Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 221/2024-89
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno.Anonymizováno.
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A
bytem Adresa žalovaného A
t.č. Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného B,
Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného B
o zaplacení částky 83 846,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
a) částku 7 768 Kč
b) částku 23 529 Kč
když soud povoluje žalovanému splácet dlužnou částku po 2 500 Kč měsíčně splatných vždy do 25 dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá,
a) co do jistiny ve výši 11 296,95 Kč, co do poplatku ve výši 8 647,94 Kč, co do zákonného úroku z prodlení do 14. 12. 2022 ve výši 2 345,25 Kč, co do zákonného úroku z prodlení od 15. 12. 2022 do 25. 12. 2022 ve výši 49,52 Kč, co do úroku do 14. 12. 2022 ve výši 810,55 Kč, co do úroku od 15. 12. 2022 do 25. 12. 2022 ve výši 135,09 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky jistiny 19 064,95 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,19 % ročně z částky jistiny 19 064,95 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení,
b) co do jistiny ve výši 13 522,58 Kč, co do poplatku ve výši 19 082,03 Kč, co do zákonného úroku z prodlení do 14. 12. 2022 ve výši 4 557,86 Kč, co do zákonného úroku z prodlení od 15. 12. 2022 do 25.12. 2022 ve výši 93,22 Kč, co do úroku do 14. 12. 2022 ve výši 2 883,23 Kč, co do úroku od 15. 12. 2022 do 25. 12. 2022 ve výši 275,79 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny 37 051,58 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 24,36 % ročně z částky jistiny 37 051,58 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 7 768 Kčb) částku 23 529 Kčkdyž soud povoluje žalovanému splácet dlužnou částku po 2 500 Kč měsíčně splatných vždy do 25 dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se zamítá,a) co do jistiny ve výši 11 296,95 Kč, co do poplatku ve výši 8 647,94 Kč, co do zákonného úroku z prodlení do 14. 12. 2022 ve výši 2 345,25 Kč, co do zákonného úroku z prodlení od 15. 12. 2022 do 25. 12. 2022 ve výši 49,52 Kč, co do úroku do 14. 12. 2022 ve výši 810,55 Kč, co do úroku od 15. 12. 2022 do 25. 12. 2022 ve výši 135,09 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky jistiny 19 064,95 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,19 % ročně z částky jistiny 19 064,95 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení,b) co do jistiny ve výši 13 522,58 Kč, co do poplatku ve výši 19 082,03 Kč, co do zákonného úroku z prodlení do 14. 12. 2022 ve výši 4 557,86 Kč, co do zákonného úroku z prodlení od 15. 12. 2022 do 25.12. 2022 ve výši 93,22 Kč, co do úroku do 14. 12. 2022 ve výši 2 883,23 Kč, co do úroku od 15. 12. 2022 do 25. 12. 2022 ve výši 275,79 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny 37 051,58 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení, co do úroku ve výši 24,36 % ročně z částky jistiny 37 051,58 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 12. 7. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jíž by soud stanovil povinnost žalovanému (tehdy neznámému okruhu dědiců zůstavitele jméno FO) částku 100 199,81 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba číslo smlouvy Anonymizováno ze dne 9. 10. 2020, na základě, níž byl paní Anonymizováno jméno FO poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč, dále na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 21. 8. 2020, na základě, něhož byl paní Anonymizováno jméno FO poskytnut úvěr ve výši 41 000 Kč. Z titulu těchto smluv žádala žalobkyně částku 100 199,81 Kč. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když poté žádala celkově částku 83 846,50 Kč s příslušenstvím.
2. Předžalobní výzva: Před podáním žaloby žalobkyně nezaslala předžalobní výzvu, neboť po úmrtí paní jméno FO žalobkyně nevěděla, komu by předžalobní výzvu měla zaslat, protože nevěděla, kdo je konkrétní dědic po paní Anonymizováno jméno FO.
3. Rozhodování bez nařízení jednání: Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého „K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednáním souhlasí“. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.
4. Procesní nástupce: Po přerušení řízení z důvodu neznámého okruhu dědiců po zůstavitelce paní Anonymizováno jméno FO, soud usnesením ze dne 7. 4. 2026 rozhodl o tom, že do řízení nastupuje na základě dědického usnesení pan Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A, který za dluhy zůstavitelky odpovídá do výše nabytého dědictví 95 000 Kč. Soud vycházel z usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově spisová značka ze dne 21. 1. 2026.
5. Skutková zjištění soudu: Žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota dne 9. 10. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a paní jméno FO narozenou datum. Na základě této smlouvy byly paní Anonymizováno jméno FO poskytnuty finanční prostředky 23 000 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně úročila úvěr s úrokovou sazbou 69 % ročně, paní jméno FO se zavázala zaplatit právnímu předchůdkyni žalobkyně kromě zapůjčených prostředků 23 000 Kč také částku 26 465 Kč, jež představovala součet kapitalizovaných úroků zapůjčené peněžní prostředky ve výši 19 972 Kč, částku za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 993 Kč. Žalovaná se zavázala splácet dluh ve 24měsíčních splátkách po 2 062 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 9. 10. 2022. Celkově se žalovaná zavázala zaplatit 49 488 Kč. Na uvedený úvěr žalovaná dle sdělení žalobkyně zaplatila 15 232 Kč.
6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba také uzavřela smlouvu č. hodnota dne 21. 8. 2020, na základě, níž byly žalované poskytnuté finanční prostředky ve výši 41 0000 Kč. Žalovaná se také zavázala kromě vrácení jistiny 41 000 Kč zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně dále částku 46 003 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy 35 602 Kč dále potom poplatek za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 901 Kč. Celkově měla tedy žalovaná zaplatit ve 24měsíčních splátkách po 3 626 Kč částku 87 024 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 21. 8. 2022. Žalovaná na tento úvěr zaplatila celkově 17 471 Kč.
7. Zkoumání úvěruschopnosti: Soud se seznámil s listinnými důkazy, které žalobkyně společně s žalobou předložila, po případně následně doplnila, a dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost paní jméno FO před poskytnutím úvěru, nešlo však o zkoumání řádné. Soud má v řízení za prokázané, že jestliže paní jméno FO podle svého prohlášení, které doplnila výměrem důchodu, pobírala důchod ve výši 18 065 Kč, a za situace, kdy uvedla, že má měsíční splátky 5 926 Kč, když tvrdila, ale neprokazovala další čisté příjmy domácnosti 19 537 Kč, pak žalobkyně vyvodila z příjmů a výdajů paní jméno FO nesprávné závěry. Jestliže první úvěr č. hodnota ze dne 21. 8. 2020 činil 41 000 Kč a žalovaná ho měla splácet po 3 626 Kč, pak její příjem byl natolik nízký, že si nemohla měsíční splátky 3 626 Kč na ten úvěr dovolit, když současně sama uvedla další splátky ve výši 5 926 Kč. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně následně o dva měsíce později poskytla paní jméno FO další úvěr č. hodnota dne 9. 10. 2020 ve výši 23 000 Kč, pak v té době měla žalovaná povinnost splácet již předchozí úvěr spolu s dalšími závazky a její finanční situace byla ještě horší. Její důchod se přitom se jen mírně zvýšil na částku 20 065 Kč měsíčně. Další příjmy domácnosti ve výši 28 110 Kč nebyly žádným způsobem prokazovány. Také výdaje žalované nebyly řádně ověřovány. Za této situace soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba při poskytování obou úvěrů sice zkoumala úvěruschopnost paní jméno FO, nicméně vyvodila ze zjištěných údajů nesprávné závěry, neboť paní jméno FO v té době neměla dostatek finančních prostředků, aby platila nejen předchozí závazky, ale i další měsíční splátky na poskytnuté úvěry ze strany právnická osoba, když úvěr ze dne 21. 8. 2020 č. hodnota měla splácet po 3 626 Kč a následující úvěr ze dne 9. 10. 2020 č. hodnota po dalších 2 062 Kč. V této situaci soud s ohledem na zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), dospěl k závěru, že žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 ,2 o spotřebitelském úvěru řádně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele.
8. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni částku 7 768 Kč na nesplacené jistině úvěru č. hodnota ze dne 9. 10. 2020, když na zapůjčenou jistinu 23 000 Kč soud započetl platby na tento úvěr ve výši 15 232 Kč. Zbývá tedy neuhrazená jistina 7 768 Kč. Dále pokud jde o úvěr č. hodnota ze dne 21. 8. 2020, kde byla poskytnuta jistina ve výši 41 000 Kč, pak od této částky soud odečetl zaplacenou částku na tento úvěr ve výši 17 471 Kč. Zbývá tedy neuhrazená jistina 23 529 Kč. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni pouze částku poskytnuté a neuhrazené jistiny obou úvěrů, a to částku 7 768 Kč a částku 23 529 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalované, nezkoumala ji však řádně a soud proto dospěl k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny, když ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěru rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je žalovaná povinna vrátit jen poskytnutou a dosud neuhrazenou jistinu spotřebitelského úvěru. Co do zbývající částky žalobcem žádané jistiny, co do smluvního úroku a co do zákonného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s ohledem na § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru.
9. Právní posouzení: Po právní stránce soud vychází z § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Podle § 2991 odst. 2 o. z. „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám“.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy“.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.
13. Podle § 87 odst. 2 téhož ustanovení „Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům“.
14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn.33 Cdo 2178/2018 „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná“.
15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 bod 17. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“.
16. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1902/2025 : Bod 14.: “Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“. Bod 15.:“Podle ustálené soudní praxe se důkazním břemenem rozumí procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení; jeho smyslem je umožnit soudu vydat rozhodnutí i v těch případech, kdy výsledky hodnocení důkazů mu neumožňují přijmout ani závěr o pravdivosti tvrzené skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdo 257/97 , uveřejněný na str. 372 v sešitě č. 7/1998 časopisu Právní rozhledy)“. Bod 16.:“Z citované judikatury pro danou věc vyplývá, že domáhá-li se žalobkyně vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru (za situace, kdy v důsledku porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované byla úvěrová smlouva shledána neplatnou), je na poskytovateli úvěru, aby prokázal, že jistinu spotřebitelského úvěru spotřebiteli poskytl. Skutková zjištění, že není v možnostech spotřebitele splnit dluh spočívající v povinnosti vydat věřiteli bezdůvodné obohacení, které získal na úkor poskytovatele přijetím peněžních prostředků na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, jsou však ve prospěch spotřebitele, protože má vliv na splatnost pohledávky věřitele. Jde o skutečnosti, kterých se dlužník dovolává jako skutkové podstaty právní normy v jeho prospěch (dotyčné ustanovení slouží k jeho ochraně). Je to proto spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. Takové rozložení uvedeného procesního břemene odpovídá povaze skutečností právně významných pro úsudek o možnostech spotřebitele, které se zakládají na jeho subjektivních poměrech, jež jsou známy právě jemu, nikoliv jeho věřiteli.
17. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takové úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. K obdobným závěrům lze dospět i na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 .
18. Poskytovatel úvěru se při zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 , bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). Žalobkyně má tak právo pouze na bezdůvodné obohacení ve výši poskytnutého úvěru 7 768 Kč a 23 529 Kč, na nějž žalovaný ničeho neuhradil.
19. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nezkoumala řádně úvěruschopnost paní jméno FO a obě smlouvy o úvěru jsou proto absolutně neplatné. Na straně paní jméno FO a následně jejího právního nástupce Jméno žalovaného A tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši nesplacené jistiny, když ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěru rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je žalovaná povinna vrátit jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.
20. Splátky: Soud dospěl k závěru, že zjištěným osobním a majetkovým poměrům žalované dostupným z obsahu spisu z doby uzavírání úvěru je přiměřená měsíční splátka ve výši 2 500 Kč. Soud proto umožnil žalované splácet částku uvedenou ve výroku I. v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč pod ztrátou výhody. Soud má za to, že takto stanovená splatnost dluhu žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru odpovídá kritériím ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a je tedy nejen odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, ale také v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností spotřebitele a poskytovatele úvěru. Ztráta výhody splátek pak znamená, že pokud se žalovaná zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel (žalobkyně) může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči spotřebiteli (věřitel zašle dlužníku, který je v prodlení, oznámení, kterým uplatní ztrátu výhody splátek, pak dojde k zesplatnění celé částky), když tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky, tedy v režimu obdobném, jak jej stanoví § 1931 o. z.
21. Úrok z prodlení: Soud rovněž neshledal důvodným nárok žalobkyně, jímž se domáhala zákonného úroku z prodlení. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , ze kterého vyplývá, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální úpravou k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, a nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni proto nevzniklo v projednávané věci právo na zákonný úrok z prodlení.
22. Náklady řízení: O náhradě nákladů řízení odpovídá § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle něhož „Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo“. V tomto případě musel při porovnávání úspěchu a neúspěchu ve věci soud vyházet i z příslušenství k pohledávce, a to úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení. Podle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 „Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř. o. s. ř. ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství“.
23. Pro účely výpočtu nákladu řízení tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 768 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota a co do částky 23 529 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota. Celkově tak byla úspěšná co do částky 31 297 Kč. Pro účely úspěchu a neúspěchu ve věci, soud musí vycházet i z příslušenství, když z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota byla žalobkyně neúspěšná co do jistiny ve výši 11 296,95 Kč, poplatku ve výši 8 647,94 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 2 345,25 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 49,52 Kč, úroku ve výši 810,55 Kč, úroku ve výši 135,09 Kč a následně nevyčísleného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny 19 064,95 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 23,19 % ročně z jistiny 19 064,95 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení. Bez těchto nevyčíslených částek, jejichž žalobkyně neúspěšná co do částky 23 285,30 Kč, částka daleko přesahující úspěch ve věci 7 768 Kč z titulu smlouvy 100151493. Také pokud jde o úspěch ve věci ze smlouvy Anonymizováno, tak zde byl úspěch ve výši 23 529 Kč. Neúspěch byl co do částky jistiny ve výši 13 522,58 Kč, dále co do poplatku ve výši 19 082,03 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného na částku 4 557,86 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného na částku 93,23 Kč, úroku ve výši 2 883,23 Kč, úroku ve výši 275,79 Kč, když již tyto částky v souhrnu představují částku 40 414,72 Kč. Neúspěšná byla i do následujícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny 37 051,58 Kč od 26. 12. 2022 a co do úroku 24,36 % ročně z jistiny 37 051,58 Kč od 26. 12. 2022 do zaplacení. Neúspěch žalobkyně ve věci daleko přesahoval úspěch ve věci. Na část nákladů řízení by tak měl nárok žalovaný, protože však žalovaný žádné náklady řízení neúčtoval, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24. Limitní částka 95 000 Kč: Ohledně procesního nástupnictví po paní Anonymizováno jméno FO, soud vychází z usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově spisová značka ze dne 21. 1. 2026. Dědicem po zůstavitelce se stal žalovaný Jméno žalovaného A, který kromě pasiv ve věci zdědil aktiva ve výši 95 000 Kč. Podle dědického rozhodnutí pan Jméno žalovaného A odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za zůstavitelčiny dluhy, mezi nimiž je uvedena i pohledávka žalobkyně č. hodnota na částku 18 390,80 Kč a pohledávka žalobkyně č. hodnota na částku 9 227,60 Kč. Nabyté dědictví činilo 95 000 Kč, žalovaný tedy odpovídá za dluhy po paní Anonymizováno jméno FO jen do této částky 95 000 Kč. Rozsudkem přiznaná částka odpovídá v součtu částce 31 297 Kč, jež nepřesahuje limitní částku 95 000 Kč. Soudu přitom nebyly sděleny žádné informace o tom, že by uvedenou částku žalovaný již spotřeboval na úhradu jiných dluhů.
25. Soudní poplatek: Žalobkyně z žaloby 100 199,81 Kč zaplatila soudní poplatek ve výši 5 010 Kč. Po částečném zastavení řízení žalobkyně z titulu smlouvy Anonymizováno žádala jistinu ve výši 19 064,95 Kč a poplatek ve výši 8 647,94 Kč, celkově 28 515,68 Kč, současně zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Z titulu smlouvy Anonymizováno žádal částku jistiny ve výši 37 051,58 Kč a poplatek ve výši 19 082,03 Kč, celkově 56 133,61 Kč, dále zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Celkově tedy žalobkyně žádala částku 84 649,49 Kč. Z této částky činí soudní poplatek 4 233 Kč. Jestliže žalobkyně původně zaplatila soudní poplatek ve výši 5 010 Kč a po částečném zastavení řízení by z žalované částky činil soudní poplatek částku 4 233 Kč, pak přeplatek činil 777 Kč. Podle § 10 odst. 2, jestliže bylo řízení zastaveno (částečně zastaveno) před zahájením jednání ve věci samé, vrátí soud poplatek snížený o 20 %, nejméně však snížený o 1 000 Kč. Protože soudní poplatek k vrácení by činil pouze 777 Kč a nedosahuje ani částky 1 000 Kč, nebyl žádný soudní poplatek vracen.
26. Splatnost: Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách uvedené ve výroku tohoto rozsudku ve splátkách vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , kdy soud poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění tak, aby byla schopna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se sice k jednání nedostavila, jeho majetkové poměry i s ohledem na současný pobyt ve Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného B nelze předpokládat jako dobré a tomu odpovídá i lhůta k plnění stanovená v bodě I. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, zde soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit nálady řízení ve lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 o. s. ř. o. s. ř. , a to s ohledem na nízkou výši těchto nákladů, která poskytnutí splátek neodůvodňuje.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.