Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 184/2023-99

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Monikou Tupou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a zaplacení částky 134 253 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 134 253 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 15 600 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 118 653 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 42 643 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokátky.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 134 253 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 15 600 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 118 653 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 42 643 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k jednotce číslo Anonymizováno – bytu, v budově v obci adresa, č. p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, v domě postaveném na parcelách Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, ke které se vázal spoluvlastnický podíl o velikosti Anonymizováno na společných částech domu a pozemcích, jednotka zapsaná na LV číslo Anonymizováno u právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa. Dále se žalobkyně domáhala zrušení spoluvlastnictví účastníků k jednotce číslo Anonymizováno – garáže, v budově v obci adresa na parcele Anonymizováno spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti Anonymizováno, na společných částech domu zapsané na LV Anonymizováno, vedené u právnická osoba pro adresa, Katastrální pracoviště adresa. Žalobkyně původně požadovala, aby byl nařízen prodej nemovitostí ve veřejné dražbě a výtěžek byl rozdělen mezi účastníky ve prospěch žalobkyně, podíl 39/100 a ve prospěch žalovaného 61/100, ve vztahu k celku. Dále se v původní žalobě žalobkyně domáhala peněžité náhrady, za užívání bytu a garáže žalovaným, nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, za dobu od datum do vydání rozsudku, k výzvě soudu pak upřesnila již splatné období za dobu od datum do datum ve výši 15 600 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že účastníci byli manželé, jejich společné jmění bylo vypořádáno dohodou, následně tato byla schválena smírem zdejšího soudu, ze dne datum pod č. j. spisová značka. V dohodě o vypořádání SJM se účastníci dohodli, že prodají nemovitosti, které měli v podílovém spoluvlastnictví, žalovaný byl vlastníkem podílu o velikosti 61/100 a žalobkyně podílu o velikosti 39/100. Žalobkyně se po schválení smíru obrátila na realitní kancelář, právnická osoba, aby zjistila podmínky prodeje, zatímco žalovaný realitní kancelář nekontaktoval. Proto ho žalobkyně oslovila emailem, již zastoupená právní zástupkyní, z datum, žádala žalované o sdělení, zda si snad chce snad žalovaný některý z jejích podílů odkoupit, případně ať sdělí, kdy se dostaví do realitní kanceláře. Na to reagoval žalovaný tak, že zvažuje odkoupení podílu u garáže a je ochoten se dostavit do realitní kanceláře. Dne datum žalobkyně žalovanému sdělila první nabídkovou cenu, na obě nemovitosti. Přílohou byly dokumenty od realitní kanceláře a inzerce obdobných nemovitostí. Na tento email žalovaný nereagoval, ani na urgenci z datum, nereagoval ani na předžalobní výzvu z datum. V tomto období žalovaný užíval byt i garáž, ve spoluvlastnictví účastníků. Žalobkyně tvrdila, že tak činil nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Protože reálné rozdělení bytu ani garáže možné nebylo, žalobkyně považovala za jedinou možnou variantu, přikázání nemovitostí za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků nebo jejich prodej a vyjádřila se tak, že ona sama o byt ani garáž zájem nemá a protože z chování žalovaného nabyla dojmu, že ani on o celé nemovitosti zájem nemá navrhla, aby soud nařídil prodej bytu i garáže ve veřejné dražbě, s následným rozdělením výtěžku prodeje, dle podílů účastníků. Žalobkyně dále uváděla, že požaduje, aby byla vypořádána i otázka užívání uvedených nemovitostí žalovaným, nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. Žalobkyně tvrdila, že se odstěhovala z bytu již před lety, z důvodu nemožnosti setrvat v bytě s žalovaným, i s tehdy nezletilou dcerou. Uváděla, že žalovaný neplatil na dceru výživné. Dle zjištění žalobkyně činilo obvyklé nájemné podobného bytu částku 18 000 Kč měsíčně, z čehož podíl žalobkyně by byl 39 %, to je 7 020 Kč, obvyklé nájemné garáže 2 000 Kč, z čehož 39 % by činilo 780 Kč. Proto potom, po výzvě soudu, za to rozhodné období, v okamžiku zahájení řízení, požadovala žalobkyně tu částku 15 600 Kč.

2. Žalovaný v počátku řízení s právní zástupkyní žalobkyně ani soudem nekomunikoval, ačkoliv byl opakovaně vyzván, aby se k žalobě vyjádřil a žaloba mu byla doručena do vlastních rukou, datum. Znovu byl žalovaný vyzván k vyjádření, spolu s předvoláním k nařízenému jednání, na datum, které mu bylo řádně doručeno a k nařízenému jednání se nedostavil, stejně jako k jednání nařízenému na datum, soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Následně žalobkyně navrhla přerušení řízení, dle ustanovení z toho důvodu, že účastníci uzavřeli zprostředkovatelskou smlouvu s realitní kanceláří, právnická osoba, která začala nabízet bytovou jednotku k prodeji a dále se žalovaný s žalobkyní dohodl, že odkoupí její podíl na garáži.

4. Žalovaný se k výzvě soudu vyjádřil tak, že souhlasí s přerušením řízení, z důvodu pokusu o mimosoudní vyřízení věci, proto bylo usnesením, č. j. spisová značka z datum, které právní moci nabylo datum, řízení, dle ustanovení , přerušeno.

5. Následně žalobkyně navrhla pokračování v řízení s tím, že částečně vzala žalobu zpět, v části týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, protože jednak došlo k vyřešení podílového spoluvlastnictví účastníků ohledně garáže, kterou si ponechal žalovaný a datum byla katastrálnímu úřadu předložena Dohoda o vypořádání spoluvlastnictví, ohledně této garáže mimosoudně a došlo také k prodeji bytové jednotky. Žalobkyně uváděla, že z důvodu různých podmínek žalovaného, byl zápis změny vlastnického práva v katastru, proveden až datum, s právními účinky vkladu ke dni datum. Žalovaný se s novými vlastníky bytu dohodl, že si tento pronajme a v bytě zůstal bydlet.

6. Žalovaný souhlasil se zastavením řízení ohledně návrhu žalobkyně na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V této části bylo řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu, č. j. spisová značka.

7. Zároveň žalobkyně rozšířila žalobu o úhradu za užívání nemovitostí žalovaným, nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, od vzniku podílového spoluvlastnictví, v případě garáže za dobu od datum do datum, v případě bytu od datum do datum.

8. V roce 2023, dle informací žalobkyně, obvyklé nájemné za pronájem obdobného bytu představovalo částku 18 000 Kč, z čehož 39 % jejích činí 7 020 Kč, obvyklé nájemné garáže částku 2 000 Kč, z čehož 39 % je 780 Kč. V roce 2024 došlo k navýšení ceny, když průměrná inflace byla 10,7 %, tedy i obvyklé nájemné se zvyšovalo. V roce 2024 by tak činilo 19 926 Kč u bytu a 2 214 Kč u garáže. Za užívání garáže nad rámec spoluvlastnického podílu žalobcem tedy požadovala žalobkyně za dobu od datum do datum, za 7 měsíců a 15 dní 7 x 2 000 Kč + 1 000 Kč, to je 15 000 Kč a od datum do datum, za 2 měsíce a 20 dní tj. 2 x 2 214 Kč a 2/3 x 2 214 je 5 904 Kč, 39 % z částky 20 904 Kč odpovídá částka 8 153 Kč.

9. Peněžitou náhradu za užívání bytu pak vypočetla žalobkyně za dobu od datum do datum, za 7 měsíců a 15 dní 7 x 18 000 + 9 000 Kč t.j. je 135 000 Kč a od datum do datum za 9 měsíců a 14 dní 9 x 19 926 Kč a 14/31 x 19 926 Kč t.j. 188 333 Kč. Celková peněžitá náhrada, 39 % z částky 323 333 Kč, je 126 100 Kč. Celkem 134 253 Kč. Dále rozšířila žalobkyně žalobu o zákonný úrok z prodlení za další období.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

11. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů, ze dne datum, bylo zjištěno, že účastníci zde konstatovali, že jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne datum, č. j. spisová značka, který právní moci nabyl datum. K tomuto dni zaniklo i jejich společné jmění manželů, které nebylo vypořádáno a nebylo skončeno řízení o žalobě o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. spisová značka. Účastníci se dohodli, že z věcí- nemovitostí, které patřily do jejich SJM, se stane výlučným vlastnictvím žalovaného podíl o velikosti 61/100 na bytové jednotce i garáži a podíl žalované na bytové jednotce i garáži bude 39/100. Dále se účastníci dohodli, v bodě 5, že nemovité věci, tedy jednotka a garáž, budou nejpozději do jednoho měsíce od podpisu této smlouvy nabídnuty k prodeji, prostřednictvím realitní kanceláře právnická osoba, každý z účastníků se zavázal uzavřít s touto realitní kanceláří smlouvu o zprostředkování prodeje a poskytnout veškerou součinnost k dosažení prodeje, za co nejvyšší kupní cenu s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle jejich podílů.

12. Ze smlouvy zprostředkovatelské, uzavřené mezi účastníky a právnická osoba, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum, na dobu do datum.

13. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j. spisová značka z datum, bylo zjištěno, že soudem byl schválen smír se stejným obsahem, který uváděla dohoda o vypořádání společného jmění, pokud jde o bytovou jednotku a garáž. Smír nabyl právní moci dne datum.

14. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. Anonymizováno bylo zjištěno, že jednak na základě soudem schváleného smíru, byl proveden vklad do katastru, ze SJM účastníků k uvedeným nemovitostem, se stalo tedy podílové spoluvlastnictví s uvedenými podíly.

15. Z komunikace mezi právní zástupkyní žalobkyně a Anonymizováno, ze dne datum, bylo zjištěno, že Anonymizováno sdělilo, že mu není známo, kdo předmětnou garážovou jednotku aktuálně užívá. Klíče a ovladače jsou vydávány na žádost osobám zapsaným v katastru nemovitostí, nejspíš je má k dispozici majitel. Platby jsou hrazeny z uvedeného účtu. Majitelem je jméno FO, kontaktní osoba nečlen, Jméno žalovaného.

16. Z emailové komunikace žalobkyně s předsedou výboru adresa z datum, bylo zjištěno, že bytovou jednotku číslo hodnota užívá jen žalovaný, platbu hradí v plné výši také žalovaný, kontaktní osobou pro Anonymizováno je žalovaný.

17. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum (předžalobní výzva, podací lístek z datum).

18. Z Rezervační smlouvy, číslo Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřeli účastníci se společností Anonymizováno , ohledně předmětné bytové jednotky.

19. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, sp. zn. Anonymizováno, bylo zjištěno, že došlo ke vkladu vlastnického práva, do SJM jméno FO a jméno FO, k předmětné bytové jednotce, na základě smlouvy kupní, ze dne datum, s právními účinky vkladu, k datum.

20. Ze zprávy právnická osoba, odboru informačních služeb, ze datum, bylo zjištěno, že průměrná roční míra inflace, vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen, za posledních 12 měsíců, proti průměru 12 předchozích měsíců, činila v České republice v roce 2023, 10,7 % a v roce 2024 2,4 %.

21. Ze zprávy právnická osoba bylo zjištěno, že tržní cena pronájmu bytové jednotky číslo Anonymizováno vymezené, dle zákona 72/94 Sb., nacházející se v jedenáctém nadzemním podlaží budovy č. p. Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku, k datu datum činila částku 18 000 Kč s tím, že bytová jednotka je v původním stavu, po částečné rekonstrukci z roku 2002, je zde původní kuchyňská linka, vyzděné jádro, oddělené WC, na podlaze PVC, vstupní dveře do bytu původní, elektrické rozvody částečně původní hliníkové, částečně nové měděné, z roku 2002, panelový dům je po celkové rekonstrukci. Bytová jednotka je vhodná k celkové rekonstrukci, stav neodpovídá současným standardům bydlení. Ze zprávy právnická osoba, z datum, bylo zjištěno, že obvyklý nájem uvedené bytové jednotky v roce 2024 byl ve výši 23 000 Kč bez poplatků spojených s užíváním bytu, obvyklý tržní nájem garáže, pro jedno osobní vozidlo se zavedenou elektrickou energií, bez přívodu vody a bez vytápění, byl v roce 2023 2 000 Kč, v roce 2024 2 500 Kč. Ocenění bylo provedeno, na základě interního systému realitních kanceláří a cenové analýzy v dané lokalitě.

22. Po zastavení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tedy předmětem řízení zůstaly pouze částky za bezdůvodné obohacení, za užívání nemovitostí žalovaným, nad rámec jeho spoluvlastnických podílů. Žalovaný namítal, že v dohodě účastníků, z datum, není nikde uvedeno, že do doby prodeje nebo jiného zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, bude vůči žalovanému uplatňována peněžitá náhrada, za užívání nad rámec spoluvlastnického podílu, naopak bylo zde uvedeno, že nebudou účastníky vznášeny žádné další nároky. Žalovaný potvrdil, že z jeho strany došlo k prodlení, v poskytnutí součinnosti, při kontaktování realitní kanceláře, ale uváděl, že se nikdy nebránil dohodě, ale žalobkyně reagovala hned žalobou. Žalovaný tvrdil, že nijak nebránil žalobkyni v užívání jejího podílu, naopak, že jemu bylo užívání bylo povoleno v dohodě o vypořádání společného jmění, ze datum, která předpokládala společný postup účastníků, při prodeji nemovitostí. Žalovaný tvrdil, že naopak žalovaná se pokoušela, v rozporu s dohodou, omezit vlastnické právo žalovaného, navrhovanou dražbou nemovitostí. Žalovaný tvrdil, že žalobkyně měla po celou dobu klíče a po zrušení SJM, mohla se svým podílem nakládat, mohla ho prodat, nabídnout k pronájmu, což neučinila, neprojevila zájem o účast na povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví. Žalovaný jen obecně uvedl, že pokud by přece jenom soud dospěl k závěru, že na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení, je připraven uhradit náklady za užívání nad rámec jeho podílů, poníženou o poměrnou část, nákladů spojených se správou nemovitostí, v období od datum do datum. Tento svůj návrh žalovaný nijak nespecifikoval konkrétními částkami, ani konkrétním titulem. Navíc jednání bylo zkoncentrované, po jednání soudu, dne datum a po uplynutím lhůty tří týdnů od tohoto jednání. Žalovaný se na základě svého rozhodnutí k jednání nedostavil, protokol o jednání mu soud včas zaslal, žádnou určitou pohledávku k započtení žalovaný vůči žalobkyni neuplatnil.

23. Žalobkyně dodávala, že nepožaduje podíl po žalovaném z tržního nájemného, ale z částky nižší, protože sám žalovaný poté, co došlo k prodeji jednotky a uzavřel nájemní smlouvu s novými vlastníky, platí vlastníkům za nájem částku 25 000 Kč měsíčně, což žalovaný potvrdil, a jedná se o nájemné 25 000 Kč, bez záloh na služby spojené s užíváním bytu. Žalobkyně uváděla, již v písemném podání ze dne datum, že byt neužívala od října 2012, stejně jako garáž. Je pravdou, že se nepodílela v tu dobu na nákladech spojených s bytem, ale proto také, byl stanoven id. spoluvlastnický podíl žalovaného, v rámci přikázání nemovitostí do podílového spoluvlastnictví účastníků, vyšší.

24. Soud nenechal vypracovat znalecký posudek na výši bezdůvodného obohacení žalovaného, protože tento by jen zvýšil náklady řízení. Dle názoru soudu, zprávy právnická osoba byly pro rozhodnutí v této věci dostatečné, z jejich obsahu vyplývá, že se zabývaly i stavem a vybavením konkrétního bytu a garáže.

25. Po zhodnocení provedených důkazů k otázce bezdůvodného obohacení žalovaného, soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stavu věci, že žalobce, od doby, kdy žalovaná z bytu odešla, po celé rozhodné období, ho užíval sám, stejně jako garáž. Nemovitosti, které byly původně v SJM účastníků, přešly do podílového spoluvlastnictví účastníků, na základě jejich dohody a soudem schváleného smíru. Zároveň se účastníci v dohodě, ze dne datum, zavázali, že budou nemovitosti nejpozději do jednoho měsíce od podpisu dohody nabídnuty k prodeji prostřednictvím konkrétní realitní kanceláře a zavázali se uzavřít s ní smlouvu o zprostředkování prodeje. K tomu však došlo, z důvodů prodlení na straně žalovaného až datum, poté, co žalobkyně podala dne datum, žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde navrhla prodej ve veřejné dražbě. Jestliže se tedy účastníci dohodli na společném postupu, tak nelze žalobkyni vyčítat, že se nepokoušela sama svůj podíl prodat, jak žalovaný namítal, ale očekávala, že žalovaný dohodu dodrží. Žalovaný nereagoval ani na výzvy soudu k vyjádření, k jednáním se nejprve ani nedostavoval, takže neobstojí námitka žalovaného, že chtěl s žalobkyní uzavřít dohodu, ale ona hned podala žalobu. Žalovaný nakonec změnil názor a ponechal si celou garáž, k prodeji bytové jednotky došlo, z důvodu podmínek na straně žalovaného, aby mohl v bytě zůstat bydlet, až k datum. Z dohody účastníků při vzniku spoluvlastnictví nevyplývá, že pokud žalovaný nedodrží dohodu, ohledně uzavření smlouvy o zprostředkování prodeje, může neomezeně dlouhou dobu užívat i podíl žalované, bezplatně. Dohoda tento nárok neřeší, protože v době jejího uzavření žalovanému ještě žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo.

26. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.

27. Podle ust. § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

28. Podle ust. § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

29. Podle ust. § 1122 odst. 1 o. z. oddíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví.

30. Podle ust. a násl.(zák . dále je o.z.) , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle ust. § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

32. Například již dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci , v případě užívání cizí nemovitosti bez platné nájemní smlouvy, spočívá bezdůvodné obohacení uživatele v tom, že vykonával právo nájmu cizí věci, výše náhrady se odvozuje od prospěchu jenž získal plněním bez právního důvodu účastník mající za povinnost majetkový prospěch vydat.

33. Např. dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. , ze dne 10.10.2012, Rc 17/2013, , užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení. V tomto rozsudku jsou rozlišovány 2 případy: jednak případ, kdy je některý ze spoluvlastníků vyloučen z fyzického užívání věci dohodou spoluvlastníků, většinovým rozhodnutím spoluvlastníků anebo rozhodnutím soudu (zde náleží vyloučenému spoluvlastníku odpovídající náhrada za omezení spoluvlastnického práva); dále případ, kdy spoluvlastník užívá věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu, tj. bez dohody spoluvlastníků, bez většinového rozhodnutí spoluvlastníků či bez rozhodnutí soudu (zde se jedná o bezdůvodné obohacení a takový spoluvlastník je povinen ostatním spoluvlastníkům vydat, oč užíváním společné věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu obohatil). Zkrácenému spoluvlastníku náleží náhrada za omezení jeho spoluvlastnického práva, se základem v LPS a o.z.

34. Obohacení žalovaného spočívá v tom, že se hodnota majetku obohaceného – žalovaného nesnížila, ač by se tak jinak stalo, pokud by za užívání nad rámec svého spoluvlastnického podílu na bytě a garáži platil (např. rozhodnutí NS ČR , ). Rozsah povinnosti vydat bezdůvodné obohacení se neodvíjí od újmy ochuzeného, ale od prospěchu nabytého obohaceným, např. rozhodnutí NS , atd. Žalovaný se pak na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, viz. např. rozhodnutí NS ČR ve věci . Např. i dle rozhodnutí NS ČR ve věci podle dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu vzniká majetkový prospěch, který je obohacený povinen vydat podle pravidel o bezdůvodném obohacení, i užíváním cizí věci bez platné smlouvy či jiného právního důvodu. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je pak obecně částka, která odpovídá obnosům placeným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných statků a kterou by uživatel za běžných tržních okolností byl povinen vynaložit, pakliže by si právo užívat věc musel opatřit smluvně. Náhrada poskytovaná za užívání cizí věci bez právního důvodu se poměřuje obvyklou hladinou nájemného (viz. např. usnesení NS ze dne 21.11.2017, , a další). Nájemné, jakožto východisko pro určení výše bezdůvodného obohacení tedy zpravidla vychází ze vztahu nabídky a poptávky a odpovídá výši úhrady za užívání obdobných nemovitostí. zjištění výše obvyklého nájemného v daném místě a čase je otázkou skutkovou.

35. Soud proto vyhověl žalobě žalobkyně a rozhodl o povinnosti žalovaného, zaplatit žalobkyni, z titulu bezdůvodného obohacení, částku 134 253 Kč s příslušenstvím, tak jak je specifikována v bodech 8.a 9. rozsudku.

36. Protože se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením, bylo rozhodnuto i o jeho povinnosti zaplatit úrok z prodlení, dle ust. o.z., ve výši stanovené ,s počátkem prodlení žalovaného, ve vazbě na předžalobní výzvu, ohledně původně žalované částky, dále po rozšíření žaloby.

37. Výrok o nákladech řízení ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud posoudil tak, že žalobkyně sice vzala žalobu zpět poté, co nakonec došlo k jiné dohodě účastníků ohledně garáže, než předpokládala písemná dohoda účastníků a k prodeji bytu. Svou povahou je však řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tzv. iudicium duplex, tedy řeší do budoucna zrušení spoluvlastnictví oběma účastníkům a každý z nich také mohl podat žalobu. Pokud by bylo zrušeno spoluvlastnictví soudem, bylo by o nákladech řízení rozhodováno tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V této věci žalobkyně vzala žalobu zpět poté, co fakticky k vypořádání došlo, soud to z procesního hlediska posoudil tak, že řízení bylo v této části zastaveno, dle ust. , protože nakonec došlo k mimosoudnímu vyřízení věci. Soud toto tedy neposoudil tak, že žalovaný zpětvzetí žaloby žalobkyní v této části, procesně zavinil svých chováním.

38. Ohledně části nároku žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení, bylo o nákladech řízení rozhodnuto dle ust. , žalobkyně měla v této části plný úspěch, vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek, ve výši 11 933 Kč, za odměnu za právní zastoupení advokátem, dle , vyhl.č. (a.t.), hodnota úkonu nejprve 1 740 Kč, za převzetí zastoupení, dle ust. a.t., za předžalobní výzvu na zaplacení, za podání žaloby, dle ust. a.t., ½ úkonu 870 Kč, analogicky za účast u jednání dne datum, kde nebylo jednáno ve věci samé, účast u jednání dne datum, dle ust. a.t., za návrh na přerušení řízení ½ úkonu 870 Kč, za návrh na rozšíření žaloby, dle ust. dost. 1 písm. d) a.t., o 118 653 Kč, hodnota úkonu 5 860 Kč, účast u jednání dne datum a datum, dle ust. a.t., hodnota úkonu 6 500 Kč, dále 6x paušál po 300 Kč dle ust. a.t., ve výši dle a.t. platného v okamžiku provedení úkonu a 3x paušál po 450 Kč. Celkem 42 643 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.