Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 225/2026-16
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 38 % nákladů řízení, tedy ve výši částka k rukám zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 38 % nákladů řízení, tedy ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka (z toho částka tvořila jistina úvěru a částka kapitalizovaná smluvní pokuta při sazbě 0,1 % denně z částky částka za období od datum do datum) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok měl hradit v pravidelných měsíčních splátkách a zbytek celkové částky splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, respektive na úvěr neuhradil ničeho. Ke dni datum žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu písemně vyzvala k plnění, z jednání soudu se omluvila. Ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že byla posuzována na základě dat získaných prostřednictvím aplikace Kontomatik, konkrétně měla žalobkyně přístup k transakční historii, informacím o účtu, příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalovaného. Další informace o žalovaném měla žalobkyně z příslušných databází – NRKI, BRKI, REPI, SOLUS, TELCO SCORE, CEE, insolvenční rejstřík a databáze neplatných OP.
Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru zjistil, že se jedná o písemnost s nadpisem „Anonymizováno“, na jejímž základě mohl žalovaný obdržet od žalobkyně peněžní prostředky do výše částka, a to opakovaně. U jména a příjmení žalovaného bylo uvedeno rodné číslo hodnota, přičemž v kolonce označené jako ID úvěru byl uveden kód Anonymizováno. Jako klientův bankovní účet byl uveden účet č. č. účtu, na písemnosti však absentoval podpis žalovaného či nějaký potvrzující kód, jakož i jakékoli datum. Z potvrzení o provedené platbě soud dále zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. č. účtu dne datum částku částka. U platby byl uveden variabilní symbol var. symbol.
Z oznámení o zesplatnění včetně potvrzení o odeslání soud dále zjistil, že žalovaný byl dopisem ze dne datum vyzván k vrácení všech peněžních prostředků, tedy zaplacení částky částka, neboť měl opakovaně porušovat smluvní podmínky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud dále zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu, tentokrát ve výši částka, písemně vyzván dopisem ze dne datum, který mu byl zaslán zástupkyní žalobkyně prostřednictvím osoby právnická osoba. dne datum.
Z kopie dokladů soud dále zjistil, že jde o kopii občanského průkazu žalovaného s vyznačenou platností na období od datum do datum a dále o kopii evropského průkazu zdravotního pojištění s vyznačenou platností do datum. Kromě toho měla žalobkyně k dispozici před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému výpis z jeho bankovního účtu za období od datum do datum, dle kterého v uvedeném období opakovaně obdržel peněžní prostředky od různých poskytovatelů nebankovních úvěrů.
Z oznámení o schválení úvěru, popisu procesu uzavření smlouvy o úvěru a sazebníku poplatků soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
Soud věc po právní stránce posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru (ani jiné smlouvy). V řízení nebylo prokázáno přijetí návrhu smlouvy ze strany žalovaného ve smyslu § 1740 odst. 1 o. z., jelikož písemnost s nadpisem „Anonymizováno“ neobsahovala jeho podpis ani jiný projev souhlasu. Skutečnost, že žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka však prokázána byla. S ohledem na absenci uzavření jakékoli smlouvy se tak na straně žalovaného jednalo o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho z obdržených peněžních prostředků nevrátil (dle tvrzení žalobkyně), má podle § 2991 odst. 1 o. z. povinnost vydat jí celou částku částka. Soud dále žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to od datum (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného, respektive ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalobkyní žalovanému ke splacení dluhu v předžalobní výzvě prodloužené o 3 pracovní dny podle § 573 o. z. upravujícího domněnku doby dojití zásilky) do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, z níž žalobkyně dovozovala svůj nárok. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni bezdůvodné obohacení vydal, případně aby vyvrátil její tvrzení o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka částka, která by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši částka, dále z odměny advokátky za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh ve věci) po částka podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 38 % z částky částka, tj. částka částka, neboť byla úspěšná ohledně částky představující 69 % (částka) a neúspěšná ohledně částky představující 31 % (částka). Soud v této souvislosti vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z požadovaného kapitalizovaného příslušenství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).