Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 88/2026-99

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 421 519,77 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 295 099 Kč, a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatných do každého 15. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 10 867,88 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3,42 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 867,88 Kč od datum do zaplacení, dále v rozsahu požadavku na zaplacení částky 115 552,89 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 686,91 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 410 651,89 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 28 700,32 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně splatných do každého 15. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 4 215 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 295 099 Kč, a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatných do každého 15. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 10 867,88 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3,42 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 867,88 Kč od , datum, do zaplacení, dále v rozsahu požadavku na zaplacení částky 115 552,89 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 686,91 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 410 651,89 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 28 700,32 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně splatných do každého 15. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v částce 4 215 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním doručeným dne datum, jíž se domáhala zaplacení částky v celkové výši 421 519,77 Kč s příslušenstvím s odkazem na dvě smlouvy o úvěru, které s žalovaným uzavřela. V případě prvé smlouvy tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota (dále jen „prvá smlouva“), na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,19 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 246 185 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když neplatil splátky řádně a včas, uhradil celkem pouze 287 470 Kč. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovanou částku 10 867,88 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 9999,88 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 430 Kč, smluvní pokuta ve výši 438 Kč, příslušenství se skládá z do dne datum kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3,42 Kč a z běžícího úroku z prodlení z. částky 10 867,88 Kč od dne datum do zaplacení. V případě druhé smlouvy žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „druhá smlouva“), na základě níž mu poskytla finanční prostředky ve výši 446 971 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 17,65 % ročně a pojistným v částce 776 Kč měsíčně v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 492 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 446 971 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když splátky řádně a včas nehradil, zaplatil celkem pouze 151 872 Kč. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovanou částku 410 651,89 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 407 393,89 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 430 Kč, pojistné ve výši 2 328 Kč, smluvní pokuty za prodlení se splátkami ve výši 500 Kč, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši 646,91 Kč, a následně z běžícího úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobkyní co do základu i výše neuznal. Nerozporoval sice uzavření obou smluv, nicméně trval na tom, že žalobkyně při poskytování obou úvěrů nepostupovala v souladu se zákonem a zanedbala svou zákonnou povinnost s odbornou péčí a řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle Namítal dále, že v případě prvé smlouvy načerpal částku 246 185 Kč, přičemž na úhradách zaplatil žalobkyni 287 470 Kč a zaplatil tedy již více, než kolik činila poskytnutá jistina. U druhé smlouvy pak zaplatil částku 151 872 Kč. Pokud by soud shledal, že jsou obě smlouvy v důsledku porušení shora uvedeného zákona neplatné, byl by povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu bez úroků poplatků a sankcí, a to v době přiměřené jeho možnostem. V případě prvé smlouvy byla přitom již jistina vrácena. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nachází v tíživé finanční situaci, má však zájem situaci řešit, je schopen žalobkyni hradit splátky v maximální částce 5000 Kč měsíčně.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 210 000 Kč a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 19,88 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,19 % z výše sjednaného úvěrového rámce, zde ve splátkách ve výši 4 603 Kč měsíčně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 300 Kč za každý měsíc vymáhání a dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou splátky/viz smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 249 185 Kč, se splácením splátek, které žalobkyně započítávala na úrok, poplatky a jistinu, se však dostával do prodlení a uhradil pouze 287 470 Kč /výpis čerpání, splátek a úhrad/. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru v částce 11 599 Kč se stal ke dni datum splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve výši 446 971 Kč, které měly sloužit ke konsolidaci stávajících dluhů žalovaného vůči žalobkyni, vymezených v Příloze č. hodnota smlouvy, zde mimo jiné i dluhu z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle obchodních podmínek a sazebníku v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 492 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění neschopnosti splácet, přičemž pojistné bylo sjednáno ve výši 8,9 % z příslušné měsíční splátky, zde v částce 776 Kč. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 100 Kč za vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů, e-mailů a zaslání obyčejného psaní, a ve výši 130 Kč v případě psaní doporučeného, od datum byla výše sjednocena na částce 300 Kč za měsíc vymáhání /viz smlouvu o úvěru včetně Přílohy č. hodnota a všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 446 971 Kč, se splácením splátek, které žalobkyně započítávala na úrok, poplatky a jistinu, se dostával do prodlení a uhradil pouze 151 825 Kč /výpis čerpání, splátek a úhrad/. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni datum splatným /viz oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný je aktuálně ženatý a s manželkou bydlí v domě, jehož je se sestrou podílovým spoluvlastníkem. Má tři děti ve věku 15, 9 a 5 let. Nejstarší dítě má ve střídavé péči, žádné výživné na něj nehradí, s dvěma mladšími bydlí společně s manželkou. Je zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem zhruba 40 000 Kč, příjem jeho manželky je cca 38 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného představují splátky hypotéky ve výši 18 000 Kč, platby na elektřinu v částce 5 000 Kč, platby za telefon, internet a televizi v částce 4 000 Kč, platby za vodu 1 000 Kč, 8 000 Kč jako leasingová splátka auta, kterým jezdí manželka, za platby za jídlo, ošacení, drogerii nebo dopravu do zaměstnání vynaloží zhruba 23 000 Kč. Žalovaný splácí řadu půjček a úvěrů, ty ve větším rozsahu začal využívat po Covidu, aby novými umořil ty stávající. Bral si půjčku u společnosti Anonymizováno zhruba ve výši 30 000 Kč, u Anonymizováno zhruba 80 000 Kč, půjčku u Anonymizováno ve výši 20 000 Kč, u Anonymizováno ve výši 90 000 Kč a dále má ještě úvěr 160 000 Kč. S dluhovou poradnou se snaží aktuální dluhy řešit, vyřešil už dluh u společnosti Anonymizováno, Anonymizováno nebo Anonymizováno. Více jak 5 000 Kč měsíčně není schopen s ohledem na stávající dluhové zatížení hradit /viz výpověď žalovaného/.

5. Soud dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu, tedy stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu, v rámci kterého vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen „MLS“), a to jednak pro samotného žalovaného, tak i pro domácnost žalovaného (ačkoliv pouze žalovaný je účastníkem úvěrové smlouvy), dále zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech SOLUS a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech CEE a ISIR). Žalovaný v žádosti o prvý revolvingový úvěr, který žádal s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním bytě/domě, má 2 děti, jeho příjem dosahuje částky 27 000 Kč, vedlejší příjem 4 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti částky 12 000 Kč a výdaje domácnosti představují částku 12 000 Kč měsíčně. Žalobkyně, ačkoli měla po ruce výpis z účtu žalovaného za měsíc Anonymizováno, nijak blíže žalovaným tvrzené příjmy neověřovala, a to i přesto, že dle výpisu činil příjem žalovaného částku 19 000 Kč. Žalobkyně dále žádným způsobem neověřovala, vyjma splátek jiným společnostem z NRKI včetně žalobkyně v částce 14 090 Kč, ani skutečné výdaje žalovaného, navíc za stavu, kdy účet žalovaného vykazoval počáteční zůstatek v částce 953,75 a konečný 15,16 Kč, který nemohl uvažovanou výši splátky úvěru, zde v částce 4 603 Kč, pokrýt. Pro výpočet jméno FO žalovaného pak vycházela z výdajů sestávajících z částky životního minima členů domácnosti ve výši 8 390 Kč, přičemž pro účely výpočtu MLS domácnosti dále využila normativní náklady na bydlení ve výši 5 763 Kč (žalovaný přitom uvedl měsíční výdaje domácnosti 12 000 Kč) /viz smlouva o revolvingovém úvěru, karta klienta a ověření bonity MLS, výpis z účtu žalovaného/. Při druhé žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním bytě/domě, má 2 děti, jeho příjem dosahuje částky 37 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti částky 8 500 Kč a výdaje na bydlení představují 4 400 Kč. Ostatní výdaje vymezil částkou 7 000 Kč měsíčně a splátky všech úvěrů uvedl ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně měla v tomto případě pro potřeby ověření údajů sdělených žalovaným po ruce výpis z účtu žalovaného mapující měsíc Anonymizováno. Z něho se sice podává, že v daný měsíc představoval příjem ze zaměstnání žalovaného částku 39 248 Kč, nicméně z něj také vyplývá, že při čtyřech kreditních obratech (mzda ve výši 39 248 Kč, blíže nespecifikovaná platba od obce adresa v částce 4 404 Kč, mzda od T. J. právnická osoba v částce 4 437 Kč, úvěrové prostředky od společnosti právnická osoba. ve výši 12 501 Kč) vykazoval konečný zůstatek účtu částku 440,95 Kč. Žalobkyně dále nijak blíže neověřovala tvrzené příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 8 500 Kč a vyjma splátek jiným společnostem z NRKI včetně žalobkyně v částce 21 754 Kč, neověřovala ani žádné skutečné výdaje žalovaného, když pro výpočet jméno FO žalovaného vycházela opět toliko z výdajů sestávajících z částky životního minima členů domácnosti ve výši 14 610 Kč, přičemž pro účely výpočtu MLS domácnosti dále využila normativní náklady na bydlení ve výši 7 608 Kč/ viz smlouva o úvěru, karta klienta a ověření bonity MLS, výpis z účtu žalovaného/. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že uvedený systém, vycházející z obvyklých statistických dat se žalobkyni osvědčil, nemá žalobkyní vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť v daném konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z dat uvedených ze strany žalovaného, aniž by tato jakýmkoliv způsobem, vyjma výpisu z účtu, vždy za jeden měsíc, ověřovala, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných výdajů žalovaného (případně i jeho domácnosti, pakliže z těchto údajů vychází), a to zejména za situace, kdy ze samotného zkoumání žalobkyně vyplývá, že žalovaný má splátky jiným věřitelům (vyjma žalobkyně). Jakkoli měla žalobkyně po ruce výpisy z účtu žalovaného, nelze ponechat stranou, že tyto mapovaly období vždy pouze jen jednoho měsíce a soud je toho názoru, že jejich řádné vyhodnocení neprovedla, když bez větší pozornosti ponechala fakt, že například kladný zůstatek účet žalovaného v Anonymizováno vykázal pouze v důsledku čerpání úvěru, jinak byly zůstatky zcela minimální. Pokud pak žalobkyně pro výpočet jméno FO žalované přebírá (veškeré) výdaje na živobytí žalované z životního minima, je třeba připomenout, že životní minimum představuje skutečně jen minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění základní výživy a ostatních základních potřeb, které však neodráží reálné individuální potřeby a nároky toho kterého jedince Z uvedených informací nelze než konstatovat, že v době uzavření smlouvy existovaly už jen z pohledu stávajícího úvěrového zatížení žalovaného důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet bez toho, aby se dostal do nepříznivé finanční situace, případně nepřistoupil k řešení nastalé situace uzavíráním dalších úvěrových smluv, které by nebyl schopen řádně a včas splácet. K tomu ostatně došlo. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle , 3 , , (dále jen „ ”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle , 3

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , (dále jen „o. z.”), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, ovšem toliko z části. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Podle zákona o spotřebitelském úvěru činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy o (spotřebitelském) úvěru, s ohledem na skutečnost, že však ze strany žalobkyně nebyla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána (viz bod 5 odůvodnění), porušila tím žalobkyně svou povinnost stanovenou v . Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu . Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalovanému v případě prvé smlouvy částku 246 185 Kč a žalovaný uhradil 287 470 Kč, nelze než uzavřít na to, že zde z titulu prvé smlouvy není žádný nárok žalobkyně, který by bylo namístě uspokojit, když žalovaný poskytnutou jistinu úvěru dalece přeplatil. Zde soud dále podotýká, že z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že dluh z titulu této smlouvy byl uhrazen zjevně ještě předtím, než žalobkyně přistoupila k jeho zesplatnění dne datum, a to právě z úvěrových prostředků poskytnutých žalobkyní na základě druhé smlouvy, které byly účelově vázány a sloužily mimo jiné i k úhradě dluhu z prvé smlouvy č. hodnota, jak tomu jasně nasvědčuje Příloha č. hodnota druhé smlouvy. V případě druhé smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 446 971 Kč, z níž žalovaný uhradil 151 872 Kč. Za daného stavu přiznal soud žalobkyni částku 295 099 Kč (446 971 – 151 872), odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny. Současně soud stanovil novou lhůtu splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností žalovaného coby dlužníka. Soud zdůrazňuje, že v daném ohledu neshledal, že by byl finálně mezi účastníky spor o dobu odpovídající možnostem žalovaného k vrácení poskytnuté jistiny, když sama žalobkyně souhlasila s tím, aby byla dlužná částka včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení hrazena prostřednictvím měsíčních splátek ve výši minimálně 7 000 Kč. Soud reflektujíc aktuální příjem žalovaného, jeho sociální a majetkové poměry a jeho dluhové zatížení, jak jsou popsány výše, rozhodl o hmotněprávní lhůtě k plnění ve smyslu a rozložil vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase, a sice do splátek ve výši po 5 000 Kč, jejichž splatnost současně určil (výrok I). Nutno podotknout, že má-li povinnost tvrdit a prokázat, jaká je doba přiměřená jeho možnostem k vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ( ) spotřebitel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), pak má soud současně za to, že ve věci procesně aktivní žalovaný tuto povinnost v daném případě splnil.

13. Ve zbytku soud žalobu zamítl. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti úvěrových smluv, v důsledku čehož tu neexistuje než nárok na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny úvěru, zamítl soud požadavek žalobkyně z titulu prvé smlouvy zcela, když bylo prokázáno, že žalovaný poskytnutou jistinu v tomto případě zaplatil úplně, resp. přeplatil. V případě nároku z titulu druhé úvěrové smlouvy byl požadavek žalobkyně zamítnut v částce 115 552,89 Kč, která představuje rozdíl mezi žalovanou částkou 410 651,89 Kč a částkou 295 099 Kč, kterou soud žalobkyni jako poskytnutou, avšak dosud nesplacenou jistinu úvěru žalobkyni přiznal. Zároveň soud zamítl i nárok na zákonný úrok z prodlení z prodlení, dílem kapitalizovaný v částce 686,91 Kč a dílem běžící ve výši 11,5 % ročně z částky 410 651,89 Kč od datum do zaplacení, a to z důvodů následujících. Soud především vychází z toho, že rozhodl-li výrokem I rozsudku mimo jiné i o hmotněprávní lhůtě k plnění, kdy stanovil, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni holou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, zde ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, pak bude-li žalovaný vracet poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se do prodlení dostat, neboť takové plnění směřuje primárně k plnění jejího dluhu v době splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. by žalobkyni vznikl teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením holé jistiny spotřebitelského úvěru v době podle , tedy až po uplynutí doby přiměřené možnostem žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

14. V kontextu se shora uvedeným soud dále připomíná rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum, sp. zn. C-755/2022, z jehož závěrů plyne, že okolnost, že dluh ze spotřebitelského úvěru, a to celý či jeho část, byl ze strany spotřebitele splacen, nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jinak řečeno, ani plnění žalovaného na předmětný závazek nemůže zvrátit závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně. Závěry Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí ze dne datum, č. j. spisová značka proto soud považuje shora citovaným rozhodnutím Soudního dvora EU za překonané.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 700,32 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu soud zohlednil také příslušenství uplatněné pohledávky s ohledem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 076 Kč (viz níže) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 421 519,77 Kč sestávající z částky á 10 020 Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé a písemné podání ve věci samé) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 41 880 Kč ve výši 8 794,80 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil s ohledem na jeho poměry ve splátkách dle , věta za středníkem ve splátkách po 1 500 Kč k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle , kdy zde stanovil povinnost jejich úhrady ve splátkách pod sankcí ztráty výhody splátek.

16. Výrok IV je odůvodněn , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) ve spojení s a Položkou 2. bod 2 a Položkou 1. bod 1 písm. b) Sazebníku , když soud ve věci navrhovaný platební rozkaz nevydal (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum sp.zn. spisová značka). S ohledem na předmět řízení a dosud uhrazený soudní poplatek v částce 16 861 Kč, představuje výše doplatku soudního poplatku částku 4 215 Kč, když poplatek vyměřený v souladu s Položkou 1. bod 1, písm. b) Sazebníku činí částku 21 076 Kč. K otázce přiznání náhrady soudního poplatku účastníku, který jej dosud nezaplatil, odkazuje soud na rozhodnutí NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.