Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 C 206/2026-19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Bc. Zdeňkou Krejzarovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

trvale bytem Adresa žalované

o zaplacení 57 006,70 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 35 700 Kč od 23. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 306,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 307,70 od 23. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 047,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 35 700 Kč od 23. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 306,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 307,70 od 23. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 047,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 25. 5. 2026 domáhala na žalovaném zaplacení částky 57 006,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené dne 23. 10. 2025 prostřednictvím internetové stránky mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.), se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Tvrdila, že na základě předmětné smlouvy žalovaná úvěr čerpala částkou v celkové výši 57 006,70 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr na její bankovní účet č. č. účtu. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 22. 3. 2026. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána upomínkami odeslanými právní předchůdkyní žalobkyně a následně předžalobní upomínkou odeslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 24. 4. 2026. Celková pohledávka činí 57 006,70 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka vůči žalované postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.), se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle , v platném znění (dále jen „ “) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Soud tedy dle a , věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Pakliže soud nárok uplatnění žalobou částečně zamítl, odkazuje k tomuto soud rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, v němž bylo uzavřeno, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději, a pokud byl žalobní návrh v části zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není částečně důvodným. Soud k tomu pro úplnost uvádí, že ačkoliv je nutno věc posoudit jinak než dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno jméno FO, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, reg. č. Anonymizováno Anonymizováno, a žalovaná uzavřeli prostřednictvím internetové stránky www.Anonymizováno.Anonymizováno dne 23. 10. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 40 000 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 146,949 % ročně (0,4026 % denně) z nesplaceného úvěru. Pro případ prodlení žalované s úhradou minimální měsíční splátky byl ve smlouvě sjednán poplatek z prodlení ve výši 250 Kč (viz úvěrová smlouva, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly standardní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. V čl. 7 podmínek bylo uvedeno, že částka, která má být právní předchůdkyni žalobkyně vrácena, je uvedena ve výpisu žalované s tím, že v termínu splatnosti je třeba uhradit alespoň minimální částku platby, a to prostřednictvím osobního uživatelského účtu žalované, nebo bankovním převodem na účet uvedený právní předchůdkyní žalobkyně v osobním uživatelském účtu žalované, a to s uvedením variabilního symbolu v podrobnostech platby. V čl. 8 podmínek bylo pro případ prodlení žalované s minimální měsíční splátkou sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru ukončit a úvěr okamžitě zesplatnit. V čl. 3.5 podmínek bylo uvedeno, že právní předchůdkyně žalobkyně má před uzavřením úvěrové smlouvy právo zjistit a ověřit totožnost žalované a požadovat od žalované a/nebo třetích stran další informace a/nebo dokumenty, které potřebuje pro rozhodnutí, zda má úvěrovou smlouvu uzavřít a poskytnout úvěr (viz standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu dne 31. 10. 2025 částku 10 000 Kč, dne 7. 11. 2025 částku 5 000 Kč a dne 13. 11. 2025 částku 10 000 Kč (viz potvrzení o platbách, sdělení právnická osoba ze dne 13. 8. 2026). Žalovaná uhradila dne 1. 12. 2025 částku 4 300 Kč, jež byla započtena na jistinu v částce 4 289,92 Kč a na poplatky v částce 10,08 Kč (viz transakční historie). Fakturou s datem splatnosti dne 22. 3. 2026 byla žalované vyúčtována minimální částka ve výši 26 140,34 Kč k zaplacení do 22. 3. 2026 (viz Faktura). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka vůči žalované postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (viz smlouva na opakovaném postoupení pohledávek, dodatek č. hodnota ke smlouvě ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2026 bylo postoupení pohledávky oznámeno žalované (viz oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila, ačkoli k tomu byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 22. 4. 2026 (viz předžalobní upomínka a potvrzení o podání zásilky). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 35 710,08 Kč, poplatků ve výši 989,92 Kč a úroků ve výši 20 306,70 Kč.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Po právní stránce soud věc posuzoval podle , (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. V daném případě je třeba uzavřenou smlouvu posoudit nejen podle shora citovaného ustanovení o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter rovněž podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 23. 10. 2025.

13. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitel

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Ohledně povinnosti posouzení úvěruschopnosti, se podává např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, který lze dle názoru soudu použít i při výkladu , že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně (jeho ) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

18. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí.

19. V řízení bylo zjištěno, že svá zjištění k posouzení úvěruschopnosti omezila toliko na údaje uvedené žalovanou. Smlouva o úvěru byla uzavřena za užití prostředků na dálku, což již samo o sobě předurčuje možnost komunikace stran a podrobné ověření situace klienta. Přezkum úvěruschopnosti, respektive příjmů a výdajů žalované, tak byl omezen výhradně na údaje, které uvedla žalovaná. V řízení má soud tak za prokázané, že zkoumání údajů rozhodných pro posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně omezila na zjištění údajů získaných od žalované, aniž by s odbornou péčí tyto údaje ověřila, např. aniž by údaje ohledně příjmů byly podloženy potvrzením zaměstnavatele žalované. Rovněž žalobkyně ani nepřezkoumávala y dokládající zejména výdaje žalované, tedy, kde žalovaná bydlí, jaké konkrétní výdaje vynakládá na poplatky za služby poskytované v souvislosti s bydlením (voda, elektřina, příp. plyn), které lze doložit poměrně snadno (např. výpisem z účtu). Žalobkyně ani nezkoumala osobní situaci žalované, neboť i ta předurčuje její majetkovou situaci (osoby závislé výživou na žalovaném, počet nevýdělečných osob v domácnosti, výdělečných osob v domácnosti). Nebyly vůbec doloženy výdaje domácnosti žalované, ani příjmy a výdaje členů domácnosti žalované. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Žalobkyní zřejmě nebyly zkoumány ani další běžné měsíční výdaje žalované jako např. na jízdné, platby mobilnímu operátorovi, záliby, ošacení, atd. Již tyto skutečnosti musí nutně vést k závěru, že přezkum úvěruschopnosti nebyl ze strany žalobkyně proveden s odbornou péčí a soudu nezbývá než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná, přičemž jak se podává ze shora citovaného ust. ve znění účinném od 29. 5. 2022, soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

20. S ohledem na shora citované tak soud smlouvu o úvěru dle shledal jako absolutně neplatnou, přičemž je tak nutné peněžní prostředky, které žalobkyně poskytla prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet žalované, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu shora citovaného ust. a násl. o. z.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet žalované převedla částku celkem ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila celkem 4 300 Kč. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka ve výši 57 006,70 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 35 710,08 Kč, poplatků ve výši 989,92 Kč a úroků ve výši 20 306,70 Kč, přičemž požadovala i zaplacení úroků a úroků z prodlení. Z uvedeného je zřejmé, že platby žalované byly započítány i na částky, které jí byly účtovány na základě absolutně neplatné smlouvy. Je tak nutno uzavřít, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku ve výši 35 700 Kč a je povinna toto plnění vrátit. Žalovaná bezdůvodné obohacení v této částce přesto do dnešního dne nevydala. Žalovaná řádně a včas neuhradila svůj závazek a dostala se tak dle o. z. do prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto náleží žalobkyni též úrok z prodlení ve výši odpovídající , ve znění pozdějších předpisů ( o. z.). Soud proto žalobě co do částky ve výši 35 700 Kč včetně úroku z prodlení jako důvodné vyhověl (výrok I.).

22. Domáhala-li se žalobkyně na žalované dále uložení povinnosti k úhradě částky 21 306,70 Kč jako úroků a poplatků, tak soud v této části žalobní návrh jako nedůvodný vzhledem k shora uvedenému zamítl (výrok II.).

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení ve spojení s ustanovením , podle něhož má-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 62,62 % (35 700 /57 006,70 * 100) proti 37,38 % žalované, a proto rozhodl soud o tom, že má žalobkyně nárok na náhradu 25,24 % (62,62 % - 37,38 %) svých účelně vynaložených nákladů, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 281 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a z tarifní hodnoty ve výši 57 006,70 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 370 Kč ve výši 2 387,70 Kč, celkem tedy 16 037,70 Kč, z toho 25,24 % činí 4 047,90 Kč.

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.