Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 159/2026-48
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bártovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ : Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
se sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, nar. Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 22 489,65 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 834 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 13 655,65 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 029,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 316,12 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 9 443 Kč od 21.1.2026 do zaplacení a úrokem ve výši 12% ročně z částky 9 443 Kč od 21.1.2026 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 834 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 13 655,65 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 029,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 316,12 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 9 443 Kč od 21.1.2026 do zaplacení a úrokem ve výši 12% ročně z částky 9 443 Kč od 21.1.2026 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 8.7.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 489, 65 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 029,29 Kč a úrokem ve výši 1 316,12 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 9 443 Kč od 21.1.2026 do zaplacení a úrokem ve výši 12% ročně z částky 9443 Kč od 21.1.2026 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřela dne 29.2.2024 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr společnosti vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splacení ve výši 5 062 Kč dále poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 900 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 020 Kč v pravidelných 52. týdenních splátkách po 366 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27.2.2025. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když poslední splátku uhradila dne 12.7.2024 ve výši 366 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru č.hodnota. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Konkrétně původní věřitel vycházel ze skutečnosti, že žalovaná uvedla, že má příjem z rodičovské dovolené ve výši 11 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 27 000 Kč, nemá žádné další úvěry. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce k názoru, že je schopna úvěr splácet. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky 12.7.2024 se žalovaná ocitla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splatnými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalovaná celkově na úvěr uhradila částku 1 166 Kč. Pohledávka za žalovanou z poskytnutého úvěru byla dne 20.1.2026 postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Žalovaná částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši 9 443 Kč, dlužný poplatek ve výši 8 046,65 Kč (jenž tvoří, úroky, poplatek za zpracování půjčky a za službu komfortního a flexibilního splácení), kapitalizované úroky od 28.2.2025 do 20.1.2026 z dlužné jistiny ve výši 1 316,12 Kč, přičemž od 91. dne byla použita sazby ve výši 12% ročně, do 90. dne 24,15% ročně, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 029,29 Kč, tj. zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední řádné splátky tj. 28.2.2025 do 20.1.2026 a dále smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, jedná se o součet neuhrazené postoupené smluvní pokuty ve výši 4 038,07 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky ve výši 17. 489,65 Kč od dne následujícího po postoupení tj. 21.1.2026 do 15.3.2026. Žalovaná ani přes opakované výzvy dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, a proto soud věc projednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Z rozhodnutí ČSSZ soud zjistil, že ČSSZ dne 11.7.2023 rozhodla tak, že žalované přiznala rodičovský příspěvek ve výši 11 000 Kč počínaje od 7/2023 až do 2/2025.
5. Z poštovní poukázky z 12.12.2023 a 12.1.2024 soud zjistil, že žalované byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 11 000 Kč.
6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná si požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že má základní vzdělání, bydlí v nájemním bytě, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost. Je na mateřské dovolené a její příjmy jsou 11 000 Kč a další příjmy domácnosti 27 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč. Dále uvedla, že nemá žádné kreditní karty ani úvěry u jiné společnosti. K potvrzení o příjmu dále uvedla, že předložila rozhodnutí o přiznání dávky a složenky.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že dne 29. 2. 2024 společnost právnická osoba a žalovaná podepsaly smlouvu, na základě které společnost žalované poskytla bezhotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 5 062 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 900 Kč a poplatkem za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2020 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 366 Kč s tím, že první splátkové období začíná běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Výše úrokové sazby činila 87,40 % ročně. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, které v čl. 2.7. vysvětlují pojem komfortní splácení, jímž se rozumí poskytnutí a splacení spotřebitelského úvěru sjednaného smlouvou v hotovostní formě s využitím služeb obchodního zástupce, tj. činnosti po dobu účinnosti smlouvy související s hotovostním režimem spotřebitelského úvěru, zejména poskytnutí spotřebitelského úvěru a výběry splátek spotřebitelského úvěru v bydlišti zákazníka nebo na jiném místě podle vzájemné dohody, přepravu hotovosti k a od zákazníka, návštěvy zákazníka v jeho bydlišti nebo na jiném místě podle vzájemné dohody v termínech splatnosti splátek spotřebitelského úvěru a možnost sjednání času návštěvy. Případným neuskutečněním některé z činností uvedených v tomto odstavci (např. z důvodu neposkytnutí součinnosti zákazníkem) není dotčeno právo Providentu na úhradu částky za službu komfortního splácení. Čl. 2.8. stanoví, že flexibilním splácením spotřebitelského úvěru se rozumí Garance celkové ceny, Splátkové prázdniny a Garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí zákazníka, jak je blíže specifikováno v čl. 4 těchto smluvních podmínek.
8. Z tabulky umoření soud zjistil, že ke dni 24.1.2026 byla výše nesplacené jistiny 9 443 Kč a žalovaná uhradila celkem 2splátky – 11.3.2024 částku 800 Kč a dne 12.7.2024 částku 366 Kč. Celkově částku 1166 Kč.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že dne 20.1.2026 společnosti právnická osoba oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky (dluhu ze smlouvy č.hodnota) ze společnost právnická osoba na žalobkyni. Součástí oznámení byly i informace o zpracovávání osobních údajů.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost právnická osoba jako postupitel a společnost Jméno žalobkyně. jako postupník podepsali dne 20.1.2026 smlouvu, v níž se dohodli, že postupitel postoupí za podmínek stanovených touto smlouvu v souladu s článkem 1 veškeré pohledávky specifikované v příloze č. hodnota . Z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. hodnota pod číslem hodnota uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba
11. Z potvrzení o úhradě soud zjistil, že společnost právnická osoba potvrdila zaplacení kupní ceny postoupených pohledávek ze dne 20.1.2026.
12. Z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 13.2.2026 žalované zásilku.
13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 30.3.2026 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení částky 25 269,44 Kč nejpozději do 14.4.2026.
14. Z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne 30.3.2026 zaslal žalované zásilku.
15. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav : Společnost právnická osoba uzavřela dne 29.2.2024 s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 2020 Kč a 1900 Kč a úrokem ve výši 5 062 Kč v pravidelných 52. týdenních splátkách po 366 Kč, počínaje 5. den od data uzavření smlouvy. Výše úrokové sazby byla sjednána ve výši 87,40% ročně. Žalovaná úvěr vyčerpala a zaplatila na něj částku 1 166 Kč v nepravidelných splátkách, kdy poslední uhradila dne 12.7.2024. Pohledávka za žalovanou z neuhrazeného úvěru byla postoupena ze společnosti právnická osoba smlouvou ze dne 21.10.2025 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována.
16. Společnost právnická osoba si od žalované před uzavřením smlouvy vyžádala informace o jejích příjmech, výdajích a případných úvěrech. Příjem žalované z jím uváděného rodičovského příspěvku si ověřila, avšak další příjmy domácnosti, ze kterých při posuzování úvěruschopnosti vycházela již neověřovala. Neověřovala ani nijak výše výdajů uvedených žalovanou, přičemž žádné další šetření ve vztahu k úvěruschopnosti žalované neučinila. Výdaje uváděné žalovanou ve 8 000 Kč jsou zjevně podhodnocené. Jen životní minimum pro rok 2024 činilo 4 860 Kč na jednotlivce, přičemž žalovaná uvedla, že má jednu vyživovací povinnost a dle cenových map výše nájemného v Chomutově činila za byt 1+1 nebo 1+kk: 180 Kč/m² a proto u zcela běžného bytu o výměře 40 až 50 m² by tak tržní nájemné odpovídalo zhruba 7 000 až 9 000 Kč měsíčně bez služeb a energií. Tato částka pak dosahuje více jak 12 000 Kč a jen samotná splátka pak činí 1 464 Kč. Příjem žalované tak nelze považovat za dostatečný, pokud původní věřitel neprovedl řádné šetření ve vztahu k jeho výdajům a dalším příjmům domácnosti. Soud tak uzavřel, že původní věřitel řádně neposoudil úvěruschopnost žalované.
17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Dle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Uzavřený právní vztah je nutné posoudit dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. S ohledem na skutečnost, že zde byly důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované, když původní věřitel řádně neověřoval příjmy a žalovanou uváděné výdaje, soud uzavřel, že posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno na základě spolehlivých a dostatečných informací ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je tak uzavřenou úvěrovou smlouvu považovat za neplatnou a posoudit ji podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od původního věřitele částku 10 000 Kč, na které uhradila 1 166 Kč. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni, na kterou byla dle § 1879 a násl. občanského zákoníku pohledávka za žalovanou postoupena, rozdíl mezi těmito částkami, tj. 8 834 Kč . Co do zbývající částky (poplatků, smluvní pokuty) a úroků pak soud z důvodu neplatnosti smlouvy tyto částky nepřiznal. Soud nepřiznal žalobkyni ani úrok z prodlení, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odst. 1, věty třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se jedná o speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má žalobkyně nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která nezávisí na výzvě věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Jelikož se žalovaná s žalobkyni nijak nedohodla, ani se nedostavila k nařízenému jednání, tak aby mohl soud posoudit její možnosti splatit dluh, ani o tomto právu poučit, žalovaná se nedostala do prodlení, a soud proto žalobu co do požadovaného příslušenství zamítl, přičemž ve vztahu k žalovanému nároku stanovil soud k plnění obvyklou lhůtu dle § 160 odst.1 o.s.ř.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla v převážné části úspěšná a příslušela by jí poměrná část nákladů řízení, avšak žádné prokazatelné náklady řízení žalované nevznikly.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí o soudu.