Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 55/2026-32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 72 785,61 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 821,71 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 41 963,90 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 989 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 72 785,61 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 67 046,31 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 12 % ročně z částky 2 011,30 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 821,71 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 41 963,90 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 989 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 72 785,61 Kč od , datum, do zaplacení, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 67 046,31 Kč od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 12 % ročně z částky 2 011,30 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 72 785,61 Kč s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 95 000 Kč a žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 18,99 % ročně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil na den datum ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Svou neúčast soudu neomluvil.

4. Soud provedl dokazování listinami, a to:

 smlouvou o úvěru ze dne datum, ze které soud zjistil, že právnická osoba. se zavázala poskytnutou žalovanému úvěr v celkové výši 95 000 Kč za úrokovou sazbu 18,99 % ročně a žalovaný se zavázal tento splatit nejpozději do datum v měsíčních splátkách po 2 885 Kč. Úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. č. účtu.

 výzvou k úhradě ze dne datum, ze které soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

 oznámením o zesplatnění ze dne datum, ze které soud zjistil, že právnická osoba. oznámila žalovanému, že v důsledku neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu se ode dne datum stala zbývající částka splatná.

 oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně podacího lístku ze dne datum, ze kterých soud zjistil, že právnická osoba. oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.

 výzvou k plnění ze dne datum, včetně podacího lístku z téhož dne, ze kterých soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 77 138,67 Kč nejpozději do datum.

 smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a dohodou o úplatě, ze kterých soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

 žádostí o poskytnutí úvěru, ze které soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnancem společnosti právnická osoba. s měsíčním příjem 14 388,50 Kč, ostatní příjmy 0 Kč, výdaje 0 Kč.

 příjmovými transakcemi zaúčtovanými na účet, ze kterých soud zjistil, že žalovanému byla na jeho účet připsána v za období 4/2022 až 4/2023 mzda od zaměstnavatele ve výši cca 15 000 Kč.

5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.

6. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr.

7. Předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. a žalovaný se dne datum dohodli, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku 95 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 18,99 % ročně v měsíčních splátkách po 2 885 Kč nejpozději do datum. Úvěr pro žalovaného byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 64 178,29 Kč. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „ZSU“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která představuje současně spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 ZSU.

14. Podle § 86 ZSU je povinností věřitele před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří, nebo neověří dostatečně, pravdivost uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

15. Pokud jde tedy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, k tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, kdy zjistila, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s čistým měsíčním příjem 14 388,50 Kč, je svobodný, žije u rodičů, nemá vyživovací povinnost a s ohledem na výši jeho příjmů a výši požadovaného úvěru je schopnost žalovaného splácet úvěr dostatečná. Žalobkyně předložila přehled příjmových transakcí, ze kterých vyplývá, že měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání. Žalobkyně byla soudem poučena podle , 3 o povinnosti doplnit soudu, z jakých výdajů žalovaného při posuzování jeho úvěruschopnosti vycházela a jak tyto výdaje ověřila. K tomu žalobkyně soudu nic dalšího neuvedla, lhůta jí poskytnuta nebyla, jelikož ve vztahu k výdajům žalovaného již byla v tomto směru soudem dříve vyzvána. Na základě toho nelze dospět k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo dostačující a správné, a proto žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť neprokázala, že by při ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy postupovala s odbornou péčí.

16. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o úvěru za neplatnou v souladu se zněním § 87 odst. 1 ZSU. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 95 000 Kč. Žalovaný dosud žalobkyni zaplatil 64 178,29 Kč. Žalovaný je proto povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 30 821,71 Kč, a soud mu proto uložil tuto částku žalobkyni zaplatit a ve zbytku žalobu zamítl. Stejně tak soud zamítl žalobu do požadovaného smluvního úroku, smluvní pokuty, co do nákladů, pojištění, když tyto vzhledem k neplatnosti celé smlouvy o úvěru nebyly platně ujednány.

17. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost jistiny nenastala. Z ZSU, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v , totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace ZSU nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroků z prodlení. K tomu lze odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. , který tuto rozhodovací praxi rovněž respektuje. Jelikož žalovaný dosud zapůjčené peněžní prostředky neuhradil, je naprosto zjevné, že zatím nebylo v jeho možnostech uvedený dluh splnit.

18. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny podle věty před středníkem , když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z , podle kterého žalovaný byl úspěšný ve větší míře, avšak z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.