Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
51 A 38/2026 - 32.pdf
PDF · 0 B
No categories available
51 A 38/2026 - 32
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Straky a soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka v právní věci
žalobce: M. O.
narozen X
bytem X
zastoupený advokátem Mgr. Vojtěchem Schlehoferem
sídlem Václavská 316/12, 120 00 Praha 2
proti
žalovanému: Obec Vestec
sídlem Vestecká 3, 252 50 Vestec
o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,
takto:
I. Žalovanému se ukládá povinnost rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informace doručené žalovanému dne 4. 4. 2026, a to ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 210 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Vojtěcha Schlehofera, advokáta.
Odůvodnění:
1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), podanou u zdejšího soudu dne 18. 5. 2026, se žalobce domáhá toho, aby soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout o jeho žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „InfZ“).
2. V žalobě uvádí, že předmětem jeho žádosti o informace bylo „poskytnutí oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které bylo obecní policií zasláno příslušnému městskému úřadu, ve vztahu k opatření z rozhodnutí (pokuta uložena v příkazním řízení) č. j. OP 2024/007367, ze dne 30. 10. 2024“. O této žádosti, která byla žalovanému doručena dne 4. 4. 2026, mělo být podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ rozhodnuto do 15 dnů ode dne jejího přijetí. Žalovaný však v této lhůtě požadovanou informaci neposkytl, ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ani nereagoval žádným zákonem předvídaným postupem. Žalobce proto dne 23. 4. 2026 podal stížnost, o které měl nadřízený orgán podle § 16a odst. 8 InfZ rozhodnout do 15 dnů od jejího předložení, tedy nejpozději do 15. 5. 2026. Až do dne podání žaloby však nebyla stížnost žádným způsobem vyřízena. Žalobce má tedy za to, že bezvýsledně tímto vyčerpal prostředky na uplatnění ochrany proti nečinnosti. Proto navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o jeho žádosti o poskytnutí informací a současně rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení.
3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobci byla odpověď k jeho žádosti poskytnuta. Odeslal ji datovou schránkou dne 30. 4. 2026, do které se oprávněná osoba přihlásila dne 6. 5. 2026. Nesouhlasí proto s žalobou, navrhuje její zamítnutí a přiznání náhrady nákladů řízení.
4. Na vyjádření žalovaného zareagoval žalobce replikou, ve které potvrdil, že mu dne 6. 5. 2026 skutečně byly doručeny do datové schránky dvě datové zprávy, které žalovaný vypravil dne 30. 4. 2026. Nesouhlasí však s tím, že by tím došlo k poskytnutí informace. Obě zmiňované zprávy měly totožný obsah, jehož součástí byl průvodní dopis žalovaného, že poskytuje příkazový blok na pokutu zaplacenou namístě, a dále příloha tvořená samotným příkazovým blokem. Dle žalobce se však poskytnutý dokument míjí s předmětem jeho žádosti. Nežádal totiž poskytnutí pokutového bloku, nýbrž „oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které bylo obecní policií zasláno příslušnému městskému úřadu, ve vztahu k opatření z rozhodnutí (pokuta uložena v příkazním řízení) č. j. OP 2024/007367, ze dne 30. 10. 2024.“ Předmětem jeho žádosti tudíž byla procesní písemnost vyhotovená v režimu § 123b odst. 2 písm. a) ve spojení s odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Požadoval nikoli příkazový blok, ale písemnost zasílanou obecní policií příslušnému městskému úřadu, jemuž obecní policie dle odkazovaného ustanovení nezasílá příkazové bloky, ale právě oznámení o uložení pokuty. Žalobcova žádost proto zůstala nevyřízená. V závěru repliky žalobce připouští, že v minulosti žádal žalovaného též o poskytnutí samotného příkazového bloku, avšak jednalo se o jinou žádost a žalovaný patrně obě žádosti zaměnil.
5. Na repliku žalobce zareagoval žalovaný duplikou, ve které zopakoval, že dne 30. 4. 2026 vypravil dvě datové zprávy s přiloženými dokumenty. Až teprve z žalobcovy repliky se dozvěděl, že tyto dokumenty obsažené v těchto datových zprávách obsahovaly nedostačující či nesprávnou informaci. Žalovaný se nicméně domnívá, že žalobce dostatečně nevyužil prostředky ochrany před nečinností v řízení před správními orgány, neboť nepodal stížnost ke Krajskému úřadu Středočeského kraje (dále „krajský úřad“) na nesprávný postup při vyřizování informace. Žalovaný tedy trvá na tom, že nebyl nečinný, ale pouze poskytl jinou informaci a tuto skutečnost se dozvěděl až z repliky. Současně připojil oznámení Obecní policie Vestec ze dne 30. 10. 2024, č. j. 0287/2026/OU s dovětkem, že „[p]ožadovanou informaci zasílá správní orgán v příloze tohoto vyjádření.“
6. Soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti žaloby, zejména tím, zda žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s.
7. Z listin předložených oběma účastníky (jež dle sdělení žalovaného tvoří zároveň i správní spis) soud zjistil, že žalobce dne 4. 4. 2026 učinil k Obecní policii Vestec podání nadepsané jako „Informační žádost – 106/1999 Sb.“ s následujícím obsahem: „Krásnou sobotu vám přeji, podáním učiněným datovou schránkou chci požádat o poskytnutí informace oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které bylo obecní policií zasláno příslušnému městskému úřadu, ve vztahu k opatření z rozhodnutí (pokuta uložena v příkazním řízení) č. j. OPV 2024/007367, ze dne 30. 10. 2024. Děkuju.“ (zvýraznění textu odpovídá citaci a není doplněno zdejším soudem). Z podacího razítka na tomto podání vyplývá, že dne 7. 4. 2026 bylo předáno žalovanému.
8. Z výše rekapitulované listiny má soud za prokázané, že žalobce podal dne 4. 4. 2026 řádnou žádost v režimu InfZ. Není přitom rozhodné, že ji adresoval Obecní policii Vestec, a nikoli přímo žalovanému. Obecní policie je totiž orgánem obce (§ 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii). Také judikatura Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) dovodila, že pokud požadovaná informace spadá do působnosti obce, bylo by nepřiměřeně formalistické žádost odložit pouze proto, že byla adresována nesprávnému orgánu či organizační složce obce (srov. rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2007, č. j. 2 As 12/2007-79). Předmětná žádost se navíc nejpozději dne 7. 4. 2026 dostala přímo do dispoziční sféry žalovaného, jak dokládá podací razítko na předmětném podání.
9. Jak dále soud zjistil z předložených listin, žalobce dne 23. 4. 2026 učinil k Obecní policii Vestec podání nadepsané jako „Informační stížnost – 106/1999 Sb.“ s následujícím obsahem: „Krásný čtvrtek vám přeji, podáním učiněným datovou schránkou chci podat stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., ve vztahu k podané žádosti ze dne 4. 4. 2026, kterou povinný subjekt v zákonné lhůtě nevyřídil. Požádal jsem o poskytnutí informace oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které bylo obecní policií zasláno příslušnému městskému úřadu, ve vztahu k opatření z rozhodnutí (pokuta uložena v příkazním řízení) č. j. OPV 2024/007367, ze dne 30. 10. 2024. Žádám o vydání příkazu povinnému subjektu. Děkuju.“ (zvýraznění textu odpovídá citaci a není doplněno zdejším soudem). Z podacího razítka na tomto podání vyplývá, že dne 30. 4. 2026 bylo předáno žalovanému.
10. Obsah výše uvedené listiny podle soudu dostatečně osvědčuje, že žalobce podal stížnost ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b) InfZ, tedy stížnost na postup povinného subjektu spočívající v neposkytnutí požadované informace ve lhůtě stanovené zákonem. Právě tento typ stížnosti je přitom judikaturou považován za využití prostředku ochrany proti nečinnosti stanoveného příslušným procesním předpisem ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. v případech, kdy se žadatel domáhá poskytnutí informace podle InfZ (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40, zejména odst. 57 až 59).
11. Soud přitom nesouhlasí s argumentací žalovaného, že žalobce měl stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ podat přímo u krajského úřadu a že pokud tak neučinil, nevyčerpal prostředky ochrany proti nečinnosti stanovené příslušným procesním předpisem. Takový závěr nemá oporu v zákoně. Z § 16a odst. 3 InfZ naopak jednoznačně vyplývá, že stížnost se podává u povinného subjektu, zatímco nadřízený orgán je příslušný k jejímu vyřízení (srov. opět usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40, odst. 45, případně rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2020, č. j. 1 As 189/2020-40, odst. 30 až 31). Žalobce proto správně svou stížnost adresoval žalovanému, potažmo obecní policii coby orgánu žalovaného.
12. Lze tedy uzavřít, že žalobce podal řádnou žádost o informace podle InfZ a následně využil i stížnost na postup povinného subjektu dle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ. Jelikož z předložených podkladů nevyplývá, že by správní orgány o této stížnosti jakkoli rozhodly nebo na ni reagovaly, má soud za splněnou podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti.
13. Žaloba byla rovněž podána ve lhůtě dle § 80 odst. 1 s. ř. s., a tedy je i včasná.
14. Jelikož je žaloba včasná a je splněna i podmínka bezúspěšného vyčerpání prostředků nápravy, přistoupil soud k věcnému posouzení žaloby, o které rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 51 s. ř. s.
15. A shledává ji důvodnou.
16. Z předložených listin vyplývá, že žalovaný žádost vyřídil přípisem ze dne 30. 4. 2026, č. j. 01393/2026/OU/Ves, nadepsaným „Odpověď k žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“. V něm s odkazem na žalobcova podání ze dne 4. 4. 2026 a 23. 4. 2026 sdělil, že žalobci v příloze zasílá anonymizovaný příkazový blok na pokutu na místě zaplacenou série LG 2022, č. X. Součástí přípisu je sken uvedeného příkazového bloku vydaného dne 30. 10. 2024 Obecní policií Vestec s anonymizovanými osobními údaji přestupce.
17. Soud dává zapravdu žalobci, že poskytnutí výše uvedených dokumentů se míjí s předmětem jeho žádosti. Ta výslovně směřovala k poskytnutí přípisu ze dne 30. 10. 2024, č. j. OPV 2024/007367, jímž obecní policie oznamovala příslušnému silničnímu správnímu úřadu uložení pokuty v blokovém řízení. Žalobce tedy nepožadoval kopii příkazového bloku ani informaci o samotném uložení pokuty, nýbrž konkrétní písemnost, kterou obecní policie vyrozuměla příslušný správní orgán o tom, že bylo o přestupku rozhodnuto ve zkráceném řízení. Požadovaná písemnost přitom byla v žádosti i v následné stížnosti označena jako „oznámení o uložení pokuty“, a to včetně data jejího vydání a čísla jednacího, přičemž všechny tyto identifikační údaje byly v obou podáních zvýrazněny tučným písmem (viz doslovný přepis v odst. 7 a 9 výše). Dle soudu proto neexistovaly rozumné pochybnosti o tom, jaký dokument žalobce žádal.
18. Soud považuje za nerozhodné, zda si žalovaný jako povinný subjekt byl schopen spojit vznik požadované písemnosti s postupem podle § 123b zákona o silničním provozu, o němž se žalobce výslovně zmínil poprvé až v replice. K identifikaci požadovaného dokumentu totiž nebylo třeba provádět žádné složitější právní úvahy, k jeho případnému dohledání postačovalo vycházet z data vydání a čísla jednacího. Poté již bylo namístě požadovaný dokument buď poskytnout, nebo rozhodnutím o odmítnutí informace vysvětlit, z jakého důvodu není jeho poskytnutí možné. Žalovaný však nic z toho neučinil a namísto toho zaslal žalobci sken pokutového bloku, o který nebylo žádáno. Soudu tak nezbývá než konstatovat, že žalovaný byl nečinný.
19. Nečinnost žalovaného nebyla odstraněna ani tím, že spolu s duplikou soudu předložil zčásti anonymizovaný přípis Obecní policie Vestec ze dne 30. 10. 2024, č. j. OPV 2024/007367, kterým obecní policie oznamuje Městskému úřadu Sedlčany uložení pokuty příkazem na místě za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a to osobě, jejíž osobní údaje jsou anonymizovány, na což navazuje popis skutku a právní kvalifikace spáchaného přestupku. Tímto postupem žalovaný pouze potvrdil, že disponuje dokumentem, jehož poskytnutí se žalobce po něm domáhal v rámci žádosti o informace. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by tento dokument žalobci poskytl, nebo že by jeho poskytnutí odepřel na základě rozhodnutí o odmítnutí informace. Ani žalobce, jemuž byla duplika žalovaného (obsahující sdělení o existenci předmětného dokumentu, nikoli však jeho samotné vyhotovení) přeposlána soudem na vědomí, nesdělil, že by mu žalovaný v mezidobí něco zaslal. Jelikož soud při posouzení důvodnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti vychází ze skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.), nezbývá než uzavřít, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný o žádosti žalobce dosud věcně nerozhodl, tedy neposkytl žalobci jím požadovanou informaci ani nerozhodl o odmítnutí jejího poskytnutí, ačkoliv mu již marně uplynuly zákonné lhůty podle § 14 odst. 5 InfZ. Z ničeho rovněž nevyplývá, že by došlo k prodloužení lhůty pro poskytnutí informace ze závažných důvodů postupem podle § 14 odst. 6 InfZ. Soud proto uzavírá, že žalovaný je ke dni vydání tohoto rozsudku nečinný. Žaloba je proto důvodná.
20. Jelikož je žaloba důvodná, uložil soud žalovanému (§ 81 odst. 2 s. ř. s.) vydat ve věci žalobcovy žádosti o informaci rozhodnutí, a to ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tuto – oproti navrhovanému petitu kratší – lhůtu soud stanovil s přihlédnutím k tomu, že sám žalovaný v průběhu řízení prokázal, že požadovanou informací disponuje. Nemusí tudíž vyvíjet žádnou větší aktivitu k jejímu případnému vyhledávání a pouze uváží, zda ji žalobci zašle, nebo zda mu v rámci příslušného rozhodnutí sdělí důvody, proč její poskytnutí odmítá.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Výše náhrady nákladů řízení přiznaných procesně úspěšnému žalobci činí 17 210 Kč a skládá se z těchto položek:
· 2 000 Kč za soudní poplatek za podání žaloby na ochranu před nečinností (§ 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích),
· 13 860 Kč jako odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a podání repliky), přičemž sazba za jeden úkon činí 4 620 Kč [§ 7 bod 5, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)],
· 1 350 Kč jako paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby, přičemž sazba činí 450 Kč za jeden úkon (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu),
· součástí nákladů není náhrada za daň z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobce nedoložil, že by byl jejím plátcem, a tato skutečnost neplyne ani z veřejně dostupných zdrojů.
Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, užitého na základě § 64 s. ř. s., k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 24. srpna 2026
Josef Straka v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.