Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
30 A 79/2023 - 69.pdf
PDF · 0 B
No categories available
30 A 79/2023 - 69
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína Ph.D. ve věci
žalobce: Ing. J. C.
zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně
sídlem Legerova 148, Kolín
proti
žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje
sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2023, č. j. KUZL-71612/2023,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Městský úřad Kroměříž (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 23. 6. 2023, č. j. MeUKM/033771/2023, zamítl žalobcovy námitky proti záznamům bodů za přestupky podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 217/2022 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“) , jimiž dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů, a provedený záznam 12 bodů potvrdil.
2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcovo odvolání a rozhodnutí městského úřadu potvrdil.
3. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
Obsah žaloby
4. Žalobce předně namítá, že žalovaný ignoroval předložené důkazní prostředky. K žalobě přiložil sadu rozhodnutí vydaných v obdobných věcech, z nichž dle jeho názoru vyplývá ustálená správní praxe spočívající v tom, že se správní orgán zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na základě nichž jsou zaznamenávány body. S ohledem na zásadu legitimního očekávání a zásadu rovnosti před zákonem považuje žalobce za nepřijatelné, aby správní orgány s odlišnou místní příslušností rozhodovaly v obdobných věcech odlišně.
5. Žalobce dále brojí proti údajnému názoru žalovaného, že jedinými relevantními důkazy jsou oznámení policie o spáchání přestupku. Dle žalobce nejsou tato oznámení dostatečným důkazem a je třeba je vždy porovnat s rozhodnutími, kterých se týkají. I z rozhodnutí vydaného v blokovém (příkazním) řízení musí být patrné údaje o přestupci, místu a době spáchání přestupku a o povinnosti, kterou přestupce porušil. Z pouhého žalobcova podpisu na pokutovém bloku nelze dovozovat, že by udělil souhlas s takovým způsobem projednání přestupku a s věcnou správností rozhodnutí, na kterou musí dbát správní orgán, a nikoliv přestupce.
6. Dále žalobce namítá nezpůsobilost příkazových bloků. Obecně zpochybňuje jejich čitelnost a dostatečnost údajů o osobě přestupce, době a místu jednání, popisu skutku, jeho právní kvalifikaci, formě zavinění, uložené pokutě, oprávněné úřední osobě, datu a místu vydání i podpisu přestupce. Tyto výhrady žalobce prakticky shodně opakuje u příkazových bloků ze dnů 5. 4. 2022, 22. 3. 2022, 22. 12. 2021 a 27. 2. 2021. U každého z nich v obecné rovině tvrdí, že údaje nejsou úplné, čitelné či přezkoumatelné, a že proto nelze jednotlivé přestupky dostatečně individualizovat. Konkrétně pak uvádí zejména chybějící či nečitelné údaje o datu narození, době a místu spáchání, nedostatečný popis jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neoznačenou formu zavinění, neurčitou výši pokuty a nečitelné údaje o vydání či podpisu.
7. Žaloba výslovně individualizuje pouze uvedené čtyři příkazové bloky. Příkazový blok ze dne 10. 1. 2023 žalobce v části obsahující konkrétní výtky nenapadá ani vůči němu neuplatňuje samostatnou žalobní námitku.
8. Žalobce uzavírá, že příkazové bloky nejsou způsobilými podklady pro záznam bodů, neboť z nich podle jeho názoru není bez důvodných pochybností patrné, komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena.
Vyjádření žalovaného
9. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Má za to, že jeho rozhodnutí vychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Navíc žalobce uvádí vědomě nepravdivá tvrzení. Skutečnost je však taková, že žalovaný vzal v potaz úplně všechno, co tvořilo součást spisu, a zabýval se vším, co žalobce předložil ve svém odvolání. Při posuzování způsobilosti příkazových bloků postupoval žalovaný individuálně a na základě vlastního správního uvážení, což nelze považovat za vadu rozhodnutí.
10. Žalovaný si rovněž opatřil kopie příkazových bloků, aby ověřil, zda byly veškeré body připsány oprávněně. Díky nim bylo zjištěno, že jsou po obsahové stránce v souladu s příslušnými oznámeními o uložení pokut za přestupky příkazem na místě, a bylo postaveno na jisto, že se žalobce dopustil příslušných přestupků spočívající v porušení vybraných povinností. Co se týká vlastních příkazových bloků, tak dle názoru žalovaného jsou všechny vyplněny takovým způsobem, že je z nich zřejmé, jakého konkrétního protiprávního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde, kým a za co byl pokutován. Veškeré příkazové bloky jsou tedy způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů.
11. Rozhodnutí vydané v příkazním řízení na místě nemůže být pro přestupce překvapivé, protože mu musí předcházet vyjádření jeho ochoty pokutu zaplatit, což je stvrzeno jeho podpisem na vyplněném příkazovém bloku. Žalobce měl tedy možnost při silničních kontrolách jakékoli dotazy či pochyby rozptýlit dotazy na přítomné policisty, případně mohl trvat na změnách zápisu. Jelikož tak nikdy neučinil a všechny příkazové bloky se všemi nyní namítanými „vadami“ podepsal, lze mít důvodně za to, že mu byl celý obsah příkazových bloků naprosto zřejmý. Závěrem žalovaný uvádí, že námitky žalobce jsou směsicí účelových a naprosto vágních tvrzení, jejichž smyslem je zahlcení správních orgánů, tak i soudů, a to z důvodů, které žalovanému nejsou známy. Žalovaný dále odkazuje na svoji argumentaci ve svém rozhodnutí, neboť žalobce vznáší v žalobě námitky, které jsou identické, s již vznesenými námitkami v průběhu správního řízení.
Skutková zjištění plynoucí z obsahu správního spisu
12. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující relevantní skutečnosti:
13. Dne 18. 1. 2023 podal žalobce k městskému úřadu – poté, co mu bylo oznámeno, že ke dni 10. 1. 2023 dosáhl v bodovém hodnocení řidiče 12 bodů – námitky proti všem záznamům bodů v registru řidičů a navrhl, aby městský úřad vyžádal kopie všech pokutových bloků.
14. Součástí správního spisu je výpis z bodového hodnocení řidiče, podle kterého byly žalobci za přestupek ze dne 27. 2. 2021 zaznamenány 2 body, za přestupek ze dne 22. 12. 2021 zaznamenány 2 body, za přestupek ze dne 22. 3. 2022 zaznamenány 3 body, za přestupek ze dne 5. 4. 2022 zaznamenány 2 body a za přestupek ze dne 10. 1. 2023 zaznamenány 3 body, čímž žalobce dosáhl celkem 12 bodů.
15. Součástí spisu jsou rovněž jednotlivá městským úřadem obstaraná oznámení o uložení pokuty příkazem na místě, rozhodnutí o přestupku a kopie pokutových bloků o spáchání přestupku.
16. Podle oznámení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, odboru služby dopravní policie, dálničního oddělení Napajedla, ze dne 28. 2. 2021 (dále jen „oznámení ze dne 28. 2. 2021“) žalobce dne 27. 2. 2021 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 téhož zákona, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním předpisem v obci o více než 5 km.h- 1a méně než 20 km.h- 1. Součástí správního spisu je i příslušný pokutový blok.
17. Dle oznámení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Kroměříž, obvodního oddělení policie Morkovice, ze dne 23. 12. 2021 (dále jen „oznámení ze dne 23. 12. 2021“) žalobce dne 22. 12. 2021 porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 téhož zákona, neboť za jízdy držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Součástí správního spisu je i příslušný pokutový blok.
18. Dále dle oznámení Městské policie Kroměříž, ze dne 23. 3. 2022 (dále jen „oznámení ze dne 23. 3. 2022“) žalobce dne 22. 3. 2022 porušil § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 téhož zákona, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h- 1 a více. Součástí správního spisu je i příslušný pokutový blok.
19. Dle oznámení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Kroměříž, obvodního oddělení policie Kroměříž, ze dne 6. 4. 2022 (dále jen „oznámení ze dne 6. 4. 2022“) žalobce dne 5. 4. 2022 porušil § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 téhož zákona, neboť za jízdy držel v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Součástí správního spisu je i příslušný pokutový blok.
20. Podle oznámení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Kroměříž, dopravního inspektorátu, ze dne 11. 1. 2023 (dále jen „oznámení ze dne 11. 1. 2023“) žalobce dne 10. 1. 2023 porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona, neboť nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Součástí správního spisu je i příslušný pokutový blok.
21. Napadeným rozhodnutím popsaným v bodu 1 tohoto rozsudku městský úřad zamítl žalobcovy námitky a současně potvrdil záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Uvedl, že přezkoumal zápisy všech přestupků i jednotlivé podklady a neshledal důvod pro provedení opravy záznamu bodů za přestupky v bodovém hodnocení řidiče.
22. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání s argumentací obdobnou té, kterou později uplatnil v žalobě. Následně žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že z oznámení o uložení pokuty je zřejmé, že skutečnosti rozhodné pro zápis odpovídajícího počtu bodů jsou zcela totožné s těmi, které jsou uvedeny v pokutových blocích. Pokutové bloky podle žalovaného obsahují veškeré zákonem předvídané informace a náležitosti.
Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu
23. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou.
24. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).
25. O žalobě rozhodl soud bez jednání, jelikož žalobce i žalovaný na výzvu soudu sdělili, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud rovněž nepovažoval za nezbytné nařizovat jednání, neboť veškeré rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z obsahu správního spisu. Vady, k nimž by bylo nutné přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
Posouzení žaloby soudem
26. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odst. 3 téhož ustanovení, shledáli příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
27. Soud úvodem poznamenává, že žalobce v žalobě opakuje obdobnou argumentaci jako v odvolání, přičemž téměř nijak nereaguje na to, jak se s ní žalovaný vypořádal (viz str. 5 až 13 napadeného rozhodnutí). Žaloba obsahuje v převážné většině velmi obecně vymezené žalobní body bez dostatečné míry individualizace a vztahu ke konkrétnímu případu. Nejen že žalobní body žalobce vymezil velmi obecně, ale často ani neměly podklad ve skutkovém stavu a ve správním spise. Soudu je známo, že zástupce žalobce používá v podstatě formulářové typy žalob se stále stejnými formulacemi, a proto zdůrazňuje závěry rozšířeného senátu uvedené v rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008 - 78, č. 2162/2011 Sb., podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“
28. Soud dále konstatuje, že otázkou přezkumu podkladů pro záznam bodů v registru řidičů se správní soudy již opakovaně zabývaly (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008 - 44, ze dne 4. 12. 2013, čj. 6 As 67/2013 - 16, ze dne 6. 6. 2018, čj. 10 As 141/2018 - 40, ze dne 26. 9. 2019, čj. 3 As 298/2017 - 23, ze dne 10. 12. 2019, čj. 1 As 415/2019 - 32, ze dne 19. 6. 2020, čj. 5 As 187/2017 - 62, nebo ze dne 31. 7. 2020, čj. 5 As 20/2019 - 42). Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového, resp. příkazního či „standardního“ přestupkového řízení) a na druhé straně řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů, na jejichž základě byl záznam proveden, neboť na ně je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je. V projednávané věci soud neshledal žádný důvod, aby se od dosavadní rozhodovací praxe odchýlil.
29. Jde-li o zpochybnění skutečností obsažených v oznámeních policie o uložení pokuty za přestupek, na jejichž základě bylo provedeno hodnocení dosaženého počtu bodů a jejich následný záznam (např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek v blokovém, resp. příkazním či správním řízení), je třeba, aby správní orgán v uvedeném případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí pokutového (příkazového) bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v blokovém (příkazním) řízení skutečně projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010 - 76, č. 2145/2010 Sb. NSS). Pokutový blok je zpravidla zapotřebí si vyžádat i tehdy, pokud účastník svými námitkami zpochybňuje, že obsahuje všechny předepsané náležitosti (a to i např. z důvodu jejich neurčitosti a nesrozumitelnosti), a tedy je způsobilým podkladem pro záznam bodů.
30. V posuzované věci správní orgány postupovaly v souladu s uvedenou judikaturou a vyžádaly si kopie příslušných příkazních bloků. Postavily tak najisto, že údaje uvedené v evidenční kartě žalobce odpovídají skutečnostem uvedeným v příkazních blocích, na jejichž základě byly body zaznamenány. Správní orgány ověřily, že skutky byly se žalobcem projednány v blokovém řízení, že ve všech případech bylo řízení pravomocně ukončeno a že žalobce příkazové bloky převzal a stvrdil je podpisem (srov. náležitosti příkazového bloku podle § 92 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném ke dni spáchání přestupků).
31. Vzhledem k tomu neobstojí obecné tvrzení žalobce, že se správní orgány nezabývaly způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. Žalobce v žalobě poukazuje na rozhodnutí Městského úřadu Hlučín, Městského úřadu Černošice a Krajského úřadu Jihočeského kraje, z nichž dovozuje povinnost správních orgánů zabývat se způsobilostí jednotlivých rozhodnutí jako podkladů pro záznam bodů. Tvrdí, že žalovaný v rozporu s touto praxí vycházel z toho, že způsobilost jednotlivých podkladů posuzovat nemůže. Posledně uvedenému tvrzení žalobce nemůže soud přisvědčit, neboť je jednoznačně v rozporu s odůvodněním rozhodnutí správního orgánu I. stupně i napadeného rozhodnutí. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že městský úřad posuzoval jednotlivé příkazové bloky z toho hlediska, zda jsou způsobilým podkladem pro záznam bodů (srov. s. 3-5 prvostupňového rozhodnutí). Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí potvrdil, že registr řidičů v rámci záznamu bodů a případného následného řízení o námitkách proti záznamu bodů zkoumá způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam příslušných bodů v rámci bodového hodnocení a správnost provedených záznamů. Správní orgány tedy postupovaly v souladu se závěry judikatury a s tím, jak by podle názoru samotného žalobce měly postupovat. Výtky uvedené v žalobě jsou zcela nepodložené a smyšlené. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz žalobcem předloženými rozhodnutími jiných správních orgánů ve věci námitek.
32. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky příkazových bloků, se mohou správní orgány zabývat pouze do té míry, v jaké mohou zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti (srov. např. rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2011, čj. 2 As 19/2011 - 87, nebo ze dne 26. 5. 2016, čj. 7 As 63/2016 - 49). Při zohlednění specifik blokového, resp. příkazního řízení je však možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta uložena (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014 - 39). Podstatné je, aby konkrétní jednání přestupce bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. V tomto rozsahu soud provedl přezkum náležitostí žalobcem zpochybňovaných příkazových bloků, a to v rozsahu námitek uplatněných v žalobě.
33. Příkazový blok ze dne 27. 2. 2021 obsahuje identifikační údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, bydliště, číslo občanského průkazu). Popis skutku je v příkazovém bloku specifikován následovně: „27. 2. 2021 v 16:48 hod. Tlumačov ul. Dolní u č. p. 19 silnice 1/55. Překročil rychlost v obci 50/63/60 km/h. § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., RZ X, Škoda Yeti.“ Kvalifikace přestupku zní: „§125c/1/f) 4 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Přestupek byl spáchán z nedbalosti (údaj „úmysl“ je v příkazovém bloku škrtnutý) a žalobci za něj byla uložena pokuta ve výši 500 Kč, což dokazuje v příkazovém bloku uvedený číselný i slovní údaj. Příkazový blok byl vyhotoven v „Tlumačov“ dne „27. 2. 2021“. Na příkazovém bloku je zanesen podpis oprávněné úřední osoby i s jejím služebním číslem. Nechybí ani otisk úředního razítka a konečně ani podpis obviněného (žalobce), který tímto s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě vyslovil souhlas.
34. Příkazový blok ze dne 22. 12. 2021 rovněž obsahuje identifikační údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, bydliště, číslo občanského průkazu). Popis skutku je v příkazovém bloku specifikován následovně: „Dne 22. 12. 21 v 8:50, Řídil X. Zdounky APH IN ČS. Držel telefon za jízdy, porušil § 7/1 c z.č. 361/2000 Sb.“ Kvalifikace přestupku zní: „§125c/1/f) 1 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Přestupek byl spáchán z nedbalosti (údaj „úmysl“ je v příkazovém bloku škrtnutý) a žalobci za něj byla uložena pokuta ve výši 1000 Kč, což dokazuje v příkazovém bloku uvedený číselný i slovní údaj. Příkazový blok byl vyhotoven v „Zdounky“ dne „22. 12. 2021“. Na příkazovém bloku je zanesen podpis oprávněné úřední osoby i s jejím služebním číslem. Nechybí ani otisk úředního razítka a konečně ani podpis obviněného (žalobce), který tímto s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě vyslovil souhlas.
35. Příkazový blok ze dne 22. 3. 2022 obsahuje identifikační údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, bydliště, číslo občanského průkazu). Popis skutku je v příkazovém bloku specifikován následovně: „22. 03. 2022, 14/07/51 hod. Drahlov 22 Kroměříž, Porušil § 18 odst. 4) – překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci 50/74/71 Km/Hod 3SF 1357 Škoda“. Kvalifikace přestupku zní: „§125c/1/f) 3 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Přestupek byl spáchán z nedbalosti (údaj „úmysl“ je v příkazovém bloku škrtnutý) a žalobci za něj byla uložena pokuta ve výši 1500 Kč, což dokazuje v příkazovém bloku uvedený číselný i slovní údaj. Příkazový blok byl vyhotoven v „Drahlov – Kroměříž“ dne „22. 3. 2022“. Na příkazovém bloku je zanesen podpis oprávněné úřední osoby i s jejím služebním číslem. Nechybí ani otisk úředního razítka a konečně ani podpis obviněného (žalobce), který tímto s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě vyslovil souhlas.
36. Příkazový blok ze dne 5. 4. 2022 obsahuje identifikační údaje žalobce (jméno, příjmení, datum narození, bydliště, číslo občanského průkazu). Popis skutku je v příkazovém bloku specifikován následovně: „Dne 5. 4. 2022 v 13:40 Hod na ul. Velehradské u domu č.p. 2728/81 při jízdě vozidlem držel v ruce mobilní telefon, porušil § 7/1 c z.č. 361/2000 Sb.“. Kvalifikace přestupku zní: „§125c/1 F 1 zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ Přestupek byl spáchán z nedbalosti (údaj „úmysl“ je v příkazovém bloku škrtnutý) a žalobci za něj byla uložena pokuta ve výši 200 Kč, což dokazuje v příkazovém bloku uvedený číselný i slovní údaj. Příkazový blok byl vyhotoven v „Kroměříž“ dne „5. 4. 2022“. Na příkazovém bloku je zanesen podpis oprávněné úřední osoby i s jejím služebním číslem. Nechybí ani otisk úředního razítka a konečně ani podpis obviněného (žalobce), který tímto s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě vyslovil souhlas.
37. Z uvedeného je zřejmé, že příkazové bloky obsahují všechny zákonné náležitosti, a byly tak způsobilým podkladem pro zápis do bodového hodnocení řidiče. Nad rámec žalobcových námitek přezkoumal soud také příkazový blok ze dne 10. 1. 2023 a rovněž v něm nenašel jediný nedostatek. Nicméně pro úplnost vypořádá níže soud jednotlivé argumenty žalobce, přičemž celé vypořádání se vztahuje ke všem příkazovým blokům.
38. Jako první se soud vyjádří k tvrzené nečitelnosti a nesrozumitelnosti příkazových bloků. Zhoršená čitelnost některých rukopisných údajů sama o sobě nepůsobí nesrozumitelnost či nepřezkoumatelnost bloku. Rozhodující je, zda z jeho celkového obsahu lze seznat osobu přestupce, konkrétní jednání, dobu a místo jeho spáchání, právní kvalifikaci a další rozhodné náležitosti. V nyní posuzované věci jsou všechny tyto údaje rozpoznatelné a žádný z nich nechybí a jednotlivé bloky splňují zákonné náležitosti. Okolnost, že některé zápisy vyžadují pečlivější přečtení, proto jejich způsobilost nezpochybňuje. Takový závěr plyne z rozsudku NSS ze dne 31. 7. 2020, čj. 5 As 20/2019-42, bod [17], podle něhož jsou formální nedostatky významné jen tehdy, znemožňují-li použití bloku například pro jeho nesrozumitelnost. Krajský soud v Českých Budějovicích připustil, že některé zápisy mohou být i „na samé hranici čitelnosti“, jsou-li však při zohlednění celého obsahu bloku rozpoznatelné (rozsudek ze dne 7. 6. 2022, čj. 63 A 3/2022-63, body [28] až [30]). Po pečlivém přezkoumání dospěl soud k závěru, že všechny příkazové bloky jsou srozumitelné a v celkovém vyznění čitelné, přestože některé části jsou obtížnější na čtení.
39. Žalobce ke všem výše popsaným příkazovým blokům namítá, že není přesně zjištěna osoba přestupce, kdy údaje jsou částečně nečitelné a nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla a data narození. Soud této námitce nepřisvědčil, neboť naopak všechny údaje o přestupci byly pečlivě vyplněny a jsou velmi jasně čitelné. Navíc požadavek na uvedení rodného čísla si žalobce zjevně domyslel, neboť ten ze zákona nevyplývá.
40. Žalobce rovněž ke každému příkazovému bloku namítá, že v něm není srozumitelně či úplně popsáno místo, kde mělo dojít ke spáchání přestupku. Soud se s tímto tvrzením neztotožňuje, protože ze všech příkazových bloků jasně plyne místo spáchání přestupku. Z hlediska identifikace skutku považuje tedy soud označení místa na všech příkazových blocích za zcela dostatečné. Požadavek žalobce, aby pokutový blok obsahoval také údaj o tom, že k přestupku došlo na pozemní komunikaci, aby byla prokázána věcná příslušnost Policie České republiky, pokládá soud za neadekvátní, neboť tato skutečnost vyplývá z pokutového bloku implicitně. Rovněž je ve všech příkazových blocích jasně uveden i konkrétní čas a datum. Námitky, podle nichž není přezkoumatelným způsobem uvedena doba spáchání přestupku, že údaje o datu a čase spáchání přestupku nejsou uvedeny či jsou vlivem zápisu nečitelné nebo nejsou uvedeny kompletně, jsou tedy podle soudu čistě lživé.
41. Další námitka míří vůči zkratkovité právní kvalifikace v příkazových blocích. Podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, nelze posuzovat náležitosti pokutových bloků s rigidní přísností. V blokovém řízení je přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, jestliže je současně z pokutového bloku patrné komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Soud přezkoumal popis právní kvalifikace na všech příkazových blocích a shledal tento zápis jako dostatečně srozumitelný. Jak plyne z výše citovaných pasáží příkazových bloků, tak je právní kvalifikace i přes zkratkovité formulace, více než jasná. Další námitka, že z bloků vyplývá jenom označený paragraf, ale ostatní body nikoliv, je opět zcela lichá. Rovněž i popis přestupkového jednání je ve všech případech popsán několika slovy tak výstižně, že je zcela jasné, jakého jednání se přestupce dopustil.
42. Obecná námitka, podle které není dostatečný popis skutku ve formátu „telefonování za jízdy aj.“, je nepřiléhavá. V příkazových blocích se objevují pouze tyto formulace: „držel telefon za jízdy“ (příkazový blok ze dne 22. 12. 2021) a v druhém příkazovém bloku: „při jízdě vozidlem držel v ruce mobilní telefon“ (příkazový blok ze dne 5. 4. 2022). Z těchto formulací je i s ohledem na správnou a úplnou právní kvalifikaci zcela zřejmé, že žalobce držel telefon za jízdy a rozhodně tedy netelefonoval se sadou hands-free.
43. Soud rovněž nepřisvědčil ani argumentu o nejednoznačnosti formy zavinění, neboť úmysl je na všech příkazových blocích jasně přeškrtnutý a jedná se tedy o zavinění z nedbalosti (viz jasná formulace na příkazových blocích „nehodící se škrtne“).
44. Dále soud ověřil údajné tvrzení, že „v kolonce udávající výši finanční sankce není zcela zřetelná výše uložené sankce a není tak možní ověřit, zda jednotlivé údaje zde uvedené, tedy výše uložené sankce číslem a slovy, spolu korespondují. Údaj o výši sankce chybí, či není úplný.“ Rovněž i zde se jedná o čistou lež a na všech příkazových blocích se objevuje jak slovy, tak i číslicí vyjádřená výše pokuty. U všech příkazových bloků koresponduje slovně vyjádřená výše pokuty s číselným zápisem.
45. Na všech příkazových blocích je jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno a příkazový blok splňuje veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která vydala rozhodnutí, a to včetně podpisu této oprávněné osoby a úředního razítka. Nechybí ani data vyhotovení a převzetí rozhodnutí. Soud upozorňuje, že ze všech příkazových bloků je jasně seznatelný podpis přestupce a tvrzení žalobce o údajné nezřetelnosti podpisu účastníka je naprosto liché.
46. Předmětem další žalobní námitky byl nesouhlas se závěrem žalovaného, že podpisem pokutových, resp. příkazových bloků žalobce aproboval jejich správnost a dal souhlas s projednáním v příkazním řízení. Žalobce v tomto postupu spatřuje snahu správních orgánů přenést odpovědnost za zákonnost a správnost příkazového bloku na něj. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť vydání rozhodnutí v příkazním řízení je podmíněno právě souhlasem přestupce s právní kvalifikací přestupku a jeho ochotou zaplatit pokutu. Svým podpisem tak žalobce vlastně správnost příkazového bloku schvaluje. Podpis příkazového bloku rozhodně není pouhou formalitou, neboť teprve okamžikem podpisu je vydáno rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81). Přestupce svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován (viz rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2013, čj. 6 As 67/2013 - 16, a ze dne 9. 6. 2016, čj. 6 As 233/2015 - 58, srov. dále rozsudek NSS ze dne 21. 2. 2019, čj. 1 As 467/2018 - 37). Pokud má přestupce za to, že údaje uvedené v bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně kvalifikován atd.), není jeho povinností příkazový blok podepsat. V případě absence podpisu nedojde k vydání rozhodnutí v příkazním řízení a přestupek bude třeba řešit ve standardním přestupkovém řízení. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, tedy že práva svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal příkazový blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených. Podepsal-li žalobce příkazový blok, přestože snad měl za to, že údaje na něm nejsou správné, nemůže jeho později komunikovaná výhrada zapříčinit nezpůsobilost bloku k zápisu bodů.
47. S ohledem na výše uvedené soud shrnuje, že obecné tvrzení žalobce, že se správní orgány nezabývaly způsobilostí jednotlivých podkladů pro záznam bodů do evidenční karty řidiče, jakož i konkrétní námitky vztahující se k formálním a obsahovým náležitostem příkazových bloků nejsou důvodné. Soud neprovedl důkaz ani přiloženými pokutovými bloky týkajícími se přestupků jiných řidičů, neboť tvrzení, že obecně je v možnostech správních orgánů řádně vyplnit pokutový blok, nevyžaduje důkazu. Předložené pokutové bloky jiných řidičů nemají nadto žádnou souvislost se žalobcem a záznamem bodů v registru řidičů provedeným ve vztahu k němu.
Závěr a náklady řízení
48. Ze shora uvedených důvodů zdejší soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 s. ř. s. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, máli stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno, 24. září 2026
Mgr. Milan Procházka
předseda senátu