Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 149/2026-72
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlou Bártovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně. IČ : Anonymizováno
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky,
se sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného
o zaplacení 53 474,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 680 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 16 620 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 48 300 Kč od 24.3.2026 do zaplacení, co do částky 5 174 Kč, co do úroku ve výši 73,37 % ročně z částky 39 520,69 Kč od 24.3.2026 do 14.4.2026 ve výši 1 697,96 Kč, a úroku ve výši 11,5% ročně z částky 39 520,69 Kč od 15.4.2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24.3.2026 dosáhne částky 149 529,60 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 % účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 388,83 Kč.do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 680 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 16 620 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 48 300 Kč od 24.3.2026 do zaplacení, co do částky 5 174 Kč, co do úroku ve výši 73,37 % ročně z částky 39 520,69 Kč od 24.3.2026 do 14.4.2026 ve výši 1 697,96 Kč, a úroku ve výši 11,5% ročně z částky 39 520,69 Kč od 15.4.2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24.3.2026 dosáhne částky 149 529,60 Kč zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 % účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 388,83 Kč.do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14.7.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 48 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 48 300 Kč od 24.3.2026 do zaplacení, dále částku 5 174,40 Kč a úrok ve výši 73,37% ročně z částky 39 520,69 Kč od 24.3.2026 do 14.4.2026, tj. ve výši 1697,96 Kč a úrok ve výši 11,5% ročně z částky 39 520,69 Kč od 15.4.2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24.3.2026 dosáhne částky 149 529,60 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23.9.2025 prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 73,37 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 596 Kč splatných vždy do každého 14.dne v měsíci počínaje měsícem říjnem 2025. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti (SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík), jakož i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného), ze kterých bylo možné učinit závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neuhradil splátky vyplývající ze smlouvy a uhradil pouze 4 splátky, a to dne 13.10.2025 ve výši 2 596 Kč, dne 12.11.2025 ve výši 2 596 Kč, dne 13.2.2026 ve výši 3 000 Kč a dne 24.2.2026 ve výši 128 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč (2x 499 Kč ) za prodlení se splátkou č. hodnota déle než 30 dní, přičemž smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. 6.2. smlouvy v celkové výši 600Kč ( 3x 200 Kč za prodlení se splátkami 3,4,5 v délce trvajícím 15 dní), tato náhrada je splatná v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů od de vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením úvěru došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to dle čl. 6.3. smlouvy, kde kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění úvěru. K 65 dní prodlení došlo se splátkou č. hodnota splatné dne 14.1.2026 dne 22.3.2026, tj. den zesplatnění. Ke dni zesplatnění se celá doposud nesplacená jistina úvěru a veškeré doposud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že novou jistinu ve výši 46 203,98 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovaná částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši 46 203,98 Kč (zbývající původní jistina ve výši 39 520,69 Kč a dlužný úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 683,29 Kč), smluvní pokutu ve výši 1497 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalovaného ve výši 600 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 5 174,40 Kč za každý dne prodlení od 24.3.2026 do 13.7.2026 (ke dni vyhotovení žaloby), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 73,37% ročně z částky 36 520,69 Kč od 24.3.2026 do 14.4.2026 a od 15.4.2026 v zákonné výši 11,5 % ročně. Ani přes výzvu zástupce žalobkyně před podáním žaloby žalovaný dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, proto soud věc projednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný jako klient předložil žalobkyni jako poskytovali návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši 40 000Kč, který by měl žalovaný zaplatit v celkové výši 124 608 Kč, a to ve 48 splátkách po 2 596 Kč (splátka zahrnuje splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru a pojištění, je-li sjednáno) splatných vždy nejpozději 14. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úroková sazba pak činí 73,37 % ročně. Dle čl. 6.1. návrhu, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku u které se ocitli v prodlení o délce 30 dnů. Dle věty třetí Smluvní pokuty dle tohoto bodu jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů od e vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle čl. 6.2. Poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s jejich úhradou o délce 15 dnů částku 200Kč. Právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15.dben trvání prodlení s její úhradou. Dle poslední věty Náhrad nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů od dne vzniku práva na její zaplacení. Dle čl. 6.3. věty první Jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnům je poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy, automatiky dojde k zesplatnění úvěru tzn. že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými. Dle čl.6.4. věty první ke dni zesplatnění se celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součásti nové jistiny. Dle čl. 6.5. věty první, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novu jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to de dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.
5. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 23.9.2025 ve znění dodatku č. hodnota s tím, že se jedná o spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč a s celkovou výší, kterou má klient zaplatit 124 608 Kč a to ve 48 splátkách po 2 596 Kč (splátka zahrnuje splátku jistiny, úroku za poskytnutí úvěru) splatných vždy nejpozději 14. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úroková sazba pak činí 73,37 % ročně. Součástí oznámení byl i splátkový kalendář.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 22.6.2026 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 48 300 Kč před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem věci.
7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný dle karty by měl pracovat pro právnická osoba, že mu byly zasílány 1. upomínky dne 22.12.2025,20.1.2026, 20.2.2026,20.3.2026 a 3. upomínka dne 14.1.2026 ,16.2.2026 a 17.3.2026. Na úvěr uhradil splátku dne 13.10.2025 ve výši 2 596 Kč, dne 12.11.2025 ve výši 2 596 Kč, 13.2.2026 ve výši 2 596 Kč, dne 13.2.2026 ve výši 404 Kč a 24.2.2026 ve výši 128 Kč. Od té doby žádnou další splátku neuhradil.
8. Z oznámení ze dne 22.3.2026 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že se dostal do prodlení s úhradou splátky v délce 65 dnů, a tím došlo k zesplatnění celého úvěru. Současně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši 48 300 Kč.
9. Z dodejky soud zjistil, že žalobkyně žalovanému zasílala zásilku, kterou osobně převzal dne 26.9.2025.
10. Z výzvy k zaplacení ze dne 17.3.2026 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných splátek 4-6 splatných 14.1.2026, 14.2.2026,14.3.2026 s upozorněním na zesplatnění úvěru.
11. Z výzvy k zaplacení ze dne 16.2.2026 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných splátek 4-5 splatných 14.1.2026, 14.2.2026,s upozorněním na zesplatnění úvěru.
12. Z výzvy k zaplacení ze dne 14.1.2026 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné splátky splatné dne 14.1.2026, s upozorněním na zesplatnění úvěru.
13. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla před uzavřením smlouvy informace týkající se spotřebitelského úvěru.
14. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně při hodnocení vycházela z příjmu klienta ve výši 41 000 Kč s tím, že jako výdaje uvedla životní minimum 4 860 Kč, bydlení 6 806 Kč + 1000 Kč rezervu. Celkově tak výdaje činily 11 666 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný. Je zaměstnán na dobu neurčitou na hlavní pracovní poměr u právnická osoba, bydlí u rodičů, středoškolské vzdělání.
15. Z výpisu banky pro účet žalovaného č. č. účtu za měsíc leden 2025 (jenž byl datumově od 30.12.2024 do 29.1.2025) soud zjistil, že žalovanému byla dne 10.1.2025 připsána mzda (právnická osoba) ve výši 44 298 Kč, dále že si vzal půjčku od Anonymizováno ve výši 10 100 Kč a 6 900 Kč, dále mu byla na účet dne 23.1.2025 připsána částka 6 000 Kč bez bližší specifikace od jméno FO a dále dne 28.1.2025 částka 4 000 Kč od jméno FO bez bližší specifikace. Dále bylo zjištěno, že žalovaný má úvěr od banky ve výši 95 653,44 Kč, kdy zbývá doplatit 90 splátek. Žalovaný pak měl různé výdaje, zejména na potraviny, Netflix, Spotify, tv nova, i prima, playstation, takže z počátečního zůstatku 3 513,44 Kč, byl konečný 1 780,71 Kč.
16. Z občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalovaný žalobkyni poskytl kopii občanského průkazu.
17. Z prohlášení klienta soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že se seznámil s veškerými informacemi podle § 92 zákona o spotřebitelském úvěru, včetně toho, že si vědom, jaká je sjednána výše úroku za úvěru, který má být poskytnut, souhlasí s ní a považuje ji za přiměřenou, že nemá žádné dluhy vůči třetí osobě či státu, není proti němu vedeno exekuční řízení a nenachází se v úpadku.
18. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil že dne 23.9.2025 byla na vrub účtu č. č. účtu (účet žalovaného) odeslána částka 40 000 Kč.
19. Z výpisu z nebankovních registrů klientským informací NRKI soud zjistil, že žalovaný dle tohoto hodnocení – dle počtu banka a finančních institucí u kterých si klient žádal o úvěr jiných než právnická osoba. byl zařazen do kategorie V. tedy více rezikový (zda klient bude splácet úvěr), a v dalších hodnocení do kategorie III. – dle součtu celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele v celkové výši 282 609 Kč, tedy do menšího rizika. Jako limitní částka úvěru mu byla udělena částka 120 000 Kč s tím, že po splatnosti nemá žádný úvěr.
20. Z výpisu záznamu SOLUS bylo zjištěno, že žalovaným jim neprochází.
21. Z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dne 22.6.2026 zaslala žalovanému zásilku.
22. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud jistil, že žalobkyně je registrovaná jako nebankovní poskytovatel úvěru.
23. Z dodatku č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že bankovní spojení na žalovaného je č. účtu a že žalovaný jako klient hodlá podepsat návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota prostřednictvím prostředků na dálku a to tak, že podepíše nabídku, dodatek, pojištění, prohlášení klientů a o politické exponovanosti, formulář hodnocení klienta, souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím sms zaslané poskytovateli úvěru s jménem příjmením a jedinečným kódem odpovídajícímu VS platby ve výši 1 Kč, která byla poskytovatelem za tímto účelem zaslána po posouzení úvěruschopnosti klienta na bankovní spojení klienta.
24. Z podpisu na dálku soud zjistil, jakým způsobem dochází k uzavření smlouvy na dálku, včetně posouzení úvěruschopnosti klienta.
25. Ze základních informací o klientovi soud zjistil, že bankoví účet žalovaného je č. účtu a telefonní číslo tel. číslo Anonymizováno, přičemž dle důkazu o odeslání byla na tento účet odeslána 1 Kč pod VS Anonymizováno žalovanému byla dále odeslána sms s informací o odeslání 1 Kč. Žalovaný pak odeslal žalobkyni sms se svým jménem, příjmením a kódem 8897487086.
26. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav :
Žalobkyně uzavřela dne 24.9.2025 s žalovaným smlouvu, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který žalovaný zavázal zaplatit v 48 měsíčních splátkách po 2 596 Kč počínaje říjnem 2025. Žalovaný uhradil na úvěr splátku dne 13.10.2025 ve výši 2 596 Kč, dne 12.11.2025 ve výši 2 596 Kč, 13.2.2026 ve výši 2 596 Kč, dne 13.2.2026 ve výši 404 Kč a 24.2.2026 ve výši 128 Kč. Další splátku již neuhradil., a to ani přes tři upomínky, a proto došlo ke dni 22.3.2026 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně si před uzavřením smlouvy vyžádala informace k žalovanému tykající se jeho příjmu, kdy žalovaný uvedl, že pracuje v hlavním pracovním poměru u právnická osoba s příjmem ve výši 41 000 Kč, s tím že bydlí u rodičů. V daném případě žalobkyně však k potvrzení výše příjmu předložila výpis z účtu pouze za jeden měsíc (leden 2025), a to ještě za období více jak šesti měsíců před uzavřením smlouvy. Z jediného výpisu, který pochází z období před šesti měsíci, nelze vycházet pro stanovení výše příjmu žalovaného, který může být během roku proměnlivý a navíc v době uzavírání smlouvy již nemusí být. (Žalobkyně si musí zajistit alespoň 3 výpisy, a to za období bezprostředně předcházející před poskytnutím úvěru). Ve vztahu k výdajové stránce, pak již ze samotného výpisu z bankovního účtu ( půjčky od Anonymizováno a samotné banky) a šetření v NRKI ( závazky ve výši 282 609 Kč)bylo zřejmé, že žalovaný má další závazky, které žalobkyně nijak nezohlednila při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného jako výdaje uvedla jen životní minimum 4 860 Kč a náklady na bydlení 6 806 Kč. Soud tak uzavřel, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.
27. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
28. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
29. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
32. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
33. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
34. Podle §78 odst. 1 o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinnosti stanovených tímto zákonem. Dle odst.2 b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odst. 1 uchovává zejména dokumenty a jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Dle odst. 4 věty prvé poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odst. 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základe tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele úvěru zamítnuta.
35. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Jelikož se jednalo o úvěr, je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 257/2016 Sb. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala schopností žalovaného úvěr splácet, avšak zcela nedostatečně, když informace řádně nevyhodnotila. Žalobkyně vycházela pouze z jediného výpisu, který nemusí být vůbec odpovídající. Částka 41 000 Kč, ze kterých žalobkyně vycházela, je relativně vysoká a umožňovala hradit žalovanému úvěr poskytnutý žalobkyní, avšak pouze z jediného výpisu nelze učinit závěr, že žalovaný má mzdu v takové výši. Nelze opominout, že žalobkyně by se řádně věnovala výdajové stránce. Výdaje žalovaného kromě výše nákladů na bydlení a životního minima nijak nezjišťovala, stejně tak vůbec nezohlednila jeho další závazky u dalších institucí. Zejména kolik úvěru má žalovaný aktivních, jaké je splátkové zatížení, přičemž žalobkyni bylo známo, že žalovaný má další mimobankovní závazky v hodnotě 282 609 Kč. Zkoumání výdajové strany tak soud považuje za zcela nedostatečné, a to právě za situace, že právě poskytnutý úvěr má být hrazen ve výši 2 596 Kč, což nelze považovat za zanedbatelnou částku. Výdajová stránka je nezbytná v případě poskytování úvěru, které musí být individuální, neboť ačkoliv má někdo vysoký příjem, může mít též vysoké výdaje, které pak neumožňují případný úvěr řádně splácet, přičemž právě ze skutečnosti, že žalovaný uhradil pouze jedinou splátku svědčí skutečnost, že výdajová stránka žalovaného nebyla řádně zkoumaná a vyhodnocena. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru jsou limitovány, avšak nelze připustit, aby poskytovatele zcela rezignovali na zjišťování a ověřování údajů uváděných klienty Již Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 25.7.2018, 33 Cdo 2178/2018 uzavřel, že věřitel nedostojí své povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, pokud nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků, ani polemika týkající se nákladů na bydlení. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péči při posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
36. V případě neplatnosti smlouvy je pak nezbytné postupovat podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském zákonu, neboť žalovaný je povinen vydat, oč se obohatil z neplatného právního úkonu. V daném případě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 40 000 Kč, na jehož úhradu žalovaný zaplatil 8 320 Kč. Soud přiznal žalobkyni 31 680 Kč, co do zbytku žalované částky ( jistiny, smluvní pokuty) soud žalobu jako neoprávněnou zamítl. Pokud šlo o žalované příslušenství, pak soud žalobkyni příslušenství nepřiznal, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odst. 1, věty třetí je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se jedná o speciální ustanovení k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má žalobkyně nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která nezávisí na výzvě věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož se žalovaný s žalobkyni nijak nedohodl, ani se nedostavil k nařízenému jednání, tak aby mohl soud posoudit jeho možnosti splatit dluh, ani o tomto právu poučit, stanovil soud k plnění obvyklou lhůtu dle § 160 odst.1 o.s.ř.
37. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 388,83 Kč, přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 674 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 474 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplnění žaloby ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 9. 2026 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 920 Kč ve výši 3 553,20 Kč.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí o soudu.