Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 97/2026-19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Monikou Tupou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 10 540 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, podle které by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 540 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 10 540 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, podle které by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 540 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 10 540 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 10 540 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 10 540 Kč od datum do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl tak, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných týdenních splátkách po 454,50 Kč, po dobu 60 týdnů, dále měla žalovaná zaplatit poplatek 4 500 Kč za zpracování a doručení úvěru, úrok 2 970 Kč, zápůjční úrokovou sazba 70,89% pa.a. poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, celkem 27 270 Kč, úhrada 1. splátky datum. Žalovaná zaplatila částku 16 730 Kč, kterou započetla žalobkyně na náhradu nákladů na vymáhání, smluvních pokut, poplatků za prodlení za zpracování a doručení úvěru, poplatků za hotovostní inkaso splátek, na jistinu ve výši 83,47% , na úrok 16,53% dle smluvních podmínek splácení úvěru. V případě prodlení se, dle tvrzení žalobkyně, stává zbylý dluh splatný v termínu splatnosti nejblíže splatné týdenní splátky. Žalovaná splácela nepravidelně. Žalobkyně si stanovila počátek prodlení žalované se zaplacením žalované částy na datum. Od této doby žalobkyně požaduje úrok z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že ověřila OP žalované, RČ, insolvenční rejstřík, telefonicky se dotázala zaměstnavatele žalované, zkontrolovala platební historii žalované u žalobkyně, vyšla z čestného prohlášení žalované o výši závazků, na základě odborných znalostí obchodního zástupce žijícího v konkrétní lokalitě, zkontrolovala dokumenty předložené žalovanou ke kartě klienta. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně již další částku neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná, její bydliště dle CEO je na ohlašovně.

3. Soud nařídil jednání na den datum. Předvolání k tomuto jednání bylo žalobkyni doručeno dne datum do DS, žalované bylo předvolání doručeno vyvěšením na úřední desce soudu dne datum a uplynutím lhůty 10 dnů. Žalobkyně zaslala soudu omluvu z jednání (na č.l. 16 spisu) a zároveň souhlasila, aby věc byla soudem projednána v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaná se bez omluvy k jednání soudu nedostavila, ač byla řádně a včas obeslána. Soud proto postupoval v souladu s , , ve znění rozhodném, (dále jen „ “) a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných týdenních splátkách po 454,50 Kč, po dobu 60 týdnů, dále měla žalovaná zaplatit poplatek 4 500 Kč za zpracování a doručení úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, úrok 2 970 Kč, zápůjční úrokovou sazba 70,89% p.a. , celkem 27 270 Kč, týdenní splatnost, do 7 dnů od podpisu smlouvy, úhrada 1. splátky datum, dále každá další splátka v tomto intervalu po dobu 60 týdnů, splátka týdenní 454,50 Kč. RPSN činilo 212,77%. Kč. (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru).

6. Žalovaná ke svým majetkovým poměrům v evidenční kartě klienta uvedla, že bydlí se spolubydlící, počet členů domácnosti 3, z toho nezaopatřené děti 2, nevlastní vozidlo ani nemovitost, měla již úvěr u společnosti, je vyučena, pracuje na plný úvazek, měla být ověřena pracovní smlouva a výplatní páska, je zaměstnána u jméno FO v Anonymizováno, jako prodavačka, smlouva na dobu neurčitou. Celkový příjem domácnosti žalovaná uvedla 18 033 Kč, výdaje na bydlení 1 000 Kč, životní minimum 10 570 Kč, nebankovní závazky 1 970 Kč. Dále je zde uvedeno, zástupce společnosti viděl OP, výplatnice za měsíce 5,6 /2023, dále bylo vycházeno z čestného prohlášení žalované.

7. Žalobkyně poskytla žalované dne datum částku 15 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, potvrzení žalované ).

8. Žalovaná zaplatila splátky ve výši 16 730 Kč, splácela nepravidelně, poslední splátku zaplatila ve 42. týdnu roku 2024. (zjištěno z informace ke smlouvě a tvrzení žalobkyně ).

9. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou, která jí byla odeslána dne datum. (zjištěno z upomínky a archu odeslané pošty ze dne datum).

10. Z databáze ČNB o zápůjčních úrokových sazbách ARAD - úvěry na spotřebu byl průměrný úrok 8,2% ročně (zjištěno z databáze ČNB ARAD - statistika úrokových sazeb).

11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

12. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr ve celkové výši 15 000 Kč a ta se zavázala jej společně s poplatky vrátit žalobkyni v pravidelných 60 týdenních splátkách. Žalovaná zaplatila 16 730 Kč.

13. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně:

14. Soud předmětnou smlouvu právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle a násl. , , ve znění rozhodném, (dále jen „ “), a podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném, (dále jen „ “), neboť žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele.

15. Soud se dále zabýval tím, zda byla splněna povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, což je soud povinen zkoumat ex officio ( ).

16. Podle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle , 2 poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Shora cit. zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. ). Podle Ústavního soudu lze učinit závěr, že poskytovatel úvěru, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z judikatury citované tímto nálezem - jen samotný dlužník/spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Soudy proto poskytovatele úvěrů musí vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je splacení dluhu reálné výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli (viz cit. rozhodnutí). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je při zkoumání úvěruschopnosti taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit.

23. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio ( , ve znění účinném od 29. 5. 2022), zda věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně tvrdila v žalobě, jak zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, viz. bod 1 rozsudku. Žalobkyně však nedoložila, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru zkoumána, tedy důkazy o tom, jak ověřila informace poskytnuté žalovanou, kromě tvrzeného telefonátu k zaměstnavateli žalované, nahlédnutí do rejstříku dlužníků. K tvrzením o dalších úkonech neoznačila žalobkyně ani nedoložila žádné důkazy. Například pokud jde o měsíční náklady žalované, pro 3 člennou domácnost 1 000 Kč za bydlení atd. Z žalobkyní předložených důkazů proto nevyplývá, že by žalobkyně svou povinnost splnila řádně.

24. Žalobkyně tak ani netvrdila, ani v řízení neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla náležitě prověřena úvěruschopnost žalované, přičemž důkazní břemeno v otázce splnění předsmluvní informační a kontrolní povinnosti musí zásadně jít k tíži poskytovatele úvěru, nyní žalobkyně, jinak by byl narušen soulad se zásadou efektivity (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 CA Consumer Finance SA v Ingrid Bakkaus and Others). Soud v této věci nemohl žalobkyni při jednání řádně poučit ve smyslu , 3 , aby soudu doplnila tvrzení v tomto směru a označila důkazy k jejich prokázání, neboť žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, dobrovolně se tohoto poučení vzdala a jde k její tíži, že soud nemohl zjistit, zda byla zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného splněna. Žalobkyně však žádné další kroky v tomto směru ani netvrdila.

25. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost dle zkoumat s odbornou péči schopnost žalované úvěr splácet a současně byl žalované poskytnut úvěr s extrémně vysokým úročením, ve výši 70,89 % ročně, RPSN 212,77%, dále byl požadován poplatek 4 500 Kč za zpracování a doručení úvěru, absurdní poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, posoudil soud uvedenou smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a zejména pro rozpor se zákonem podle , o. z. a současně dle .

26. Z uvedených důvodů soud práva a povinnosti mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, která proto byla povinna, v souladu s , žalobkyni vrátit poskytnutou částku, v daném případěAnonymizováno15 000 Kč. Žalovaná již zaplatila částku 16 730 Kč, která z důvodu neplatnosti smlouvy měla být započtena na jistinu.

27. Protože žalovaná jistinu zaplatila před podáním žaloby, žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

28. Ohledně splatnosti tohoto typu nároku z bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. uvedl, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení a vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle věty první . Toto ustanovení tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy ve vztahu k věta první ve spojení s . Samotný byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. Konkrétním účelem je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Faktickým důsledkem pro poskytovatele úvěru je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle . Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

29. Pokud jde o nároky nad rámec uvedené částky, tj. poplatek za vyřízení úvěru, poplatek za hotovostní inkaso, úroky z prodlení, soud žalobu i v tomto rozsahu zamítl jako nedůvodnou. Ohledně nároků vyplývajících ze smlouvy soud odkazuje na výše uvedené, tedy že smlouvu považuje za absolutně neplatnou a tedy žalobkyni nemohl vzniknout nárok na nic jiného, než na vrácení poskytnuté jistiny, ponížené o již uhrazené částky.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesní úspěch měla žalovaná, žádné náklady řízení jí však nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.