Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 18/2026-31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Bc. Zdeňkou Krejzarovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 83 482,55 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 272,60 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 236,69 Kč, částku ve výši 10 245,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 245,86 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 476,97 Kč a spolu se smluvním úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 41 245,86 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 272,60 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 236,69 Kč, částku ve výši 10 245,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 245,86 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 476,97 Kč a spolu se smluvním úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 41 245,86 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 13. 11. 2025 domáhala zaplacení částky 83 482,55 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 20. 6. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ: IČO, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 49 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, celkem žalovaný uhradil 18 000 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný upomínán formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Celková pohledávka ze smlouvy o úvěru č. hodnota činí 83 482,55 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 41 245,86 Kč a poplatků ve výši 42 236,69 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 byla pohledávka vůči žalovanému postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti právnická osoba, IČ: IČO, na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle , v platném znění (dále jen „ “) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Soud tedy dle a , věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Pakliže soud nárok uplatnění žalobou částečně zamítl, odkazuje k tomuto soud rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka., v němž bylo uzavřeno, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději, a pokud byl žalobní návrh v části zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není částečně důvodným. Soud k tomu pro úplnost uvádí, že ačkoliv je nutno věc posoudit jinak než dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ: IČO, a žalovaný uzavřeli dne 20. 6. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 49 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyni úvěr spolu s poplatkem za úvěr ve výši 54 687 Kč (úrok ve výši 42 549 Kč, částka za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 638 Kč) splatit v 24 měsíčních splátkách po 4 450 Kč, splatných vždy ke konci splátkového měsíčního období. Ve smlouvě bylo sjednáno, že uzavřením smlouvy o úvěru se sjednává rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení, kterou se dle smluvních podmínek rozumí poskytnutí a splácení spotřebitelského úvěru v hotovostní formě s využitím služeb obchodního zástupce. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 69 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky bylo v čl. 6.6 smluvních podmínek sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném úrok z prodlení v zákonné výši. Ve smlouvě byl žalovaný informován, že svým podpisem potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr a že souhlasí s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna tyto informace ověřit a vyhodnotit. Současně svým podpisem smlouvy stvrdil, že si je vědomě všech rizik se smlouvu spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru, dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti dne 20. 6. 2022 částku 49 000 Kč (viz tabulka umoření), což žalovaný stvrdil svým podpisem ve smlouvě (viz smlouva o úvěru č. hodnota). Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky, poslední splátku uhradil dne 16. 11. 2022. Celkem žalovaný uhradil 18 000 Kč. Zůstatek dlužné jistiny ke dni 16. 11. 2022 činil 41 245,86 Kč (viz tabulka umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 byla pohledávka vůči žalovanému postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, seznam postoupených pohledávek). Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 bylo postoupení pohledávky oznámeno žalovanému (viz oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil, ačkoli k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025 (viz předžalobní upomínka). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 41 245,86 Kč a poplatků ve výši 42 236,69 Kč.

7. Po právní stránce soud věc posuzoval podle , (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. V daném případě je třeba uzavřenou smlouvu o úvěru posoudit nejen podle shora citovaného ustanovení o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter rovněž podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 20. 6. 2022.

12. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Ohledně povinnosti posouzení úvěruschopnosti, se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, který lze dle názoru soudu použít i při výkladu , že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně (jeho ) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.

18. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně svá zjištění k posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o úvěru omezila toliko na údaje uvedené žalovaným. Přezkum úvěruschopnosti, respektive příjmů a výdajů žalovaného, tak byl omezen výhradně na údaje, které uvedla žalovaný. V řízení má soud tak za prokázané, že zkoumání údajů rozhodných pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně omezila na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž by s odbornou péčí tyto údaje ověřila, např. aniž by údaje ohledně příjmů byly podloženy potvrzením zaměstnavatele žalovaného. Rovněž žalobkyně ani nepřezkoumávala y dokládající zejména výdaje žalovaného, tedy, kde žalovaný bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Žalobkyně ani nezkoumala osobní situaci žalovaného, neboť i ta předurčuje jeho majetkovou situaci (osoby závislé výživou na žalovaném, počet nevýdělečných osob v domácnosti, výdělečných osob v domácnosti). Nebyly vůbec doloženy výdaje domácnosti žalovaného, ani příjmy a výdaje členů domácnosti žalovaného. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Žalobkyní zřejmě nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalovaného jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení, atd. Již tyto skutečnosti musí nutně vést k závěru, že přezkum úvěruschopnosti nebyl ze strany žalobkyně proveden s odbornou péčí a soudu nezbývá než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná, přičemž jak se podává ze shora citovaného ust. ve znění účinném od 29. 5. 2022, soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

19. S ohledem na shora citované tak soud smlouvu o úvěru shledal jako absolutně neplatnou dle věta prvá ve spojení s ustanovením o. z. Za stavu, kdy mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, se při vypořádání vztahu mezi nimi na místo obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení uplatní speciální ustanovení věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého vzniká žalobkyni vůči žalované pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 49 000 (jistinu) a žalovaná uhradila celkem 18 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka ve výši 83 482,55 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 41 245,86 Kč a dlužných poplatků ve výši 42 236,69 Kč, přičemž požadovala i zaplacení úroků a úroků z prodlení. Z uvedeného je zřejmé, že platby žalovaného byly započítány i na částky, které mu byly účtovány na základě absolutně neplatné smlouvy. Je tak nutno uzavřít, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku ve výši 31 000 Kč a je povinen toto plnění vrátit. Žalovaný bezdůvodné obohacení v této částce přesto do dnešního dne nevydal. Žalovaný řádně a včas neuhradil svůj závazek a dostal se tak dle o. z. do prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto náleží žalobkyni též úrok z prodlení ve výši odpovídající , ve znění pozdějších předpisů ( o. z.). Soud proto žalobě co do částky ve výši 31 000 Kč včetně úroku z prodlení jako důvodné vyhověl (výrok I.).

21. Domáhala-li se žalobkyně na žalované dále uložení povinnosti k úhradě částky ve výši 42 236,69 Kč jako poplatků, jistiny ve výši 10 245,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 245,86 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 6 476,97 Kč a úroků ve výši 14,75 % ročně z částky 41 245,86 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, tak soud v této části žalobní návrh jako nedůvodný vzhledem k shora uvedenému zamítl (výrok II.).

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s ustanovením , podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 37,13 % (31 000/83 482,55 * 100) proti 68,87 % žalovaného, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyni s ohledem na výši jejího úspěchu ve věci náhrada nákladů nenáleží a žalovanému dle obsahu náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.