Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 89/2026-26

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného

sídlem Adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky jdoucí za dobu od datum do zaplacení, a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky jdoucí za dobu od , datum, do zaplacení, a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % a s úrokem ve výši 8 % ročně ž částky částka od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka s následujícím odůvodněním. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností EC Finacial Services, a.s. (dále je také „žalobkyně“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Vedle vrácení této částky se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku částka, jež představuje úrok, částku částka za poskytnutí úvěru, částku částka jako odměnu za administrativní činnost a částku částka za možnost platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště (dále jen „poplatek“). Celkovou částku ve výši částka se žalovaný zavázal uhradit v 17 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své smluvní závazky. Žalovaný na pohledávku dle doplnění žaloby uhradil celkem částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku na žalobkyni s účinností od datum.

2. Při ústním jednání bylo soudem konstatováno, že tvrzení žalobkyně odpovídají domluveným podmínkám a ze skutkových zjištění učiněných ze smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena s žalovaným jako s podnikatelem. Soudem bylo dále konstatováno, že domluvené další poplatky - kromě sjednané pevné úrokové sazby částka - úplaty za poskytnutí úvěru včetně poplatků za vyhodnocení úvěrového případu a za inkaso plateb v hotovosti v podstatě obcházejí smluvený úrok a soud vzhledem k tomu, že zjistil, že úroční úroková sazba dosahuje 105,6 % p.a., RPSN 175,24 %, a při zjištění, že banky živnostníkům poskytovaly v měsíci červenci 2020 úvěry zhruba za 9,42 % p.a., měl za to, že další poplatky poskytnutého úvěru v souhrnu významně převyšují rámec této obvyklé sazby. Soud tak nemohl přehlédnout nerovnost podmínek stran smluvního vztahu dle , (dále jen „o. z.“), kdy bez takto smluvených dalších poplatků by neměla žalobkyně zájem úvěrovou smlouvu uzavřít. Vzhledem k tomu, že i přesto, že se jedná o podnikatele, tak s ohledem na judikaturu vyšších soudů úvěrová smlouva je z pohledu soudu považována za neplatnou. K tomu žalobkyně již po poučení ničeho nenavrhovala a ohledně platnosti smlouvy uvedla, že jelikož se jedná o podnikatelský úvěr, tak mu není poskytnuta ochrana z pohledu spotřebitelského zákona, a měla za to, že smlouva byla uzavřena platně.

3. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jakožto podnikateli dne datum úvěr ve výši částka na 17 měsíců a žalovaný se zavázal splatit poskytnutou půjčku spolu s úroky a poplatky shora uvedenými prostřednictvím splátek v celkové výši částka. Zápůjční úroková sazba ve smlouvě uvedená činila 8 %. Soud však po přepočtu zapůjčené jistiny, úroků a poplatků došel k závěru, že úroková sazba dosahovala částky 105,6 % a RPSN smlouvy činila 175,24 %. Pohledávka za žalovaným byla dne datum (s účinností od téhož dne) postoupena společností EC Finacial Services, a.s., na žalobkyni. Tato skutečnost měla být žalovanému dopisem ze dne datum oznámena, i přesto, že podací lístek nebyl k tomuto doložen, považuje toto soud za prokázané tvrzením žalobkyně, neboť oznámení o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek, kde figuruje žalovaný, doložené byly. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že dluh i přesto splnil původnímu věřiteli. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému dle podacího lístku zaslána dne datum.

4. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (dále jen „ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky B1.1.2, soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR s fixací úrokové sazby do 1 roku v kategorii UK 14 živnostníci (S.141 + S.142) činila v červenci 2020, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,42 % ročně.

5. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36 y. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , nebo dále sp. zn. , vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

6. Přestože z dokazování vyplynulo, že žalovaný i žalobkyně při uzavírání smlouvy vystupovali jako podnikatelé, uplatní se korektiv dobrých mravů i na posouzení shora uvedené úvěrové smlouvy, a to s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. . V citovaném rozhodnutím mimo jiné Nejvyšší soud dovodil, že jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany).

7. V dané věci byl ve smlouvě mezi stranami byl sjednán pevný úrok ve výši částka a ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za možnost hradit splátky v místě svého bydliště ve výši částka. Je nepochybné, že uvedené poplatky plní funkci úroku a je to jejich účelem, tedy generovat poskytovateli úvěru zisk. Ujednaný poplatek je ve své podstatě odměnou, kterou se žalovaný zavázal za poskytnutí úvěru žalobkyni zaplatit, a proto je na místě na něj nahlížet jako na úrok a ve světle shora citované judikatury ve spojení s § 580 a § 588 o. z. posoudit, zda tento poplatek byl ujednán platně. Jelikož smlouva byla uzavřena mezi dvěma podnikateli, nelze platnost ujednání o úroku (poplatku) posuzovat zcela odděleně od ostatního obsahu smlouvy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dovodil, že pouze ujednání o úroku například ve výši 0,5 % denně z dlužné částky (nebo v jakékoli jiné výši) ještě nelze automaticky posuzovat jako neplatné, ale je třeba přihlédnout k individuálním poměrům dané věci a teprve pokud by s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané smlouvy ujednání o úroku nesměřovalo k plnění jeho sankčně-motivační a reparační funkce, nýbrž by bylo neodůvodněnou sankcí mající ve vztahu ke smluvnímu partnerovi šikanózní charakter, je na místě prolomit smluvní svobodu stran, zásadu autonomie vůle a zásadu pacta sunt servanda posouzením ujednání o úroku jako neplatného pro rozpor s dobrými mravy.

8. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že smlouva o podnikatelském úvěru uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní dne datum je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Strany spolu uzavřely v souladu s § 2395 o. z. smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který se zavázal vrátit ve lhůtě 17 měsíců spolu s poplatkem činícím celkem částka. Je tedy zřejmé, že poplatek představoval 96 % částky poskytnuté žalovanému na 17 měsíců. V době uzavření smlouvy však dle statistických údajů České národní banky činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR, kategorii živnostníci, průměrně 9,42 % ročně. Ve světle výše citované judikatury by patrně bylo možné akceptovat trojnásobný úrok, což by odpovídalo úroku ve výši 28,26 % ročně. Pokud však za pouhých 17 měsíců trvání úvěrové smlouvy činil poplatek 96 % jistiny úvěru, je naprosto zřejmé, že se tento poplatek ani zdaleka nepřibližuje úrokům obvykle poskytovaným bankovními subjekty v rozhodném období živnostníkům. Soud však postupoval v souladu s výše citovanou judikaturou a neposuzoval ujednání o poplatku coby úroku izolovaně od ostatního obsahu smlouvy, ale naopak se zabýval i dalšími smluvními ujednáními, a to především poplatky pro případ prodlení žalovaného a dalšími sankcemi. Ze smlouvy vyplývá, že vedle poplatku byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení. Žalobkyně po žalovaném tak požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši částka Vedle toho bylo dále ujednáno zaslání upomínek v částce částka za každou z nich (částka vyhotovení upomínky a částka smluvní pokuta). Na těchto nákladech žalobkyně požadovala částka. Z právě uvedeného vyplývá, že vedle výrazně vyššího úroku za poskytnutí úvěru, než byla obvyklá úroková míra v době uzavření smlouvy, byla mezi stranami ujednána ještě řada sankcí pro případ prodlení žalovaného. Při zohlednění výše specifikované kombinace ujednání a úrocích a smluvních pokutách dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru v kombinaci se zmíněnými sankčními ujednáními je třeba posoudit jako absolutně neplatné ve smyslu s § 580 o. z. ve spojení s § 2 odst. 3 o. z., když k této neplatnosti soud přihlédl podle § 580 o z. i bez návrhu. Už samotný poplatek za poskytnutí úvěru mnohonásobně převyšuje obvyklé úrokové sazby v době uzavření smlouvy, avšak při současném ujednání shora specifikovaných úroků z prodlení a smluvních pokut shledal soud ujednání o poplatku absolutně neplatným, neboť v této situaci při kumulaci tolika sankcí již sjednaný poplatek neplní pouze svou sankčně-motivační a reparační funkci. Naopak kombinace těchto ujednání zakládá takové množství povinností žalovaného v souvislosti se splácením úvěru, že vede soud k závěru o významné nerovnováze práv a povinností vyplývajících stranám ze smlouvy, neboť současné ujednání tolika sankcí ve prospěch žalobkyně již dle názoru soudu přesahuje její odůvodněný zájem na řádném a včasném vrácení poskytnutých finančních prostředků, přičemž ve spojení s enormně vysokým poplatkem slouží k umělému navyšování zisku žalobkyně při jakémkoli prodlení žalovaného. Ve smyslu závěrů shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, tak soud dospěl k závěru, že je v tomto případě potřeba výjimečně prolomit zásadu autonomie vůle a smluvní svobody a ujednání o poplatku shledat absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Soud se dále zabýval tím, zda neplatné ujednání o poplatku lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že bez ujednání o poplatcích (skrytém úroku) jakožto esenciální náležitosti smlouvy o úvěru by k uzavření smlouvy nedošlo, a proto v daném případě nelze aplikovat § 576 o. z. a výše uvedené neplatné ujednání o poplatku způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy.

9. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka na základě neplatné úvěrové smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., které je žalovaný podle § 2991 odst. 2 o. z. povinen vrátit. Protože žalovaný z poskytnutých peněžních prostředků vrátil částku částka, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu ve výši částka spolu s úrokem z prodlení z této částky podle o. z. ve spojení s a 2 a to počínaje dnem datum. Přestože žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení již od datum, dospěl soud k závěru, že jelikož uzavřená smlouva byla soudem shledána absolutně neplatnou, dostal se žalovaný do prodlení teprve dnem následujícím po doručení výzvy k úhradě v rámci předžalobní upomínky.

10. Lhůta k plnění byla v souladu s stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu s ohledem na výše uvedené neshledal důvodnou, a proto ji výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšný. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení doposud nevznikly. Soud tudíž rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.