Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Az 6/2026 - 29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci

žalobce: A. O. (X)

st. příslušnost X

t. č. pobytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky

sídlem POBox 21/OAM, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2026, č. j. OAM-1190/ZA-ZA15-HA06-2023,

takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra České republiky ze dne 13. 2. 2026, č. j. OAM-1190/ZA-ZA15-HA06-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného, kterým mu k jeho žádosti ze dne 30. 8. 2023 nebyla udělena mezinárodní ochrana podle , 13, 14a, a 14b , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „”).

II. Obsah podání účastníků

2. Podle žalobce nezjistil žalovaný skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, neboť žalobci by v případě návratu do země původu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle , přičemž před tímto nebezpečím neexistuje v zemi původu efektivní ochrana. Nebyla podle něj zohledněna ustálená rozhodovací praxe ohledně žadatelů o mezinárodní ochranu ze Sýrie (kdy těmto byla dosud udělována min. doplňková ochrana), resp. žalovaný nezdůvodnil spolehlivě, že došlo k takové změně bezpečnostní situace v Sýrii, která by zakládala změnu této ustálené praxe; žalovaný nezohlednil, že v Sýrii nadále probíhá vnitřní ozbrojený konflikt a neobstaral si přesné a aktuální informace z různých zdrojů o zemi původu žalobce. Požadoval po soudu, aby tento provedl plný přezkum rozhodnutí o jeho žádosti o mezinárodní ochrany, jak ukládá procedurální směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU), tj. jak posouzení skutkové, tak právní stránky, vč. případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany podle kvalifikační směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU)

3. Zrekapituloval svůj azylový příběh, uvedl oblast, kterou musel opustit, i důvody, ze kterých k tomu došlo. K neodůvodněné změně rozhodovací praxe žalovaného popsal vývoj situace v Sýrii s tím, že tato zůstává velmi nejistá a nepředvídatelná, odkázal na zprávy EUAA a OSN i na vyjádření aktuální syrské přechodné vlády. Na konkrétních údajích odkázal na změnu praxe žalovaného s ohledem na převrat v Sýrii z prosince 2024 vedoucí k formálnímu ukončení syrské občanské války, nicméně absentuje podle něj hodnocení proměny bezpečností situace opřené o dostatek údajů a zohlednění individuální situace žalobce.

4. K informacím o zemi původu odkázal na to, že „Informace OAMP, Bezpečnostní a politická situace v zemi Sýrie ze dne 1. září 2025“ není dostatečná a žalovaný v rozhodnutí vybírá ty části informací potvrzující dle něj dobrou bezpečnostní či lidskoprávní situaci, aniž by zohlednil nebo se vyjádřil k informacím, které již tak příznivě nevyznívají a které by mohly svědčit ve prospěch žadatele. Odkázal proto i na části, které žalovaný podle něj nezohlednil, a v dalším textu odkázal na další mnohé relevantní a aktuální zprávy mezinárodních a národních organizací popisující situaci v zemi původu v návaznosti na svůj azylový příběh jako mnohem komplikovanější, než se žalovaný snaží prezentovat ve svém rozhodnutí.

5. Výslovně odkázal na to, že situace v některých provinciích, včetně provincie, kde dříve žil, intenzity ozbrojeného konfliktu dosahuje. Tím se ale žalovaný podrobněji nezabýval, neboť vycházel pouze z jediné stručné informace o zemi původu. V této souvislosti odkázal na čl. 4 odst. 4 kvalifikační směrnice s tím, že žalovaný nevyvrátil, že se žalobci dříve způsobená vážná újma nebude opakovat. Obecný odkaz na změnu režimu v Sýrii, aniž by se žalovaný blíže zabýval bezpečnostní situací v místě předchozího žalobcova bydliště, nestačí k tomu, aby žalovaný svou část důkazního břemene unesl.

6. K dalším argumentům žalovaného uvedl, že jeho postoj k žádosti jako nástroje legalizace pobytu nemá relevanci stran posouzení důvodů pro udělení mezinárodní ochrany a s ohledem na příběh žalobce a délku řízení je vyjádření žalovaného, že žádost o mezinárodní ochranu je účelová, přinejmenším cynické. Pokud jde posuzování pronásledování uvedl, že se má jednat o prospektivní posouzení, takže není zcela nezbytné, aby žadatel o mezinárodní ochranu v minulosti již konkrétní akt pronásledování utrpěl. Žalovaný se podle něj nedostatečně zabýval podstatnou informací, kterou sdělil žalobce, a to, že byl jeho bratranec zabit 7. 12. bývalým režimem, jak vypověděl při doplňujícím pohovoru dne 16. 12. 2025. Zabití člena rodiny žalobce je relevantním důvodem pro posuzování pronásledování či skutečného nebezpečí vážné újmy. Žalobce se obává, že by mu v případě vycestování do Sýrie hrozilo to stejné, co jeho bratranci, tedy smrt. I s přihlédnutím k zabití člena rodiny lze obavy žalobce považovat za oprávněné. Dále namítl, že vedle ekonomických aspektů, své obavy z vážného a reálného nebezpečí v případě návratu do země původu, a to s ohledem na aktuální situaci v Sýrii.

7. Brojil i proti velmi stručnému posouzení důvodů k udělení doplňkové ochrany. S hodnocením žalovaného nesouhlasil, neboť toto vychází z nesprávně zjištěného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Má za to, že právě probíhající vnitřní ozbrojený konflikt a současná nestabilní situace v Sýrii (v kontextu jeho azylového příběhu) mu zakládá nárok na udělení doplňkové ochrany ve smyslu a 2 písm. c) , ve spojení s kvalifikační směrnice.

8. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, napadené rozhodnutí je podle něj správné, žalovaný zjistil skutečný stav věci, případ posuzoval ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce v průběhu správního řízení uvedl, opatřil si potřebné podklady a objektivní informace pro rozhodnutí. Po jejich posouzení však nedospěl k závěru, že by žalobce splňoval podmínky pro udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu dle §, 13 a 14a a 14b . Uvedl, že žalobce odešel ze Sýrie nelegální cestou, po území EU se pohyboval vědomě a úmyslně nelegálně, což vykresluje žalobce jako osobnost, která zcela vědomě a úmyslně porušuje vízovou politiku EU a ČR s cílem dosáhnout pobytu v zemích EU za jakoukoli cenu. Hojit nelegální přicestování a následný pobyt na území vstupem do azylové procedury je zneužíváním daného institutu, který slouží k jiným účelům, než je legalizace pobytu. Dále žalovaný poukázal na ekonomické důvody, které pro svou žádost uvedl žalobce při pohovoru, ty však neshledal jako důvod pro udělení mezinárodní ochrany. Obavu z možného zabití nebo únosu v případě návratu do vlasti, tak jak je obecně uvedena v žalobě, je pak žalovaný nucen považovat za nepodloženou a čistě hypotetickou spekulaci, neboť žalobce nepředložil během správního řízení žádné relevantní skutečnosti, které by jím tvrzené nebezpečí činilo reálným a které by pro něj bylo dostatečným důvodem domnívat se, že ho může s významnou pravděpodobností postihnout.

9. Pokud jde o situaci v zemi, odkázal na její stabilizaci, návraty uprchlíků a spolupráci současné vlády s mezinárodními organizacemi. Obecná nespokojenost s režimem v zemi původu žalobce je irelevantní, neboť na všechny občany země dopadá rovnou měrou a nelze tak zde shledat žádný aspekt pronásledování. Žalobce má v zemi silné rodinné zázemí, což svědčí o tom, že návrat žalobce do vlasti je fakticky možný, ačkoliv to nemá v plánu. Žalobce nespadá do žádné ze skupin obyvatelstva, které mohou v současnosti na území Sýrie čelit určitému znevýhodnění, není ani zranitelnou osobou ve smyslu ust. , má možnost se v Sýrii volně pohybovat a může se vnitřně přesídlit, kam uzná za vhodné. Situaci v zemi původu nelze kvalifikovat jako mezinárodní konflikt.

III. Posouzení věci soudem

10. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou ( ). Žaloba je přípustná (zejména , a ). Žaloba je důvodná.

11. Soud se zaměřil na žalobní bod, který míří na podklady rozhodnutí. Je důvodný a sám o sobě stačí ke zrušení napadeného rozhodnutí. Ostatními žalobními body se proto soud pro předčasnost nezabýval. Bez náležitých informací o zemi původu totiž nelze posoudit ani odůvodněnost strachu z pronásledování, ani hrozbu vážné újmy. Kdyby je soud hodnotil nyní, předjímal by výsledek dokazování, které žalovaný teprve musí provést.

12. Podle je podkladem pro vydání rozhodnutí zejména přesná a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem. Toto ustanovení přejímá písm. b) procedurální směrnice. Ten členským státům ukládá, aby získávaly přesné a aktuální informace z různých zdrojů, například od EUAA, UNHCR a příslušných mezinárodních organizací pro lidská práva, a aby tyto informace měli k dispozici pracovníci odpovědní za posuzování žádostí. Podle písm. a) kvalifikační směrnice, která je také ještě pro tuto věc použitelná, se posouzení žádosti provádí s přihlédnutím ke všem významným skutečnostem týkajícím se země původu v době rozhodování.

13. Žalovaný si proto musí v každém případě zajistit relevantní, tedy adresné, a zároveň důvěryhodné, objektivní a aktuální informace o zemi původu. Adresné znamená, že se musí vztahovat k tomu, co žadatel tvrdí. Obecná zpráva o poměrech v zemi nestačí, pokud mlčí k otázce, na které věc stojí.

14. Informace OAMP 2025 vznikla podle metodiky EUAA, má poznámkový aparát i seznam použitých zdrojů. Sama o sobě ale nestačí, protože neposkytuje dostatečně konkrétní a vyhodnocený podklad pro posouzení bezpečnostní situace v oblasti návratu žalobce a jeho individuálních obav.

15. Soud se podrobně seznámil s vyjádřeními žalobce ve správním řízení a zaměřil se na důvody, které žalobce uvedl, jak odůvodnění své žádosti o mezinárodní ochranu. V poskytnutí údajů k žádosti uvedl, že o mezinárodní ochranu žádá kvůli válce, dochází k bombardování jeho města; dále uvedl tlak An-Nusrá, která je nutí dodržovat náboženské tradice a bijí je; utekl také, aby mohl finančně pomoci rodině. V prvním pohovoru k žádosti do protokolu uvedl na otázku, co bylo důvodem odjezdu z vlasti, že utekl před válkou a před povoláním do syrské armády, v místě jeho bydliště dochází k bojům; do armády nechtěl jít proto, že nechtěl zabíjet spoluobčany a nechce být zabit. Dále poukázal na tlak na dodržování radikálních muslimských tradic, jeho to obtěžuje a omezuje. Jeho obavy v návratu do vlasti spočívaly v obavě z povolání do armády, ze situace v Sýrii a z toho, že v zemi nemá žádnou budoucnost. V ČR by chtěl zůstat žít a pracovat. V doplňujícím pohovoru do protokolu uvedl, že nemá v plánu se vrátit; jeho vesnice je zničená, stále tam probíhá bombardování, jeho bratranec byl zabit 9 dní před pohovorem bývalým režimem; situace je nestabilní, stále probíhá občanská válka, musel by bydlet v táboře, stále probíhá bombardování, má obavy o život. Uvedl příbuzné, kteří žijí v oblasti.

16. K důvodům žádosti zdůraznil žalovaný (ve vyjádření k žalobě i napadeném rozhodnutí) účelovost žádosti, a to vzhledem k způsobu překročení hranice, a ekonomické důvody žádosti. Pokud jde o bezpečností situaci v zemi vycházel z uvedené informace OAMP, ze které detailně rekapituloval příčiny konfliktu, ustavení nové vlády, změnu postavení hnutí An-Nusrá, otázky voleb, zlepšení vnitřní svobody pohybu, návrat 1,7 milionu vnitřně vysídlených (neopomněl to, že dalších 7 milionů dále zůstává mimo domovy) a uvedl, že navrátilci čelí nedostatečné infrastruktuře, nedostatečnému přístupu k bydlení a základním službám a nedostatku pracovních příležitostí. Vynucování náboženských tradic nepředstavuje podle žalovaného dostatečnou intenzitu zásahu do práv žalobce a z odpovědí žalobce nevyplynulo, že by proti němu byly uplatňovány perzekuce a pronásledování. Vojenská služba nepředstavuje sama o sobě důvod k udělení mezinárodní ochrany. A jak vyplývá ze zpráv, situace v Sýrii se stabilizuje a zlepšuje, navíc tam má žalobce celou rodinu a silné zázemí. Z použitých informačních zdrojů je žalovanému známo, že v zemi původu neprobíhá takový ozbrojený konflikt, jehož důsledky by bylo možno pokládat ve vztahu k žadateli za vážnou újmu dle .

17. Hodnocení žalovaného soud považuje v některých ohledech za silně zlehčující až než správně, v jiných za poměrně lakonické a navíc obecně za zcela nedostatečně podložené.

18. Dovozovat účelovost žádosti jako jednoho z důvodů pro její zamítnutí z toho, že se žalobce nelegálně pohyboval po území EU a vědomě porušoval vízovou politiku, je chybná úvaha žalovaného. Lze k tomu odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2020, č. j. -30, ze kterého s odkazy na i historickou judikaturu plyne, že samotný nelegální vstup či pobyt, absence víza, cesta přes více států EU ani podání žádosti několik hodin po odepření vstupu samy o sobě neprokazují účelovost žádosti ani ohrožení veřejného pořádku, ale je třeba zohlednit konkrétní individuální okolnosti. Pro závěr o účelovosti by žalovaný musel uvést další konkrétní skutečnosti, typicky dlouhodobý nelegální pobyt, možnost požádat dříve, hrozící vyhoštění, podání žádosti až po zajištění apod., a ani jejich existence však bez dalšího neznamená zjevnou nedůvodnost žádosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2017, č. j. -35).

19. Jinými slovy pro zdůraznění, z okolností spočívajících v nelegálním pohybu žalobce po území Evropské unie a v porušení vízových pravidel nelze bez dalšího dovodit, že žádost byla podána výlučně za účelem legalizace pobytu. Žalovaný musí hodnotit individuální okolnosti cesty, čas a způsob podání žádosti, možnost požádat o ochranu dříve i obsah žalobcem uplatněných důvodů. Skutečnost, že podání žádosti umožňuje žalobci po dobu řízení setrvat na území, je jejím zákonným procesním důsledkem, nikoli bez dalšího dokladem její účelovosti.

20. K individuálním okolnostem cesty žalobce do ČR soud upozorňuje na to, že žalobce utíkal ze země zmítané vnitřním poměrně brutálním vojenským konfliktem, který vyhnal z domovů miliony lidí a paralyzoval celou Sýrii. Žalovaný nijak nevyhodnotil otázku, zda a jak si mohl v této době žalobce obstarat oprávnění ke vstupu do EU (např. nezohlednil činnost zastupitelských úřadů v místě a počet vydaných víz ve vztahu k počtu uprchlíků). Je vhodné i zdůraznit, že žalobce vstoupil na území ČR 30. 8. 2023, téhož dne podal žádost o mezinárodní ochranu.

21. Pokud jde o ekonomické důvody žádosti, ze správního spisu neplyne žádný podklad pro tvrzení (obsažené ve vyjádření k žalobě), že žalobce v průběhu řízení uvedl, že odjel ze Sýrie za prací do Evropy ve formě, v jaké ho předkládá žalovaný. Žalobce vždy a setrvale opakoval, že o mezinárodní ochranu žádá kvůli válečnému konfliktu v Sýrii, kvůli bombardování a obavě o život, kvůli náboženským restrikcím a uvedl, že TAKÉ proto, aby mohl finančně pomoci rodině.

22. Vytýkat ekonomické důvody před závorku samotného věcného posouzení je značně zjednodušující. Lze logicky předpokládat, že ekonomická stránka migrace bude součástí argumentů v situaci, kdy je země původu zdevastovaná vnitřním ozbrojeným konfliktem, a podle názoru soudu zapadají tyto důvody do uceleného azylového příběhu žalobce. Soud nehodnotí to, jestli jsou azylově relevantní, ale jejich zdůrazňování je v kontextu azylového příběhu žalobce neopodstatněné.

23. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nepostupoval podle , který předpokládal, že žadatel neuvádí skutečnosti svědčící o možném pronásledování nebo hrozbě vážné újmy a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody. Jestliže žalovaný žádost věcně posuzoval, byl povinen hodnotit jednotlivá tvrzení žalobce ve vzájemných souvislostech. Ekonomické důvody, které žalobce uváděl vedle tvrzení o bezpečnostní situaci, bombardování, obavě o život a náboženských restrikcích, proto nemohly být posouzeny izolovaně, ani bez dalšího vnímány jako rozhodující motiv jeho žádosti. Takový závěr nemá oporu v tvrzeních žalobce a žalovaný založil posouzení žádosti na ekonomických důvodech podle názoru soudu účelově.

24. Při vědomí uvedeného, soud musel dospět k závěru, že jediný listinný podklad žalovaného – Informace OAMP – Syrská arabská republika – Bezpečnostní a politická situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 1. 9. 2025, je pro hodnocení azylového příběhu žalobce nedostatečným podkladem.

25. Informace OAMP má sice poměrně rozsáhlý zdrojový aparát, nicméně např. citace ze zprávy EUAA o Sýrii (COI report z července 2025) poměrně jednoznačně poukazují na to, že hodnotit situaci v Sýrii jako stabilizovanou lze pouze s rezervou.

26. EUAA dle zprávy OAMP reportovala závažná porušování lidských práv a omezenou kontrolu vlády nad ozbrojenými složkami, EUAA dále reportovala, že navrátilci (tedy i žadatel, pokud by došlo k jeho návratu) čelí nedostatečné infrastruktuře, nedostatečnému přístupu k bydlení a základním službám a nedostatku pracovních příležitostí. EUAA sice potvrdila, že mezinárodní konflikt jako takový v zemi sice neprobíhá, ale jsou v ní nadále přítomní zahraniční aktéři – Turecko, Rusko, Izrael, USA. Pokud jde o vnitřní konflikty, samotná zpráva OAMP nepopírá, že části země nadále ovládají kurdské milice, které se střetávají s frakcemi SNA, které jsou podporovány Tureckem. Jen z toho jasně plyne, že syrská vláda nemá kontrolu nad územím celé Sýrie, a z napadeného rozhodnutí nijak neplyne (a ani ze zprávy OAMP), jaká je konkrétní situace v regionu, kam by se měl žalobce vracet. Právě otázka posouzení konkrétní oblasti návratu žalobce z hlediska zasažení vnitřními konflikty je klíčová. Žalovaný sám odkazuje, že žalobce by se mohl vrátit ke své rodině, tj. do vybudovaného zázemí (v utečeneckém táboře pravděpodobně), nicméně nijak nehodnotí bezpečností situaci daného regionu. To vše při vědomí toho, že jsou regiony v Sýrii, kde nadále probíhají boje, jakkoliv lokálně omezenější.

27. Odkazy žalovaného na počet navrátilců bez dalšího neprokazují bezpečnost návratu do konkrétního regionu. Žalovaný sice poukazuje na to, že se již mohlo vrátit 820 000 uprchlíků ze zahraničí a 1 700 000 vnitřně vysídlených, ale většina vnitřně vysídlených, tj. více něž 7 000 000 lidí, zůstává mimo své domovy. V kontextu závěru nedostatečném posouzení bezpečnosti daného regionu soud upozorňuje na to, že sám žalobce uvedl, že v místě případného návratu dochází nadále k násilí, bombardování a úmrtí civilních obyvatel – což konkretizoval osobou svého bratrance.

28. Žalovaný se nijak nevypořádal s tím, že zpráva OAMP poukazuje na případy nelidského zacházení, mučení a svévolného zatýkání civilistů (a to přes deklarace vlády o přebírání zodpovědnosti). Zpráva výslovně uvádí, že tyto praktiky jsou spojovány s bezpečnostním aparátem přechodné vlády a i se Syrskými demokratickými silami a Syrskou národní armádou. V kontextu toho není nijak hodnocena prospektivní obava žalobce z pronásledování z důvodu náboženského radikalismu, když právě žalobcem označená fronta Ar-Nusrá se stala hlavní silou přechodné vlády, která je citovanou zprávou spojována s případy nelidského zacházení, mučení a svévolného zatýkání civilistů.

29. Soud nezpochybňuje, že případné zlepšování bezpečnostní situace a stabilizace poměrů v Sýrii mohou být významné pro posouzení aktuálního rizika při návratu žalobce. Takové obecné zjištění však samo o sobě nemůže nahradit posouzení konkrétní oblasti, do níž by se žalobce vracel, ani jeho individuálních okolností. Jestliže podklad použitý žalovaným současně poukazuje na pokračující násilí vůči civilnímu obyvatelstvu, případy nelidského zacházení, mučení a svévolného zatýkání, přetrvávající ohniska vnitřního ozbrojeného konfliktu a obtíže navrátilců při zajištění základních životních potřeb, musí žalovaný vysvětlit, jaký význam mají tyto skutečnosti právě pro žalobce a pro oblast jeho návratu.

30. Žalovaný proto musí zjistit a vyhodnotit aktuální bezpečnostní situaci v daném regionu, včetně případných vojenských operací, násilí vůči civilnímu obyvatelstvu a jednání ozbrojených či bezpečnostních složek. Informace o přístupu k bydlení, infrastruktuře a základním službám je nutné posuzovat v souhrnu s bezpečnostní situací a osobními poměry žalobce. Dále je třeba individuálně a prospektivně vyhodnotit jeho obavy z možného náboženského nátlaku; jeho arabský původ a muslimské vyznání samy o sobě existenci takového rizika nevylučují.

31. Obecná informace o zemi původu proto bez dostatečně konkrétního vztahu k oblasti návratu a osobním okolnostem žalobce nemůže sama o sobě odůvodnit závěr, že návrat žalobce je bezpečný a že mu nehrozí azylově relevantní pronásledování ani vážná újma. ve znění účinném v době podání žádosti.

32. Použitelnost „staré“ právní úpravy před 12. 6. 2026 má v této věci ten dopad, že soud nemůže popsané vady rozhodnutí žalovaného sám napravit. To by mělo být samozřejmou součástí vyčerpávajícího a aktualizovaného posouzení skutkové i právní stránky ve věci, včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany, podle čl. 46 odst. 3 procedurální směrnice. Soudní dvůr totiž naposledy v rozsudcích ze dne 4. 6. 2026 ve věci C-440/25, Ebilum (body 49 a 50), a ve věci C-198/25, Quotal (body 39 a 40), připomněl, že „by vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu bylo značně zpožděno, kdyby (…) soud musel vrátit spis rozhodujícímu orgánu, aby tyto skutečnosti zohlednil při rozhodování o potřebě mezinárodní ochrany žadatele. Pravomoc takového soudu zohlednit nové skutečnosti, k nimž se uvedený orgán nevyjádřil, odpovídá cíli [procedurální směrnice], kterým je zejména, aby žádosti o mezinárodní ochranu byly vyřízeny ‚co možná nejdříve, aniž by tím bylo dotčeno provedení přiměřeného a úplného posouzení‘, jak vyplývá především z bodu 18 jejího odůvodnění.“ (pro přehlednost upravil krajský soud).

33. Jak ale soud již opakovaně upozorňoval, český zákonodárce čl. 46 odst. 3 procedurální směrnice v jeho úplnosti dosud netransponoval (viz např. rozsudky zdejšího soudu ze dne 16. 10. 2024, čj. -38, body 69, 72-73 a 78, či ze dne 22. 7. 2025, čj. -56, body 50-56 a mnohé další). Neúplně transponovaného ustanovení směrnice se přitom stát nemůže dovolávat v neprospěch jednotlivce. Ustanovení čl. 46 odst. 3 procedurální směrnice má proto přímý účinek jen ve prospěch žadatele. Soud tedy nemůže hodnocení, které žalovaný vůbec neprovedl, nahradit sám, pokud by jen hypoteticky hrozilo, že výsledek tohoto posouzení bude negativní vůči žalobci.

34. Soud ví o tom, že první senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 9. 10. 2025, čj. -67 (body 12 až 15), posvětil postup Městského soudu v Praze, který podobně vady rozhodnutí žalovaného napravil. Je však třeba podotknout, že se nezabýval otázkou náležité transpozice procedurální směrnice a otázkou, zda je v tomto „nedotaženém“ právním rámci takový postup po všech relevantních stránkách ku prospěchu žadatele.

35. Nejvyšší správní soud přitom o několik měsíců dříve v rozsudku ze dne 30. 5. 2025, čj. -40, vyslovil souhlas s názorem zdejšího soudu vyjádřeným v rozsudku čj. -38, že přímý účinek čl. 46 odst. 3 procedurální směrnice může jít výlučně ve prospěch žadatele o mezinárodní ochranu. Ustanovení čl. 46 odst. 3 procedurální směrnice přitom stanoví nejen procesní požadavky úplného a ex nunc přezkumu, ale i procesně-hmotněprávní složku případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany. Podle zdejšího soudu ho proto tam, kde se všechny tyto požadavky uplatní (viz následující bod), lze použít jen tehdy, jde-li žadateli ku prospěchu ve všech z nich.

36. Věc řešená prvním senátem se týkala přípustnosti žádosti o mezinárodní ochranu. U té se sice uplatní požadavek na úplné ex nunc posouzení, ale nikoliv i požadavek na posouzení potřeby mezinárodní ochrany, které se uplatní jen ve věcech tzv. úplného – nijak procesně nezjednodušeného – posouzení žádosti (viz bod 115 rozsudku velkého senátu Soudního dvora ze dne 25. 7. 2018 ve věci C585/16, Alheto). Citovaný rozsudek prvního senátu proto na tuto věc nedopadá.

IV. Závěr a náklady řízení

37. S ohledem na vše shora uvedené nezbylo zdejšímu soudu nic jiného, než zrušit žalobou napadené rozhodnutí dle s tím, že v dalším řízení je žalovaný vázán shora uvedenými právními názory zdejšího soudu ohledně způsobu zjišťování skutkového stavu ( ).

38. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Z obsahu soudního spisu soud zjistil, že žalobci žádné náklady řízení žalobci nevznikly. Procesně neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.

Brno, 31. srpna 2026

Petr Sedlák, v. r.

samosoude