Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 88/2026-27
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 60 135,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 418,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 25. 2. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 23 717,11 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 21. 1. 2026 do 24. 2. 2026 z částky 60 135,60 Kč a od 25. 2. 2026 do zaplacení z částky 23 717,11 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 875,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 418,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 25. 2. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá o částku 23 717,11 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 21. 1. 2026 do 24. 2. 2026 z částky 60 135,60 Kč a od 25. 2. 2026 do zaplacení z částky 23 717,11 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 875,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 60 135,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % od 21. 1. 2026 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 28. 8. 2025 s jejím právním předchůdcem společností Anonymizováno. smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal finanční prostředky v celkové výši 42 100 Kč, a naopak se zavázal zaplatit tuto jistinu navýšenou o sjednaný úrok ve lhůtě do 20. 1. 2026. Žalovaný zaplatil na svůj závazek 5 681,51 Kč a pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodoval na základě listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o úvěru ze dne 28. 8. 2025, výpisu z účtu č. č. účtu za dobu od 28. 8. 2025 do 30. 9. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 2. 2026 a předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2026. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého Anonymizováno. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 28. 8. 2025 smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 42 100 Kč, který se zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 146 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši 13 % z nesplaceného úvěru do úplného zaplacení. Svůj závazek žalovaný nesplnil a zaplatil pouze 5 681,51 Kč a úvěrující postoupil tuto pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů dopisem ze dne 18. 2. 2026, doručovaným téhož dne, avšak bezvýsledně.
4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku . Žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta peněžitá částka ve výši 42 100 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu se proto uplatní i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně tvrdila, že úvěrující zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet lustrací z veřejně dostupných databází, zkoumal příjmy žalovaného, k čemuž nepředložil žádné důkazy, a vycházel pouze z deklarovaných výdajů. Žalobkyně tedy neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru, a tedy řádně posuzoval jeho úvěruschopnost jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne 28. 8. 2025 neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, tedy žalovaný je povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytnul dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 42 100 Kč a žalovaný vrátil 5 681,51 Kč. Proto je povinen žalobkyni zaplatit 36 418,49 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 18. 2. 2026, který mu byl doručován téhož dne prostřednictvím České pošty, s.p. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději 21. 2. 2026 a třídenní lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula 24. 2. 2026. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky následujícího dne po uplynutí lhůty a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 11,5 % ročně od 25. 2. 2026 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
10. Protože byla žalobkyně ve sporu úspěšnější, přiznal jí soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %, představující rozdíl mezi jejím procesním úspěchem a neúspěchem. Celkové náklady tvoří odměna advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 3 540 Kč, 3x režijní paušál po 450 Kč, což po zvýšení o DPH a připočtení soudního poplatku 2 406 Kč činí celkem 14 376 Kč. 20 % těchto nákladů představuje částku 2 875,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.