Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 171/2026-41
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných do každého 20 dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod sankcí ztráty výhody splátek při nezaplacení, byť i jediné z nich.
II. Žaloba se zamítá do úroku 40 % měsíčně z částky 15 000 Kč od 3. 7. 2026 do zaplacení, požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 3. 8. 2026 do zaplacení, jiného úroku ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 3. 8. 2026 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 500 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných do každého 20 dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod sankcí ztráty výhody splátek při nezaplacení, byť i jediné z nich.II. Žaloba se zamítá do úroku 40 % měsíčně z částky 15 000 Kč od 3. 7. 2026 do zaplacení, požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 3. 8. 2026 do zaplacení, jiného úroku ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 3. 8. 2026 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 500 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem 40 % měsíčně od 3. 7. 2026 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení, jiným úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 3. 8. 2026 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 3 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum se Jméno žalobkyně (dále též jako „věřitel“) smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. číslo na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč, který se žalovaný neuhradil ke dni 2. 8. 2026 a dostal se do prodlení. Žalobkyně upomínala žalovaného o splácení úvěru upomínkami z 7. 8. 2026, 12. 8. 2026. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny ve výši 15 000 Kč, smluveného úroku ve výši 40 % měsíčně z částky 15 000 Kč, zákonného úroku z prodlení, jiného úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
2. Žalovaný se ve věci vyjádřil a uvedl, že před podáním žaloby kontaktoval žalobkyni a nabízel smírné řešení, kdy nabídka zůstala bez odpovědi, ale byla podána tato žaloba. Žalobu navrhuje zamítnout, neboť smlouva je s ohledem na mimořádně vysoké úroky a další požadované poplatky neplatná. Též žalobkyně řádně nepřezkoumala jeho schopnost splácet tuto konkrétní smlouvu i s ohledem na výši jednotlivých splátek, což také znamená neplatnost smlouvy. Půjčenou částku 15 000 Kč je schopen splácet ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.
3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ “), bez nařízení jednání.
4. Podle § 86 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
5. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „OZ “), platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
7. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. S ohledem na žalobní tvrzení se soud zabýval nárokem na zaplacení částky 15 000 Kč na jistině, požadovaném úroku 40 % měsíčně, jiném úroku ve výši 0,1 % denně (dle smlouvy smluvní pokuta), a požadovaném zákonném úroku z prodlení na základě žalobkyní tvrzené a doložené smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 OZ , přičemž dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání jednak pro řádné nepřezkoumání úvěruschopnosti žalovaného a za druhé pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 OZ a to s ohledem na výši sjednaného úroku ve výši 40 % měsíčně a RPSN je 5 569 %, dále s ohledem na celkovou koncepci smlouvy, sjednané sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a povinnosti hradit další náklady související s prodlením žalovaného. Soud dále podotýká, že žalobkyně řádně nezhodnotila schopnost žalovaného splácet, kdy z žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvádí příjmy ve výši 27 466 Kč a výdaje ve výši 10 384 Kč, z toho jsou výdaje ve výši 5 504 Kč na nebankovní úvěry a náklady na bydlení jsou uvedené pouze v částce 2 000 Kč (č. l. 10 spisu), kdy sama žalobkyně na svém formuláři k úvěruschopnosti (č. l. 9) uvádí, že se jedná o dvanáctou půjčku v pořadí u žalovaného a jeho zadlužení je 90%. Navíc informace, které je věřitel povinen poskytnout žadateli o půjčku jsou zcela v rozporu s informacemi ve smlouvě, kdy v žádosti o úvěr (č. l. 11) je uvedeno, že půjčka bude splacena jednou splátkou ve výši 21 000 Kč, která se skládá z úroku 443,84 Kč (36 % ) a poplatku 5 556,16 Kč. Tedy za této situace, by žalovaný spotřebitel byl v mínusu 2 038 Kč, tedy nebyl by schopen dohodnutou splátku uhradit a musel by se dostat do prodlení. Ve smlouvě je však uvedeno, že půjčenou částku má uhradit minimální měsíční splátkou 5% z dlužné jistiny a úrokem ve výši 480 % ročně z nesplacené části, kdy minimální splátka pak je 6 750 Kč měsíčně a maximální celková částka k úhradě je ve výši 78 000 Kč. Za této situace by žalovanému při úhradě minimální splátky zbylo 811 Kč na celý měsíc finanční rezervy. Dále měla žalobkyně přihlédnout i ke skutečnosti, že žalovaný již deklaruje splácení nebankovních úvěrů ve výši 5 504 Kč a teprve půl roku před žádostí o úvěr mu skončila insolvence. Tedy posouzení úvěruschopnosti rozhodně v této situaci nevedlo k cíli zamýšlenému jednak Evropskou směrnicí 2023/2225 ani zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , tedy předcházet nezodpovědným praktikám při poskytování úvěrů spotřebitelů a nadměrnému zadlužování spotřebitelů a platební neschopnosti vyplývající z nedostatečného ověření schopnosti splácet. Pokud mu žalobkyně přesto poskytla úvěrový rámec s minimální splátkou téměř shodnou s výší volných prostředků žalovaného (vycházeno ze smlouvy), pak její jednání je dle zákona stiženo neplatností takové smlouvy.
10. Ze zprávy peněžní ústav soud ověřil, že na účet žalovaného byla v průběhu měsíc, rok připsána částku 15 000 Kč pod VS var. symbol na bankovní účet číslo č. účtu. Žalovaný potvrdil, že mu byla částka 15 000 Kč žalobkyní půjčena.
11. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy pro porušení povinnosti na straně věřitele soud uložil žalovanému podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. věta třetí, uhradit dlužnou částku v přiměřených měsíčních splátkách, a to od měsíce následujícího po právní moci rozsudku se sankcí ztráty výhody splátek při nezaplacení, byť i jediné splátky.
12. Ohledně zbylých nároků, tedy požadovaného úroku, jiného úroku (faktický smluvní pokuty), zákonného úroku z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, soud žalobu zamítl, kdy je nelze nárokovat na základě neplatné smlouvy a ani zákonný úrok z prodlení nelze v tomto případě nárokovat, neboť zákon o spotřebitelském úvěru v § 87/1 umožňuje spotřebiteli uhradit půjčené peněžní prostředky v době přiměřené jeho možnostem. Tedy spotřebitel není zatím v prodlení s plněním jednotlivých splátek a žalobkyni nenáleží žádný úrok z prodlení.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 OSŘ , kdy oba účastníci řízení měli ve věci úspěch částečný a soud rozhodl, že žádný z nich nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.
Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.