Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 86/2026-49
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci
žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 208 200,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 193 656,88 Kč s kapitalizovaným úrokem 7 790,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 6 752,58 Kč, s úrokem ve výši 11,25 % ročně od 24. 9. 2025 do zaplacení z částky 193 356,88 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 24. 9. 2025 do zaplacení z částky 193 656,88 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 41 542,30 Kč k rukám Jméno advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 193 656,88 Kč s kapitalizovaným úrokem 7 790,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 6 752,58 Kč, s úrokem ve výši 11,25 % ročně od 24. 9. 2025 do zaplacení z částky 193 356,88 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 24. 9. 2025 do zaplacení z částky 193 656,88 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 41 542,30 Kč k rukám , Jméno advokáta, .
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 208 200,34 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 2. 6. 2022 se společností právnická osoba. (dále též jen „banka“) smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč a žalovaný se zavázal jej ve sjednané lhůtě formou měsíčních splátek vrátit společně s úrokem ve výši 11,25 % ročně a s poplatky souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru. Smluvní strany si ve smlouvě o úvěru sjednaly, že banka je oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou měsíční splátky. Banka při uzavření smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným a z dalších informačních zdrojů. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost, když nesplácel úvěr řádně a včas, a banka proto po opakovaných výzvách učinila úvěr okamžitě splatný s účinností ke dni 26. 5. 2025, o čemž žalovaného vyrozuměla a vyzvala ho k úhradě zbývající části dluhu ve výši 193 356,88 Kč. Banka uzavřela dne 18. 9. 2025 se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným v celkové výši 193 656,88 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 193 356,88 Kč a poplatků ve výši 300 Kč). Banka oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky v dopise ze dne 25. 9. 2025. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu podle § 142a odst. 1 o. s. ř. dne 29. 10. 2025. Žalovaný však ke dni podání žaloby na dluh ničeho neuhradil.
2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil.
3. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 9. 2025. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby.
Provedené důkazy
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi bankou a žalovaným dne 2. 6. 2022 distančním způsobem vyplývá, že banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč a žalovaný se zavázal jej bance vrátit formou 96 měsíčních splátek společně s úrokem ve výši 11,25 % ročně z dlužné částky a sjednanými poplatky (mimo jiné 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný). V případě prodlení žalovaného s platbou jakékoliv pohledávky banky si smluvní strany v čl. III. odst. 6. smlouvy sjednaly, že banka je oprávněna prohlásit svým rozhodnutím dluhy za ihned splatné. Smlouva dále obsahuje údaj o RPSN a další náležitosti dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky banky.
5. Výpisem z úvěrového účtu je doloženo, že žalovaný dne 2. 6. 2022 poprvé čerpal úvěr ve výši 250 000 Kč, dohodnuté splátky však nesplácel řádně a včas a poslední částečnou platbu provedl dne 2. 5. 2025 ve výši 469,18 Kč. Celkem žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr 56 643,12 Kč.
6. Dopisem ze dne 28. 5. 2025 banka prohlásila úvěr č. hodnota z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
7. Dopisem ze dne 25. 9. 2025 banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.
8. Dopisem ze dne 29. 10. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby. Odeslání upomínky je prokázáno potvrzením o podání ze dne 30. 10. 2025.
Právní úprava
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Skutkové zhodnocení věci
15. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi bankou jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč a žalovaný se oproti tomu zavázal je bance vrátit společně s úrokem ve výši 11,25 % ročně z dlužné částky a sjednanými poplatky. Zatímco banka své smluvní povinnosti splnila, žalovaný dohodnuté měsíční splátky řádně nesplácel. Proto banka v souladu s úvěrovou smlouvu učinila dne 28. 5. 2025 úvěr okamžitě splatným a vyzvala žalovaného k vrácení celého zůstatku úvěru. Výše dluhu ze smlouvy o úvěru byla v řízení prokázána a činila 193 356,88 Kč na jistině, 300 Kč na poplatcích, 7 790,88 Kč na kapitalizovaném úroku do 23. 9. 2025 a 6 752,58 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení do 23. 9. 2025. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a neprokázal, že by dluh uhradil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost uvedenou dlužnou částku zaplatit spolu s úrokem v dohodnuté výši 11,25 % ročně od 24. 9. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 24. 9. 2025 podle § 1968 a 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany banky podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné, a tedy nezakládající neplatnost smlouvy, která je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Banka vycházela z příjmů uvedených žalovaným, které ověřila na běžném účtu žalovaného a provedla lustraci jeho osoby v příslušných databázích. Pro posouzení výdajů porovnala banka žalovaným uvedené údaje s normativními náklady v podobě životního minima a nákladů na bydlení, přičemž zohlednila i osobní stav žalovaného, který byl bezdětný, svobodný a bydlel u rodičů. Do posouzení úvěruschopnosti zahrnula i interní a externí splátky spotřebitelských závazků žalovaného. Při sjednané výši splátky a zjištěných příjmů a výdajů žalovaného pak soud neshledal žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaný nebude schopen sjednaný úvěr řádně splácet. Tomu odpovídá i doba, po kterou byl úvěr řádně splácen, tj. od 18. 7. 2022 až do jeho zesplatnění v roce 2025.
Náklady řízení
17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 7 747 Kč a náklady právního zastoupení 33 795,30 Kč. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen AT). Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 8 860 Kč za jeden – celkem 26 580 Kč [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d), § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 AT], dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21 % z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 5 865,30 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaný je povinen nahradit tyto náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 14. 7. 2026 (doručeného soudu dne 20. 7. 2026) a ze dne 6. 8. 2026 (doručeného soudu dne 7. 8. 2026) soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo její povinností vylíčit rozhodné skutečnosti a předložit důkazy již spolu s podanou žalobou. Doplnění žaloby na výzvu soudu proto nelze považovat za účelný úkon, který způsobil žalovaný svou procesní obranou.
18. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.