Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 213/2026-15

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Fikkerovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 33.216 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14.216 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 19.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33.216 Kč od 15. 6. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 332 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1411021326, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14.216 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 19.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33.216 Kč od 15. 6. 2026 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 332 Kč, na účet Okresního soudu v Karlových Varech č. 3703-226341/0710, variabilní symbol 1411021326, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 33.216 Kč z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 12. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční kartou klienta, platební historií, výzvou k úhradě a podacím archem a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Dne 15. 12. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit žalobkyni v 78 týdenních splátkách po 500 Kč včetně souhrnného poplatku ve výši 19.000 Kč zahrnujícího kapitalizovaný úrok ve výši 6.600 Kč (63,33 % ročně), poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 6.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.400 Kč. RPSN činila 171,95 %. Žalovaná hradila splátky nepravidelně, v 0. týdnu uhradila 1.284 Kč, v 5. týdnu 2.500 Kč a v 10. týdnu 2.000 Kč, celkem žalobkyni uhradila 5.784 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dluhu ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy.

6. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit včetně úroků a poplatků. Žalovaná však své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnila a úvěr nesplácela, v nepravidelných intervalech uhradila celkem částku 5.784 Kč.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo ( a následující , podrobil soud mluvní ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

11. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou. Pokud soud uvážil, že RPSN činí více jak 171 %, výše poplatků dosahuje 95 % poskytnuté částky, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí ( , ) pro zmíněnou nespravedlivost Soud podotýká, že shodný právní závěr učinil v rámci odvolacího řízení v jiné věci se stejnou žalobkyní a obdobným skutkovým základem Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 14. 3. 2018, č. j. -40 a celé řadě dalších prvostupňových rozhodnutí.

12. Podstatnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je dále, že žalobkyně se rozhodla žalované poskytnout úvěr 20.000 Kč (se splátkami 2.000 Kč měsíčně), aniž by dostatečně prozkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice zjistila měsíční příjem žalované ve výši 15.519 Kč (starobní důchod), který byl ověřen, avšak žádným způsobem neprověřovala výdaje žalované (za situace, kdy žalovaná měla další závazky u nebankovních institucí ve výši 2.275 Kč – viz evidenční karta, vycházela žalobkyně ohledně dalších výdajů žalované pouze z životního minima 4.860 Kč a nákladů na bydlení 5.000 Kč), a ani neověřovala finanční situaci žalované a s tím spojenou schopnost splácet daný závazek ve sjednaných splátkách. Pouhé prověření žalované v databázi neplatných dokladů, kontrolou jejího rodného čísla, kontrolou v insolvenčním rejstříku, kontrolou platební historie u žalobkyně považuje soud za nedostačující. Závěru soudu nasvědčuje i skutečnost, že žalovaná splátky nehradila a uhradila pouze cca ¼ z jistiny. Pokud žalobkyně poskytla žalované za této situace úvěr, je zcela zjevně, že jej nemohla poskytnout s vírou na vysokou pravděpodobnost splacení dluhu, a proto jejím nárokům nelze v soudním řízení poskytovat ochranu. V důsledku těchto skutečností žalobkyně porušila věta druhá z. č. ; byť žalovaná námitku neplatnosti nevznesla, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. .

13. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok. Žalovaná uhradila žalobkyni částku 5.784 Kč, ale byla jí poskytnuta částka 20.000 Kč, a proto soud žalobě co do rozdílu poskytnutých plnění ve výši 14.216 Kč vyhověl. Na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatné smlouvy nárok, a proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu ve výroku II. rozsudku zamítl. Ve vztahu k úrokům z prodlení a určení počátku prodlení žalované přihlédl soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu týkající se vypořádání bezdůvodného obohacení, a to k rozhodnutí sp. zn. , v němž uzavřel, že „ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“ Jelikož nebyla tvrzena a ani prokázána dohoda o splatnosti mezi účastníky, určil soud splatnost v tomto rozhodnutí lhůtou 3 dnů od právní moci rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.

15. Výrok o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek částkou 332 Kč vychází z ust. , podle něhož je k úhradě soudního poplatku povinen navrhovatel (žalobkyně), přičemž výše soudního poplatku činí dle položky 2.2. Sazebníku ve spojení s položkou 1. 1. b) Sazebníku částku 1.661 Kč. Žalobkyně, která dosud na soudním poplatku zaplatila pouze částku 1.329 Kč, je proto povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 332 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.