Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 68/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 16 270 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 3 251 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 251 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 9 999 Kč od datum do zaplacení, v rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 500 Kč a částky 3 020 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 3 251 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 251 Kč od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 9 999 Kč od , datum, do zaplacení, v rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 500 Kč a částky 3 020 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala zaplacení částky 16 270 Kč se zákonným úrokem z prodlením ve výši 12 % ročně z částky 13 250 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytla dne datum částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku uhradit společně s poplatkem ve výši 3 250 Kč, a to do datum. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně Anonymizováno, kdy žalovanému byl zaslán na jím uvedené telefonní číslo tel. číslo, čímž došlo k podpisu smlouvy. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu žalovaného a platbou 1 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací poskytnutých žalovaným, které dále ověřovala nahlédnutím do veřejně přístupných databází. Žalobkyně také požadovala náhradu za náklady související s prodlením žalovaného v celkové výši 2 500 Kč, a to za odeslané výzvy k plnění a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to ode dne datum do datum v částce 3 020 Kč. Žalovaný ani přes opakované výzvy k úhradě doposud z dlužné částky ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem 13 250 Kč, představující jistinu a poplatek ve výši 3 250 Kč, a to do datum. Součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně /viz smlouva o zápůjčce na č. l. 8-9 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 10-13 spisu/. Žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč /viz sdělení banky na č. l. 32 spisu/. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou prokazatelně odeslanou dne datum /viz upomínky na č. l. 15 spisu, opakovaná výzva k úhradě na č. l. 16 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby + podací lístek na č. l. 18-19 spisu/. Žalovaný netvrdil ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by žalobkyni, vyjma částky 1 Kč /viz údaje o provedených platbách na č. l. 14 p. v./ cokoli dalšího uhradil nebo jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to především z údajů poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do veřejně přístupných databází. Žalobkyně ovšem v tomto směru nic konkrétnějšího netvrdila a nic nedoložila K soudnímu jednání se žalobkyně s omluvou a souhlasem, že bude jednáno v její nepřítomnosti, nedostavila. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti tvrzení a důkazní, včetně následků nesplnění této povinnosti dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť při jiném úkonu soud poučení o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, neboť v posuzovaném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.
13. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena. Z provedených důkazů však taková skutečnost nevyplývá a zjištěný skutkový stav svědčí o opaku. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebyla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána, čímž žalobkyně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti s odbornou péčí je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a redukce nároku žalobkyně (věřitele) na holý zůstatek jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 ZoSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, z níž žalovaný doposud uhradil toliko 1 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na částku 9 999 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění byla žalobkyní odeslána dne datum, přičemž lze předpokládat, že dne datum (§ 573 o. z.) se výzva dostala do dispozice žalovaného. S ohledem na stanovenou splatnost 3 dnů, se žalobkyně dostala do prodlení dne datum. Soud proto přiznal žalobkyni podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
14. Ohledně požadavku na zaplacení zbývající částky ve výši 3 250 Kč coby poplatku, částky 2 500 Kč coby nákladů za výzvy učiněné v souvislosti s prodlením a ve výši 3 020 Kč jako smluvní pokuty, soud žalobu zamítl, neboť uvedené nároky se opírají o právní jednání, kterou soud vyhodnotil jako absolutně neplatné. Současně soud žalobu zamítl i v rozsahu 1 Kč, kterou žalovaný žalobkyni prokazatelně uhradil a v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky přesahující přiznanou jistinu a dále požadovaného před datem, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení (výrok II).
15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně odpovídá úspěchu žalovaného, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III).
17. Postupem dle § 166 odst. 1 o. s. ř. soud po vyhlášení rozsudku doplnil do jeho písemného vyhotovení výrok IV, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení. Tento výrok je odůvodněn § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“) ve spojení s § 6 odst. 1 ZoSP a Položkou 2. bod 2 a Položkou 1. bod 1 písm. a) Sazebníku ZoSP, když soud ve věci navrhovaný elektronický platební rozkaz nevydal (srov. rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). S ohledem na aktuální předmět řízení a dosud uhrazený soudní poplatek v částce 800 Kč, představuje výše doplatku soudního poplatku částku 200 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.