Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 Co 149/2025-503
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Vašíčka a soudců JUDr. Libora Daňhela a Mgr. Pavla Mádra ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta A
sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovaným: 1) Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A
2) Jméno žalované B., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B
obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
o určení vlastnického práva, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi (dále jen „soud I. stupně“) ze dne 12. 7. 2024, č. j. 7 C 287/2021 -430, ve spojení s opravným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19. 3. 2025, č. j. 7 C 287/2021 -453,
takto:
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na nákladech odvolacího řízení částku Anonymizováno Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 1) Jméno advokáta B.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na nákladech odvolacího řízení částku Anonymizováno Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 2) Jméno advokáta B.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na nákladech odvolacího řízení částku , Anonymizováno, Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 1) , Jméno advokáta B, .III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na nákladech odvolacího řízení částku , Anonymizováno, Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 2) , Jméno advokáta B, .
I. Průběh řízení před soudem I. stupně
1. V řízení zahájeném podáním žaloby dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by:
- „bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. Anonymizováno pro katastrální území a obec adresa, v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to k pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m2, na němž stojí stavba č. p. Anonymizováno, objekt k bydlení, stavbě č. p. Anonymizováno, objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno a k pozemku parc. č. Anonymizováno, zahrada, o výměře Anonymizováno m2;
- eventuálně, aby byla zrušena kupní smlouva uzavřená žalobkyní a žalovanou 1) dne datum, dle které bylo převedeno vlastnické právo k nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. Anonymizováno pro katastrální území a obec adresa, v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí České republiky vykonává právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to k pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m2, na němž stojí stavba č. p. Anonymizováno, objekt k bydlení, stavbě č. p. Anonymizováno, objekt k bydlení, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno a k pozemku parc. č. Anonymizováno zahrada, o výměře Anonymizováno m2 z žalobkyně na žalovanou 1) za kupní cenu ve výši Anonymizováno Kč s tím, že nemovité věci se vrací zpět do vlastnictví žalobkyně;
- eventuálně, aby žalované 1) byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku Anonymizováno Kč“.
2. V době zahájení řízení byla žaloba podána proti žalované 1) [Jméno žalované A.] a žalované 2) označené jako právnická osoba [dále také původní žalovaná 2)]. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že shora uvedené nemovitosti (dále také předmětné nemovitosti) jsou v jejím vlastnictví a že při kontrole stavu zápisu vlastnických práv k těmto nemovitostem zjistila, že předmětné nemovitosti měla kupní smlouvou ze dne datum převést na žalovanou 1) s tím, že při podpisu kupní smlouvy měla být dle plné moci zastoupena jméno FO. Dále zjistila, že žalovaná 1) měla kupní smlouvou ze dne datum převést předmětné nemovitosti na původní žalovanou 2). Žalobkyně obě kupní smlouvy (ze dne datum i ze dne datum) považovala za absolutně neplatné z následujících důvodů. Tvrdila především, že si není vědoma, že by zmocnila jméno FO k prodeji předmětných nemovitostí žalované 1). V tomto směru poukazovala na to, že plná moc pro pana jméno FO je neurčitá a rozporná, když není jasné, zda předmětné nemovitosti měly být převedeny do vlastnictví společnosti Jméno žalované A. [žalovaná 1)] nebo společnosti Anonymizováno. Smlouva je tedy neplatná pro neurčitost i pro nevážnost. Tvrdila rovněž, že smlouva je v rozporu s dobrými mravy v důsledku neúměrně nízké kupní ceny. Tato okolnost ve spojení s neplatnou plnou mocí a s tím, že úhrada kupní ceny měla být provedena zápočtem na neplatné pohledávky, naplňuje znaky jednání kolidujícího s dobrými mravy, což rovněž způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. S ohledem na tyto okolnosti žalobkyně tvrdila, že její následný převod vlastnického práva na původní žalovanou 2) je neplatný, neboť původní žalovaná 2) nemohla nabýt vlastnické právo od nevlastníka.
3. Byť žalobkyně v žalobě tvrdila, že kupní smlouva ze dne datum je absolutně neplatná, přesto v žalobě rovněž uvedla, že z procesní opatrnosti dopisem ze dne datum od této kupní smlouvy odstoupila, a to pro podstatné porušení povinnosti ze strany žalované 1). Toto porušení povinnosti spatřovala v prodlení žalované 1) s úhradou sjednané kupní ceny ve výši Anonymizováno Kč, které trvá od datum. V tomto směru opětovně namítala, že kupní cena nemohla být zaplacena zápočtem (jak je uvedeno v kupní smlouvě), a to pro neplatnost pohledávek, které měly sloužit k započtení. V rámci této argumentace dále poukázala na to, že podle kupní smlouvy měla být kupní cena zaplacena zápočtem pohledávek žalované 1) vůči žalobkyni, které vznikly z úvěrových smluv specifikovaných v kupní smlouvě. Žalobkyně tvrdila, že tyto pohledávky na základě úvěrových smluv nemohly vzniknout, když nikdy od žalované 1) žádný úvěr neobdržela. Současně namítla i absolutní neplatnost těchto úvěrových smluv pro rozpor s § 112 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná 1) (coby věřitel) před jejím uzavřením neposoudila osobní, výdělkové a majetkové poměry dlužníka (tedy žalobkyně). Z toho dovozovala, že pohledávky z neplatných úvěrových smluv nejsou způsobilé k započtení kupní ceny na předmětné nemovitosti tak, jak bylo uvedeno v kupní smlouvě ze dne datum.
4. Pro případ, že by soud kupní smlouvu ze dne datum posoudil jako platnou, se žalobkyně (formou eventuálního petitu) domáhala zrušení kupní smlouvy s tím, že předmětné nemovité věci se vrací zpět do jejího vlastnictví. To odůvodňovala tím, že v jejím případě došlo k neúměrnému zkrácení, když obvyklá cena předmětných nemovitostí v době jejího převodu na žalovanou 1) nebyla Anonymizováno Kč (jak bylo uvedeno v kupní smlouvě), ale Anonymizováno Kč.
5. Pro případ, že by zrušení kupní smlouvy nebylo možné, se žalobkyně (formou dalšího eventuálního petitu) domáhala toho, aby žalované 1) bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku Anonymizováno Kč. Vycházela z toho, že žalovaná 1) doposud nezaplatila žalobkyni sjednanou kupní cenu ve výši Anonymizováno Kč a že v situaci, kdy došlo k neúměrnému zkrácení žalobkyně, je žalovaná 1) povinna doplatit kupní cenu do ceny obvyklé, tedy dorovnání ve výši Anonymizováno Kč.
6. Žalovaná 1) i původní žalovaná 2) se žalobou nesouhlasily a navrhovaly, aby žaloba vůči nim byla v celém rozsahu zamítnuta. Obě poukazovaly na to, že tvrzení žalobkyně uváděná v žalobě jsou nepravdivá a účelová. Poukazovaly na to, že žalobkyně byla o všech jednáních v souvislosti s převodem předmětných nemovitostí na žalovanou 1) informována. Nesouhlasily s tím, že by plná moc, kterou žalobkyně dala panu jméno FO k uzavření kupní smlouvy, byla pro neurčitost neplatná. V tomto směru argumentovaly tím, že pokud by tomu tak bylo, pak by kupní smlouva nemohla být podkladem pro převod předmětných nemovitostí v rámci vkladového řízení u příslušného katastru nemovitostí. Nesouhlasily rovněž s tím, že by úvěrové smlouvy, na základě kterých byly žalobkyni poskytnuty jednotlivé úvěry (uvedené v kupní smlouvě), byly neplatné pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru. V tomto směru poukazovaly na to, že žalobkyně (jako úvěrovaná) uzavírala úvěrové smlouvy z pozice podnikatele (nikoliv spotřebitele), a to pro její podnikatelské účely a k úhradě jejích dluhů z podnikání. Proto měly za to, že nemůže obstát tvrzení žalobkyně o tom, že by pohledávky z těchto úvěrových smluv byly nezpůsobilé k započtení kupní ceny, kterými žalovaná 1) zaplatila žalobkyni za převod předmětných nemovitostí. Nesouhlasily ani s tím, že by v případě žalobkyně došlo k neúměrnému zkrácení, když měly za to, že sjednaná kupní cena ve výši Anonymizováno Kč odpovídala obvyklé ceně v místě a čase. K tomuto argumentu v řízení předložily znalecký posudek, který k datum stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na Anonymizováno Kč. Konečně poukázaly i na to, že eventuální petity žalobkyně si vzájemně odporují a že otázka platnosti (neplatnosti) kupní smlouvy ze dne datum musí být posouzena jako otázka předběžná již u primárního petitu.
7. První jednání ve věci (které se skutečně konalo) bylo soudem I. stupně nařízeno na datum. Žalobkyně se k tomuto jednání nedostavila. Soud I. stupně vycházel z toho, že žalobkyně se z jednání neomluvila, proto bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a v přítomnosti žalovaných 1) a 2). Soud I. stupně u jednání provedl listinné důkazy předložené žalobkyní i žalovanými, poskytl nepřítomné žalobkyni procesní poučení o břemenu tvrzení i důkazním břemeni (dle § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. ), na které (s ohledem na nepřítomnost žalobkyně) nebylo nijak reagováno. Přítomný zástupce žalovaných 1) a 2) žádné další důkazní návrhy neměl.
II. Napadený rozsudek soudu I. stupně
8. U jednání dne datum soud I. stupně již pouze vyhlásil rozsudek č. j. Anonymizováno, kterým všechny tři shora uvedené nároky žalobkyně zamítl (výroky I., II. a III.). Současně žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku Anonymizováno (výrok IV.) a povinnost zaplatit původní žalované 2) na náhradě nákladů řízení také částku Anonymizováno (výrok V.).
9. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud I. stupně dospěl na základě provedených listinných důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovanou 1) dne datum uzavřela kupní smlouvu na prodej předmětných nemovitostí s tím, že kupní cena byla dohodnuta na částku Anonymizováno Kč a platební podmínky byly dohodnuty tak, že celá kupní cena bude zaplacena zápočtem proti pohledávkám žalované 1): a) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství, b) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství, c) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství, d) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství, e) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství, f) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství, g) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství, h) ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč včetně příslušenství. Tato kupní smlouva byla katastrálním úřadem „zavkladována“ a žalovaná 1) byla na základě této smlouvy zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník. Tuto kupní smlouvu za žalobkyni jako prodávající podepsal na základě plné moci ze dne datum. Následně žalovaná 1) předmětné nemovitosti kupní smlouvou ze dne datum prodala původní žalované 2) za kupní cenu Anonymizováno Kč. Poté kupní smlouvou ze dne datum došlo mezi žalovanou 1) a původní žalovanou 2) ke „zpětnému“ prodeji předmětných nemovitostí; v době rozhodování soudu tak byla v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí opět zapsána žalovaná 1).
10. Na základě provedeného dokazování pak soud I. stupně dospěl k právnímu závěru, že kupní smlouva ze dne datum není (absolutně) neplatná z žádného žalobkyní tvrzeného důvodu. Pokud se týká tvrzené neplatnosti plné moci ze dne datum, tu hodnotil jako platnou, když je z ní zřejmé, že ji udělila žalobkyně (jako zmocnitelka) panu jméno FO (jako zmocněnci) k veškerým právním jednáním za zmocnitele v souvislosti se zcizením předmětných nemovitostí souvisejících se sjednáním a uzavřením kupní smlouvy, když v plné moci byly předmětné nemovitosti vyjmenovány a zároveň byla určena kupní cena ve výši Anonymizováno Kč i způsob zaplacení této kupní ceny formou vzájemného zápočtu pohledávek. Zmínil, že pokud žalobkyně v žalobě tvrdila, že kupní smlouvu nepodepsala (resp. ji podepsala pod nátlakem a výhrůžkami), tak k tomuto tvrzení v řízení nenavrhla žádné důkazy, přičemž tím, že se bez omluvy nezúčastnila nařízeného jednání (ač byla řádně předvolána), se zbavila možnosti reagovat na poučení soudu podle § 118a odst. 1 , 3 o.s.ř. Dále soud I. stupně dospěl k závěru, že plná moc není neplatná z důvodu neurčitosti, když z ní jasně vyplývá, že předmětné nemovitosti měly být převedeny na společnost Jméno žalované A. Pokud v plné moci byla zmíněna i společnost Anonymizováno (k čemuž dle soudu I. stupně došlo s největší pravděpodobností na základě chyby v psaní), neměla tato skutečnost na platnost uděleného zplnomocnění žádný vliv, neboť obsah uděleného zplnomocnění je z kontextu plné moci nepochybný.
11. Pokud žalobkyně namítala absolutní neplatnost kupní smlouvy z důvodu neúměrně nízké kupní ceny, což mělo naplňovat znaky jednání kolidujícího s dobrými mravy, soud I. stupně k tomuto argumentu uvedl, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by předmětné nemovitosti měly v době převodu na žalovanou 1) obvyklou cenu ve výši Anonymizováno Kč. Zmínil, že jediný důkaz, který žalobkyně k tomuto svému tvrzení předložila (webová stránka Anonymizováno, na které byly předmětné nemovitosti nabízeny k prodeji za Anonymizováno Kč), toto tvrzení neprokazuje, když není jasné, z jaké doby tento inzerát je, kdo inzerát zadal a zda nabízená cena odpovídá ceně obvyklé. Poukázal na to, že žalované soudu předložily odhad obvyklé ceny předmětných nemovitostí, který byl proveden jako listinný důkaz, ze kterého lze dospět k závěru, že sjednaná kupní cena předmětných nemovitostí v kupní smlouvě ze dne datum je cenou obvyklou. To rovněž vyplývá z dalšího listinného důkazu, a to ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne datum (která však následně nebyla realizována), ve které se žalobkyně se žalovanou 1) dohodly na tom, že nejpozději do datum bude mezi nimi uzavřena kupní smlouva, na základě které se předmětné nemovitosti dostanou zpět do vlastnictví žalobkyně za cenu Anonymizováno Kč. Soud I. stupně tedy učinil dílčí právní závěr v tom směru, že v době uzavření kupní smlouvy se žalovanou 1) (datum) se obvyklá cena předmětných nemovitostí mohla pohybovat v rozmezí od Anonymizováno Kč. Proto nedospěl k závěru, že by v případě žalobkyně došlo k neúměrnému zkrácení.
12. Soud I. stupně se zabýval i tvrzením žalobkyně v tom směru, že pohledávky žalované 1) vzniklé z úvěrových smluv uvedených v kupní smlouvě vůbec neexistovaly, když jednak žalobkyně neobdržela od žalované 1) žádné prostředky (formou úvěru), a rovněž proto, že úvěrové smlouvy byly neplatné z důvodu, že žalovaná 1) před uzavřením úvěrových smluv neposoudila schopnost žalobkyně splácet úvěry, když ta vystupovala ve vztahu k žalované 1) jako spotřebitelka. Tento argument uzavřel tím, že z úvěrových smluv vyplývá, že žalobkyně se označila identifikačním číslem i místem podnikání, což však samo o sobě nemusí být rozhodující. Dále poukázal na to, že žalobkyně v tomto směru měla důkazní břemeno a že k tomuto svému tvrzení [že vystupovala ve vztahu k žalované 1) jako spotřebitelka] žádné důkazy nepředložila. Uvedl také, že existence dluhu z předmětných úvěrových smluv byla ze strany žalovaných prokázána uznáním dluhu ze dne datum, ve kterém žalobkyně uznala, že ke dni podpisu uznání má dluh vůči žalované 1) v celkové výši Anonymizováno Kč (správně mělo být Anonymizováno Kč – pozn. odvolacího soudu), který vznikl na základě dále vyjmenovaných úvěrových smluv.
13. Z výše uvedených důvodů tedy soud I. stupně dospěl ke konečnému právnímu závěru, že kupní smlouva ze dne datum uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) není neplatná, a proto vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě této kupní smlouvy přešlo na žalovanou 1). Současně vycházel z toho, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by v kupní smlouvě byla sjednána neúměrně nízká kupní cena a že by v jejím případě došlo k neúměrnému zkrácení. Proto žalobu ve vztahu k žalované 1) zamítl v celém rozsahu. Ve vztahu původní žalované 2) soud I. stupně dospěl k závěru, že ke dni rozhodování soudu nebyla již ve věci pasivně legitimována, neboť předmětné nemovitosti byly kupní smlouvou ze dne datum převedeny z původní žalované 2) zpět na žalovanou 1). Dodal, že se v tomto případě jednalo „o nástupnictví“ účastníka ve smyslu ust. § 107a o. s. ř. o. s. ř. a že žalobkyně v tomto směru neučinila žádné procesní návrhy. Proto žalobu zamítl i ve vztahu k původní žalované 2).
14. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to každé ve výši Anonymizováno Kč.
III. Odvolání žalobkyně a průběh odvolacího řízení
15. Žalobkyně nejprve podáním ze dne datum podala proti rozsudku soudu I. stupně blanketní odvolání. Jelikož toto odvolání podala e-mailem bez ověřeného podpisu, a ve lhůtě tří dnů nedoplnila toto podání originálem, nebylo k tomuto podání (odvolání) soudem I. stupně podle § 42 odst. 2 věty druhé o.s.ř. přihlíženo. Proto soud I. stupně na rozsudku vyznačil doložku právní moci ke dni datum.
16. Podáním ze dne datum právnická osoba pro Jihomoravský kraj upozornil soud I. stupně, že v jeho rozsudku je ve výrocích chybně označena jedna z předmětných nemovitostí, a to parcela č. Anonymizováno, která byla nesprávně označena parc. č. Anonymizováno. Na základě tohoto upozornění soud I. stupně dne datum vydal opravné usnesení č. j. Anonymizováno, kterým bylo nesprávné parcelní číslo ve výrocích I. a II. rozsudku ze dne datum opraveno. Toto opravné usnesení nabylo právní moci datum. Ve smyslu § 204 odst. 1 věty druhé o.s.ř. došlo k otevření nové odvolací lhůty; poslední den této nové odvolací lhůty připadl na datum.
17. V této nové odvolací lhůtě odvolání podala pouze žalobkyně (podáním ze dne datum), a to proti všem výrokům. V odvolání namítala především nesprávné právní posouzení ze strany soudu I. stupně. Opětovně namítala, že plná moc, kterou udělila jméno FO dne datum, je neplatná pro neurčitost. Neurčitost způsobuje to, že žalobkyně sice zmocnila jméno FO k uzavření kupní smlouvy, avšak plná moc uváděla dva odlišné subjekty, a to Jméno žalované A. a Anonymizováno Zmocnitel tedy měl na výběr, kterému ze dvou uvedených subjektů měly být předmětné nemovitosti převedeny a katastr měl proto zkoumat, zda projev vůle zmocnitele je určitý a srozumitelný. Nadále pak trvala na tom, že plná moc je neurčitá i z důvodu, že v plné moci nebylo uvedeno, jakých pohledávek se vzájemný zápočet týká, jaká je výše těchto pohledávek na jistině a na příslušenství a zda zmocnitel tyto pohledávky uznává co do důvodu a výše, či je rozporuje. Nově namítla, že v článku III., bod 2 písm. h) kupní smlouvy je uvedena smlouva o úvěru ze dne datum (kdy dluh včetně příslušenství byl uveden ve výši Anonymizováno Kč), přičemž tento dluh ze dne datum nemohl být započten v souladu s plnou mocí, neboť žalobkyně plnou moc podepsala datum a rovněž toho dne byl ověřen její podpis. Nemohlo tedy dojít k platnému započtení, a i z tohoto důvodu je kupní smlouva neplatná.
18. Namítla dále, že pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně dne datum uznala vůči žalované 1) dluh ve výši Anonymizováno Kč, avšak v kupní smlouvě ze dne datum je celková výše pohledávek žalované 1) vůči žalobkyni uvedena ve výši Anonymizováno Kč, není postaveno najisto, jaká je výše pohledávek, včetně příslušenství k datum. Tento rozpor ve značném rozsahu znevěrohodňuje celkový zápočet tak, jak je uvedený v článku III. kupní smlouvy. Tento zápočet žalobkyně považuje za zavádějící i z důvodu, že v článku III. kupní smlouvy je v rámci specifikace a výpočtu jednotlivých započítávaných pohledávek uvedena jen výše pohledávky, včetně příslušenství, tedy bez rozlišení jistiny a příslušenství, dále není uvedeno, zda je dluh splatný a z jakého titulu vznikl.
19. Žalobkyně rovněž namítla, že vzhledem k charakteru rizika sjednaných podmínek uvedených v kupní smlouvě měl zmocněnec povinnost předložit žalobkyni kupní smlouvu k odsouhlasení. To zmocněnec neudělal, a proto překročil své zmocnění. V tomto směru poukazovala i na to, že zmocněnci nemohlo být známo (bez souhlasu zmocnitele), jaké jsou dluhy zmocnitele, když tyto dluhy nebyly uvedeny v plné moci a byly jen vágně uvedeny v kupní smlouvě.
20. Poslední odvolací námitka směřovala k tomu, že soud I. stupně se nijak nezabýval a nezjišťoval okolnosti ve vztahu k ceně předmětných nemovitostí (Anonymizováno Kč), když pouze odkázal na znalecký posudek, který již byl neaktuální, neboť byl vypracován více než rok a půl před datem datum.
21. Z těchto všech důvodů žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a o věci rozhodl tak, že její žalobě vyhoví s tím, že žalobkyni budou přiznány i všechny náklady řízení.
22. Podáním ze dne datum žalobkyně navrhla, aby do řízení na místo původní žalované 2) vstoupila společnost Jméno žalované B., IČO IČO žalované B. To odůvodnila tím, že žalovaná 1) kupní smlouvou ze dne datum prodala předmětné nemovitosti společnost Jméno žalované B. Soud I. stupně tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že dospěl k závěru, že na straně původní žalované 2) [právnická osoba] došlo ve smyslu § 107a o.s.ř. k procesnímu nástupnictví, když v řízení bylo prokázáno, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva (prodej předmětných nemovitostí dalšímu vlastníkovi).
23. Žalovaná 1) [Jméno žalované A.] i nová žalovaná 2) [Jméno žalované B.] shodně považovaly napadený rozsudek soudu I. stupně za věcně správný a navrhovaly, aby byl v celém rozsahu potvrzen. Výslovně navrhovaly i potvrzení výroků o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.
24. V rámci odvolacího řízení žádný z účastníků neuváděl žádná nová tvrzení a nenavrhoval nové důkazy.
IV. Závěry odvolacího soudu
25. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř. ) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř. ), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201 , § 202 a contrario o.s.ř. ) a že bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř. ), v souladu s § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.
26. Odvolací soud vycházel při rozhodování z toho, že obě žalované společnosti jsou pasivně legitimované. Žalovaná 2) z toho důvodu, že v době rozhodování byla katastrálním vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaná 1) pak z toho důvodu, že vůči ní žalobkyně směřovala eventuální nároky z titulu neúměrného zkrácení, jakož i související nárok na zaplacení částky Anonymizováno Kč.
27. Odvolací soud souhlasí se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně a pro stručnost odkazuje na odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku, v němž se soud I. stupně podrobně vypořádal i s jednotlivými námitkami žalobkyně, které ve svém odvolání z větší části zopakovala. Odvolací soud má za to, že by bylo nadbytečné, aby všechny tyto skutkové i právní závěry na tomto místě znovu opakoval. Lze dodat, že odkaz na skutkové i právní závěry předchozího rozsudku (v tomto případě napadeného rozsudku soudu I. stupně) je možný a že se nejedná o porušení povinnosti odůvodnit rozhodnutí ve smyslu § 157 odst. 2 o.s.ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3066/2005 ).
28. K jednotlivým odvolacím námitkám žalobkyně lze uvést následující.
29. K námitce, že plná moc udělená žalobkyní panu jméno FO dne datum je neurčitá (a tedy i neplatná) z důvodu, že žalobkyně zmocnila pana jméno FO k jednání se dvěma odlišnými subjekty, a to Jméno žalované A. a Anonymizováno, lze uvést, že podle odvolacího soudu je podstatné, že žalobkyně výslovně a jednoznačně zmocnila pana jméno FO k tomu, aby jejím jménem (jako prodávající) uzavřel s Jméno žalované A. (jako kupující) kupní smlouvu o prodeji předmětných nemovitostí za pevně stanovenou kupní cenu Anonymizováno Kč. Tato část plné moci byla jednoznačná a opravňovala pana jméno FO k právnímu jednání za žalobkyni ohledně uzavření kupní smlouvy se společností Jméno žalované A. Pokud druhá část plné moci opravňovala zmocněnce i k jednání za zmocnitele před katastrálním úřadem v souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou mezi zmocnitelem a společností Anonymizováno. (jako kupující), lze souhlasit s tím, že tato část plné moci je nelogická ve vztahu k první části plné moci. Tato nelogičnost (ať už byla způsobena omylem nebo z jiného důvodu) však nezpůsobuje neplatnost plné moci ve vztahu k oprávnění pana jméno FO uzavřít kupní smlouvu za žalobkyni se společností Jméno žalované A. Je třeba vycházet i z toho, že návrh na vklad předmětné kupní smlouvy mohl učinit kdokoliv z účastníků kupní smlouvy, tedy jak prodávající, tak kupující. Druhá část plné moci vztahující se jen k jednání před katastrálním úřadem tedy v dané věci neměla právní význam.
30. Rovněž odvolací soud nepovažoval za důvodnou námitku žalobkyně, kterou dovozovala neurčitost plné moci z důvodu, že v ní nebyly specifikovány konkrétní pohledávky kupující za prodávající, které měly být započteny na sjednanou kupní cenu Anonymizováno Kč. Uvedení jednotlivých pohledávek sloužících k započtení zcela jistě není nutnou náležitostí plné moci. Podstatné je, že v řízení bylo prokázané, že žalobkyně v samostatném prohlášení písemně uznala, že ke dni podpisu kupní smlouvy (datum) dluží kupující na základě nesplacených úvěrů celkem Anonymizováno Kč, a to včetně příslušenství. Z tohoto pohledu tedy nebyla důvodná ani další dílčí námitka žalobkyně, a to, že v kupní smlouvě byla mezi započítávané pohledávky kupující uvedena i pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne datum ve výši Anonymizováno Kč. Žalobkyně má pravdu v tom, že ke dni udělení plné moci tato pohledávka ještě nevznikla, takže v době zmocnění nemohla být započtena na kupní cenu. Nicméně všechny ostatní pohledávky uvedené v kupní smlouvě vznikly před datum a tyto pohledávky převyšovaly sjednanou kupní cenu Anonymizováno Kč.
31. Odvolací soud pro úplnost jen dodává, že pokud se týká pravosti plné moci, o té v řízení nebylo pochyb, když bylo prokázané, že podpis žalobkyně na plné moci byl úředně ověřen. Ostatně žalobkyně v odvolání ani nezpochybňovala to, že by snad plnou moc udělenou panu jméno FO nepodepsala.
32. Neplatnost kupní smlouvy ze dne datum rovněž nezpůsobuje skutečnost, že žalobkyně stejného dne uznala dluh vůči Jméno žalované A. ve výši Anonymizováno Kč, ale v kupní smlouvě byla celková cena pohledávek Jméno žalované A. vůči ní vyčíslena částkou Anonymizováno Kč. Tato námitka by mohla být důvodná jen v opačné situaci, tedy pokud by žalobkyně uznala vůči Jméno žalované A. dluh v nižší výši, než by byl celkový dluh uvedený v kupní smlouvě. Pak by skutečně mohlo být uvažováno o tom, že zmocněnec překročil své zmocnění. Skutková situace však v daném případě byla odlišná.
33. Odvolací soud nepovažuje za důvodnou ani odvolací námitku směřující k tomu, že kupní smlouva ze dne datum v rámci vymezení započítávaných pohledávek nerozlišovala výši jistiny a výši příslušenství. Takovéto vymezení nepochybně není nutnou náležitostí kupní smlouvy ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku . Z hlediska určitosti kupní smlouvy je zcela zásadní, aby byl přesně vymezen kupující, prodávající a aby byla přesně stanovena kupní cena (zde Anonymizováno Kč). Navíc výkladem předmětné kupní smlouvy bylo možné dovodit, že na sjednanou kupní cenu byly započteny jednotlivé pohledávky kupující za prodávající vždy s příslušenstvím, kapitalizovaným ke dni uzavření kupní smlouvy, což se shodovalo se dnem uznání dluhu.
34. Důvodnou nebyla ani odvolací námitka, která směřovala k tomu, že zmocněnec jméno FO překročil své zmocnění, když nepředložil žalobkyni kupní smlouvu k odsouhlasení. Takováto podmínka nebyla v plné moci stanovena (a v řízení nebyla prokázána ani jinými důkazy), proto nelze z tohoto důvodu dovodit překročení zmocnění.
35. Konečně nebyla shledána důvodnou ani poslední odvolací námitka žalobkyně, a to že soud I. stupně řádně nezjistil aktuální cenu předmětných nemovitostí ke dni jejich převodu na žalovanou 1), když se spokojil se znaleckým posudkem, který byl vypracován více než rok a půl před uzavřením kupní smlouvy. Zde je potřeba nejprve uvést, že pokud žalobkyně svůj nárok uplatňovala (mimo jiné) i z titulu neúměrného zkrácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku , tak na její straně bylo důkazní břemeno k prokázání toho, že v jejím případě došlo k neúměrnému zkrácení. Žalobkyně k tomuto nároku tvrdila, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla v době uzavření kupní smlouvy ze dne datum Anonymizováno Kč. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně v tom směru, že ohledně tohoto tvrzení žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když jediný důkaz, který v tomto směru předložila (inzertní nabídku na prodej předmětných nemovitostí), nebyl způsobilý toto tvrzení prokázat. Naopak žalovaná 1), kterou důkazní břemeno v tomto směru netížilo, předložila podrobné odborné vyjádření na úrovni znaleckého posudku (odborné vyjádření bylo sice vypracováno zapsaným soudním znalcem, ale neobsahovalo znaleckou doložku, tudíž se nejednalo o důkaz znaleckým posudkem), ze kterého lze mít za prokázané, že k datu zpracování odhadu (datum) byla obvyklá cena předmětných nemovitostí Anonymizováno Kč. V řízení přitom nebylo žádnou stranou tvrzeno, že by předmětné nemovitosti od roku Anonymizováno až do uzavření kupní smlouvy z datum byly nějak zásadně rekonstruovány nebo zhodnoceny. Odborné vyjádření v zásadě potvrzuje, že sjednaná kupní cena Anonymizováno Kč byla v době uzavření napadené kupní smlouvy (datum) obvyklá. Nepřímo tento závěr potvrzuje i smlouva o smlouvě budoucí ze dne datum, uzavřená mezi žalovanou 1) a žalobkyní (která však nakonec nebyla naplněna), kde budoucí kupní cena byla dohodnuta na částku Anonymizováno Kč. Lze tedy souhlasit s dílčím závěrem soudu I. stupně v tom směru, že obvyklá cena předmětných nemovitostí v době uzavření kupní smlouvy z datum se mohla pohybovat v rozmezí Anonymizováno Kč. Rozhodně se nejednalo o neúměrné zkrácení ve smyslu § 1793 občanského zákoníku , ke kterému může dojít dle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu v případech, kdy zkrácení představuje více než polovinu hodnoty převáděné věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 42/2021 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. R 96/2022).
36. Pokud za výše popsané situace soud I. stupně všechny nároky ve věci samé (jak primární nárok, tak eventuální nároky) zamítl, odvolací soud považuje rozsudek soudu I. stupně za věcně správný, a proto ho podle § 219 o.s.ř. v celém rozsahu potvrdil, a to včetně závislých výroků o náhradě nákladů řízení (výrok I. tohoto rozsudku).
V. Náklady odvolacího řízení
37. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšným žalovaným byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce Anonymizováno Kč, tj. pro každou z žalovaných částka Anonymizováno Kč. Tato částka představuje náhradu nákladů za právní zastoupení žalovaných.
38. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od datum (dále jen „advokátní tarif “). Bylo vycházeno z toho, že společný právní zástupce žalovaných v odvolacím řízení učinil 2 úkony právní služby, které podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení (obě žalované v odvolacím řízení změnily právního zástupce) a v účasti u odvolacího jednání dne datum. Zástupce žalovaných požadoval náhradu nákladu za právní zastoupení v částce Anonymizováno Kč. V písemném vyúčtování uvedl, že požadovaná částka se skládá z odměny za 2 úkony právní služby v celkové výši Anonymizováno Kč včetně DPH. Odměnu požadoval přiznat z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu se snížením za druhou zastupovanou osobu dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Dále požadoval náhradu hotových výdajů (2 režijní paušály) ve výši Anonymizováno Kč včetně DPH.
39. Odvolací soud přezkoumal vyúčtování nákladů za právní zastoupení žalovaných a poté dospěl k závěru, že vyúčtované částky nejsou v rozporu se zákonem ani s advokátním tarifem . Ke stanovení tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (namísto § 8 odst. 1 advokátního tarifu) odvolací soud dodává, že z takto vyúčtované odměny bylo možno vycházet (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. I. ÚS 1147/10 a rovněž bod 22 stanoviska pléna Ústavního soudu Pl. ÚS–st. 60/24 ze dne 5. 3. 2025). Základní odměna za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve spojení s § 7 advokátního tarifu činí Anonymizováno Kč, tj. za 2 úkony Anonymizováno Kč. Jelikož šlo o společné zastupování dvou účastníků, podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu náleží advokátovi za druhou zastupovanou osobu odměna snížená o 20 %, tj. částka Anonymizováno Kč, namísto základní odměny Anonymizováno Kč. Součet odměn za zastupování dvou osob tak činí Anonymizováno). Dále zástupci žalovaných vznikl podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu nárok na 2 režijní paušály po Anonymizováno Kč, tj. celkem náhrada ve výši Anonymizováno Kč. Součet odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů dosáhl částky Anonymizováno Kč. Jelikož zástupce žalovaných osvědčil, že je plátcem DPH, byla tato částka navýšena o 21 % DPH (Anonymizováno Kč) na celkovou částku Anonymizováno Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ). Takto vypočtené celkové náklady za právní zastoupení obou žalovaných v odvolacím řízení byly rozděleny rovným dílem, tj. na každou žalovanou připadla částka Anonymizováno Kč. Odvolací soud vycházel z toho, že by nebylo spravedlivé, aby žalovaná 1) měla nárok na odměnu za právní zastoupení v plné výši (Anonymizováno Kč) a žalovaná 2) nárok na sníženou odměnu ve výši 80 % (Anonymizováno Kč). Spravedlivému uspořádání odpovídalo, aby vzniklý nárok byl mezi žalované rozdělen rovným dílem (napůl). Z těchto důvodů odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.
Nesplní-li povinná strana dobrovolně a včas, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).