Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 Az 15/2026 - 27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce: V. S., narozený X,

státní příslušník X,

posledním známým pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Balková,

bytem X,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra,

sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-672/BA-BA01-BA06-DOP-ZZC-2026 ze dne 28. 5. 2026,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení před správním orgánem

1. Žalobce podal dne 27. 5. 2026 další opakovanou (třetí) žádost o udělení mezinárodní ochrany, ve které neuvedl žádný konkrétní důvod jejího podání.

2. Žalovaný řízení o žádosti podle § 11a odst. 3 zákona o azylu ve znění účinném do 11. 6. 2026 zastavil. Žalobce neuvedl žádné konkrétní důvody jím podané třetí žádosti o mezinárodní ochranu, ačkoliv byl poučen, že s ním nebude veden pohovor a musí tedy důvody, pro které o mezinárodní ochranu žádá, uvést ve své žádosti. Žalovaný neshledal nové skutečnosti či okolnosti, na jejichž základě by bylo možné se domnívat, že by jmenovaný byl vystaven pronásledování nebo hrozbě vážné újmy. Od května roku 2025, resp. od dubna roku 2026, kdy Krajský soud v Praze zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zastavil řízení o druhé žádosti žalobce o mezinárodní ochranu, nedošlo k žádným zásadním negativním změnám v politické či bezpečnostní situaci v Moldavsku, které by mohly mít vliv na posouzení nynější žádosti žalobce. Žalovaný zdůraznil, že žalobce žádost podal až po svém zadržení a umístění do zařízení pro zajištění cizinců za účelem jeho vyhoštění. Dospěl tedy k závěru, že se jedná o opětovnou snahu žalobce legalizovat si pobyt na území České republiky.

II. Řízení před soudem

3. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. Žalobce uvedl své obavy související s bezpečnostní situací v Podněstří a s možností nuceného odvedení do ozbrojených složek. Žalovaný se nicméně těmito tvrzeními vypořádal zcela formálně a dostatečně neposoudil, zda žalobci nehrozí v Moldavsku skutečné nebezpečí vážné újmy.

4. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou. Z dostupných a aktuálních informací o Moldavsku nevyplývalo, že by v Moldavsku probíhal mezinárodní či vnitřní ozbrojený konflikt takové intenzity, který by odůvodňoval závěr, že každý civilní obyvatel je pouze z důvodu své přítomnosti na území vystaven skutečnému nebezpečí vážné újmy. Obavy žalobce z odvedení do války na Ukrajině nepovažoval žalovaný za relevantní. Ani přelití válečného konfliktu z Ukrajiny do Moldavska nebylo aktuálně reálné.

III. Posouzení věci

5. Žaloba není důvodná. Žalobce v další opakované žádosti ze dne 27. 5. 2026 neuvedl nové skutečnosti ve smyslu § 11a odst. 3 zákona o azylu. Ze správního spisu pak nevyplynula žádná podstatná změna okolností a žalobce ji ani v řízení před soudem neprokázal.

Opakovanost žádosti a předmět přezkumu

6. V souzené věci nevznikly pochybnosti o tom, že jde o věc další opakované žádosti ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu. Obsah správního spisu vypovídá o tom, že jde o několikátou neúspěšnou žádost žalobce. Nyní posuzovaná žádost je již třetí v pořadí.

7. Ministerstvo u opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany nejprve posoudí její přípustnost, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona. Neuvede-li žadatel takové důvody (a ty se ani neobjevily), ministerstvo řízení o žádosti zastaví (rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. -96 ze dne 6. 3. 2012, č. 2642/2012 Sb. NSS). Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany tedy neslouží k upřesňování či skutkovému doplňování předchozí žádosti. Jejím hlavním smyslem je postihnout případy, kdy se objeví takové závažné skutečnosti, které by mohly ovlivnit postavení žadatele a které nemohl uplatnit vlastní vinou během předchozího řízení (rozsudek NSS č. j. -65 ze dne 11. 6. 2009).

8. U další opakované žádosti platí obdobné požadavky. Odůvodnění správního rozhodnutí o zastavení řízení podle § 11a odst. 3 zákona o azylu, musí obsahovat zdůvodněný závěr, že cizinec v další opakované žádosti neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, které nemohl uplatnit v předchozích žádostech, a nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti. Změna oproti řízení prvé opakované žádosti spočívá v tom, že rozhodnutí o zastavení řízení o další opakované žádosti nebude zpravidla nutné odůvodňovat natolik důkladně jako v případě první opakované žádosti. Pokud by v obou těchto rozhodnutích byly řešeny stejné otázky, nic nebrání odkazu na relevantní části předchozího rozhodnutí (rozsudek NSS č. j. -38 ze dne 3. 10. 2017).

9. Z uvedeného lze dovodit, že v nynějším řízení není rozhodná otázka, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Žalobce podal svou třetí žádost o mezinárodní ochranu. Úkolem soudu je pouze přezkoumat, zda žalovaný tuto (další) opakovanou žádost správně vyhodnotil jako nepřípustnou a zda ji místo toho neměl znovu věcně posoudit.

10. Na uvedeném nic nemění ani čl. 46 odst. 3 (tzv. „procedurální“) směrnice 2013/32/EU. Podle tohoto ustanovení mají členské státy povinnost zajistit, aby účinný opravný prostředek obsahoval úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany, a to alespoň v řízeních o opravném prostředku u soudu prvního stupně. Povinnost úplného a ex nunc posouzení v kontextu opakované žádosti o mezinárodní ochranu znamená, že pokud by se teprve v řízení před soudem objevily nové skutečnosti, potenciálně relevantní pro udělení mezinárodní ochrany, které žadatel objektivně nemohl uvést dřív, soud má povinnost se těmito skutečnostmi zabývat. Uvedenou povinnost ale nelze vykládat tak, že by krajský soud při přezkumu rozhodnutí o opakované žádosti (slovy směrnice o „následné žádosti“) měl místo žalovaného meritorně posoudit, zda žalobce splňuje či nesplňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Tím by nepřípustně nahrazoval rozhodovací činnost žalovaného (srov. rozsudek KS v Brně č. j. -25 ze dne 29. 3. 2023).

Okolnosti případu žalobce

11. Předně soud uvádí, že žalobce o mezinárodní ochranu žádal poprvé v roce 2024 z důvodu, že se stal svědkem trestného činu a měl obavy, že mu v zemi původu nebude poskytnuta dostatečná ochrana před zločineckou skupinou. Podruhé žalobce o mezinárodní ochranu žádal v roce 2025 ze stejných důvodů. Nadto uvedl, že se situace v Moldavsku vyostřila.

12. Aktuálně žalobce v řízení před správním orgánem neuvedl žádné důvody, proč o mezinárodní ochranu znovu žádá. V řízení před soudem pak uvedl, že v řízení před žalovaným uváděl své obavy související s bezpečnostní situací v Podněstří a možností nuceného odvedení do ozbrojených složek.

13. Žalobci nicméně nelze přisvědčit, v řízení před žalovaným žádné důvody neuvedl. Co se týče situace v Moldavsku, konkrétně v Podněstří, odkud žalobce pochází. Žalovaný vycházel z informace OAMP Moldavsko, Základní přehled o zemi ze dne 7. 5. 2025. Z této informace vyplývá, že se situace v Moldavsku od roku 2025, kdy byla posuzována jeho druhá žádost nezměnila. Oproti skutkové situaci, ze kterých vycházely předchozí žádosti žalobce (a rozhodnutí o nich) tedy nedošlo ke změně, která by byť jen potenciálně mohla naplnit potřebnou míru důkazu přiměřené pravděpodobnosti pronásledování či skutečného nebezpečí vážné újmy (k důkaznímu břemenu a míře důkazu srov. rozsudek č. j. -70 ze dne 30. 9. 2008, č. 1749/2009 Sb. NSS).

14. Jelikož se jednalo o informaci z května roku 2025, tedy ke dni rozhodnutí žalovaného o informaci rok starou, soud pracovně prověřil i aktuální dostupné informace o situaci v Moldavsku, resp. v Podněstří, a nenalezl žádnou, která by vypovídala o zásadní změně situace oproti roku 2025. Informace OAMP Situace obyvatel Podněstří v Moldavsku ze dne 22. 1. 2026; informace OAMP Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Přístup úřadů a společnosti, přístup ke vzdělávání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce ze dne 16. 1. 2026.

Protože nenalezl žádný potenciální zdroj skutkových zjištění ve prospěch žalobce, neprovedl doplnění dokazování těmito informacemi. Prověřenou informaci soud pouze zařadil do soudního spisu a neučinil v nich žádná skutková zjištění (právě proto, že dokazování neproběhlo.

IV. Závěr

15. Žalovaný tedy po právu řízení o žádosti zastavil. Soud proto žalobu zamítl podle Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků řízení tak nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 32 odst. 8 písm. a) zákona o azylu].

Plzeň 29. července 2026

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.