Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
51 A 43/2026 - 49.pdf
PDF · 0 B
No categories available
51 A 43/2026 - 49
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci
navrhovatelka: Obec Kostomlaty nad Labem
sídlem Hronětice 237, 289 21 Kostomaty nad Labem
zastoupená advokátem Mgr. Robinem Mlynářem
sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice
proti
odpůrci: Městský úřad Nymburk
sídlem Náměstí Přemyslovců 163, 288 02 Nymburk
zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Malovcem
sídlem Náměstí Přemyslovců 15/10, 288 02 Nymburk
za účasti: OnlineNet s.r.o., IČO: 05842191
sídlem Zbožíčko 51, 289 25 Zbožíčko
zastoupená advokátem Mgr. Janem Krátkým
sídlem náměstí Míru 14, 293 01 Mladá Boleslav
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci ze dne 26. 5. 2026, č. j. MUNYM-050/34638/2026/Mik,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Navrhovatelka je povinna zaplatit osobě zúčastněné na řízení na náhradě nákladů řízení částku 12 270 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Jana Krátkého, advokáta.
Odůvodnění:
Vymezení věci a obsah napadeného OOP
1. Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy (dále „napadené OOP“). Tím odpůrce k žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále „stavebník“) podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále „zákon o silničním provozu“), stanovil z důvodu pokládky optických kabelů přechodnou úpravu provozu na silnicích č. II/331 v ulici 9. května, č. III/3317 v ulici Hronětická, č. III/3319 v ulici Doubravská a na místních komunikacích v ulicích K Cihelně, V Uličkách, Pod Sokolovnou, V Zahrádkách, Hradištská, Příčná, Ke Strouze, Zahradní, Nymburská, Nádražní a Na Závisti v obci Kostomlaty nad Labem (dále „dotčené komunikace“) spočívající v umístění dopravního značení (příkazových a zákazových značek) dle schématu dopravně inženýrského opatření, které je nedílnou součástí napadeného OOP, a zároveň stanovil blíže specifikované podmínky pro její realizaci. S ohledem na plánovaný průběh pokládky optických kabelů byla přechodná úprava provozu na dotčených komunikacích stanovena na období od 1. 6. 2026 do 18. 12. 2026, a to v jednotlivých časově a místně vymezených etapách.
2. Konkrétně byla úprava provozu na dotčených komunikacích napadeným OOP stanovena následovně: od 1. 6. 2026 do 31. 7. 2026 – ul. 9. května ul. Hronětická; od 10. 8. 2026 do 14. 8. 2026 – uzavírka ul. K Cihelně; od 18. 8. 2026 do 29. 8. 2026 – uzavírka ul. V Uličkách; od 1. 9. 2026 do 30. 9. 2026 – ul. Pod Sokolovnou, ul. V Zahrádkách, ul. Hradištská; od 1. 10. 2026 do 31. 10. 2026 – ul. Příčná, ul. Ke Strouze, ul. Doubravská, ul. Zahradní a od 2. 11. 2026 do 18. 12. 2026 – ul. Nymburská, ul. Nádražní, ul. Na Závisti.
3. Pro větší přehlednost soud odkazuje na grafické schéma, v němž jsou vyznačeny úseky ulic v obci Kostomlaty nad Labem dotčené předmětnou přechodnou úpravou provozu (modře jsou v grafickém znázornění vyznačeny uzavírky komunikací, červeně práce na chodníku a zeleně práce v zeleném pruhu):
[OBRÁZEK]
4. Z příslušného dopravně inženýrského opatření dále vyplývá přesné rozmístění konkrétních dopravních značek, jakož i skutečnost, že přechodné dopravní značení bude instalováno v pracovní době od 7:00 do 16:00 hodin. Po ukončení prací bude demontováno. Po ukončení pracovní doby nebudou v místě stavby otevřené výkopy. Pracovní úseky budou maximální délky 100 metrů.
5. Vydání napadeného OOP předcházelo vydání správního rozhodnutí ze dne 5. 5. 2025, č. j. MUNYM-050/29307/2025/Mik, kterým příslušný silniční úřad k žádosti stavebníka povolil zvláštní užívání - provádění stavebních prací na stavbě veřejné telekomunikační sítě elektronických komunikací „Rozšíření SEK v k. ú. Ostrá, Kostomlaty nad Labem, Lány u Kostomlat nad Labem, Hronětice, Zbožíčko, Čilec, Dvory u Nymburka, Krchleby, Krchleby u Nymburka, Straky“ a povolení úplné uzavírky místních komunikací, chodník a silnic.
Obsah podání účastníků
Shrnutí návrhu
6. Navrhovatelka namítá, že omezením provozu na místních komunikacích v jejím vlastnictví v rozsahu dle napadeného OOP (tj. po dobu až několika měsíců) dojde k zásahu do jejího vlastnického práva i do práva na samosprávu, zejména do oblasti správy a organizace dopravního režimu na území obce. Napadené OOP je přitom nezákonné hned z několika důvodů.
7. Na prvním místě navrhovatelka namítá, že napadené OOP bylo vydáno v rozporu s § 77 odst. 4 zákona o silničním provozu, a to s odůvodněním, že stanovená přechodná úprava provozu je toliko dočasným opatřením. Přechodná úprava stanovená napadeným OOP nicméně trvá po celé období od 1. 6. 2026 do 18. 12. 2026, když na sebe jednotlivé dílčí etapy bezprostředně navazují. V důsledku stanoví napadené OOP dlouhodobou regulaci dopravního režimu na území navrhovatelky. V jeho odůvodnění přitom tento stav odpůrce nijak nereflektuje. Z důvodu užití režimu podle § 77 odst. 4 zákona o silničním provozu se pak navrhovatelka nemohla k návrhu napadeného OOP vyjádřit.
8. Napadené OOP rovněž odporuje § 77 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, neboť odpůrce při jeho vydání vycházel ze zastaralých podkladů, které již neodrážejí reálné místní poměry. V mezidobí od vydání stanoviska Policie ČR, Krajského ředitelství Středočeského kraje, dopravního inspektorátu Nymburk ze dne 8. 1. 2024, č. j. KRPS-321530-2/ČJ-2023-010806 (dále „stanovisko Policie ČR ze dne 8. 1. 2024“), došlo k vybudování chodníků v obci. Tuto skutečnost nijak nereflektuje ani samotné napadené OOP. Odpůrce v důsledku toho porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“), neboť dostatečně nezjistil stav území, kterého se napadené OOP týká.
9. Navrhovatelka konečně shledává napadené OOP nepřezkoumatelným, neboť je prakticky neodůvodněné. Konkrétně navrhovatelka poukazuje na to, že se odpůrce v jeho odůvodnění nevypořádal s tím, proč bylo v posuzované věci nezbytné stanovit omezení v tak rozsáhlém časovém období a současně ani nezvažoval, zda neexistovala nějaká méně zatěžující varianta.
10. S ohledem na uvedené navrhovatelka požaduje napadené OOP v plném rozsahu zrušit.
Vyjádření odpůrce
11. Odpůrce zdůraznil, že přechodná úprava provozu dle napadeného OOP je řešena v rámci etapizace, což je zcela standardní postup v obdobných případech. Jejím cílem je právě to, aby docházelo k co možná nejmenšímu zásahu do běžného provozu. Časově krátké úseky jednotlivých etap naopak svědčí o dočasnosti sporné úpravy provozu.
12. Stanovisko Policie ČR ze dne 8. 1. 2024 bylo dle odpůrce platné a pro vydání napadeného OOP relevantní. Vybudování chodníku je naopak ve vztahu k napadenému OOP zcela bez významu.
13. K námitce nepřezkoumatelnosti odpůrce konstatoval, že přechodná úprava je stanovena pro sedm relativně krátkých úseků, kdy žádná z těchto etap nepřesahuje 60 dnů. Napadeným OOP je zajištěna bezpečnost a plynulost silničního provozu. Odpůrce zvolil minimální zásah, který je navíc zcela obvyklý a svým místním i časovým rozsahem přiměřený. Námitky navrhovatelky přitom brojí spíše proti samotným stavebním činnostem, tedy samotné pokládce inženýrské sítě optických kabelů než proti sporné úpravě provozu na dotčených komunikacích.
Vyjádření stavebníka
14. Stavebník předně konstatuje, že návrh zapadá do řetězce kroků, kterými se navrhovatelka snaží zamezit realizaci jeho záměru stavby optické sítě kabelů. Navrhovatelka nicméně směšuje otázku přechodného dopravního značení s otázkami, které byly nebo jsou řešeny v jiných řízeních, zejména s otázkou oprávněnosti umístění stavby a s otázkou smluvního vztahu mezi obcí a stavebníkem, o které byl veden spor v civilním řízení. Napadené OOP je však pouze dopravně organizačním opatřením. Jeho účelem je bezpečné, předvídatelné a přezkoumatelné uspořádání provozu po dobu provádění prací. Jeho smyslem je ochrana bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ochrana osob pohybujících se v prostoru stavby a minimalizace dopadů stavebních prací na veřejnost. Napadené OOP naopak nezakládá právo stavebníka provést stavbu, nemění územní rozhodnutí, nenahrazuje rozhodnutí o zvláštním užívání komunikace a neřeší soukromoprávní vztahy mezi navrhovatelkou a osobou zúčastněnou na řízení.
15. Pokud jde o konkrétní uplatněné návrhové body, stavebník uvádí, že nezákonnost napadeného OOP ani trvalý charakter sporné úpravy provozu nelze dovozovat pouze ze skutečnosti, že celková doba trvání jednotlivých etap přechodné úpravy provozu na dotčených komunikacích přesahuje 60 dnů. Napadeným OOP totiž nebyl stanoven jediný trvalý dopravní režim, nýbrž několik na sebe navazujících přechodných úprav provozu vztahujících se ke konkrétním etapám stavebních prací a konkrétním ulicím.
16. Konečně stavebník namítá, že navrhovatelka přeceňuje zásah do svých práv, a naopak zcela pomíjí zájem obyvatel obce na dostupnosti vysokorychlostního internetu. Vlastnické právo obce ke komunikacím a pozemkům není neomezené. Obec je veřejnoprávní korporací a její majetek má sloužit veřejnému zájmu. Pokud jsou splněny zákonné podmínky, nelze vlastnické právo obce používat jako nástroj k faktické blokaci obecně prospěšné technické infrastruktury.
Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu
17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je návrh věcně projednatelný, tedy zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (§ 101a s. ř. s., srov. též např. rozsudek NSS ze dne 18. 9. 2008, č. j. 9 Ao 1/2008-34), kterými jsou existence opatření obecné povahy, aktivní procesní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Další podmínkou je včasnost návrhu (§ 101b odst. 1 s. ř. s.).
18. Mezi účastníky není sporu o tom, že napadený akt je opatřením obecné povahy.
19. K tomu soud konstatuje, že zákon o silničním provozu obecně rozlišuje mezi (1) stanovením úpravy provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a (2) umístěním úpravy na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné. V prvním zmíněném případě jde o postup určených orgánů při výkonu státní správy, který se řídí správním řádem, popř. speciálními procesními pravidly v zákoně o silničním provozu. Stanovení místní a přechodné úpravy provozu se pak pro určité kategorie dopravního značení, konkrétně značek stanovících povinnosti odchylné od obecné úpravy (typicky značky příkazové, zákazové, přednostní a dodatkové tabulky k nim a světelné signály) provádí prostřednictvím opatření obecné povahy. U značek jiného (informativního) dopravního značení zákon tuto formu nestanoví (při stanovení místní a přechodné úpravy prostřednictvím těchto
dopravních značek pak postupuje příslušný správní orgán podle části čtvrté správního řádu a úpravu stanoví přípisem, který bude mít povahu sdělení podle § 154 a násl. správního řádu; samotné stanovení místní a přechodné úpravy prakticky splývá se zajištěním fyzické instalace dopravního značení).
20. Napadeným OOP odpůrce stanovil přechodnou úpravu provozu na dotčených komunikacích spočívající v umístění dopravního značení, konkrétně příkazových a zákazových značek, stanovících povinnosti odchylné od obecné úpravy, a to s odkazem na § 77 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu formou opatření obecné povahy. Napadené OOP pak nabylo účinnosti pátým dnem po vyvěšení, tedy dne 1. 6. 2026. Návrhem napadený akt je tedy jak po formální, tak i materiální stránce opatřením obecné povahy. Podmínka existence opatření obecné povahy je splněna.
21. Dále soud zkoumal, zda navrhovatelce svědčí aktivní procesní legitimace. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části „[o]právněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“
22. K založení aktivní procesní legitimace je tedy nutno tvrdit, že existují určitá navrhovateli náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze, předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, přičemž platí, že v pochybnostech je nutno přiklonit se k přípustnosti soudní ochrany [viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, odst. 41, č. 1910/2009 Sb. NSS].
23. Jak uvedl NSS v rozsudku ze dne 21. 6. 2012 č. j. 1 Ao 7/2011-526, odst. 24, publ. pod č. 2698/2012 Sb. NSS: „Aktivně legitimovaným k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech vydaným opatřením obecné povahy. Aktivní legitimace navrhovatelů se tak zakládá pouhým tvrzením dotčení na jejich právech. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 21. 7. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009-120 (publikováno pod č. 1910/2009 Sb. NSS), uvedl: Navrhovatel tedy musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. (...) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na povaze a předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.“
24. Zdejší soud se již v minulosti zabýval otázkou procesní legitimace navrhovatelky v související věci vedené pod sp. zn. 41 A 35/2024. Soud v uvedené věci zrušil původní správní rozhodnutí, kterými bylo – pro účely realizace téže stavba veřejné telekomunikační sítě elektronických komunikací – rozhodnuto o uzavírkách a zvláštním užívání dotčených komunikací. V rozsudku ze dne 30. 1. 2025, č. j. 41 A 35/2024-49, dospěl soud k závěru, že i částečná uzavírka nebo omezení provozu na místních komunikacích představuje zásah do práv obce. Zároveň zdůraznil, že navrhovatelka je jako obec povinna pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů, včetně dopravy a spojů.
25. Uvedené závěry jsou dle soudu použitelné i v nyní projednávané věci, byť se jedná o řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahu. Podstatné je, že předmětem napadeného OOP je stanovení přechodné úpravy provozu na komunikacích v k. ú. Kostomlaty nad Labem, resp. stanovení konkrétních podmínek umístění dopravního značení. Předně je navrhovatelka vlastníkem místních komunikací na svém území (§ 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Jakékoliv omezení provozu na takových komunikacích tedy zjevně představuje zásah do vlastnického práva navrhovatelky. Zároveň je navrhovatelka samosprávným společenstvím občanů vymezeného území, kteří mohou spravovat své náležitosti. I v případě stanovení přechodné úprav provozu tedy platí, že obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Tím je potvrzena vlastní podstata samosprávného poslání obcí jakožto veřejnoprávních korporací (k tomu srov. také rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2022, č. j. 6 As 243/2021-31, odst. 22). Je proto přirozené, že se obec (navrhovatelka) chce bránit potenciálnímu zásahu do práv svých občanů, která přechodnou úpravou provozu mohou být dotčena. Soud proto uzavírá, že tvrzené dotčení práva navrhovatelky na samosprávu napadeným OOP je myslitelné.
26. S ohledem na uvedené považuje soud podmínku aktivní legitimace navrhovatelky k podání návrhu za splněnou. Splněna je též podmínka formulace závěrečného návrhu, neboť z návrhu na zrušení napadeného OOP je patrné, že navrhovatelka se domáhá zrušení napadeného OOP v plném rozsahu. Zároveň je zřejmé, z jakých skutkových a právních důvodů (návrhové body) považuje navrhovatelka napadené OOP za nezákonné.
27. Konečně soud konstatuje, že splněna je též podmínka včasnosti návrhu. Podle § 101b odst. 1 s. ř. s. návrh lze podat do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. V daném případě napadené OOP nabylo účinnosti dne 1. 6. 2026, kdy navrhovatelka podala předmětný návrh.
Posouzení návrhových bodů
28. Jelikož podmínky řízení byly v posuzovaném případě splněny, mohl soud přistoupit k věcnému posouzení návrhu v rozsahu uplatněných návrhových bodů (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného OOP (§ 101b odst. 4 s. ř. s.).
29. Soud rozhodl o návrhu bez jednání, neboť navrhovatelka k výzvě soudu nevyjádřila nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání, tudíž se její souhlas s rozhodnutím věci bez jednání presumuje (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.). Odpůrce s projednáním návrhu bez jednání výslovně souhlasil.
30. Návrhové body se týkají celkem třech okruhů: Jednak je namítáno, že napadené OOP bylo vydáno v rozporu s § 77 odst. 4 zákona o silničním provozu, neboť tento režim lze aplikovat pouze v případech, kdy je přechodná úprava provozu stanovena nejdéle na 60 dnů, což není případ posuzované věci. Dále navrhovatelka namítá, že stanovisko Policie ČR ze dne 8. 1. 2024, ze kterého vycházel odpůrce při vydání napadeného OOP jako z odborného podkladu, je již neaktuální, v důsledku čehož nebyla splněna podmínka podle § 77 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. V neposlední řadě je namítána nepřezkoumatelnost napadeného OOP pro nedostatek důvodů, když z jeho odůvodnění není zřejmé, že by se odpůrce zabýval posouzením proporcionality zásahu do práv navrhovatelky v důsledku stanovení přechodné úpravy provozu na dotčených komunikacích.
31. Pro účely vypořádání jednotlivých žalobních bodů soud považuje za vhodné na prvním místě rozvést, jakými zákonnými postupy se stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích provádí, a následně určit, jaký konkrétní procesní postup byl pro stanovení přechodné úpravy provozu na dotčených komunikacích zvolen v posuzovaném případě.
32. Soud pro tyty účely naváže na shrnutí právní úpravy přechodné úpravy provozu, jak byla blíže popsána v odst. 19 tohoto rozsudku. Pro případ stanovení přechodné (nikoliv i místní) úpravy provozu na komunikacích formou opatření obecné povahy zákon předvídá speciální, co do procesního postupu jednodušší úpravu v § 77 odst. 5 in fine zákona o silničním provozu, podle kterého příslušný správní orgán při nedoručuje návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení. Je však třeba doplnit, že tím není dotčen požadavek na projednání návrhu stanovení přechodné úpravy provozu s dotčenými orgány podle § 77 odst. 3 téhož zákona. Takovým dotčeným orgánem je policie [§ 77 odst. 2 písm. b) téhož zákona].
33. Vedle zmíněného zjednodušeného řízení pro stanovení přechodné úpravy provozu upravuje zákon o silničním provozu ve svém § 77 odst. 4 postup, kdy příslušný správní orgán stanoví přechodnou úpravu provozu formou opatření obecné povahy zcela bez projednání s dotčenými orgány a bez předchozího řízení o návrhu opatření obecné povahy, což je ovšem možné však pouze v případě, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, typicky v případech dopravních nehod nebo havarijních stavů na pozemní komunikaci atd. [k tomu srov. ZŮBEK, Jan. (§ 77 Místní a přechodná úprava provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích). In: ZŮBEK, Jan, DIRHAN, Martin, VRBA, Milan, BODNAR, Tomáš a kol. Zákon o silničním provozu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025, s. 417, marg. č. 28.]. V takovém případě pak nesmí být přechodná úprava provozu stanovena na dobu delší 60 dnů.
34. Z výroku napadeného OOP plyne, že odpůrce s odkazem na § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu ve spojení s § 171 a násl. správního řádu stanovil z důvodu pokládky optických kabelů přechodnou úpravu provozu na dotčených komunikacích dle dopravně inženýrského opatření, jež tvoří nedílnou součást napadeného OOP. Z odůvodnění napadeného OOP dále vyplývá, že přechodná úprava provozu byla stanovena na návrh stavebníka a po písemném stanovisku Policie ČR ze dne 8. 1. 2024, přičemž odpůrce s odkazem na § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu nedoručoval návrh opatření obecné povahy a nevyzýval dotčené osoby k projednání připomínek nebo námitek.
35. Z uvedeného je zřejmé, že sporná přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích byla vydána formou opatření obecné povahy v režimu tzv. zjednodušeného řízení podle § 77 odst. 5 in fine zákona o silničním provozu, jak bylo popsáno výše v odst. 32 tohoto rozsudku. Soud přitom v takovém postupu a priori neshledává žádné pochybení, neboť pro stanovení přechodné úpravy provozu formou opatření obecné povahy zákon takový postup výslovně předvídá.
36. Pokud navrhovatelka namítá, že v posuzovaném případě byla napadeným OOP stanovena přechodná úprava provozu na dotčených komunikacích po dobu delší, než připouští zákon v § 77 odst. 4 zákona o silničním provozu, nezbývá soudu než konstatovat, že odpůrce v posuzované věci při stanovení přechodné úpravy provozu dle § 77 odst. 4 zákona o silničním provozu vůbec nepostupoval. Postup dle § 77 odst. 5 téhož zákona pak maximální dobou přechodné úpravy provozu podmíněn není.
37. Jakkoliv tedy lze s navrhovatelkou souhlasit v tom ohledu, že pro postup dle § 77 odst. 4 zákona o silničním provozu nebyly v posuzovaném případě splněny podmínky, tak zde zároveň nejsou žádné indicie nasvědčující tomu, že by odpůrce takový postup pro stanovení přechodné úpravy provozu na dotčených komunikacích zvolil. Z obsahu napadeného OOP je naopak zřejmé, že bylo vydáno v režimu § 77 odst. 5 in fine zákona o silničním provozu, který žádnou maximální dobu trvání přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nestanoví. Nic proto odpůrci nebránilo stanovit přechodnou úpravu provozu i na dobu delší než 60 dnů, k čemuž však ve většině časových úseků v rámci přechodné úpravy stanovené napadeným OOP ani nedošlo.
38. V posuzovaném případě přitom není pochyb o tom, že předmětná úprava provozu je toliko úpravou přechodnou, což plyne již z jejího časového vymezení (jedná se výslovně o dočasnou úpravu, a to časově konkrétně vymezenou), tak z jejího účelu, kterým je zajistit bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích při realizaci povoleného záměru stavby optické sítě kabelů.
39. Pokud navrhovatelka namítala, že postupem odpůrce byla dotčena na svých procesních právech, neboť neměla možnost vyjádřit se k návrhu napadeného OOP, nelze ani této námitce přisvědčit. Podle § 77 odst. 5 poslední věty zákona o silničním provozu se totiž v případě stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích návrh opatření obecné povahy nedoručuje a příslušný správní orgán nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek. Navrhovatelka proto nemohla být tímto postupem zkrácena na procesních právech, která jí zákon při stanovení přechodné úpravy provozu vůbec nepřiznává. Soud proto uzavírá, že první návrhový bod neshledal důvodný.
40. Soud se neztotožňuje ani s druhou námitkou, že odpůrce při stanovení přechodné úpravy vycházel ze zastaralého stanoviska Policie ČR ze dne 8. 1. 2024, které dle navrhovatelky nereflektuje aktuální poměry v obci, neboť až po jeho vydání došlo k vybudování chodníků na dotčených komunikacích. Tímto postupem měl odpůrce porušit § 77 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, neboť takové neaktuální stanovisko dotčeného orgánu nebylo způsobilým podkladem pro vydání napadeného OOP.
41. Z obsahu spisu je zřejmé, že mezi odpůrcem a dotčeným orgánem (podle § 77 odst. 2 zákona o silničním provozu jím byla police) proběhlo projednání věci podle § 77 odst. 3 zákona o silničním provozu. Police následně vydala dne 8. 1. 2024 pod č. j. KRPS-321530-2/ČJ-2023-010806, stanovisko, v němž souhlasila s návrhem napadeného OOP za předpokladu, že budou dodrženy podmínky, jež pro přechodnou úpravu provozu stanovila. Skutečnost, že došlo k projednání napadeného OOP s dotčeným orgánem plyne i přímo z výrokové části napadeného OOP, když grafické zobrazení dopravně-inženýrského opatření je označeno souhlasnou doložkou dotčeného orgánu.
42. Z obsahu stanoviska Policie ČR ze dne 8. 1. 2024 soud zjistil, že je souhlasné, nicméně tento souhlas byl podmíněn například tím, že v době, kdy nebudou probíhat práce, bude omezení v maximální možné míře minimalizováno (nesmí však dojít k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích). Ze stanoviska dále vyplývá požadavek, aby při přechodné úpravě provozu byly užity dopravní značky reflexní, aby bylo zakryto dopravní značení, které je s přechodnou úpravou provozu v rozporu. Současně mají být dodrženy příslušné technické normy a po ukončení akce má být povrch uveden do řádného stavu a použité dopravní značky ihned odstraněny. Policie v závěru stanoviska konstatuje, že pokud budou stanovené podmínky splněny, lze považovat návrh přechodné úpravy provozu za souladný s obecnými požadavky na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.
43. Z výše shrnutého obsahu stanoviska Policie ČR ze dne 8. 1. 2024 je zřejmé, že účelem stanoviska a úlohou policie jako dotčeného orgánu při stanovení přechodné úpravy provozu je eliminace ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Policie naopak nikterak neposuzovala vhodnost umístnění stavby pokládky optických kabelů. Stavba ostatně byla umístěna samostatným rozhodnutím vydaným v řízení, jež předcházelo vydání napadeného OOP. Skutečnost, že na dotčených komunikacích byly vybudovány (či rekonstruovány) chodníky tudíž není pro stanovisko Policie ČR ze dne 8. 1. 2024 relevantní skutečností.
44. Lze proto konstatovat, že požadavky vyjádřené ve stanovisku Policie ČR ze dne 8. 1. 2024 by zůstaly stejné bez ohledu na to, zda v místech ukládání optických kabelů na dotčených komunikacích byly či nebyly vybudovány či rekonstruovány chodníky. To je zjevně i důvodem, proč Policie ČR považuje uvedené stanovisko za nadále platné. Soud v této souvislosti poukazuje na potvrzení Policie ČR ze dne 14. 3. 2025, č. j. KRPS-70946-3/ČJ-2025-010806 o tom, že stanovisko PČR z 8. 1. 2024 zůstává nadále v platnosti, které soudu předložil odpůrce spolu se svým vyjádřením k žalobě ze dne 19. 6. 2026. S tímto podkladem byla navrhovatelka seznámena, neboť jednak byl součástí spisu vedeného v souvislosti s řízením o povolení zvláštního užívání pozemních komunikací, jehož účastníkem navrhovatelka byla, a zároveň jí bylo soudem zasláno spolu s vyjádřením odpůrce. Navrhovatelka se nicméně k jeho obsahu nevyjádřila.
45. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že odpůrce dostál požadavku projednat návrh napadeného OOP s dotčeným orgánem, jak vyplývá z § 77 odst. 3 zákona o silničním provozu, když napadené OOP vydal na podkladě stanoviska Policie ČR ze dne 8. 1. 2024. Zároveň soud konstatuje, že z návrhu není zřejmé, proč by mělo vybudování chodníků představovat překážku pro realizaci sporné přechodné úprav. V tomto ohledu tedy nemůže obstát ani dílčí námitka, že odpůrce dostatečně nezjistil skutkový stav, pokud rekonstrukci chodníků na dotčených komunikacích nezohlednil. Ani druhý žalobní bod tudíž není důvodný.
46. Konečně se soud zaměřil na poslední žalobní bod, ve kterém navrhovatelka namítala nepřezkoumatelnost napadeného OOP pro nedostatek důvodů. Ta měla podle navrhovatelky spočívat zejména v tom, že se odpůrce nevyjádřil k tomu, proč bylo v posuzované věci nezbytné stanovit omezení v tak rozsáhlém časovém období a zda neexistovala jiná méně zatěžující varianta.
47. Podle § 173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Požadavky na něj kladené lze zjistit na základě přiměřené aplikace § 68 odst. 3 správního řádu (ve spojení s § 174 odst. 1 téhož zákona), podle něhož se v odůvodnění „uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“ V odůvodnění opatření obecné povahy tedy nesmějí chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136, č. 1795/2009 Sb. NSS.).
48. Jak bylo výše uvedeno, v případě opatření obecné povahy, kterým se stanoví přechodná úprava provozu, platí specifická úprava § 77 odst. 5 in fine zákona o silničním provozu, podle které správní orgán nedoručuje návrh opatření obecné povahy a ani nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek. V rozsudku ze dne 31. 1. 2024, č. j. 4 As 308/2022-40, odst. 19, nicméně NSS dovodil: „[…] zmíněná zjednodušená procedura přijímání opatření obecné povahy podle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu, jež má za cíl co nejvíce urychlit jeho vydání, neznamená podstatně nižší nároky kladené na jeho odůvodnění. Předně, takovému závěru ve zmíněné právní úpravě nic výslovně nenasvědčuje. Navíc pokud by byl standard kvality odůvodnění tohoto typu opatření obecné povahy oslaben či dokonce vyprázdněn, dotčené osoby by se nikdy nedomohly jeho věcného přezkumu, neboť bližší důvody jeho přijetí by správní orgán nemusel sdělovat. Takový výsledek výkladu práva je nepřijatelný, neboť by fakticky vedl k výluce ze soudního přezkumu ohledně opatření obecné povahy vydaného podle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu, a tedy i k faktické nemožnosti dotčených osob realizovat své základní právo podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, aniž by k tomu existoval zákonný důvod.“.
49. Navrhovatelce tedy lze přisvědčit potud, že napadené OOP muselo být odůvodněno, a to dostatečným způsobem proto, aby případná absence důvodů nebránila jeho věcnému přezkumu.
50. Soud nicméně považuje za podstatné, že navrhovatelka v návrhu sice odpůrci vytýkala, že se v odůvodnění napadeného OOP nevypořádal s tím, proč bylo v posuzované věci nezbytné stanovit omezení v tak rozsáhlém časovém období a že nezvažoval, zda neexistovala nějaká méně zatěžující varianta. Sama ovšem netvrdila, z jakých konkrétních důvodů považuje zvolené řešení za nepřiměřené a ani nepoukázala na jinou možnou úpravu provozu, která by danou situaci řešila a přitom představovala mírnější zásah do práv obce. Pouze zcela obecně namítala, že sporná přechodná úprava byla stanovena na příliš dlouhé období, a na základě toho dovozovala dopad na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích v obci.
51. Za relevantní soud nepovažuje ani tvrzení navrhovatelky ohledně vybudování či rekonstrukce chodníků na dotčených komunikacích. Jak soud vysvětlil výše v odst. 43 tohoto rozsudku, otázka umístění stavby byla předmětem samostatného správního rozhodnutí, jímž byla závazně vyřešena. Soudu je nadto z řízení ve věci sp. zn. 37 A 98/2025 známo, že ukládání kabelů do chodníků má probíhat v etapách. Při těchto pracích se rozebírá část dlažby o šířce přibližně 30 cm a přípojky se ukládají do chráničky. Následně dochází ke zhutnění a dlažba se pokládá zpět. Každý den se rozkrývá pouze ta část, kterou jsou pracovníci schopni jednoho dne uvést do původního stavu, maximálně však v délce 100 metrů za směnu. Rovněž veškeré výkopy mají být během jedné směny zhutněny a uvedeny do původního stavu. Tyto skutečnosti jsou podrobněji shrnuty v rozsudku zdejšího soudu ze dne 3. 7. 2026, č. j. 37 A 98/2025-51. Navrhovatelka přitom v návrhu nevysvětlila, v jakém ohledu se cítí dotčena na právech právě tím, že daná přechodná úprava byla stanovena i přes vybudování nových chodníků.
52. V návaznosti na uvedené soud připomíná, že věcná legitimace navrhovatele v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy se vždy primárně odvíjí od konkrétně popsaného zásahu do práv navrhovatele. Není úlohou soudu, aby za navrhovatele takové konkrétní dopady napadeného OOP domýšlel. Opačný přístup by naopak představoval porušení principu rovnosti účastníků, neboť řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy je ovládáno zásadou dispoziční.
53. Zároveň je třeba připomenout, že v řízení o stanovení přechodné úprav provozu dle § 77 odst. 5 in fine zákona o silničním provozu nemá příslušný správní orgán povinnost posuzovat námitky a připomínky dotčených osob (podrobněji viz odst. 32 tohoto rozsudku). Lze tudíž připustit, že odůvodnění opatření stanovení přechodné úpravy provozu nemůže zohledňovat všechny možné dopady na práva dotčených subjektů. Tím spíše je ovšem dle názoru soudu třeba v soudním řízení při přezkumu takové přechodné úpravy provozu trvat na tom, aby navrhovatel v návrhu konkrétně popsal, v čem konkrétně spatřuje nezákonnost stanovené přechodné úpravy provozu. Právě takové konkrétní vymezení však soud na straně navrhovatelky postrádá. Navrhovatelka pouze obecně namítá nedostatečné odůvodnění délky období, na které byla přechodná úprava provozu stanovena, aniž by například uvedla, jakým způsobem ji tato doba omezuje při výkonu jejího práva na samosprávu či při plnění povinností vůči občanům.
54. Soud na tomto místě činí dílčí závěr, že návrhová tvrzení jsou v tomto ohledu zcela nedostatečná. Právě s ohledem dispoziční zásadu, jíž je ovládáno předmětné řízení, přitom platí, že od míry precizace návrhových bodů se odvíjí i míra právní ochrany poskytovaná soudem (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, nebo rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012-42). Soud se proto otázkou nepřezkoumatelnosti napadeného OOP pro nedostatek odůvodnění zabýval pouze obecně, přičemž zjišťoval, zda napadené OOP trpí tvrzeným nedostatkem do té míry, že by bylo potřeba jej zrušit i bez návrhu.
55. Předně soud konstatuje, že odůvodnění napadeného OOP je velmi stručné. S ohledem na celkový kontext věci nicméně dle názoru soudu i takové stručné odůvodnění obstojí. Důvody napadeného OOP je třeba číst nejen ze samotného odůvodnění, ale také v kontextu jeho výroku (v posuzovaném případě podstatně více vypovídajícího než samotné odůvodnění), z jeho grafické části, a také s ohledem na jeho vztah k pravomocnému rozhodnutí, kterým bylo povoleno zvláštní užívání dotčených komunikací (uzavírka) a které obstálo i v rámci soudního přezkumu (viz zmiňovaný rozsudek zdejšího soudu ze dne 3. 7. 2026, č. j. 37 A 98/2025-51).
56. V návaznosti na uvedené soud konstatuje, že napadené OOP je srozumitelné. Zároveň je z něj seznatelné, z jakého důvodu odpůrce přistoupil ke stanovení přechodné úpravy provozu. Tím je pokládka optických kabelů v rámci konkrétní stavby povolené samostatným správním rozhodnutím. Z takového důvodu pak vyplývá i legitimní cíl stanovení přechodné úpravy, kterým je zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu po dobu realizace povolené stavby veřejné telekomunikační sítě elektronických komunikací „Rozšíření SEK v k. ú. Ostrá, Kostomlaty nad Labem, Lány u Kostomlat nad Labem, Hronětice, Zbožíčko, Čilec, Dvory u Nymburka, Krchleby, Krchleby u Nymburka, Straky“, která je veřejně prospěšnou stavbou (jak vyplývá z příslušného správního rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dotčených komunikací, jež je součástí spisové dokumentace).
57. Posledně označené správní rozhodnutí pak je do jisté míry určující pro věcný, místní i časový rozsah potřebné přechodné úpravy provozu, a jako takové je do jisté míry měřítkem pro posouzení sporné přechodné úpravy provozu z pohledu její přiměřenosti. Z obsahu přechodné úpravy provozu je zřejmé, že odpůrce stanovil přechodné dopravní značení s ohledem na plánovaný průběh stanovených prací v rámci pokládky optických kabelů. Pro tyto účely použil přechodnou úpravy provozu prostřednictvím zákazových a příkazových značek (zajišťujících přechodnou uzavírku v převážné většině případů toliko chodníků, pouze ve dvou případech pak přechodnou uzavírku celých komunikací). Z obecné logiky věci je zřejmé, že pokládky optických kabelů se nedá dosáhnout jinak než tak, že se provoz na dané pozemní komunikaci na nezbytnou dobu reguluje. Napadené OOP je tedy potřebné, neboť úpravy provozu v době pokládky optických kabelů žádným jiným prostředkem než stanovením přechodné úpravy provozu dosáhnout nelze. Zvolené dopravní značení pak bylo ve vztahu ke sledovanému cíli užito zcela vhodně a účelně.
58. Z přechodné úpravy provozu, jak byla stanovena napadeným OOP, je dále zřejmá též snaha odpůrce o minimalizaci zásahu do běžného chodu v obci. Odpůrce stanovil přechodnou úpravu v etapách, které jsou vymezeny jednak místně, ale též časově tak, aby přechodná úprava zasáhla po určité období pouze malý počet komunikací v obci. Zároveň je z obsahu napadeného OOP zřejmé, že přechodné dopravní značení bude instalováno v pracovní době od 7:00 do 16:00 hodin. Po ukončení prací bude demontováno. Po ukončení pracovní doby nebudou v místě stavby otevřené výkopy. Pracovní úseky budou maximální délky 100 metrů. Z uvedeného je zřejmé, že sporná přechodná úpravy provozu bude v obci platit opravdu jen v nezbytném rozsahu, tj. vždy pouze tam a pouze v čase, kdy budou práce na pokládce optických kabelů aktuálně probíhat.
59. Ačkoliv lze konstatovat, že v odůvodnění napadeného OOP odpůrce věc takto nerozebíral, z jeho výroku a podkladů lze dovodit důvody i účel stanovení přechodné úpravy provozu. Zároveň z nich vyplývá, že odpůrce byl veden snahou stanovit omezení v co nejméně zatěžující podobě.
60. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že v kontextu věci je napadené OOP přezkoumatelné a na první pohled lze usuzovat na jeho přiměřenost. Navrhovatelka přitom v návrhu nijak blíže své tvrzení stran nepřiměřenosti napadeného OOP nerozvedla ani netvrdila, že by existoval jiný způsob stanovení přechodné úpravy provozu, který by byl stejně účelný a zároveň by byl šetrnější k právům svých adresátů. Soud přitom nemůže taková tvrzení navrhovatelky nahrazovat vlastní úvahou.
Závěr a náklady řízení
61. Jelikož soud napadené OOP shledal přezkoumatelným a současně vyhodnotil míru přijatého omezení jako proporcionální, shledal uplatněné námitky za nedůvodné a návrh zamítl (§ 101d odst. 2 věty druhé s. ř. s.). Soud k důkazu neprovedl listiny označené osobou zúčastněnou na řízení, neboť pro posouzení věci si vystačil s obsahem správního spisu. Navržené listinné důkazy se nadto týkaly předchozích správních řízení a civilních sporů mezi navrhovatelkou a stavebníkem. Tyto okolnosti však nejsou pro přezkum napadeného OOP rozhodné, jak ostatně podotkl ve svém vyjádření i sám stavebník, který výslovně uvedl, že listiny soudu předkládá a k důkazu navrhuje spíše pro dokreslení kontextu věci.
62. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Navrhovatelka nebyla ve věci úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému odpůrci náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.
63. O náhradě nákladů osoby zúčastněné na řízení soud rozhodoval podle § 60 odst. 5 s. ř. s., ve znění zákona č. 314/2025 Sb., dle kterého má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, pokud bránila své právo, které jí vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou.
64. V posuzované věci sice návrh směřoval proti opatření obecné povahy. Obecně ovšem nelze vyloučit, že opatření obecné povahy může být „jiný úkonem napadeným žalobou“ ve smyslu § 60 odst. 5 s. ř. s. V posuzovaném případě pak je dle soudu jednoznačné, že stavebník v řízení bránil svá práva. Striktně vzato sice taková práva stavebníkovi primárně vyplývala ze správních rozhodnutí vydaných v předcházejících řízeních vedených v souvislosti s povolením stavby „Rozšíření SEK v k. ú. Ostrá, Kostomlaty nad Labem, Lány u Kostomlat nad Labem, Hronětice, Zbožíčko, Čilec, Dvory u Nymburka, Krchleby, Krchleby u Nymburka, Straky“ a povolením zvláštního užívání dotčených komunikací. Nelze nicméně pominout, že bez stanovení přechodné úpravy provozu na dotčených komunikacích by tato práva stavebník nemohl realizovat.
65. Lze proto uzavřít, že stavebník jakožto osoba zúčastněná na řízení bránil v řízení své právo, které mu vyplývalo z napadeného OOP. Má proto podle § 60 odst. 5 věty první s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné navrhovatelce.
66. Důvodně vynaložené náklady osoby zúčastněné na řízení tvoří v posuzovaném případě náklady právního zastoupení advokátem v celkové výši 12 270 Kč. Výše odměny advokáta zahrnuje dva úkony právní služby po 4 620 Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepsání vyjádření k návrhu podle § 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] a dále náhradu hotových výdajů za tyto dva úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupce osoby zúčastněné na řízení je plátcem daně z přidané hodnoty. K nákladům řízení tak patří i náhrada za tuto daň v sazbě 21 %, tj. ve výši 2 130 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Náhradu nákladů řízení soud uložil navrhovatelce zaplatit osobě zúčastněné na řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 9 s. ř. s.) k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 4. září 2026
Josef Straka v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.