Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
5 A 49/2024 - 168.pdf
PDF · 0 B
No categories available
5 A 49/2024 - 168
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové a ve věci
žalobce: A. J.
bytem X
zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D.
se sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví
se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2
o žalobě ze dne 9. 5. 2024 na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,
takto:
I. Zásah žalovaného spočívající v opožděném vyrozumění o vyřízení podnětu žalobce ze dne 15. 3. 2023, byl nezákonný.
II. Ve zbytku se žaloba odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a obsah žaloby
1. Žalobce se v žalobě domáhal odstranění nezákonného zásahu, jenž měl spočívat jednak v „rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR nezahájit přezkumné řízení ve věci Odvolání proti závaznému stanovisku Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci ke kolaudačnímu souhlasu stavby, Papírenský stroj PS6-dílčí objekty‘“, a rovněž tak v postupu žalovaného ve věci, Papírenský stroj PS6‘, komplexní projekt.
2. Nezákonný zásah měly podle žaloby tvořit, resp. jemu předcházet, následující skutkové okolnosti. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (dále také „KHS OK“) vydala dne 16. 8. 2022 závazné stanovisko, č. j. KHSOC/27132/2022/SU/HP (dále jen „závazné stanovisko KHS“), jenž žalobce považuje za nezákonné, a které současně bylo (nezákonným) podkladem pro vydání (nezákonného) Kolaudačního souhlasu ke stavbě „Papírenský stroj PS6“, který vydal Městský úřad Šumperk dne 22. 11. 2022 pod č. j. MUSP 131660/2022 (dále jen „Kolaudační souhlas“). Žalobce proti nezákonnému Kolaudačnímu souhlasu brojil i žalobou u Krajského soudu v Ostravě vedenou pod sp. zn. 65 A 11/2023. Jelikož byl žalobce rovněž přesvědčen o zřejmé nezákonnosti podkladů k závaznému stanovisku KHS, podal dne 15. 3. 2023 „Odvolání proti Závaznému stanovisku KHS OK se sídlem v Olomouci ke kolaudačnímu souhlasu stavby „Papírenský stroj PS6“ – dílčí objekty SO01, SO02, SO03, SO05, SO011, SO11, IO13 a souvisejících inženýrských a technologických sítí, k nadřízenému orgánu KHS“. Dne 15. 5. 2023 byl ze strany KHS vyrozuměn o tom, že jeho podání bylo posouzeno jako podnět k zahájení přezkumného řízení, a to ve věci možného nezákonného vydání závazného stanoviska, a že současně bylo postoupeno nadřízenému orgánu, tj. žalovanému. Následně však žalovaný žalobci podáním ze dne 8. 3. 2024 sdělil, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení podle § 149 odst. 8 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), ve věci závazného stanoviska KHS. Žalobce byl přesvědčen, že výše uvedeným „rozhodnutím“, resp. sdělením, nezahájit přezkumné řízení došlo k zásahu do jeho práv, konkrétně k zásahu do jeho práva na život a zdraví, vlastnického práva a práva na příznivé životní prostředí.
3. Dále žalobce v žalobě vysvětlil, že zamítnutí přezkumu závazného stanoviska KHS vede k oficiální legalizaci zdroje trvalé nadlimitní hlukové zátěže, tj. stavby „Papírenský stroj PS6“, v místě jeho bydliště. Spuštěním „Papírenského stroje PS6“ do provozu totiž došlo k výraznému zhoršení hlukové situace v jeho nemovitosti. Žalobce se proto obrátil jak na KHS OK, tak na obec Olšany, aby vzniklou situaci prošetřily. Obec Olšany zajistila nezávislé měření firmou Labtech s.r.o. v únoru 2022 (viz příloha k žalobě č. 17 Protokol o zkoušce č. H 68/22 LABTECH s.r.o., Zkušební laboratoř, Brno). Toto měření dle žalobce prokázalo, že u jeho nemovitosti jsou výrazně překračovány hlukové limity v noční době. KHS OK provedla i vlastní měření za účasti státního zdravotního dozoru ve dnech 20. a 21. 7. 2022, v němž se opět, dle žalobce, prokázal nadlimitní hluk v noční době. V Protokolu č. 42272/2022 ze dne 5. 8. 2022 Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, se uvádí: „Noční doba – naměřena hodnota Laeq, 1h 42,2 ± 1,7 dB; výsledná hodnocena hodnota Laeq, 1h 40,5 dB; překročení hygienického limitu – ano.“; tudíž i tímto protokolem došlo k potvrzení nadlimitní hlukové zátěže nemovitosti žalobce. Žalobce poukázal i na protokol o autorizovaném měření hluku společnosti Greif-akustika ze dne 6. 5. 2022 č. Z220071-01, jímž byl rovněž potvrzen výskyt nadlimitního hluku u jeho nemovitosti.
4. Žalobce v žalobě rozvedl jednotlivé žalobní body. V prvním žalobním bodě vylíčil skutkové okolnosti zamítnutí přezkumného řízení ve věci vydaného závazného stanoviska KHS. V této souvislosti vytýkal neobhajitelnou prokrastinaci žalovaného, který stanovisko k žádosti žalobce sdělil až 14. 3. 2024, tedy celý rok po podání žalobce. Ve druhém žalobním bodě namítal, že spis k projektu „Papírenský stroj PS6“ je u žalovaného veden již od roku 2021, přesto žalovaný ignoruje důkazy, nevypořádal se s jeho podněty a nepostupuje v souladu s legislativou. Zde poukázal na to, že v únoru 2020 došlo k rozdělení stavby „Papírenský stroj PS6“ na dvě části, což žalobci umožnilo podat odvolání proti závaznému stanovisku KHS OK ze dne 20. 5. 2021, č.j. KHSOC/28365/2021/SU/HP, jímž byla dodatečně povolena nová část stavby „Papírenský stroj PS6-SO04 sklad papíru“. Ve třetím žalobním bodě zásadně nesouhlasil s tím, že v Kolaudačním souhlasu byla určena stavba „Papírenský stroj PS6“ jen jako samostatný papírenský stroj, přesto se součástí projektu staly i tzv. „dílčí objekty“, jenž nebyly obsaženy v závazném stanovisku KHS ke zkušebnímu provozu stavby „Papírenský stroj PS6“ ze dne 2. 9. 2020, č. j. KHSOC/27742/2020/SU/HP, (dále jen „stanovisko KHS ke zkušebnímu provozu“). Ve čtvrtém žalobním bodě žalobce namítal, že se správní orgány dopustily přesouvání odpovědnosti a procesního „ping-pongu“ při vyřizování jeho stížností na hluk ze stavby. V této souvislosti uvedl, že KHS provedla na nemovitosti žalobce státní zdravotní dozor, tj. vlastní měření. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě stanovil výslednou hodnotu pro noční dobu 40,5 dB, navíc měřením byly ve frekvenčním spektru identifikovány tónové složky. Žalobce několikrát upozornil MÚ Šumperk, odbor výstavby, KHS OK, územní pracoviště Šumperk, a také Krajský úřad Olomouckého kraje na to, že stavba „Papírenský stroj PS6“ překračuje hlukové limity, není souladná s dokumentací EIA a ani s projektovou dokumentací k územnímu řízení. Mezi správními orgány však v dané věci došlo pouze k přesouvání odpovědnosti a nečinnosti. V pátém žalobním bodě žalobce nesouhlasil s tím, že KHS OK postoupila jeho odvolání ve věci nezákonného vydání závazného stanoviska přímo Ministerstvu zdravotnictví, aniž by využila pravomoci nadřízeného orgánu. V šestém žalobním bodě shrnul podstatu nezákonnosti závazného stanoviska KHS, jenž bylo vydáno na základě následujících podkladů, s nimiž bylo současně v rozporu, a to s/se: a) závazným stanoviskem KHS ke zkušebnímu provozu, v němž byly stanoveny podmínky, jakým způsobem má být provedeno autorizované měření akustické situace v denní a noční dobu za plného provozu „Papírenského stroje PS6“ a taktéž hluku pozadí. Přičemž právě tyto podmínky v závazném stanovisku KHS nebyly splněny; b) Integrovaným povolením po změně č. 10, č. j. KUOK 13041/2008; c) závazným stanoviskem Ministerstva životního prostředí, č. j. 85559/ENV/15, když opět nebyla splněna zde uvedená podmínka doložení platného hygienického limitu hluku u nejbližších chráněných venkovních prostorů v noční době z provozu všech stacionárních zdrojů hluku celého areálu; d) Věstníkem Ročník 2017 Ministerstva zdravotnictví, jehož součástí je Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, ze kterého plyne, že nelze sčítat jednotlivé zdroje hluku stacionárních zdrojů podílející se na celkové hlukové zátěži, což opět nebylo v dané věci dodrženo. V sedmém žalobním bodě žalobce konstatoval nedodržování procesních postupů, rozpory a zmatečnost ve výrocích žalovaného. Akcentoval, že pokud je měřen hluk pouze z provozu haly „Papírenský stroj PS6“, nelze pak prověřit účinnost protihlukových opatření stanovených v Akustické studii a návrhu protihlukových úprav Z140289-01 z roku 2014, jež bylo vypracována Greif-akustikou s.r.o. Na závěr žalobce shrnul, že KHS a žalovaný mají k dispozici tři autorizovaná měření, která potvrzují překročení limitů hluku pro jeho nemovitost v noční době. Dle žalobce tak není pochyb, že provoz „Papírenského stroje PS6“ a všech jeho obslužných objektů, enormně navýšil hlukovou zátěž nejen u nemovitosti žalobce.
II. Řízení před Městským soudem v Praze a před Nejvyšším správním soudem
5. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 9. 2024, č. j. 5 A 49/2024-44, žalobu odmítl. Soud konstatoval, že žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. s. ř. s. je nutno odmítnout, jestliže u „zápůrčí“ žaloby měl žalobce k dispozici jiné právní prostředky k ochraně svého subjektivního hmotného práva. Žalobce podal proti Kolaudačnímu souhlasu, jehož podkladem bylo i v tomto řízení sporované závazné stanovisko KHS, žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, o níž bylo vedeno řízení pod sp. zn. 65 A 11/2023. Žalobce tak měl k dispozici jiné právní prostředky k ochraně svého subjektivního hmotného práva, a využil jich. V souladu se zásadou subsidiarity zásahové žaloby soud shledal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, který žalobce spatřoval v nezahájení přezkumného řízení ve věci závazného stanoviska KHS, nepřípustnou. Soud proto postupoval dle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 s. ř. s. a usnesením žalobu odmítl.
6. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. 1. 2025, č. j. 1 As 245/2024-41, usnesení Městského soudu v Praze zrušil. NSS k námitce žalobce, že zásah spatřoval rovněž v „postupu Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci „Papírenský stroj PS6‘“, konstatoval, že žaloba obsahuje rozpor mezi svým nadpisem a obsahem (jednotlivými žalobními body) a samotným žalobním návrhem. NSS městský soud zavázal, aby v dalším řízení vyzval žalobce, aby odstranil rozpor mezi obsahem žaloby a žalobním návrhem. Pokud z podání žalobce vyplyne, že žalobou napadá i jiný zásah než zásah spočívající ve faktickém nezahájení přezkumného řízení ve věci závazného stanoviska KHS, posoudí městský soud na základě žalobních námitek přípustnost (a případně i důvodnost) žaloby i proti tomuto – dalšímu zásahu.
7. V případě posouzení zásahového jednání spočívajícího v nezahájení přezkumného řízení žalovaným ve věci závazného stanoviska KHS, se NSS v bodech [22] až [23] rozsudku ze dne 30. 1. 2025, č. j. 1 As 245/2024-41, ztotožnil se závěrem městského soudu, když konkrétně v bodě [23] konstatoval: „Stěžovatel rovněž namítá, že městský soud „nedoložil, z jakého důvodu nelze žalobu věcně projednat“ a tvrdí, že ani neuvedl, které právní prostředky k ochraně svého subjektivního hmotného práva měl stěžovatel využít. K těmto námitkám NSS odkazuje stěžovatele na body 5. až 15. napadeného usnesení, ve kterých městský soud odůvodňuje, proč je žaloba nepřípustná, a tedy ji nelze věcně projednat. Právní prostředek ochrany, který měl stěžovatel využít k ochraně svého subjektivního hmotného práva, jehož ochrany se domáhal posuzovanou žalobou, městský soud označil v bodě 13. napadeného usnesení (jedná se o žalobu podle § 65 odst. 1 s. ř. s. proti kolaudačnímu souhlasu). Ostatně, jak je NSS známo i z jeho úřední činnosti, stěžovatel tento (primární) právní prostředek ochrany již využil. Namítá-li stěžovatel, že městský soud neuvádí, jakými právními prostředky má chránit svá subjektivní práva „v případě komplexního projektu ‚Papírenský stroj PS6‘ “, NSS pouze připomíná, že poskytování právního poradenství není úlohou správních soudů.“
8. Následně tedy městský soud v řízení postupoval dle závazného právního názoru NSS v rozsudku ze dne 30. 1. 2025, č. j. 1 As 245/2024-41, a vydal v pořadí první vytýkací usnesení dne 28. 3. 2025, č. j. 5 A 49/2024-63, v němž žalobce vyzval, aby doplnil svá tvrzení a případně náležitě upravil žalobní petit, pokud se žalobou domáhá i ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v „postupu Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci „Papírenský stroj PS6“. Na toto usnesení reagoval žalobce doplněním žaloby ze dne 10. 4. 2025, v němž potvrdil, že se domáhá ochrany proti oběma uvedeným zásahům, tj. proti zásahu spočívajícím v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví nezahájit přezkumné řízení ve věci závazného stanoviska KHS, a proti zásahu spočívajícím v postupu Ministerstva zdravotnictví ve věci „Papírenský stroj PS6“. Žalobce zdůraznil, že je pro něj důležitá formulace: „přezkum závazného stanoviska v rámci přezkumného řízení“. Uvedl, že žalovaný nevydal sdělení o tom, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení a také nevydal usnesení o zahájení přezkumného řízení v rámci zákonem stanovené lhůty. Poukázal na to, že žalovaný v odpovědi ze dne 24. 10. 2023, č. j. MZDR 29103/2023-6/MIN/KAN, na jeho podnět konstatoval, že: „Přezkum jako takový zahájen byl, nicméně přípis MZ prozatím vydán nebyl.“ Z této odpovědi pak žalobce dovodil, že žalovaný přezkumné řízení zahájil, čímž jej uvedl do marné naděje, že se konečně po dvou letech začal zabývat problémem nárůstu hluku v okolí jeho nemovitosti na základě předložených důkazů. A to nejenom doloženými protokoly o měření hluku, ale i poukázáním na rozpory projektu „Papírenský stroj PS6“ s projektovou dokumentací. Co se týče zásahového děje spočívajícího v „postupu“ žalovaného ve věci „Papírenský stroj PS6“, komplexní projekt, žalobce podrobně popsal genezi projektu „Papírenský stroj PS6“ počínaje vypracováním dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí v roce 2015 až po jeho kolaudaci. Žalobce znovu popsal průběh stavebního řízení, v rámci kterého došlo k oddělení objektů SO04 – sklad papíru, čímž došlo k nezákonné fragmentaci širšího záměru v území. Tudíž v konečném důsledku jde o mnohonásobné překročení imisního limitu na nemovitosti žalobce. Žalobce shrnul, že podmínky závazného stanoviska KHS nikdy nebyly splněny, měření podle závazných podmínek neexistuje. Tímto jednáním žalovaného tak bylo zasaženo do vlastnického práva žalobce, ochrany zdraví, pohody bydlení a životního prostředí. Dále žalobce namítal, že v projektové dokumentaci před dokončením projektu „Papírenský stroj PS6“, stavebník konstrukčně snížil skladbu opláštění střech všech objektů projektu. Uzavřel, že protiprávní stav na nemovitosti žalobce trvá již šest let; hluková zátěž se nezměnila, žalobce a jeho rodina jsou nadále obtěžováni nadlimitním hlukem z areálu papírny. Zároveň žalobce uvedl, že rozhodné datum, kdy se o zásahu dozvěděl je 14. 3. 2024, neboť tehdy elektronickou poštou od žalovaného obdržel dokumenty včetně sdělení ze dne 8. 3. 2024, č. j. MZDR 36996/2021-21/OVZ, ve kterém žalovaný uvedl, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení ve věci závazného stanoviska KHS ke Kolaudačnímu souhlasu stavby „Papírenský stroj PS6“.
9. Žalobce v doplnění žaloby ze dne 4. 5. 2025 upravil návrh žalobních petitů následovně: ve vztahu k prvnímu zásahovému jednání takto: „Určuje se, že zásah spočívající v rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR nezahájit přezkumné řízení ve věci Odvolání proti závaznému stanovisku Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci ke kolaudačnímu souhlasu stavby „Papírenský stroj PS6 – dílčí objekty SO01, SO02, SO03, SO05, SO11, IO13 a souvisejících inženýrských a technologických sítí“, v areálu společnosti OP papírna, s.r.o., Olšany 18, pozemky: st.346, st.347, st.348 a st. 349 v k.ú. Olšany nad Moravou, st. 157 v k.ú. Klášterec a st. 171, 170/14 v k.ú. Bohutín nad Moravou, stavebník: OP papírna, s.r.o., Olšany 18, 789 62 Olšany, IČO: 24 25128612 – sdělení Č. j.: MZDR 36966/2021-21/OVZ ze dne 8. března 2024 je nezákonný.“, aby soud tento zásah zakázal a přikázal obnovit stav před zásahem. Dále žalobce ve vztahu ke druhému zásahovému jednání upravil žalobní petit tak, aby soud určil, že zásah spočívající v „postupu žalovaného Ministerstva zdravotnictví v rámci řešení nadlimitní hlukové zátěže areálu OP papírna, s.r.o. Olšany v souvislosti s vložením nových stacionárních zdrojů hluku v rámci projektu „Papírenský stroj PS6‘“, je nezákonný, a aby soud tento zásah zakázal a přikázal obnovit stav před zásahem.
10. Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 1. 2026, č. j. 5 A 49/2024-107, žalobu odmítl. V odůvodnění uvedl, že žalobce zásahové jednání vymezil jednak jako „rozhodnutí žalovaného nezahájit přezkumné řízení ve věci závazného stanoviska KHS“ a taktéž jako „postup žalovaného v rámci řešení nadlimitní hlukové zátěže areálu OP papírna, s.r.o., Olšany“. Přičemž okamžik, kdy se o zásahu dozvěděl žalobce označil den 14. 3. 2024, kdy obdržel od žalovaného sdělení ze dne 8. 3. 2024 o tom, že žalovaný neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení. Soud dospěl k závěru, že obě zásahová jednání se vztahují k nezahájení téhož přezkumného řízení, neboť žalobce opět namítá nezákonnost závazného stanoviska k hluku. Zde ovšem platí subsidiarita zásahové žaloby s tím, že žalobce se měl ochrany svých práv domoci v řízení proti kolaudačnímu souhlasu.
11. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 12. 6. 2026, č. j. 1 As 13/2026–57, usnesení Městského soudu v Praze zrušil (dále jen „zrušující rozsudek NSS“). Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku nejprve uvedl, že nepřípustné jsou námitky ohledně přezkumu závazného stanoviska. Tuto část řízení Nejvyšší správní soud již vyřešil v předchozím rozhodnutí s tím, že v tomto rozsahu je žaloba nepřípustná (rozsudek NSS č. j. 1 As 245/2024–41, bod 23). A dále jsou nepřípustné také námitky ve věci samé, které se týkají hlukové zátěže či konkrétních odborných posudků, neboť při přezkumu odmítnutí žaloby se nelze zabývat věcí samou.
12. K vymezení druhého zásahu, který žalobce spatřoval v „postupu Ministerstva zdravotnictví ČR ve věci ‚Papírenský stroj PS6“, NSS konstatoval, že kromě nezákonnosti nezahájení přezkumného řízení žalobce uvedl několik okolností postupu, které měl za nezákonné, a to 1) opožděné vyřízení podaného podnětu; 2) rozdělení projektu do více řízení; 3) nepožadování dokladů o dodržení hlukových limitů při kolaudaci; 4) nedostatečné odborné zázemí příslušných správních orgánů; 5) nedodržení podmínek závazných stanovisek; 6) absence kontroly nastavených podmínek; 7) nepochopení principu sčítání hladin hluku a separátní měření hluku; 8) provedení projektu v rozporu s hodnocením EIA a územním i stavebním řízením; 9) nezákonnost závazného stanoviska ke kolaudačnímu souhlasu stavby pro nesprávně měřený hluk; 10) „absurdní“ argumentaci žalovaného v několika souvisejících dokumentech; a 11) vložení nových akustických zdrojů bez akustické studie a v rozporu se zákonem. NSS v této souvislosti korigoval závěr zdejšího soudu, že obě zásahová jednání se vztahují k nezahájení přezkumného řízení, neboť žalobce druhý zásah vymezil šířeji oproti prvnímu zásahu. NSS ovšem rovněž poukázal na to, že ani tak žalobce nemůže být v této části úspěšný. Žalobce totiž svoji zásahovou žalobu postavil jako návrh na komplexní soudní přezkum všemožných postupů žalovaného vztahujících se k hluku z papírny. Takové ochrany se ovšem prostřednictvím zásahové žaloby nelze domáhat (bod 20 zrušujícího rozsudku NSS). Zásahová žaloba je subsidiárním prostředkem ochrany, a proto postup zvolený žalobcem – tedy hromadné (komplexní) napadení postupu žalovaného napříč různými řízeními, např. při vydávání závazných stanovisek nebo posuzování hluku – je v rozporu se subsidiaritou zásahové žaloby. Žalobcem vymezené „zásahy“ žalovaného lze přitom přezkoumat v jiných řízeních (body 21 a 22 zrušujícího rozsudku). Soud v podrobnostech odkazuje i na body 23 až 26 zrušujícího rozsudku NSS, ve kterých NSS rozvedl své závěry ohledně možnosti přezkoumat žalobcem vymezené „zásahy“ v jiných řízeních.
13. Jediné zásahové jednání, proti kterému je možné se bránit zásahovou žalobou, NSS shledal v namítaném zásahu spočívajícím v nevyrozumění o vyřízení podnětu žalobce, resp. v jeho pozdním vyrozumění. NSS ve zrušujícím rozsudku (v bodě 29) uvedl, že v případě nečinnosti správního orgánu spočívající v nesdělení výsledku šetření podateli v třicetidenní lhůtě se ten, kdo podnět podal, může bránit proti pasivitě správního orgánu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Odkázal na judikaturu NSS, dle které: „šetření i sdělení (oznámení) o vyřízení podnětu je úkonem správního orgánu, který není rozhodnutím, může proto být zásahem, a to i zásahem nezákonným“ s tím, že „v případě nečinnosti při vydání sdělení, tedy jiného úkonu podle § 154 a násl. správního řádu, přichází v úvahu zásahová žaloba“ (rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2022, č. j. 2 As 8/2022–27, body 16 a 17; nebo obdobně ze dne 13. 5. 2026, č. j. 6 As 3/2026–32, bod 26). Nejvyšší správní soud uzavřel, že z toho plyne, že nezahájení přezkumného řízení není nezákonným zásahem; pokud však správní orgán podatele vůbec neseznámí s tím, jak s podnětem naložil, může se již pojmově jednat o nezákonný zásah. Zda šlo o zásah zákonný, či nikoliv soud hodnotí až v rámci meritorních úvah.
14. NSS v bodě 31 zrušujícího rozsudku zavázal Městský soud v Praze, aby posoudil, zda postup žalovaného v reakci na žalobcův podnět byl v souladu s § 94 odst. 1 větou třetí správního řádu a zda případná nezákonnost byla dostatečně intenzivní.
III. Posouzení žaloby
15. Městský soud v Praze ve věci postupoval v souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění rozhodném (dále jen „s. ř. s.“) a jelikož rozhodoval pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Veškeré podkladové materiály, ze kterých soud při rozhodování vycházel byly známy oběma účastníkům řízení, jelikož se jednalo o jejich vzájemnou korespondenci vedenou v rámci správních (stavebních) řízení, jejichž předmětem byla stavba a dostavba areálu OP papírny, s.r.o., Olšany, a tyto byly paralelně předloženy jak žalobcem, tak žalovaným; soud dodává, že účastníci věrohodnost podkladových materiálů ani nesporovali.
16. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byly zaměřeny přímo proti němu nebo v jejich důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2008, č. j. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS).
17. Soud připomíná, že NSS ve zrušujícím rozsudku dospěl k závěru, že proti zásahovému jednání, které žalobce spatřoval v nevyrozumění o vyřízení podnětu žalobce, resp. v pozdním vyrozumění, je přípustná zásahová žaloba. V této souvislosti poukázal na judikaturu, dle které: „šetření i sdělení (oznámení) o vyřízení podnětu je úkonem správního orgánu, který není rozhodnutím, může proto být zásahem, a to i zásahem nezákonným“ s tím, že: „v případě nečinnosti při vydání sdělení, tedy jiného úkonu podle § 154 a násl. správního řádu, přichází v úvahu zásahová žaloba“ (rozsudek NSS ze dne 31. 102022–27. j. 2 As 8/2022–27, body 16 a 17; nebo obdobně ze dne 13. 5. 2026, č. j. 6 As 3/2026–32, bod 26).
18. Městský soud v Praze proto přistoupil k posouzení, zda postup žalovaného v reakci na žalobcův podnět ze dne 15. 3. 2023 byl v souladu s § 94 odst. 1 větou třetí správního řádu, a zda případná nezákonnost byla dostatečně intenzivní (viz bod 31 zrušujícího rozsudku NSS). Dle § 94 odst. 1 věta třetí správního řádu platí, že: „[ú]častník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.“
19. Žalobce podal dne 15. 3. 2023 podání označené „Odvolání proti Závaznému stanovisku KHS OK se sídlem v Olomouci ke kolaudačnímu souhlasu stavby „Papírenský stroj PS6“ – dílčí objekty SO01, SO02, SO03, SO05, SO011, SO11, IO13 a souvisejících inženýrských a technologických sítí, k nadřízenému orgánu KHS“. Krajská hygienická stanice v Olomouci žalobce vyrozuměla, že toto jeho podání bylo posouzeno jako podnět k zahájení přezkumného řízení, a proto bylo postoupeno nadřízenému orgánu, tj. žalovanému, k vyřízení. Žalovaný žalobci podáním ze dne 8. 3. 2024 sdělil, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení, toto sdělení bylo žalobci doručeno dne 14. 3. 2024. Žalovaný tak porušil svou povinnost dle § 94 odst. 1 věta třetí správního řádu, a to sdělit podateli skutečnost, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů. Žalovaný totiž sdělil žalobci, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení až dne 14. 3. 2024, tj. téměř rok po podání podnětu žalobce. Postup žalovaného spočívající v nečinnosti při vyřizování podnětu žalobce byl v rozporu se zákonem, jednalo se tedy o nezákonný zásah. Co se týče intenzity nezákonnosti zásahu, soud dospěl k závěru, že se jednalo o dostatečně intenzivní zásah, neboť nečinnost žalovaného při vyřizování podnětu žalobce trvala skoro 12 měsíců. Nejednalo se tedy o pouhé formální či nepatrné překročení zákonem stanovené lhůty. Žalobce v této souvislosti v podání ze dne 3. 8. 2026 namítal, že byl v legitimním očekávání, že žalovaný jeho podnět vyřizuje a výsledek šetření bude oznámen v přiměřené době. Přičemž podnět žalobce se týkal nadlimitního hluku z papírny v místě jeho bydliště. Po dobu, po kterou žalovaný podnět nevyřídil, nemohl žalobce kvalifikovaně posoudit, zda lze očekávat nápravu ze strany žalovaného, nebo bude nucen využít jiné prostředky ochrany svých práv. Soud této argumentaci žalobce přisvědčuje, a shrnuje, že intenzita zásahu je dána nejen podstatnou délkou nečinnosti žalovaného, ale i tím, že se podnět týkal přímo a dostatečně intenzivně žalobcova veřejného subjektivního práva spočívajícího v ochraně zdravých životních, resp. hygienických, podmínek v místě jeho bydliště, jenž dle jeho tvrzení bylo ohroženo naměřenou nadlimitní hlukovou zátěží; taktéž má soud za to, že závažný dopad do žalobcových práv mělo i samo vyrozumění žalovaného ze dne 24. 10. 2023, č. j. MZDR 29103/2023-6/MIN/KAN, v němž žalobci sdělil, že: „Přezkum jako takový zahájen byl, nicméně přípis MZ prozatím vydán nebyl.“. Takto formulovaná odpověď totiž mohla v žalobci oprávněně vzbudit dojem, že se jeho podnět aktivně v meritorní rovině řeší v rámci přezkumného řízení, a proto, jak žalobce tvrdil, nečinil v dané věci další procesní úkony, jimiž by hájil svá práva.
20. Soud s ohledem na výše uvedené konstatuje, že jsou splněny i podmínky 1) a 5) z podmínek pro deklarování nezákonného zásahu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 2 As 285/2016-86, pod č. 3563/2017 Sb. NSS, bod 25: „Pohledem judikatorních podmínek nezákonného zásahu (rozsudek sp. zn. 2 Aps 1/2005) lze konstatovat, že šetření i sdělení (oznámení) o vyřízení podnětu je úkonem správního orgánu, který není rozhodnutím, může proto být zásahem, a to i zásahem nezákonným, což naplňuje podmínky (2), (3), (4) z podmínek vymezených v odst. 20. Zbývají tak podmínky (1) a (5), tedy, že tímto oznámením musí být žalobce přímo zkrácen na svých právech, a že zásah byl zaměřen přímo vůči němu.“. Soud tudíž s odkazem na shora uvedené toliko již jen v obecné rovině shrnuje, že pozdním sdělením o vyřízení podnětu žalobce, byl žalobce přímo zkrácen na svých právech, a zásah byl zaměřen přímo proti němu. Žalobce tedy byl zkrácen na svém právu na včasné vyrozumění o tom, jak bylo s jeho podnětem naloženo dle § 94 odst. 1 věta třetí správního řádu (srov. též bod 20 rozsudku NSS ze dne 31. 10. 2022, č. j. 2 As 8/2022–27: „Smyslem sdělení je ujistit podatele, že se správní orgán jeho podnětem zabýval. Zároveň tato lhůta motivuje správní orgán, aby efektivně zpracovával podněty od veřejnosti a včas na ně reagoval. Tento institut tedy míří jinam než právo na zahájení řízení.“).
21. Soud proto deklaroval, že zásah žalovaného spočívající v opožděném vyrozumění o vyřízení podnětu žalobce ze dne 15. 3. 2023, byl nezákonný.
22. Soud doplňuje, že správní soud je vázán podstatou žalobního návrhu (vymezením zásahu), nikoli jeho doslovným zněním. Správní soud nemůže zamítnout zásahovou žalobu jen proto, že žalobce nevyjádřil svůj požadavek právně bezchybně, je-li zřejmé, čeho chce dosáhnout. To znamená, že soud může výrok rozsudku formulovat odlišně od znění žalobního návrhu, musí však setrvat v mezích § 87 odst. 2 s. ř. s. a šetřit podstatu zásahu (srov. body [181] a [182] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2023, č. j. 9 As 116/2022-166, č. 4459/2023 Sb. NSS, nebo bod [28] rozsudku kasačního soudu ze dne 27. 8. 2014, č. j. 2 As 35/2014-109). Podstatou vymezeného zásahu, o kterém NSS ve zrušujícím rozsudku uložil, aby ho soud meritorně posoudil, bylo právě opožděné vyřízení žalobcem podaného podnětu.
23. Městský soud dále připomíná, že podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, č. j. 1 Azs 16/2021-50, č. 4321/2022 Sb. NSS, je právním názorem vysloveným kasačním soudem ve zrušujícím rozsudku vázán krajský soud i Nejvyšší správní soud (obdobně viz i usnesení rozšířeného senátu ze dne 8. 7. 2008, č. j. 9 Afs 59/2007-56, č. 1723/2008 Sb. NSS, nebo usnesení ze dne 22. 10. 2019, č. j. 4 As 3/2018-50, č. 4015/2020 Sb. NSS). Přičemž ostatní kasační námitky žalobce byly ve zrušujícím rozsudku NSS shledány nedůvodnými, v podrobnostech soud odkazuje na body 20 až 27 zrušujícího rozsudku NSS. Soud toliko ve stručnosti rekapituluje, že tyto kasační námitky se týkaly namítaného nezákonného zásahu v nezahájení přezkumného řízení (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 26. 1. 2026, č. j. 5 A 49/2024-107). A jak upozornil NSS (viz bod 20 zrušujícího rozsudku) tento zásahový návrh žalobce postavil jako návrh na komplexní soudní přezkum všemožných postupů žalovaného vztahujících se k hluku z papírny; avšak takovéto ochrany se prostřednictvím zásahové žaloby nelze domáhat. Následně NSS vysvětlil, že hromadné (komplexní) napadení postupu žalovaného napříč různými řízeními je v rozporu se zásadou subsidiarity zásahové žaloby; když žalobcem vymezené „zásahy“ žalovaného lze přezkoumat v jiných řízeních (viz bod 22 zrušujícího rozsudku). Soud rovněž podotýká, že v případě zásahu, který žalobce spatřoval v nezahájení přezkumného řízení k tomuto NSS v bodě 12 zrušujícího rozsudku zopakoval: „… nepřípustné jsou námitky ohledně přezkumu závazného stanoviska. Tuto část řízení Nejvyšší správní soud již vyřešil v předchozím rozhodnutí s tím, že v tomto rozsahu je žaloba nepřípustná.“ (viz také bod 23 rozsudku NSS ze dne 30. 1. 2025, č. j. 1 As 245/2024–41). Soud proto ve výroku pod bodem II. rozsudku žalobu v části, ve které se žalobce domáhal určení, že zásah spočívající v nezahájení přezkumného řízení je nezákonný pro nepřípustnost dle § 85 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnul.
IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
24. Vzhledem ke shora uvedenému soud výrokem I. dle § 87 odst. 2 věty první s. ř. s. určil, že zásah žalovaného spočívající v opožděném vyrozumění o vyřízení podnětu žalobce ze dne 15. 3. 2023, byl nezákonný.
25. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku odmítl jako nepřípustnou dle § 85 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
26. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný pouze částečně, přiznal mu soud dle ustanovení § 60 odst. 1 věta druhá s. ř. s., právo na náhradu nákladu řízení poměrné části nákladů. Poměrná část se stanoví jako rozdíl mezi částí, v níž byl žalobce úspěšný, a částí, v níž úspěšný nebyl (viz též právní věta rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. 11 Af 49/2021-67). Dle městského soudu lze úspěch žalobci ve věci stanovit jako poloviční, proto soud rozhodl, že žalobce ani žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení (srov. také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2025, č. j. 5 As 3/2024-23, bod [50]).
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno.
O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
Praha 29. září 2026
Mgr. Gabriela Bašná v.r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem provedla S. K.