Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 Ad 6/2026 - 62

8

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera a soudců Vadima Hlavatého a Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci

žalobkyně:

proti

žalovanému:

J. H.

bytem XXX

Ministerstvo zdravotnictví

sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 9. 1. 2026, č. j. MZDR 20829/2025-3/PRO,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobkyně se žalobou domáhá soudního přezkumu rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 9. 1. 2026, č. j. MZDR 20829/2025-3/PRO. Tímto rozhodnutím byl zamítnut její rozklad proti usnesení Ministerstva zdravotnictví ze dne 24. 6. 2025, č. j. MZDR 31139/2024-2/PRO, jímž ministerstvo zastavilo řízení o opakované žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle , o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.

2. Žalobkyně podala první žádost dne 28. 2. 2022. Ministerstvo ji rozhodnutím ze dne 8. 4. 2022, č. j. MZDR 9278/2022-5/PRO, zamítlo. Rozklad žalobkyně ministr zdravotnictví rozhodnutím ze dne 10. 6. 2022, č. j. MZDR 15476/2022-2/PRO, zamítl; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 6. 2022.

3. Dne 22. 11. 2024 žalobkyně podala opakovanou žádost. Tvrdila, že dne 5. 5. 1987 v tehdejší pardubické nemocnici po porodu syna podstoupila zdravotní výkon, po němž jí lékař po probuzení z anestezie sdělil, že již nebude mít děti. K žádosti připojila zprávu veřejného ochránce práv označenou jako „Zpráva o šetření ve věci zamítnutí žádosti o odškodnění protiprávní sterilizace“ ze dne 30. 10. 2024.

4. Ministerstvo prvostupňovým usnesením řízení o opakované žádosti zastavilo podle ve spojení s . Vycházelo z toho, že původní žádost byla pravomocně zamítnuta pro neprokázání provedení zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti a že opakovaná žádost nepřinesla takové skutečnosti, důkazy nebo argumenty, které by mohly vést k novému vyhovujícímu rozhodnutí.

5. Ministr v napadeném rozhodnutí rozklad zamítl. Zabýval se lékařskou zprávou z roku 2022, podle níž u žalobkyně chybí tělo děložní a jde o stav po supravaginální amputaci, písemnými vyjádřeními manžela a kamarádky žalobkyně i zprávou veřejného ochránce práv. Uzavřel, že tyto podklady neprokazují, že žalobkyně podstoupila zdravotní výkon ve smyslu , natož že šlo o výkon provedený v rozporu s právem.

II.

Obsah žaloby a související vyjádření

6. Žalobkyně v žalobě uvádí, že ministerstvo klade velký důraz na zdravotnickou dokumentaci, přestože část její dokumentace byla v nemocnici zničena. Dále uvádí, že s ohledem na časový odstup nemá další svědky, protože osoby, které by mohly vypovídat, již zemřely. Konečně poukazuje na to, že se věcí zabýval veřejný ochránce práv, který se měl přiklonit k poskytnutí odškodnění. Žalobkyně žádá o přehodnocení případu a uznání odškodnění.

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Poukázal na to, že žalobkyně podle něj konkrétně nereaguje na důvody napadeného rozhodnutí; zejména nevysvětluje, proč by lékařská zpráva, písemná prohlášení nebo zpráva veřejného ochránce práv měly prokazovat rozhodné skutečnosti odlišně, než je vyhodnotil správní orgán.

III.

Posouzení žaloby

8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán ( věta první ), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

9. Soud o věci rozhodl podle bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout pouze na základě listinných podkladů založených v soudním a správním spise, které byly účastníkům známy nebo k nim měli možnost se vyjádřit. Účastníci byli soudem řádně poučeni, že nevyjádří-li ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy nesouhlas s rozhodnutím bez jednání, bude se mít za to, že s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě nesouhlas nevyjádřil.

10. Soud předesílá, že poté, co žalobkyni nebyl pro toto řízení ustanoven zástupce, se opakovaně pokoušela vzít žalobu zpět. Přes poučení soudu však tak činila prostřednictvím e-mailových podání bez uznávaného elektronického podpisu, resp. požadavků stanovených v Vzhledem k tomu, že zpětvzetí žaloby představuje úkon, jímž se disponuje řízením, muselo být takové podání učiněno způsobem předvídaným Jelikož žalobkyně své e-mailové podání ve stanovené lhůtě řádně nedoplnila, soud k těmto podáním nemohl přihlížet.

11. Žaloba není důvodná.

12. Soud nejprve vážil projednatelnost žaloby. Soud z obsahu žaloby dovodil toliko námitku, že žalovaný měl podle žalobkyně přikládat nepřiměřený význam nedostupnosti části původní zdravotnické dokumentace a že měl jinak hodnotit okolnost nedostupnosti dalších svědků a zprávu veřejného ochránce práv. V tomto omezeném rozsahu soud žalobu projednal. Žaloba však neobsahuje konkrétní tvrzení, z něhož by plynulo, které skutkové zjištění žalovaný učinil v rozporu se spisem, který důkaz opomenul, jaký další důkaz měl opatřit nebo jaký konkrétní závěr zprávy veřejného ochránce práv měl žalovaný pominout.

13. Jak již bylo konstatováno, podle soud přezkoumává napadené výroky v mezích žalobních bodů. Je tak na žalobkyni, aby vymezila skutkové a právní otázky, které má soud řešit. Soud nemůže provádět obecnou kontrolu zákonnosti rozhodnutí ani za žalobkyni vyhledávat další možné vady.

14. Žalobkyně samostatně nenamítá, že žalovaný nesprávně vyložil nebo , že neoprávněně vyžadoval změnu skutkových či právních okolností, že nesprávně právně vymezil pojem sterilizace, že nedostatečně poučil žalobkyni v předchozím řízení nebo že pochybil při opatřování konkrétního důkazu. Soud proto nebude tyto otázky prověřovat jako samostatné a na žalobní námitce nezávislé důvody zrušení; zohlední je jen v rozsahu, v němž jsou nezbytné pro posouzení žalobkyní skutečně uplatněné výtky k hodnocení podkladů opakované žádosti.

15. Dispoziční zásada neznamená, že je soud vázán právní kvalifikací žalobkyně. Je-li žalobou otevřena určitá otázka, soud ji posoudí podle objektivního práva, i kdyby žalobkyně nepoužila přesnou právní terminologii. Nemůže však založit své rozhodnutí na nové skutkové nebo právní otázce, kterou žalobkyně vůbec nevznesla a k níž se účastníci neměli možnost vyjádřit. Srov. zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2025, č. j. -44.

16. Ani případné procesní vady správního řízení nelze bez žalobní námitky přezkoumávat jen proto, že by mohly mít vliv na výsledek věci. Výjimkou jsou především vady, které brání přezkoumání řádně uplatněných žalobních bodů, typicky nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je však srozumitelné, uvádí skutková zjištění, právní úvahy i důvody, pro které ministr nepřisvědčil rozkladu. Nejde proto o rozhodnutí, jehož vady by bránily přezkumu námitky žalobkyně. Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2015, č. j. -36.

17. Žalobkyně sice výslovně neformulovala samostatnou právní námitku nesprávného výkladu nebo . Tyto normy však tvoří přímo právní základ napadeného rozhodnutí a jejich správný výklad je nezbytným rámcem pro vypořádání jí uplatněné výtky, že ministerstvo nepřiměřeně hodnotilo zdravotnickou dokumentaci, absenci svědků a zprávu veřejného ochránce práv. Soud proto musí posoudit, zda ministerstvo tyto podklady hodnotilo z hlediska rozhodné otázky, totiž zda mohly odůvodnit vydání nového vyhovujícího rozhodnutí podle . Soud tento právní rámec neuvádí proto, aby nad rámec žaloby samostatně přezkoumal veškerou aplikaci a , ale pouze proto, aby vymezil význam podkladů, na něž žalobkyně v žalobě obecně poukázala.

18. Podle lze provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí tehdy, bude-li novým rozhodnutím vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta. Podle správní orgán řízení zastaví, pokud žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení. Z ustáleného výkladu Nejvyššího správního soudu plyne, že správní orgán nemůže opakovanou žádost odmítnout pouze formálním poukazem na nezměněnost skutkových či právních okolností. Musí nejprve posoudit její obsah a ověřit, zda nově uplatněné podklady nebo argumentace nemohou vést k vyhovění původně zamítnuté žádosti; teprve dospěje-li po tomto posouzení k zápornému závěru, může řízení zastavit podle . Srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2025, č. j. -22, a ze dne 13. 5. 2026, č. j. -27.

19. V nynější věci proto soud nerozhoduje namísto správního orgánu o tom, zda žalobkyni jednorázová peněžní částka náleží. Posuzuje v mezích žalobních bodů, zda žalovaný při aplikaci a přezkoumatelně a zákonně uzavřel, že opakovaná žádost ani s přihlédnutím k jí označeným podkladům nemohla vést k novému vyhovujícímu rozhodnutí. Jinými slovy, soud posuzuje pouze to, zda z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaný podklady, na něž žalobkyně obecně poukazuje, vzal v úvahu při posouzení, zda opakovaná žádost mohla vést k novému vyhovujícímu rozhodnutí.

20. Podle je oprávněnou osobou fyzická osoba, která se v rozhodném období ve zdravotnickém zařízení na území České republiky podrobila sterilizaci v rozporu s právem. Podle tohoto zákona se sterilizací v rozporu s právem rozumí zdravotní výkon zabraňující plodnosti, k jehož provedení oprávněná osoba neudělila souhlas, případně souhlas udělila při porušení rozhodných právních předpisů nebo za okolností vážně narušujících svobodu a prostotu omylu souhlasu.

21. Žádost musí vedle vylíčení rozhodných skutečností obsahovat označení listin a jiných důkazních prostředků, jichž se žadatelka dovolává ( ). Ministerstvo je současně oprávněno využít součinnost potřebnou ke zjištění skutkového stavu ( téhož zákona). Při hodnocení podkladů se subsidiárně použije , včetně , a .

22. Samotná nedostupnost části zdravotnické dokumentace neprokazuje ani existenci nároku, ani nezákonnost napadeného rozhodnutí. Zákon nevylučuje použití jiných důkazních prostředků. Žalobkyně však v žalobě neoznačila konkrétní podklad, který ministr opomenul, ani konkrétní důkaz, který měl být opatřen a který mohl vést k jinému výsledku.

23. Zpráva veřejného ochránce práv je možným listinným podkladem. Její důkazní význam závisí na tom, zda a jaké konkrétní skutkové či procesní závěry vztahující se k dané žadatelce obsahuje. Sama skutečnost, že se veřejný ochránce práv věcí zabýval, ani obecné poznatky o historické praxi protiprávních sterilizací bez dalšího neprokazují, že u konkrétní žadatelky k takovému výkonu došlo.

24. Žalobkyně vytýká ministerstvu, že přikládalo velkou váhu zdravotnické dokumentaci, ačkoli její část byla zničena. Tato výtka se v řízení podle a nehodnotí podle toho, zda žalobkyně již předložila úplný důkaz všech podmínek nároku. Rozhodné je, zda souhrn podkladů označených v opakované žádosti mohl založit reálnou možnost nového vyhovujícího rozhodnutí, a zda se jimi správní orgán zabýval způsobem odpovídajícím tomuto procesnímu účelu.

25. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí neplyne, že by žalovaný řízení zastavil jen pro absenci úplné zdravotnické dokumentace nebo že by tuto dokumentaci považoval za jediný možný důkaz. Ministr se výslovně zabýval lékařskou zprávou z roku 2022, písemnými vyjádřeními manžela a kamarádky a zprávou veřejného ochránce práv. Závěr o tom, že tyto podklady nemohou změnit výsledek předchozího řízení, proto nelze posuzovat izolovaně jako pouhý důsledek nedostupnosti původní dokumentace. Žalobkyně přitom neuvedla, proč by vzájemné posouzení těchto podkladů mělo vést k jinému závěru, než k jakému dospěl ministr.

26. Soud se proto – alespoň v obecné rovině korespondující obecnosti žaloby – zabývá tím, zda ministerstvo podklady opakované žádosti skutečně vyhodnotilo ve vztahu k . Lékařská zpráva z roku 2022 podle správního orgánu osvědčuje stav po supravaginální amputaci, sama však nevymezuje dobu provedení výkonu, zdravotnické zařízení, přesný rozsah výkonu, jeho návaznost na porod v roce 1987 ani okolnosti případného souhlasu. Žalobkyně v žalobě nevysvětluje, kterou z těchto skutkových otázek měla zpráva samostatně prokazovat ani proč je závěr ministra o její omezené vypovídací hodnotě v rozporu se spisem. Ze správního spisu neplynou další podklady, z nichž by bylo možno zjistit dobu provedení výkonu, zdravotnické zařízení, přesný rozsah výkonu, jeho souvislost s porodem v roce 1987 nebo okolnosti souhlasu. Závěr ministra, že samotná lékařská zpráva nemohla odůvodnit nové vyhovující rozhodnutí, je proto přezkoumatelný a má oporu ve správním spise.

27. Soud nepřehlédl, že žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí hovoří o změně skutkových nebo právních okolností jako o předpokladu nového rozhodnutí. Takový požadavek však sám o sobě z neplyne. Rozhodné pro nyní uplatněnou výtku je, zda z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalovaný podklady označené žalobkyní vzal v úvahu při posouzení, zda opakovaná žádost může vést k novému vyhovujícímu rozhodnutí. V nyní projednávané věci žalovaný nezastavil řízení pouze na základě formálního konstatování o nezměněnosti okolností. Z obsahu napadeného rozhodnutí i prvostupňového usnesení plyne, že správní orgány nezastavily řízení pouze na základě formálního konstatování o nezměněnosti okolností. Zabývaly se lékařskou zprávou, písemnými vyjádřeními blízkých osob i zprávou veřejného ochránce práv a vysvětlily, proč tyto podklady nepovažují za způsobilé vést k novému vyhovujícímu rozhodnutí. Nesprávný právní názor žalovaného, podle něhož je změna skutkových či právních okolností samostatnou podmínkou postupu podle , proto v daném případě neměl vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

28. Soud nemůže rozhodovat jako samostatnou otázku, zda správní orgán obecně správně vymezil pojem sterilizace nebo zda měl zákrok označený jako supravaginální amputace právně kvalifikovat jinak. Taková námitka žalobou vznesena nebyla. Soud pouze v obecné rovině hodnotí, zda z podkladů označených v opakované žádosti plynul takový konkrétní skutkový základ, který mohl při aplikaci vést k novému vyhovujícímu rozhodnutí.

29. Žalobkyně dále uvádí, že s ohledem na uplynulou dobu již nemá další svědky. Ani tato okolnost sama o sobě nezakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobkyně neoznačila osobu, jejíž výslech by byl možný, ani neuvedla, jaké konkrétní skutečnosti by měla taková osoba potvrdit. Správnímu orgánu proto nelze vytýkat, že neprovedl neoznačený důkaz.

30. Z napadeného rozhodnutí plyne, že správní orgán měl k dispozici písemná vyjádření manžela a kamarádky žalobkyně z předchozího řízení. Ministr vyšel z toho, že z těchto vyjádření plyne toliko to, že uvedené osoby žalobkyni v rozhodné době znaly a že uváděly, že jí ‚něco vzali‘ a že již nemohla mít děti. Žalobkyně v žalobě proti tomuto konkrétnímu hodnocení neuplatnila žádnou věcnou oponenturu. Netvrdí například, že správní orgán obsah vyjádření zkreslil, že přehlédl určitou konkrétní část jejich obsahu nebo že tato vyjádření dokládají jiné skutkové okolnosti.

31. Samotná skutečnost, že případní další svědci již nežijí, je sice s ohledem na časový odstup pochopitelná, avšak nemůže nahradit tvrzení o tom, jaký konkrétní důkaz existoval, co by prokazoval a proč měl být správním orgánem proveden. Napadené rozhodnutí proto nelze z tohoto důvodu označit za nezákonné.

32. Žalobkyně rovněž poukazuje na zprávu veřejného ochránce práv. Pro posouzení této části námitky je rozhodný její skutečný obsah. Zpráva kritizuje především míru poučení žalobkyně o důkazních prostředcích a postup ministerstva při zjišťování skutkového stavu v prvním řízení – to však neznamená samo o sobě, že zpráva prokazuje, že žalobkyně podstoupila konkrétní zdravotní výkon zabraňující plodnosti nebo že tento výkon byl proveden v rozporu s právem. Ministr se touto argumentací zabýval a uvedl, že ministerstvo nevylučovalo použití jiných důkazů než zdravotnické dokumentace a že hodnotilo též lékařskou zprávu a písemná vyjádření blízkých osob.

33. Žalobkyně neoznačila žádný konkrétní závěr zprávy veřejného ochránce práv, z něhož by dovozovala nezákonnost napadeného rozhodnutí, ani nevysvětlila, v čem se s ním ministr nevypořádal. Soud zprávu posoudil jako podklad pro žalobkyní obecně uplatněnou výtku k dokazování; nemůže však z jejího obsahu vytvářet další samostatné žalobní body, které žalobkyně neuplatnila.

34. Soud nebagatelizuje obtížnost dokazování historicky vzdáleného zásahu do reprodukčního zdraví ani možnou důkazní nouzi žalobkyně. Tato specifika však nemohou vést k závěru, že absence původní dokumentace nebo neurčité potvrzení osoby blízké automaticky zakládá nezákonnost napadeného usnesení o zastavení řízení.

35. V nyní projednávané věci žalobkyně v žalobě nevysvětlila, v čem správní orgán překročil meze volného hodnocení důkazů, opominul konkrétní podklad nebo vyložil některý předložený dokument v rozporu s jeho obsahem. Její námitka tak zůstala obecná. Napadené rozhodnutí přitom poskytuje srozumitelnou odpověď na tři okolnosti, které žalobkyně v žalobě uvádí: na nedostupnost části dokumentace, na význam písemných vyjádření blízkých osob i na relevanci zprávy veřejného ochránce práv.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

36. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji dle zamítl.

37. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost, jen je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu [ ].

V takovém případě je třeba kasační stížnost podat ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29.září 2026

Milan Tauber v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.