Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
8AB55D699B829F4CC1258EA40052B9D8.html
HTML · 13.18 KB
No categories available
26 Nd 484/2026
26 Nd 484/2026-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně Fio banka, a.s., se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2139/2, IČO 61858374, zastoupené JUDr. Lubomírem Procházkou, advokátem se sídlem v Jevanech, Lesní 15, proti žalovanému R. Z. G., t. č. neznámého pobytu, zastoupeného opatrovníkem JUDr. Jaroslavem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 343/6, o zaplacení 5 537,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 C 136/2026, o návrhu Okresního soudu v Ostravě na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:Věc vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 C 136/2026 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
2. Okresní soud v Ostravě navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1 s odůvodněním, že žalobkyně má sídlo v Praze, žalovaný na území České republiky nikdy neměl povolen žádný druh pobytu, společnost PANEYRA import export s.r.o., v níž má žalovaný obchodní podíl, na adrese Škrobálkova 61/15, Ostrava nikdy nesídlila ani nesídlí, jde o fiktivní adresu. Obvodní soud pro Prahu 1, u něhož byla žaloba původně podána, ustanovil žalovanému opatrovníka, advokáta se sídlem v Praze. Žalobkyně trvá na nařízení jednání.
3. Žalobkyně a opatrovník žalovaného se k návrhu na delegaci nevyjádřili.
4. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
5. Nejvyšší soud (jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou.
6. Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé – v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
7. Situace, kdy některý účastník nemá bydliště (sídlo) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště (u právnické osoby sídlem) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 26 Nd 155/2024).
8. Z výše uvedeného vyplývá, že Okresním soudem v Ostravě uváděná skutečnost, že účastníci či jejich zástupci nemají bydliště či sídlo v obvodu jeho působnosti, není sama o sobě důvodem k přikázání věci jinému soudu. Jiné okolnosti, které by svědčily o tom, že by přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení, nebo že by Obvodní soud pro Prahu 1 posoudil skutkový stav spolehlivěji a důkladněji než soud jiný, Okresní soud v Ostravě neuvedl.
9. Řečeno jinak, důvody uváděné Okresním soudem v Ostravě pro delegaci vhodnou nepovažuje Nejvyšší soud za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
10. Nejvyšší soud proto návrhu Okresního soudu v Ostravě na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2026
Mgr. Lucie Jackwerthová
předsedkyně senátu