Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 118/2026-17

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 20 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 530 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 800 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 530 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 800 Kč od 3. 1. 2024 do zaplacení.III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 20 800 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 8. 11. 2022 smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno na částku 27 270 Kč, skládající se z jistiny ve výši 15 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 12 270 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet týdenními splátkami ve výši 455 Kč. Žalovaná však svůj závazek neplnila řádně a včas. Dle smluvních podmínek se v případě prodlení s plněním stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další splátky. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 6 470 Kč, která byla nejprve započtena na náklady soudního či mimosoudního vymáhání, smluvní pokuty a související poplatky, a teprve následně na pohledávku z úvěru, přičemž z části určené na úvěr bylo 83,47 % započteno na jistinu a 16,53 % na úrok za poskytnutí úvěru. Žalobkyně uvedla, že i přes výše uvedené považuje jako datum splatnosti den 2. 1. 2024, tedy den, kdy měl být celý úvěr doplacen. Žalovaná je tedy v prodlení s platbou od 3. 1. 2024. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala schopnost žalované závazek splácet, a to kontrolou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou rodného čísla, kontrolou aktuálního stavu v insolvenčním rejstříku, telefonní kontrolou zaměstnání, kontrolou platební historie žalované u žalobkyně, kontrolou předložených dokumentů zaškrtnutých v kartě klienta a vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu se , (dále jen „ “), jednal bez přítomnosti účastníků.

3. Dle y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 8. 1. 2022 byla tato uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně smlouvou poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 2 970 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkem tak byla žalovaná povinna uhradit částku 27 270 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 454,50 Kč. První splátka byla splatná dne 15. 11. 2022 a každá následující splátka pak byla splatná do konce následujícího sedmidenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že celá částka jistiny jí byla vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Vedle smlouvy žalovaná také podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obsahující základní informace pro spotřebitele.

4. Z evidenční karty klienta ze dne 7. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná žije ve spolubydlení, má učňovské vzdělání, nebyla trestně stíhaná, je vdaná a domácnost má jednoho člena. Uvedla, že nevlastní žádnou nemovitost ani auto. Dále uvedla, že v minulosti již měla u žalobkyně sjednaný úvěr. Je zaměstnaná s čistým měsíčním příjmem ve výši 30 864 Kč, což mělo být prokázáno z pracovní smlouvy a výplatních pásek za srpen a září 2022. V kolonce výdaje uvedla, že má měsíční výdaje na bydlení ve výši 4 872 Kč, splácí nebankovní závazky v měsíční výši 1 313 Kč a životní minimum na ověření bylo uvedeno ve výši 4 620 Kč.

5. Z informací o smlouvě č. hodnota-Anonymizováno byla zjištěna splátková historie žalované. Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částku ve výši 6 470 Kč.

6. Předžalobní výzvou ze dne 13. 8. 2025, která byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 20 800 Kč ve lhůtě do 7 dnů od doručení této upomínky.

7. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 12 270 Kč (sestávající z úroku ve výši 2 970 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o úvěru částku 27 270 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 454,50 Kč. Z prověřování úvěruschopnosti žalované vyplynulo, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 30 864 Kč ze zaměstnání. Kromě měsíčních výdajů na bydlení hradila také splátky nebankovních závazků. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 6 470 Kč.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jeli spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný , neboť žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání vystupovala jako spotřebitel. Podmínkou platnosti takové smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. spisová značka, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka). Soud na základě provedeného dokazování nemohl dospět k závěru, že se žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované dostatečně a důsledně zabývala její schopností úvěr splácet. Ačkoli tvrdila, že příjmy žalované ověřovala prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy, tyto y soudu nepředložila. Nelze přitom přehlédnout, že žalovaná již v době uzavření smlouvy pravidelně hradila další nebankovní závazky. Soud dále zohlednil, že žalobkyně nijak neprověřovala výdajovou stránku hospodaření žalované a spokojila se pouze s jejím tvrzením o nákladech na bydlení a částkou odpovídající životnímu minimu.

14. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C-679/18. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh uhradila 6 470 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by jakékoliv další peněžní prostředky žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť jí bylo plněno z neplatné smlouvy. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila.

15. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ) a stanoví soukromoprávní sankci poskytovateli úvěru spočívající v tom, že jeho nárok se omezuje výlučně na vrácení nesplacené jistiny úvěru bez sjednaného příslušenství a poplatků, a to ve lhůtě, která se odvíjí od možností spotřebitele, nikoli od výzvy věřitele. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli úvěru teprve okamžikem prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny ve lhůtě určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Samotná výzva věřitele k vrácení nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru tak prodlení dlužníka nezakládá. Splatnost jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele je proto dána až rozhodnutím soudu a do té doby se spotřebitel nemůže dostat do prodlení.

16. Žalovaná v projednávané věci zůstala zcela procesně pasivní a jednání se nezúčastnila; soud proto neměl k dispozici žádná skutková zjištění o jejích aktuálních možnostech plnění. Za této situace soud v souladu s určil lhůtu k plnění (vrácení poskytnuté jistiny) v délce 30 dnů, kterou považuje za přiměřenou jak z hlediska možností žalované, tak z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně.

17. Zbývající část žaloby ohledně požadované zbylé částky s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy soud zamítl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle Žalovaná byla v řízení z větší části úspěšnější, náležela by jí tedy poměrná část náhrady nákladů řízení. Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že se jí nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.