Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
66 C 41/2026-26
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Kryštofem Novým ve věci
žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A
b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A
oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Anonymizováno
o zaplacení částky 1 200 euro s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 600 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 EUR od 14. 2. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci b) částku ve výši 600 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 EUR od 14. 2. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 7 370,65 Kč a žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 7 370,65 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 600 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 EUR od 14. 2. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci b) částku ve výši 600 EUR se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 EUR od 14. 2. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 7 370,65 Kč a žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 7 370,65 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
1. Žalobci se žalobou podanou v evropském řízení o drobných nárocích domáhali po žalované zaplacení částky 600 EUR každému z nich se zákonným úrokem z prodlení od 14. 2. 2026 do zaplacení. Uvedli, že dne datum cestovali letem žalované č. Anonymizováno ze Zanzibaru do Prahy, jehož plánovaný přílet do Prahy byl v 17:35 hodin, avšak let přiletěl až ve 21:19 hodin, tedy se zpožděním 3 hodin a 44 minut. Vzdálenost letu činila 6 689 km. Žalobci proto požadovali náhradu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ve výši 600 EUR pro každého z nich. Před zahájením řízení žalovanou vyzvali k plnění, žalovaná však požadovanou částku neuhradila.
2. Řízení bylo vedeno podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (dále jen „nařízení č. 861/2007“). Žalobní formulář spolu s odpovědním formulářem C byl žalované doručen dne 29. 6. 2026. Žalovaná ve lhůtě 30 dnů stanovené čl. 5 odst. 3 nařízení č. 861/2007 na žalobu neodpověděla. Podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 861/2007 proto soud o uplatněných nárocích rozhodl.
3. Soud rozhodl bez nařízení ústního jednání. Evropské řízení o drobných nárocích je podle čl. 5 odst. 1 nařízení č. 861/2007 písemným řízením a podle čl. 5 odst. 1a téhož nařízení soud nařídí ústní jednání jen tehdy, jestliže nemůže vydat rozsudek na základě písemných důkazů, nebo jestliže o jeho konání požádá některá ze stran a soud takovou žádost nepovažuje s ohledem na okolnosti věci za zbytečnou. Žalobci konání ústního jednání nepožadovali, žalovaná na žalobu neodpověděla a soud měl pro rozhodnutí dostatek písemných podkladů.
4. Z palubních vstupenek žalobců, potvrzení o zpoždění letu, potvrzení o vzdálenosti letu, předžalobní výzvy a potvrzení o jejím zaslání vzal soud za prokázané, že oba žalobci dne datum cestovali letem žalované č. Anonymizováno.Anonymizováno ze Zanzibaru do Prahy, jehož plánovaný přílet do Prahy byl v 17:35 hodin, avšak k příletu došlo až ve 21:19 hodin, tedy se zpožděním 3 hodin a 44 minut, přičemž vzdálenost mezi místem odletu a místem příletu činila 6 689 km, a dále že žalobci žalovanou před zahájením řízení vyzvali k zaplacení náhrady podle nařízení č. 261/2004 a předžalobní výzvu jí zaslali dne 3. 2. 2026, žalovaná však požadovanou částku neuhradila.
5. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 9. 7. 2009 ve věci C-204/08, Rehder, dovodil, že u smlouvy o letecké přepravě představují místa odletu i příletu hlavní místa poskytování služby. Místem příletu předmětného letu byla Praha, proto je dána mezinárodní příslušnost českých soudů i místní příslušnost zdejšího soudu.
6. Podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě (dále jen „nařízení č. 261/2004 “), se toto nařízení vztahuje také na cestující odlétající z letiště umístěného ve třetí zemi na letiště umístěné na území členského státu, jestliže provozujícím leteckým dopravcem je dopravce Společenství. Žalovaná je dopravcem Společenství a předmětný let provozovala ze Zanzibaru do Prahy, takže na přepravu žalobců nařízení č. 261/2004 dopadá.
7. Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004 činí náhrada u letů, které nespadají pod písmena a) nebo b) tohoto ustanovení, 600 EUR na cestujícího. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 19. 11. 2009 ve spojených věcech C-402/07 a C-432/07, Sturgeon a další, dovodil, že cestující, kteří dosáhnou konečného místa určení tři hodiny nebo více po původně plánovaném čase příletu, mají právo na náhradu podle čl. 7 nařízení č. 261/2004 , ledaže letecký dopravce prokáže, že zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, jimž nebylo možné zabránit ani přijetím všech přiměřených opatření.
8. V projednávané věci činila vzdálenost letu 6 689 km a žalobci dosáhli konečného místa určení se zpožděním 3 hodin a 44 minut. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a netvrdila ani neprokázala žádné mimořádné okolnosti, které by ji povinnosti k náhradě zprošťovaly. Každému ze žalobců proto vzniklo právo na náhradu ve výši 600 EUR, a soud žalobě ve výrocích I. a II. v plném rozsahu vyhověl.
9. Pokud jde o příslušenství pohledávky, rozhodné právo se určí podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Žalobci mají obvyklé bydliště v České republice a v České republice se nacházelo rovněž místo určení přepravy, proto se použije české právo. Žalobci žalovanou před zahájením řízení vyzvali k plnění a nejpozději ode dne 14. 2. 2026 byla žalovaná s plněním peněžitého dluhu v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , náleží věřiteli při prodlení dlužníka s peněžitým dluhem úrok z prodlení. Soud proto přiznal každému žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 600 EUR od 14. 2. 2026 do zaplacení.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle čl. 16 nařízení č. 861/2007 ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Žalobci měli ve věci plný úspěch, a mají proto proti žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Článek 16 nařízení č. 861/2007 současně vylučuje přiznání nákladů, které nebyly nutně vynaloženy nebo jsou vzhledem k nároku nepřiměřené; o takový případ zde nejde.
11. Tarifní hodnota nároku každého žalobce činí 14 508 Kč. Podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, činí základní sazba mimosmluvní odměny 1 700 Kč za jeden úkon právní služby. Protože zástupce společně zastupoval dva žalobce, soud postupoval podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025 sp. zn. 25 Cdo 1552/2025 , uveřejněného pod č. 28/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, činí při společném zastoupení dvou účastníků průměrné snížení odměny 10 %. Odměna za jeden společný úkon právní služby tak činí u každého žalobce 1 530 Kč.
12. Zástupci žalobců náleží odměna za tři účelné společné úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění obsahující skutkový a právní rozbor věci a podání žaloby. Odměna připadající na každého žalobce činí 3 × 1 530 Kč, tedy 4 590 Kč. Za tři společné úkony dále náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 350 Kč, z níž na každého žalobce připadá 675 Kč. K částce 5 265 Kč náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 105,65 Kč, neboť zástupce žalobců je plátcem této daně. Náklady právního zastoupení připadající na každého žalobce tak činí 6 370,65 Kč. Po připočtení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč náleží každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částka 7 370,65 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce