Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 260/2025-190
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudcem Mgr. Zbyňkem Krchňavým ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 20. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek.
II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení:
- další částky ve výši částka,
- kapitalizovaného úroku ve výši částka,
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka,
- úroku ve výši 10,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky částka od datum do
zaplacení,
v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 20. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek.II. Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení:- další částky ve výši , částka, ,- kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, ,- úroku ve výši 10,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a- zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, dozaplacení,v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o úvěru k účtu č. č. účtu, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum.
2. Žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala z informací získaných z úvěrových registrů (žalovaný neměl žádné dluhy mimo žalobkyni), z interní databáze žalobkyně (zde nebyly nalezeny žádné negativní informace), z insolvenčního a živnostenského rejstříku (zde žalovaný neměl žádný záznam). Žalobkyně nezjistila existenci exekučního řízení vůči žalovanému. V databázi neplatných dokladů bylo ověřeno, že žalovaným předložený doklad totožnosti není evidován v této databázi. Z evidence adres obecních/městských úřadů bylo ověřeno, že trvalé bydliště žalovaného se nenachází na adrese obecního či městského úřadu.
Žalovaný čestně prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti činí částka, a že jeho příjem z podnikatelské činnosti činí částka ročně, tj. částka měsíčně; žalovaným deklarovaný příjem byl ověřen periodickými výpisy z jeho běžného účtu za předcházejících 7 měsíců a pravidelné příjmy žalovaného činily v průměru částka měsíčně. Příjmy ze závislé činnosti byly ověřovány prostřednictvím výpisu z účtu a příjmy ze závislé činnosti čestným prohlášením žalovaného, přičemž se jedná o čisté příjmy.
Žalobkyně vyhodnotila výdaje žalovaného, které konfrontovala s částkami životního minima a s částkami vycházejícími ze statistických dat; výdaje žalovaného na bydlení žalobkyně porovnala s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat ČSÚ – žalovaný uvedl vyšší výdaje na bydlení, než jsou průměrné statistické náklady, a žalobkyně započítala částku vyšší. Žalobkyně vyšla z měsíčních výdajů žalovaného ve výši částka (z toho částka částka připadá na ostatní výdaje a náklady na pojištění, částka částka představuje náklady na bydlení, částka částka představuje životní minimum, částka částka představuje výdaje žalovaného na závazky u žalobkyně a závazky u jiných poskytovatelů úvěrů byly vyčísleny na částka).
Po porovnání celkových příjmů a výdajů žalobkyně zjistila, že žalovanému zůstane 39,66 % pravidelných příjmů na nepravidelné mandatorní výdaje, a proto dospěla k závěru o úvěruschopností žalovaného. Na základě skóringového modelu bylo provedeno zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických a behaviorálních dat.
Žalobkyně tvrdí, že vycházela i z databáze SOLUS, a na základě informací z dalších registrů a databází – např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, interních registrů atd. Žalobkyně též komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně dle svých tvrzení ověřovala konfrontováním skutečností doložených žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení jeho úvěruschopnosti, a dále se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně.
3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítl, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřovala jeho úvěruschopnost, kdy nezkoumala jeho skutečné příjmy a výdaje. Ověření jeho úvěruschopnosti ze strany žalobkyně bylo pouze formální. Úvěrová smlouva je proto neplatná a nárok žalobkyně je tak třeba posoudit jako nárok vyplývající z bezdůvodného obohacení.
Žalobkyně popisuje své obecné interní procesy a skóringové modely, z nichž ovšem nevyplývá, že by v konkrétním případě žalovaného individualizovaně a konkrétně zkoumala jeho reálné výdaje, tj. faktické náklady na bydlení, živobytí a případné další závazky. V otázce výdajové stránky žalobkyně vycházela z obecných statistických modelů, nikoliv z individuální finanční situace žalovaného. Postup žalobkyně, která vycházela převážně ze statistických modelů a průměrných dat, nemůže nahradit řádné zjištění skutečných výdajů konkrétního dlužníka. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že minimálně od datum do poskytnutí úvěru žalovaný často sázel a hrál hazardní hry, zůstatek na účtu žalovaného se každý měsíc pohybuje v řádech korun a žalovaný nedisponuje reálnou finanční rezervou pro bezpečné splácení úvěru. Přesto žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, aniž by tyto okolnosti zohlednila jako zásadní rizikový faktor. Výdaje na hazardní hry a sázky se u žalovaného objevují v každém měsíci, a nejedná se tak o náhodnou aktivitu, ale o setrvalý stav.
K majetkové situaci žalovaného zástupkyně žalovaného při jednání uvedla, že žalovaný měl úvěrů vícero. V současné době je žalovaný na úřadu práce a je schopen hradit asi částka měsíčně.
4. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný na úhradu dluhu uhradil celkem částka (celkem šest splátek po částka).
5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota (číslo úvěrového účtu č. účtu), uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši částka na dobu 36 měsíců, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do datum, v 35 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem datum a v poslední splátce ve výši částka, splatné k datum. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 10,90 % ročně, a výše RPSN (informativně) ve výši 11,47 %. Dle smlouvy měl žalovaný tuto částku načerpat do datum, a to jednorázově na účet pro čerpání (účet č. č. účtu).
Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek.
6. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla následující informace: údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, informace o nákladech spotřebitelského úvěru, informace o dalších důležitých právních aspektech, a dodatečné informace k finančním službám poskytnutým na dálku.
7. Z výpisu z účtu č. č. účtu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný na základě výše uvedené smlouvy od žalobkyně načerpal částku ve výši částka, a to dne datum.
8. Z oznámení žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upozornila, že z poskytnutého úvěru má stále nedoplatek ve výši částka. Žalovaný byl upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí do datum, bude pohledávka předána k vymáhání.
9. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upozornila, že u něj eviduje z výše uvedené smlouvy dluh ve výši částka. Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky do datum, současně byl upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, žalobkyně vůči němu uplatní požadavek na okamžité splacení celé vyčerpané jistiny pohledávky se splatností k datum.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky ve výši částka, a to do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Současně byl žalovaný upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně domáhat svých práv soudní cestou.
Z Potvrzení o podání bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum.
11. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení bylo zjištěno, že žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházela mj. z těchto informací: žalovaný je svobodný, je vlastníkem domu/bytu, záznamy žalovaného v registrech BRKI/NRKI a SOLU jsou čisté, příjmy žalovaného ze závislé činnosti činí částka měsíčně (doloženo čestným prohlášením) a příjmy žalovaného z podnikatelské činnosti činí částka ročně (doloženo čestným prohlášením), náklady žalovaného spojené s bydlením činí částka měsíčně, žalovaný má dvě děti nad 10 let, a ostatní výdaje žalovaného včetně výživného činí částka. Prohlášené měsíční výdaje domácnosti žalovaného činí částka, přičemž měsíční výdaje domácnosti žalovaného byly vypočteny na částka. U pojištění a spoření žalovaného nejsou uvedeny žádné náklady, stejně tak jako u úvěrového zatížení žalovaného. Situace žalovaného proto byla vyhodnocena tak, že u něj nejsou důvody pro zamítnutí jeho žádosti. Toto vyhodnocení bylo provedeno dne datum.
12. Z výpisu z účtu žalovaného č. 7, vedeného u žalobkyně pod číslem č. účtu (dále též „účet 1“) za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjmy ve výši částka činily příchozí platby z účtu žalovaného označeného níže jako účet 2; příjem ve výši částka představoval hotovostní vklad na účet 1 přes bankomat; a příjem ve výši částka činily příjmy z her a sázek;
d) výdaje žalovaného ve výši částka tvořily výdaje na hry a sázky; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; hotovostní výběry pak částka; a náklady na energie částka.
13. Z výpisu z účtu žalovaného č. 7, vedeného u žalobkyně pod číslem č. účtu (dále též „účet 2“) za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjem ve výši částka činil přídavek na dítě od Úřadu práce; příjem ve výši částka činil od společnosti právnická osoba.; příjem ve výši částka + příjem ve výši částka + příjem ve výši částka činil příjem od třetí osoby; příjem ve výši částka a ve výši částka byl příjmem od jméno FO; a příjem ve výši částka je tvořen příjmem z účtu adresa;
d) výdaje ve výši částka činily odchozí platby ve prospěch účtu 1 žalovaného; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; hotovostní výběry činily částka; výdaje na pojištění činily částka; splátky exekucí činily částka; splátka úvěru jméno FO činila částka; platby za služby mobilního operátora činily částka; platba výživného činila částka; doplatek úvěru u společnosti Anonymizováno činil částka; a platba elektřiny činila částka.
14. Z výpisu z účtu 1 žalovaného č. 8, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjmy ve výši částka činily příchozí platby z účtu žalovaného označeného níže jako účet 2, příjmy na od třetích osob představovaly částka a příjem ve výši částka představoval hotovostní vklad na účet 1 přes bankomat;
d) výdaje žalovaného ve výši částka tvořily výdaje na hry a sázky, výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka, výdaje za internetové platby činily částka, a hotovostní výběry pak částka; výdaj ve výši částka byl zřejmě za nákup materiálu;
15. Z výpisu z účtu 2 žalovaného č. 8, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjem ve výši částka činil přídavek na dítě od Úřadu práce, příjem ve výši částka činila vratka od Anonymizováno pojišťovny, příjem ve výši částka činil od společnosti právnická osoba, příjem ve výši částka byl příjmem od třetí osoby a příjem ve výši částka byl od třetí osoby,
d) výdaje ve výši částka činily odchozí platby ve prospěch účtu 1 žalovaného; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; výdaje na nájemné činily částka; hotovostní výběry činily částka; výdaje na pojištění činily částka; splátky exekucí činily částka; splátky s poznámkou „jméno FO“ činily částka; splátka úvěru jméno FO činila částka.
16. Z výpisu z účtu 1 žalovaného č. 9, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjmy ve výši částka činily příchozí platby z účtu 2 žalovaného, příjem ve výši částka představoval hotovostní vklad na účet 1 přes bankomat;
d) výdaje žalovaného ve výši částka tvořily výdaje na hry a sázky; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; hotovostní výběry činily částka; a částka částka pak byla poukázána na účet 1 žalovaného.
17. Z výpisu z účtu 2 žalovaného č. 9, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjem ve výši částka činil od společnosti právnická osoba; příjem ve výši částka byl příjmem od třetí osoby (jméno FO); příjmy ve výši částka a částka byly příjmy od třetích osob; a příjem ve výši částka činil hotovostní vklad přes bankomat;
d) výdaje ve výši částka činily odchozí platby ve prospěch účtu 1 žalovaného; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; výdaje na nájemné činily částka; hotovostní výběry činily částka; výdaje na pojištění činily částka; platby s poznámkou „jméno FO“ činily částka; splátka úvěru jméno FO činila částka; platba výživného činila částka; platba za služby mobilního operátora činila částka; platba za základní uměleckou školu činila částka; a platba za základní a mateřskou školu činila částka.
18. Z výpisu z účtu 1 žalovaného č. 10, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjmy ve výši částka činily příchozí platby z účtu 2 žalovaného; příjem ve výši částka představoval hotovostní vklad na účet 1 přes bankomat; příjem ve výši částka činil příjem z účtu 2 žalovaného; a příjmy ve výši částka činily příjmy z her a sázek;
d) výdaje žalovaného ve výši částka tvořily výdaje na hry a sázky; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; hotovostní výběry činily částka.
19. Z výpisu z účtu 2 žalovaného č. 10, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjem od společnosti právnická osoba. činil částka; příjem od adresa činil částka a příjem od společnosti právnická osoba činil částka;
d) výdaje ve výši částka činily odchozí platby ve prospěch účtu 1 žalovaného; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; hotovostní výběry činily částka; výdaje na pojištění činily částka; platby s poznámkou „jméno FO“ činily částka; splátka pro jméno FO činila částka; splátka úvěru jméno FO činila částka; platba výživného činila částka; platba za služby mobilního operátora činila částka; platba za základní a mateřskou školu činila částka; platba za exekuce činila částka; a platba za energie činila částka.
20. Z výpisu z účtu 1 žalovaného č. 11, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjmy ve výši částka činily příchozí platby z účtu 2 žalovaného; příjem ve výši částka představoval hotovostní vklad na účet 1 přes bankomat; příjmy ve výši částka činily příjmy z her a sázek; a příjem od třetí osoby činil částka;
d) výdaje žalovaného ve výši částka tvořily výdaje na hry a sázky; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; a hotovostní výběry činily částka.
21. Z výpisu z účtu 2 žalovaného č. 11, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjem od společnosti právnická osoba. činil částka; příjem od společnosti právnická osoba činil Anonymizováno, příjem od společnosti právnická osoba činil částka a vklad přes bankomat činil částka;
d) výdaje ve výši částka činily odchozí platby ve prospěch účtu 1 žalovaného; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; hotovostní výběry činily částka; výdaje na pojištění činily částka; výdaje na nájemné činily částka; platby s poznámkou „jméno FO“ činily částka; splátka pro jméno FO činila částka; splátka úvěru jméno FO činila částka; platba výživného činila částka; platba za služby mobilního operátora činila částka; platba za základní a mateřskou školu činila částka; a platba za exekuce činila částka.
22. Z výpisu z účtu 1 žalovaného č. 12, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjmy ve výši částka činily příchozí platby z účtu 2 žalovaného; příjem ve výši částka představoval hotovostní vklad na účet 1 přes bankomat; a příjmy ve výši částka činily příjmy z her a sázek;
d) výdaje žalovaného ve výši částka tvořily výdaje na hry a sázky; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; a hotovostní výběry činily částka.
23. Z výpisu z účtu 2 žalovaného č. 12, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjem od jméno FO činil částka a od Úřadu práce pak částka (přídavek na dítě);
d) výdaje ve výši částka činily odchozí platby ve prospěch účtu 1 žalovaného; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; hotovostní výběry činily částka; výdaje na pojištění činily částka; výdaje na nájemné činily částka; platby s poznámkou „jméno FO“ činily částka; splátka pro jméno FO činila částka; splátka úvěru jméno FO činila částka; platba za služby mobilního operátora činila částka; platba za základní a mateřskou školu činila částka; platba za exekuce činila částka; a platba za energie činila částka.
24. Z výpisu z účtu 1 žalovaného č. 1, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjmy ve výši částka činily příchozí platby z účtu 2 žalovaného; příjem ve výši částka představoval hotovostní vklad na účet 1 přes bankomat; příjmy ve výši částka činily příjmy z her a sázek; a příjem ve výši částka představuje příchozí platba od třetí osoby;
d) výdaje žalovaného ve výši částka tvořily výdaje na hry a sázky; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; výdaje za internetové platby činily částka; hotovostní výběry činily částka; platba za energie činila částka; a platba za pojištění činila částka.
25. Z výpisu z účtu 2 žalovaného č. 1, za období od datum do datum bylo zjištěno, že:
a) počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka a konečný zůstatek částka;
b) příjmy žalovaného na tomto účtu za výše uvedené období činily částka a výdaje částka;
c) příjem od společnosti právnická osoba činil částka; příjem od třetí osoby činil částka a příchozí platba od Úřadu práce představovala částka (přídavek na dítě);
d) výdaje ve výši částka činily odchozí platby ve prospěch účtu 1 žalovaného; výdaje za běžné nákupy (potraviny, lékárny, drogerie, nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení) činily částka; hotovostní výběry činily částka; internetové platby činily částka; výdaje na pojištění činily částka; výdaje na nájemné činily částka; platby s poznámkou „jméno FO“ činily částka; splátka pro jméno FO činila částka; splátka úvěru jméno FO činila částka; platba za služby mobilního operátora činila částka; platba za základní a mateřskou školu činila částka; platba za energie činila částka; a platba výživného činila částka.
26. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:
27. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (číslo úvěrového účtu č. účtu), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši částka na dobu 36 měsíců, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do datum, v 35 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem datum a v poslední splátce ve výši částka, splatné k datum. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 10,90 % ročně, a výše RPSN (informativně) ve výši 11,47 %. Dle smlouvy měl žalovaný tuto částku načerpat do datum, a to jednorázově na účet pro čerpání (účet č. č. účtu).
Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek.
28. Žalobkyně poskytla žalovanému standardní informace o spotřebitelském úvěru, zejména: údaje o věřiteli, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, informace o nákladech spotřebitelského úvěru, informace o dalších důležitých právních aspektech, a dodatečné informace k finančním službám poskytnutým na dálku.
29. Na základě výše uvedené smlouvy žalovaný od žalobkyně načerpal částku ve výši částka, a to dne datum.
30. Co se týče procesu ověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně při schvalování žádosti žalovaného vycházela mj. z těchto informací:
a) žalovaný je svobodný, je vlastníkem domu/bytu, záznamy žalovaného v registrech BRKI/NRKI a SOLUS jsou čisté;
b) příjmy žalovaného ze závislé činnosti činí částka měsíčně (doloženo čestným prohlášením) a příjmy žalovaného z podnikatelské činnosti činí částka ročně (doloženo čestným prohlášením);
c) náklady žalovaného spojené s bydlením činí částka měsíčně, žalovaný má dvě děti nad 10 let, a ostatní výdaje žalovaného včetně výživného činí částka; prohlášené měsíční výdaje domácnosti žalovaného činí částka, přičemž měsíční výdaje domácnosti žalovaného byly vypočteny na částka; u pojištění a spoření žalovaného nejsou uvedeny žádné náklady, stejně tak jako u úvěrového zatížení žalovaného.
Situace žalovaného proto byla vyhodnocena tak, že u něj nejsou důvody pro zamítnutí jeho žádosti. Toto vyhodnocení bylo provedeno dne datum.
31. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaným deklarovaný příjem byl ověřen periodickými výpisy z jeho běžného účtu za předcházejících 7 měsíců a jeho čestným prohlášením. Výdaje žalovaného žalobkyně dle svých tvrzení konfrontovala s částkami životního minima a s částkami vycházejícími ze statistických dat; výdaje žalovaného na bydlení žalobkyně porovnala s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat ČSÚ – žalovaný uvedl vyšší výdaje na bydlení, než jsou průměrné statistické náklady, a žalobkyně započítala částku vyšší. Žalobkyně vyšla z měsíčních výdajů žalovaného ve výši částka (z toho částka částka připadá na ostatní výdaje a náklady na pojištění, částka částka představuje náklady na bydlení, částka částka představuje životní minimum, částka částka představuje výdaje žalovaného na závazky u žalobkyně a závazky u jiných poskytovatelů úvěrů byly vyčísleny na částka).
32. Z výpisů z účtu 1 a z účtu 2 za období 7 měsíců předcházejících uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak vyplývá mj. následující:
a) žalovaný neměl oba výše uvedené účty rozdělené tak, že by jeden účet používal výhradně pro účely své podnikatelské činnosti a druhý účet na „soukromé“ záležitosti, když z obou účtů je zřejmé, že žalovaný oba používal např. na nákup potravin a běžných „provozních“ výdajů a současně oba účty byly použity např. za účelem nákupu materiálu; z výpisů z obou účtů pak není zřejmé, zda jednotlivé výdaje byly vynakládány v souvislosti s podnikatelskou činností žalovaného či pro „soukromé“ účely;
b) z výše uvedených výpisů z účtu nejsou zřejmé žádné pravidelné příchozí platby ve výši, které by odpovídaly příjmu žalovaného ze závislé činnosti, a jehož výše by odpovídala příjmu ve výši částka měsíčně;
c) za celé dokládané období žalovaný vynaložil nejméně částka (průměrně částka měsíčně) za hry a sázky;
d) za celé dokládané období žalovaný vynaložil nejméně částka (průměrně částka měsíčně) za běžné nákupy potravin, léků, drogerie, za nákupy na benzínových pumpách, nákupy oblečení, apod.; v těchto částkách nejsou zahrnuty výdaje za jídlo např. v restauracích, hračkárnách, a další „zbytné“ výdaje;
e) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka) za internetové platby;
tyto výdaje na internetové platby jsou s největší pravděpodobností alespoň zčásti platby na další hazardní hry a sázky, a to s ohledem zejména na porovnání výše částek, které žalovaný vynakládal na hry a sázky a výše částek, které žalovaný z těchto her a sázek inkasoval; tyto pravidelné internetové platby navíc vykazují znaky typické pro tento typ plateb (shodné částky – např. částka či částka vynakládané několikrát opakovaně za sebou v jednom dni na tytéž účty, navíc v hodnotách, které odpovídají výším výdajů na hry a sázky, které v daném období žalovaný konkrétně vynakládal);
f) za celé dokládané období žalovaný vynaložil částku v celkové výši částka (průměrně částka měsíčně) na pojištění;
g) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) na platby exekucí;
h) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) na splátky úvěru jméno FO;
i) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) za splátky jméno FO;
j) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) za služby mobilního operátora;
k) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) na platby výživného;
l) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) na platby energií;
m) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) za náklady spojené s docházkou dětí do základní či mateřské školy; v tomto období je zahrnuto i období prázdnin;
n) za celé dokládané období žalovaný vynaložil celkem částka (průměrně částka měsíčně) za platby nájemného.
33. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, když na úhradu tohoto dluhu uhradil žalobkyni celkem částka, odpovídající celkem šesti splátkám po částka (toto je mezi účastníky nesporné).
34. Oznámením ze dne datum žalobkyně žalovaného upozornila, že z poskytnutého úvěru má nedoplatek ve výši částka. Žalovaný byl upozorněn, že pokud dlužnou částku neuhradí do datum, bude pohledávka předána k vymáhání.
35. Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum žalobkyně žalovaného upozornila, že u něj eviduje z výše uvedené smlouvy dluh ve výši částka. Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky do datum, současně byl upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, žalobkyně vůči němu uplatní požadavek na okamžité splacení celé vyčerpané jistiny pohledávky se splatností k datum.
36. Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou žalovanému dne datum, byl žalovaný vyzván k uhrazení částky ve výši částka, a to do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Současně byl upozorněn, že pokud této výzvě nevyhoví, bude se žalobkyně domáhat svých práv soudní cestou.
37. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
38. Soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).
39. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
40. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
41. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).
42. Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).
43. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
44. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
45. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
46. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
47. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru, a že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
48. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného sice ověřovala, ale toto ověření je podle názoru soudu zcela nedostatečné.
49. Co se týče ověřování příjmů žalovaného, výše žalovaným tvrzených příjmů ze závislé činnosti, žádný z předložených výpisů účtů žalovaného nepotvrzuje, že by žalovaný dosahoval od nějakého (totožného) odesílatele (zaměstnavatele) částku, jejíž výše by odpovídala příjmu ve výši částka měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný oba účty používal jak pro účely podnikatelské činnosti, tak i pro soukromé účely, a kdy z výpisů z účtu není zřejmé, o jakou „kategorii“ příjmů a výdajů se jedná, není zřejmé, jakým způsobem mohla žalobkyně dospět k výsledku, podle něhož čistý příjem žalovaného z podnikatelské činnosti činil cca částka měsíčně (částka ročně). Z předložených výpisů z účtu tento závěr podle názoru soudu není možné v žádném případě učinit. Za dané situace tedy nezbývá než uzavřít, že výše příjmů (jak ze závislé činnosti tak z podnikání) tvrzená žalovaným je z předložených výpisů z účtu neověřitelná, a žalobkyně se tak co se týče příjmové stránky žalovaného musela spokojit výhradně s jeho prohlášením. Tento postup soud hodnotí jako jednoznačně nedostatečný.
50. Co se týče výdajů žalovaného, žalobkyně vycházela z nákladů žalovaného na bydlení ve výši částka měsíčně, z ostatních výdajů žalovaného včetně výživného ve výši částka měsíčně, z měsíčních výdajů domácnosti žalovaného ve výši částka měsíčně a z nulových výdajů na pojištění, spoření a úvěrové zatížení. Celkem tedy výdaje žalovaného podle žalobkyně činí částka měsíčně. Tento závěr pak v žádném případě neodpovídá realitě vyplývající z výpisů z účtu žalovaného, když průměrná výše pravidelně se opakujících se plateb žalovaného odpovídá částce částka měsíčně, a to bez dalších výdajů, např. na jídlo v restauraci a na další zbytné výdaje. I pokud by soud uvažoval pouze o „běžných“ výdajích na nákupy potravin apod., kde je prakticky vyloučeno, aby se jednalo o výdaje spojené s podnikáním žalovaného, průměrná výše pouze těchto výdajů představující částka měsíčně přesahuje celkovou výši výdajů uvažovaných žalobkyní. Žalobkyně počítala s nulovými výdaji žalovaného na pojištění, ačkoliv průměrně žalovaný na pojištění vynakládal částka. Žalobkyně počítala s nulovým úvěrovým zatížením žalovaného, přestože žalovaný hradil průměrně částka měsíčně za exekuce, průměrně částka za úvěr jméno FO a průměrně částka měsíčně jako splátku jméno FO; průměrně tedy částka měsíčně, což je částka přesahující 1/3 žalovaným deklarovaných příjmů. Ohledně těchto nákladů není rozhodné, zda se jedná o závazky přímo žalovaného či nikoliv, podstatné je to, že žalovaný pravidelně po celé sledované období tyto závazky hradil, a proto měly být podle názoru soudu zcela jednoznačně zohledněny při ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně při posuzování výdajů žalovaného vůbec nezohlednila internetové platby žalovaného v průměrné výši částka měsíčně, tím spíše, když minimálně u části z nich se jeví, že by se mohlo jednat o výdaje na hry a sázky. Žalobkyně vůbec nezohlednila výdaje žalovaného na hazardní hry a sázky, kdy jeho průměrná měsíční útrata v této kategorii za sledované období činí částka (téměř šestinu příjmů deklarovaných žalovaným).
51. Za dané situace, kdy příjmy žalovaného nebyly ověřeny vůbec (žalobkyně mohla vycházet pouze z údajů uvedených žalovaným, aniž by bylo možno je relevantně ověřit a vyhodnotit), a za situace, kdy žalobkyně vycházela z výdajů sdělených žalovaným, jejichž výše se diametrálně liší od výdajů vyplývajících z účtů žalovaného, rozhodně nelze přijmout závěr, že by žalobkyně dostála svým povinnostem s odbornou péčí ověřit úvěruschopnost žalovaného.
52. Na základě výše uvedeného tedy soud uzavírá, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného, a proto je výše uvedená spotřebitelská smlouva absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží z úřední povinnosti.
53. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od žalobkyně převzal částku ve výši částka a uhradil částka, je jeho povinností vrátit žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami, tzn. částka.
54. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Soud přihlédnul k aktuální situaci žalovaného, který načerpal více úvěrů, a který je v současnosti evidován na úřadu práce, a proto umožnil splácet jak dlužnou částku, tak náhradu nákladů řízení ve splátkách, jejichž výše byla s přihlédnutím jednak k výši přisouzené částky a k výši náhrady nákladů řízení a jednak k aktuální situaci žalovaného nastavena tak, aby žalovaný svou povinnost splnil ve lhůtě odpovídající přibližně 10 měsícům od právní moci tohoto rozsudku. V případě, že žalovaný nezaplatí byť jedinou splátku, stává se celá zbývající dlužná částka splatná najednou.
55. Žaloba je tedy důvodná pouze co do částky částka. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout, a to i co se týče poplatků a úroků, neboť všechny tyto položky vycházejí z neplatné smlouvy. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.
56. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 a § 137 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 63 % a žalovaný v rozsahu 37 %. Žalobkyně tak má právo na náhradu 26 % účelně vynaložených nákladů. Soud v tomto směru doplňuje, že při hodnocení úspěchu ve věci vycházel i z příslušenství (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka a Ústavního soudu Anonymizováno). Předmětem řízení tak byla částka v celkové hodnotě částka (částka částka + úroky a zákonné úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku).
57. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, který účtoval náhradu nákladů řízení podle advokátního tarifu. Soud přiznal žalobkyni:
a) náhradu za 3 úkony právní služby (převzetí, žaloba a výzva k plnění) učiněné před podáním návrhu po částka v souladu s § 14b advokátního tarifu a tři úkony právní služby (písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání dne datum a dne datum) učiněné po podání návrhu po částka v souladu s § 7 bod 5. advokátního tarifu, celkem tedy částka;
b) paušální náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 6 za 3 úkony právní služby učiněné do podání návrhu po částka a 3 úkony právní služby učiněné po podání návrhu po částka, celkem tedy částka;
c) náhradu jízdného za cestu k jednání konaném u zdejšího soudu dne datum, a to za cestu na trase právnická osoba-Jméno advokátky B a zpět v délce 114 km, při základní sazbě 5,90 Kč/km, při průměrné ceně benzínu 95 oktanů ve výši 34,70 Kč/1 l, a při kombinované spotřebě paliva 8,8 l/100 km, ve výši částka, dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. ;
d) náhradu jízdného za cestu k jednání konaném u zdejšího soudu dne datum, a to za cestu na trase právnická osoba-Jméno advokátky B a zpět v délce 110 km, při základní sazbě 5,90 Kč/km, při průměrné ceně motorové nafty ve výši 44,50 Kč/1 l, a při kombinované spotřebě paliva 6,3 l/100 km, ve výši částka, dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. , ve znění účinném od datum;
e) náhradu za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu, a to celkem za 8 započatých půlhodiny (2 x 4 půlhodiny) po částka, tedy v celkové výši částka;
f) DPH z výše uvedených nákladů řízení, když advokát doložil, že je plátcem DPH, a daň vyúčtoval; o DPH bylo rozhodnuto v souladu se zákonem o DPH a judikaturou podle právního stavu k datu rozhodování soudu, a to ve výši 21 % z výše uvedených částek nákladů řízení;
g) zaplacený soudní poplatek ve výši částka.
58. Součet těchto částek činí výsledné náklady řízení ve výši částka, které po snížení na 26 % představuje částku uvedenou ve výroku III. tohoto rozsudku. O platebním místu ve vztahu k náhradě nákladů řízení rozhodl soud postupem dle ust. § 166 o. s. ř. o. s. ř. Ve vztahu k lhůtě pro plnění soud odkazuje na výše uvedené.
59. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení v požadované výši, neboť dle názoru soudu jsou splněny podmínky pro užití ustanovení § 14b advokátního tarifu, když z žaloby je zřejmé, že se jedná o návrh mající podobu využitého vzoru, kde žalobkyně pouze doplní příslušné částky a data; sepsání žaloby tak představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Znění žaloby lze s relativně malým úsilím změnit a použít pro další obdobné nároky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.