Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 160/2026-40
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, IČO IČO advokáta, sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozenému Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného
pro 16 455,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 020,64 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 3 434,58 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 452,61 Kč za dobu od 16. 3. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 172,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 020,64 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 3 434,58 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 452,61 Kč za dobu od 16. 3. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 172,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 200 Kč na bankovní účet č. 3703-220791/0710, variabilní symbol , var. symbol, .
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 16 455,22 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO, a žalovaným byla dne 6. 12. 2024 uzavřena smlouva ke službě Anonymizováno, a na základě smlouvy byla žalovanému zřízena služba „Anonymizováno“, dále jen „Účet“, přičemž dle čl. 1.2 smlouvy činil limit odložených plateb žalovaného 10 000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Žalovaný dále na základě smlouvy ze dne 6. 12. 2024 „Smlouva o splátkovém limitu“, mohl čerpat prostřednictvím odložené platby úvěr do výše 20 000 Kč, přičemž sjednaný splátkový limit určuje maximální částku, kterou lze rozložit do jednotlivých splátek, a takto lze rozložit každou platbu nad 1 500 Kč do 3 až 12 měsíců. Žalovaný využil v období od 6. 12. 2024 do 28. 2. 2025 služeb v celkové výši 13 452,61 Kč. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu a poplatky ve výši 3 002,61 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného byla pohledávka v souladu se smlouvou zesplatněna, výzvou ze dne 26. 1. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě dílčích skutkových zjištění učiněných z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
4. Ze smlouvy „Smlouva k službě Anonymizováno“ ze dne 6. 12. 2024 soud zjistil, že smluvními stranami jsou společnost právnická osoba. a žalovaný. Společnost se zavazuje zdarma a bez poplatků zřídit žalovanému službu Anonymizováno, a v rámci této služby zpřístupnit žalovanému aktuální limitní rámec ve výši 10 000 Kč, nutnou podmínkou zřízení a provozování Anonymizováno je to, že žalovaný bude řádně splácet poskytnuté finanční prostředky. V případě, že zákazník neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a zákazníkovi vznikne povinnost uhradit společnosti, kromě dlužné částky, také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení jeho platby, a zákonný úrok z prodlení, s tím, že výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut je uvedena v obchodních podmínkách.
5. Ze smlouvy „Smlouva o splátkovém limitu“ ze dne 6. 12. 2024 soud zjistil, že smluvními stranami jsou společnost právnická osoba. a žalovaný. Ve smlouvě se společnost zavazuje poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr se splátkovým limitem 20 000 Kč, úvěrový limit bude žalovaným uhrazen ve splátkách, předpoklady a podmínky splácení jsou uvedeny v příloze ke smlouvě, součástí každé přílohy jsou zejména informace o zápůjční úrokové sazbě, roční procentní sazbě nákladů a výši, počtu a četnosti plateb. Úvěr je žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, a žalovaný jej bude splácet pravidelnými měsíčními splátkami včetně úroků. Měsíční vyúčtování k úvěrovému limitu je součástí vyúčtování k Anonymizováno. Součástí měsíčního vyúčtování je rozpis jednotlivých splátek. Ve smlouvě je sjednána povinnost žalovaného v případě prodlení hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a účelně vynaložené náklady přičemž jejich výše je dána délkou trvání prodlení dle níže uvedených pravidel: uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování: 150 Kč, uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování: 250 Kč, uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování: 350 Kč, uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování: 450 Kč, uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování: 550 Kč, uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování: 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Dle přílohy č. 1 žalovaný na základě smlouvy čerpal částku 3 258 Kč.
6. Z fotografie obličeje a kopie občanského průkazu žalovaného soud dospěl k závěru, že při uzavření výše uvedených smluv byla ověřena totožnost žalovaného.
7. Z vyúčtování za měsíc prosinec 2024 soud zjistil, že žalovaný v tomto měsíci čerpal na jistině 9 682,64 Kč (součet plateb u jednotlivých obchodníků), z vyúčtování za měsíc leden 2025 žalovaný v tomto měsíci čerpal na jistině 80 Kč (soud jako čerpání nevyhodnotil částku 358,99 Kč, neboť tato je splátkou rozložené platby podle smlouvy o splátkovém limitu), a z vyúčtování za měsíc únor 2025 soud zjistil, že žalovaný na jistině již nic nečerpal, když ve vyúčtování byly uvedeny poplatky, smluvní pokuta, splátka rozložené platby podle smlouvy o splátkovém limitu a zesplatněná částka úvěru ze smlouvy o splátkovém limitu.
8. Žalovaný tak celkem čerpal 9 762,64 Kč na základě smlouvy ke službě Anonymizováno a 3 258 Kč na základě smlouvy o splátkovém limitu.
9. Z výstupu z interního systému právnická osoba nadepsaného „Změna požadavku na upgrade“ soud zjistil, že při uzavření výše uvedených smluv společnost vyšla z těchto údajů o žalovaném: výše příjmu 350 000 Kč, typ příjmu zaměstnanost, výše výdajů 13 200 Kč, dluh z titulu výdajů 7 000 Kč, typ vzdělání učňovský list bez promoce, typ rodiny rozvedený, děti v rodině 2, celkové náklady dle expertního modelu 23 908 Kč, typ zaměstnání doprava a logistika.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2026 soud zjistil, že se ve smlouvě se společnost právnická osoba., jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodly, že postupitel podpisem smlouvy postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v Příloze č. 1, seznamu pohledávek, a včetně příslušenství a práv s nimi spojenými. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označeným jménem, příjmením) uvedením data uzavření smlouvy. Dopisem ze dne 3. 3. 2026 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, dle poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému dne 5. 3. 2026.
11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby prostřednictvím advokáta výzvou ze dne 3. 3. 2026, ve lhůtě do 7 dnů. Dle poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 5. 3. 2026.
12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ve vztahu k právnímu posouzení věci žádné právně relevantní skutečnosti.
13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.).
14. Závazkový vztah, na němž žalobkyně zakládá důvodnost nároků uplatněných žalobou, soud posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ . Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ , důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
15. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona – ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.
17. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala při ověření úvěruschopnosti žalovaného tak, že prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného nejdříve z databází (tzv. úvěrových registrů) umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaném a na základě informací, které uvedl žalovaný před uzavřením Smlouva k službě Anonymizováno (příjem: 350 000 Kč, výdaje: 13 200 Kč, splátky mimo právního předchůdce žalobce: 7 000 Kč, je zaměstnaný a má 2 děti). Provedla lustraci žalovaného ve své interní databázi, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registru SOLUS. Pro posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, využívá právní předchůdce žalobkyně scoringové modely, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým úvěrovým závazkům. Zdroji dat pro výpočet score jsou především socio-demografická data z interaktivního dotazníku; behaviorální charakteristiky a data o předchozí platební morálce žadatele z interních i externích zdrojů; transakční data získaná z verifikačních dokumentů; data o interakcích zákazníka. Na základě dostupných informací je každému žadateli automatizovaně přiřazeno score, které reflektuje jeho rizikovost. Právní předchůdkyně žalobkyně schválí pouze takové žadatele, jejichž rizikový profil vyjádřený pomocí score svědčí o velmi nízké rizikovosti.
18. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z neověřených tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmu (a to dokonce z těžko pravděpodobného příjmu 350 000 Kč) a výdajů, žalobkyně neprokázala, že by v rámci posouzení úvěruschopnosti byly zjištěny další závazky žalovaného z příslušných registrů.
19. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. K této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.
20. Je – li smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ , pro porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ , jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Jak je uvedeno v odstavcích 7. a 8. odůvodnění, soud vyšel ohledně výše čerpané jistiny z položek uvedených ve vyúčtováních a z částky čerpání uvedené v příloze č. 1 ke smlouvě o splátkovém limitu a dospěl k výslednému součtu 13 020,64 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost k zaplacení této částky a ve zbytku žalobu zamítl.
21. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , s ohledem na to, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o době k uhrazení jistiny, musel určit lhůtu pro vrácení jistiny. K tomu soud uvádí, že v řízení nevyšly najevo skutečnosti ani nebylo žalovaným tvrzeno, že by nebylo v jeho možnostech vrátit jistinu úvěru v obecné zákonné lhůtě pro splnění povinnosti, přičemž soud přihlédl též k tomu, že žalovaný opakovaně byl vyzván k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní výzvou, a došel proto k závěru, že po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a uložil proto žalovanému splnění povinnosti vrátit zůstatek poskytnuté jistiny ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Z uvedeného pak plyne, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu zamítl též do co požadovaného úroku z prodlení, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy, resp. co do částky převyšující částku, k jejímuž uhrazení je žalovaný povinen dle § 87 odst. 1 ZoSÚ .
22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci. Při výpočtu poměru úspěchu ve věci soud zohlednil příslušenství pohledávek stabilizované ke dni vydání rozhodnutí. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do 69,70 % nároku, po odečtení neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na úhradu 39,40 % svých účelně vynaložených nákladů. Tyto náklady tvoří:: a/ soudní poplatek 1 000 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 1 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 400 Kč podle bodu 2. § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „vyhláška “) a 1 780 Kč podle § 8 odst. 1 vyhlášky za účast u jednání dne 31. 7. 2026; c/ náhrada hotových výdajů advokáta na vnitrostátní poštovné, místní hovorné tímto podáním žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce reagovala na výzvu soudu k odstranění vad a nedostatků žaloby, přičemž od žalobce zastoupeného advokátem lze oprávněně požadovat, aby žaloba netrpěla vadami. V případě, že tomu tak není a žalobce musí žalobu opravovat či doplňovat, nelze náklady s tím spojené považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. na náhradu nichž má procesně úspěšný účastník právo.
23. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 200 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 800 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.