopadala hrozba postihu pro činnost, kterou tehdy vykonával v zájmu státu, kdy pomáhal s násilnými odvody osob vyhýbajících se vojenské službě a s pronásledováním drogově závislých osob, přičemž poté, co absolvoval trest odnětí svobody, tak působil jako policejní provokatér, který měl za úkol vyprovokovat svého známého ke korupčnímu jednání.“

[4] Vyjádřil poté přesvědčení, že totožná situace se může týkat značného množství jeho krajanů, a má tudíž za to, že v tomto ohledu kasační stížnost přesahuje jeho vlastní zájmy a měla by být věcně projednána. Závěrem navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena městskému soudu k novému projednání a rozhodnutí.

[5] Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvedl, že v azylovém řízení byly shromážděny relevantní podklady pro zodpovědné rozhodnutí ve věci. Ani ze současných tvrzení stěžovatele přitom nevyplývá konkrétní a aktuální riziko jeho pronásledování či vážné újmy v případě návratu do země původu. Obavy stěžovatele byly posouzeny individuálně, avšak nebyly shledány natolik konkrétními a podloženými, aby odůvodňovaly přiznání mezinárodní ochrany. Ve zbytku odkázal žalovaný na svoje vyjádření k žalobě ze dne 12. 1. 2026, v němž lze nalézt odpovědi i na námitky obsažené v kasační stížnosti. S ohledem na uvedené navrhl, aby byla kasační stížnost zamítnuta.

[6] Jak bylo již uvedeno výše, byla kasační stížnost podána původně blanketně, a neobsahovala tudíž předepsané náležitosti nutné k jejímu projednání. Nejvyšší správní soud tak musel nejprve posoudit, zda tyto náležitosti splňuje poté, co byla stěžovatelem doplněna. Po zhodnocení obsahu jeho podání (citovaného výše) dospěl soud k závěru, že tomu tak není.

[7] Nejvyšší správní soud předesílá, že kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu, a uplatněné námitky tak musí cíleně směřovat proti rozhodovacím důvodům v něm uvedeným. Stěžovatel je proto povinen uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí krajského soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2017, č. j. , odst. [12], nebo ze dne 29. 1. 2015, č. j. , odst. 140). Nejvyšší správní soud přitom není povinen ani oprávněn nahrazovat stěžovatelův projev vůle, domýšlet za něj argumenty a vyhledávat namísto něj možné vady napadeného soudního rozhodnutí, neníli k jejich přezkumu vázán z úřední povinnosti (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. , publ. pod č. 2162/2011 Sb. NSS, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2020, č. j. , publ. pod č. 4051/2020 Sb. NSS). Kasační stížnost, která nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle , a proto musí být jako nepřípustná odmítnuta (srov. výše uvedené usnesení č. j. ).

[8] Stěžovatel označil ve své kasační stížnosti za zásadní, aby při vypořádání jeho žádosti bylo posouzeno postavení organizovaného zločinu v jeho domovském státě, činnost policejního orgánu, generální inspekce bezpečnostních sborů a ombudsmana. To vše však městský soud při svém rozsáhlém a velmi podrobném vypořádání žalobních námitek učinil (srov. strany 6 až 12 napadeného rozsudku). Tuto skutečnost však stěžovatel ve své kasační stížnosti konkrétně nijak nezohlednil. Text kasační stížnosti navíc postrádá soudržnost a není zřejmé, kam ve svém vyznění vlastně směřuje. Část kasační stížnosti je pak zcela nesrozumitelná (není jasné, jak by mohl soud, byť i jen teoreticky, porušit ustanovení ). V souhrnu lze uzavřít, že ani po doplnění neobsahuje kasační stížnost důvody ve smyslu , a je tak podle nepřípustná. Nejvyšší správní soud ji proto podle ve spojení s odmítl.

[9] Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s )

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 29. října 2026

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu