Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 107/2026-37
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, IČO IČO advokáta, sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného
pro 14 540 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 540 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 540 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 19. 12. 2017 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 540 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do 18. 12. 2027, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 540 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 540 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 540 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 19. 12. 2017 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 14 540 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do 18. 12. 2027, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 540 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jistiny 14 540 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 19,98 % ročně z částky 14 540 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 540 Kč za dobu od 17. 11. 2017 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 24. 5. 2013 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými poplatky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017. žalovaný na smlouvu uhradil částku 460 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě dílčích skutkových zjištění učiněných z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
4. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 16. 11. 2017 se společnost právnická osoba, IČO: IČO, sídlem adresa, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli, že postupitel postupuje postupníkovi za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo smluv o zápůjčce, jakožto smluv o spotřebitelském úvěru specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označeným jménem, příjmením) uvedením čísla smlouvy (Anonymizováno). V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 16. 11. 2017, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán dne 6. 12. 2017, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o půjčce č. hodnota, na nového věřitele, žalobkyni, a současně jej vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 24. 5. 2013 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku 15 000 Kč, a žalovaný se zavazuje zaplatit za poskytnutí půjčky poplatek ve výši 12 541 Kč, přičemž poplatek je vypočten jako součet úroku stanoveného pevnou částkou ve výši 1 916 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 850 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách, ve výši 460 Kč, resp. poslední splátky ve výši 401 Kč, když první splátku je nutné zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje převzetí jistiny úvěru. Žalobkyně k prokázání toho, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, předložila zákaznickou kartu ze dne 24. 5. 2013. V zákaznické kartě podepsané žalovaným a osobou oprávněnou jednat za právní předchůdkyni žalobkyně je formou ručního vyplnění předtištěného formuláře případně označení předtištěné varianty uvedeno, že žalovaný žádá o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč, ohledně majetkových a osobních poměrů: druh bydlení žalovaného –nájemník, zdroj příjmu hlavní pracovní poměr, dvě nezletilé děti. Ohledně příjmů a výdajů je vyplněna výše mzdy žadatele 18 700 Kč, ostatní příjmy domácnosti 6 400 Kč, nájem 8 009 Kč, telefon 200 Kč, splátky půjček 3 000 Kč, výdaje na domácnost 10 000 Kč. Žalobkyně, prostřednictvím advokáta, vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu, jak bylo zjištěno z výzvy ze dne 18. 11. 2025 a připojeného podacího lístku.
5. Žalobkyně předložila listin y nazvané „tabulka umoření“, jednu datovanou 22. 11. 2018, v níž byly uvedeny dvě uhrazené platby, a to platba ze dne 28. 5. 2013 ve výši 460 Kč a platba ze dne 13. 11. 2017 ve výši 14 540 Kč, v tabulce datované dnem 10. 7. 2026 je uvedena již jen platba ze dne 13. 11. 2017 ve výši 460 Kč. K tomu na vysvětlenou žalobkyně uvedla, že platba ve výši 14 540 Kč v tabulce ze dne 22. 11. 2018 není platbou od žalovaného, ale nesprávně evidovanou platbou uhrazenou za postoupení pohledávky. S ohledem na časové souvislosti uvedené vysvětlení soud vyhodnotil jako logické a věrohodné, a dospěl ke skutkovému závěru, že na smlouvu byla žalovaným uhrazena toliko částka 460 Kč.
6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
7. Dle § 657 , § 658 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , dále jen obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
9. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Aktivní legitimace žalobkyně je dána jako právní nástupkyně původního věřitele, na základě § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“), který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě postoupení pohledávky smlouvou ze dne 16. 11. 2017.
12. Právní vztah založený mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu ze dne 24. 5. 2013 soud posoudil jako smlouvu o půjčce. Smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Žalobkyně prokázala, že byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ujednanou částku jako předmět půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný byl v postavení spotřebitele, na předmětný právní vztah tak dopadal zákon o spotřebitelském úvěru a právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného a poskytnout zápůjčku jen tehdy, pokud bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
13. Žalobkyně k prokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného předložila soudu vyplněný formulář nazvaný karta zákazníka, ve kterém jsou zaznamenány údaje o příjmu, zdroji příjmu, bydlení a výdajích žalovaného. Z formuláře se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala údaje o případných dalších závazcích žalovaného, ačkoli tyto údaje jsou snadno dostupné prostřednictvím sdílených databází a je běžnou praxí v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů prověřovat žadatele o úvěrech v registrech informací o jejich závazcích a plnění platebních povinností. Požadavek na provedení takovéhoto ověření není zcela jistě požadavkem nepřiměřeným, jdoucím nad rámec odborné péče při poskytování spotřebitelských úvěrů.
14. Soud po zhodnocení zjištění vyplynuvších z provedených důkazů došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr přičemž nesplnila povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má z předložených důkazů za to, že nedošlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, tak aby byl naplněn účel zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz).
15. Uvedené pak soud posoudil jako jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a smlouva je tedy ve smyslu § 39 obč. zák. z tohoto důvodu neplatná. Neplatnost smlouvy stanovená § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat.
16. Soud nárok žalobkyně po výše uvedeném závěru, že smlouva o půjčce je neplatná, posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 15 000 Kč, a tímto došlo k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele, získáním majetkového prospěchu plněním z neplatného právního úkonu (smlouvy o půjčce). Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Soud proto považuje nárok žalobkyně na vrácení této částky za důvodný v části, v níž dosud nebyla povinnost vrátit poskytnuté plnění splněna. Žalobkyně v rámci žalobních tvrzení uvedla, že žalovaný na pohledávky ze smlouvy uhradil celkem 460 Kč, přičemž žalovaný proti tomuto tvrzení nijak nebrojil, resp. neuvedl ničeho. Soud proto zavázal žalovaného k uhrazení částky uvedené ve výroku I. rozsudku.
17. V rozsahu požadavku na příslušenství pohledávky spočívající v zákonném úroku z prodlení soud uzavřel, že k určení splatnosti pohledávky došlo na základě výzvy věřitele k plnění, přičemž tyto právní účinky mělo doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2017, která byla odeslána dne 6. 12. 2017, v ní stanovená lhůta uplynula dne 18. 12. 2017, a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. Výše úroku z prodlení je pak s ohledem na okamžik jeho vzniku v souladu s intertemporálním ustanovením § 3028 odst. 1 o. z. dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tedy jako normy platné a účinné v době vzniku práva na úrok z prodlení, výše úroku z prodlení by tedy činila 8,05 % ročně, avšak soud nemohl překročit žalobní návrh, a proto přiznal úrok z prodlení toliko ve výši požadované žalobkyní v žalobě. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatku, úroku ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná (se zohledněním výše příslušenství ke dni rozhodnutí soudu) co do více než poloviny požadovaného nároku a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.