Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 140/2026-16
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o 22.036,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 20.000 Kč od 24.10.2024 do zaplacení., a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky ve výši 2.036,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 2.036,07 Kč od 24.10.2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.697 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 20.000 Kč od 24.10.2024 do zaplacení., a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky ve výši 2.036,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 2.036,07 Kč od 24.10.2024 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.697 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28.4.2026 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 22.036,07 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO k uzavření smlouvy o úvěru s tím, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč následně došlo ke zvýšení o dalších 10.000 Kč. Žalovaná úvěr v plné výši čerpala s tím je jej měla splatit v pravidelných měsíčních splátkách, což však nesplnila, a proto byl úvěr ze dne 23.10.2024 zesplatněn. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 6.2.2026. Žalobkyně požaduje částku ve výši 20.000 Kč na jistině, částku 2.036,07 Kč na úroku.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. ”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Z předložených listinných důkazů, a to úvěrové smlouvy ze dne 21.5.2024, přehledu čerpání – výpis ze dne 21.5.2024 a ze dne 4.6.2024, oznámení o zesplatnění ze dne 23.10.2024, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 23.1.2026 vč. přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.2.2026, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 6.2.2026 vč. podacího lístku učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Dne 21.5.2024 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO a žalovanou uzavřená úvěrová smlouva, na základě které žalovaná vyčerpala částku ve výši 10.000 Kč. Dodatkem došlo k navýšení o dalších 10.000 Kč tj. žalované 40 % měsíčně (č.l I. smlouvy). Úvěr byl poskytnut jako spotřebitelský, neúčelový. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěru splatit v pravidelných splátkách vždy k 21. dni v měsíci ve vši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti (č.l. 2.3 smlouvy). RPSN činilo 5.495 %. Žalovaný měl úvěr čerpat zasláním na bankovní účet č. č. účtu. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla v č.l. 6.1 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, s jejíž platbou byla žalovaná v prodlení. Žalovaná úvěr vyčerpala dne 21.5.2024 ve výši 10.000 Kč a dne 4.6.2024 ve výši 10.000 Kč s tím, právní předchůdce žalobkyně tyto částky zaslal žalované na jí zvolený účet č. č. účtu, což bylo zjištěno z přehledu čerpání – výpis ze dne 21.5.2024 a ze dne 4.6.2024. Žalovaná své povinnosti řádně avšak nesplnila, úvěr nesplatila, a proto byla podáním – oznámení o zesplatnění ze dne 23.10.2024 vyzvána k okamžité úhradě dluhu ve výši 47.563,53 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou z tohoto titulu postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23.1.2026, což bylo žalované oznámeno dne 6.2.2026, kdy byla vyzvána k úhradě částky ve výši ve výši 59.024,65 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani na základě zaslané výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 6.2.2026, kdy jí byla stanovena lhůta k plnění 3 dnů, byť byla poučena o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 6.2.2026 byla žalované odeslána prostřednictvím právnická osoba. dne 10.2.2026.
5. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
6. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
7. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.
8. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.
16. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.
17. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 .
18. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy se snad toliko spoléhal na údaje výlučně od žalované.
19. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 20.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 20.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila tj. žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 20.000 Kč. Úroky z prodlení ve smyslu podle § 1970 soud žalobkyni z dlužné jistoty ve výši 20.000 Kč přiznal ode dne následujícího po zesplatnění tj. od 24.10.2024 do zaplacení.
20. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud výrokem II. bez dalšího zamítl žalobu v rozsahu částky v rozsahu částky ve výši 2.036,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 2.036,07 Kč od 24.10.2024 do zaplacení.
21. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. (nepatrný neúspěch v rozsahu 9,24 % v neprospěch žalobkyně). Soud přiznal žalobkyni náklady řízení činí částku ve výši 2.697 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 882 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 22.036,07 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč.
22. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.
23. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I., což představuje 90,76 % a neúspěšná v rozsahu výroku II., což činí 9,24 %, kdy neúspěch do 10% je posuzován jako neúspěch nepatrný.
24. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
25. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.