Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 A 36/2026 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci

žalobkyně: I. B.

bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo životního prostředí

se sídlem Vršovická 1442, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2025, č. j. MZP/2025/210/3693,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah podání účastníků

1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2025, č. j. MZP/2025/210/3693 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle , , ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustné zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „“) ze dne 29. 5. 2025, č. j. 048687/2025/KUSK. Tímto rozhodnutím rozhodl, že záměr „Hrubé terénní úpravy Ch.“ nemůže mít významný vliv na životní prostředí, a nepodléhá tak posouzení vlivů na životní prostředí podle , o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

2. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že je přímo dotčená záměrem, jehož potenciální negativní vlivy v žalobě podrobně popsala, a neměla by tak být vyloučena z možnosti podat odvolání.

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že postupoval zcela v souladu se zákonem a správní orgány nejsou oprávněny soulad zákona s ústavním pořádkem posuzovat.

Posouzení věci soudem

4. Soud nejprve ověřil, že žaloba byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými a že obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené, přičemž shledal, že se jedná o žalobu věcně projednatelnou.

5. V dalším kroku již soud přistoupil k přezkumu napadeného rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí ( a 2 ). Při přezkumu napadeného rozhodnutí soud shledal, že žaloba je nedůvodná. Ve věci rozhodoval bez jednání, jelikož účastníci s tímto postupem souhlasili v souladu s

6. Podle § 3 písm. i) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se dotčenou veřejností rozumí 1. osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech a 2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob.

7. Podle § 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. V rozhodnutí se uvedou základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se příslušný úřad řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a informací obsažených v bodě D.4 přílohy č. 3 k tomuto zákonu. V odůvodnění rozhodnutí se rovněž, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, uvedou doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko. Rozhodnutí se zveřejňuje způsobem podle § 16 a doručuje veřejnou vyhláškou. Právo podat odvolání proti rozhodnutí má oznamovatel a dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky (zvýraznění provedeno soudem). Splnění podmínek podle § 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnost v odvolání.

8. Podle § 7 odst. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení podle odstavce 6, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí. Pro účely postupu dle věty první se má za to, že dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 má práva, na kterých může být rozhodnutím vydaným ve zjišťovacím řízení, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, zkrácena.

9. Z výše uvedeného vyplývá, že právní úprava vymezuje dvě kategorie dotčené veřejnosti. V § 3 písm. i) bodě 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí vymezuje dotčenou veřejnost „sousedskou“ – tedy osoby (mezi které patrně patří i žalobkyně), které mohou být dotčeny rozhodnutím (o záměru) vydaným v navazujícím řízení [ve smyslu § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí]. V bodě 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí pak vymezuje dotčenou veřejnost „spolkovou“ – tedy právnické osoby věnující se ochraně životního prostředí. Pouze „spolkové“ dotčené veřejnosti pak přiznává právo podat odvolání proti rozhodnutí vydanému podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jelikož žalobkyně patří mezi „sousedskou“ veřejnost, právo podat odvolání proti rozhodnutí vydanému podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jí nenáleží, a žalovaný postupoval správně, pokud takové odvolání zamítl jako nepřípustné.

10. Nad rámec žalobních bodů soud dodává, že se na základě žaloby proti témuž rozhodnutí žalovaného podané dalšími neúspěšnými odvolateli zabýval souladem právní úpravy zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ústavním a evropským právem a dospěl k závěru, že tato úprava obstojí, jelikož „sousedská“ dotčená veřejnost, která nemůže proti rozhodnutí vydanému podle § 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí podat odvolání, má možnost toto rozhodnutí napadnout přímo správní žalobou, čímž je ochrana jejích práv dostatečně zajištěna (v podrobnostech viz rozsudek ze dne 17. 4. 2026, č. j. -34, body 13-15).

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

11. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ( ).

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalovanému nevznikly žádné náklady, které by přesahovaly náklady na běžnou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 9. června 2026

Lenka Oulíková v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.