Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 125/2026-33
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní JUDr. Danou Malechovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
pro doručování na adrese Adresa žalovaného
o zaplacení částky 33.730 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17.370 Kč, ve splátkách po 2.400 Kč měsíčně, ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení s tím, že v případě neuhrazení kterékoliv ze splatných splátek stává se splatný celý dluh.
II. Žaloba na zaplacení částky 16.360 Kč a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 33.730 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa soudní poplatek ve výši 337 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17.370 Kč, ve splátkách po 2.400 Kč měsíčně, ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení s tím, že v případě neuhrazení kterékoliv ze splatných splátek stává se splatný celý dluh.II. Žaloba na zaplacení částky 16.360 Kč a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 33.730 Kč od 2. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, soudní poplatek ve výši 337 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 4. 2026 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 33.730 Kč s úrokem z prodlení podle smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalobcem a žalovaným. Podle této smlouvy bylo žalovanému dne datum v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 16.360 Kč v 60 týdenních splátkách po 606 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze 2.630 Kč. Žalobce uvedl, že zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.
3. Ve věci se dne datum konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum bylo zjištěno, že žalovaný téhož dne převzal od žalobce prostřednictvím jeho zástupce v hotovosti 20.000 Kč a zavázal se vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16.360 Kč v 60 týdenních splátkách po 606 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit 36.360 Kč.
5. Z listiny o šetření úvěruschopnosti žalovaného předložené žalobcem (evidenční karta klienta) bylo zjištěno, že věřitel při uzavírání smlouvy disponoval informacemi o žalovaném, podle kterých bydlel v režimu spolubydlícího, neměl žádnou vyživovací povinnost a neměl u žalobce úvěr. Jeho příjem ze zaměstnání činil 24.554 Kč měsíčně, výdaje celkem 13.792 Kč měsíčně, z toho 8.932 Kč na bydlení. Uvedené informace žalobce ověřil občanského průkazu, z výplatních lístků a z pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou dne datum.
6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.
15. Žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost tvrzených příjmů a výdajů žalovaného. Věřitel nezjišťoval úvěrovou zatíženost žalovaného a neověřoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, jaké jsou jeho skutečné majetkové poměry, zejména o jeho pravidelných měsíčních výdajích (na bydlení, domácnost, zdravotní stav apod.). Žalobce rovněž nezohlednil informaci o pracovním poměru žalovaného uzavřeném na dobu určitou. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.
16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 20.000 Kč a uhradil 2.630 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 17.370 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.
17. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného. V daném případě bylo soudem zjištěno, že byly dohodnuty splátky ve výši 2.424 Kč měsíčně (606 Kč týdně). Vzhledem k tomu, že v řízení nebyly zjištěny aktuální majetkové a výdělkové poměry žalovaného a žalovaný na svůj dluh ničeho po podání žaloby neuhradil, soud při stanovení lhůty k plnění vycházel z ujednané splatnosti akceptované věřitelem i dlužníkem a určil povinnost žalovaného k plnění ve splátkách po 2.400 Kč měsíčně.
18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byl poměr úspěchu a neúspěchu účastníků téměř shodný a soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
19. Žalobci byla uložena povinnost k doplacení soudního poplatku ve výši 337 Kč (1.687 Kč – 1.350 Kč) podle Sazebníku poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., položka 2. odst. 2., neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Lhůta k úhradě soudního poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ-797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.