Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 160/2026-21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 36 650 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 650 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 650 Kč od 21. 6. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 36 650 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne 27. 4. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy částka 25 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni v týdenních splátkách po 758 Kč i poplatky a smluvní úrok v celkové ve výši 20 450 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného využila žalobkyně žalovaným poskytnuté údaje, kontrolu v dostupných databázích (databáze neplatných dokladů MV ČR, systém společnosti právnická osoba, insolvenční rejstřík), kontrolu platební historie žalovaného u žalobkyně, kontrolu žalovaným předložených dokumentů. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, dostal se do prodlení, čímž se dluh ze smlouvy stal splatným v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 8 800 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě svého dluhu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 27. 4. 2023 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit žalobkyni v souvislosti s tímto úvěrem kapitalizovaný úrok ve výši 4 950 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 7 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % ročně. Ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že poskytnutou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z článku Následky porušení povinností Klienta odst. 1 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že za porušení smlouvy ze strany klienta se považuje mimo jiné každé jednotlivé prodlení s úhradou splátky úvěru. Pokud klient nesplní svoji povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, vyzve společnost klienta k úhradě dlužné splátky, k čemuž klientovi stanoví lhůtu alespoň 30 dní. Neuhradí-li klient dlužnou částku ani v této dodatečné lhůtě, má společnost právo požadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru.

4. Z evidenční karty klienta ze dne 27. 4. 2023 se podává, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bydlení, zaměstnán je na plný úvazek na pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 10. 2023 u společnosti právnická osoba jako Anonymizováno s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 123 Kč, jeho měsíční výdaje činí celkem 12 883 Kč a jeho disponibilní zůstatek činí 5 240 Kč. V části nazvané Doplňující/upřesňující informace je rukou dopsáno: „ÚR – Viděno: OP, prac. sml., výpl. pásky 2.+3./2023“. Ze změny pracovní smlouvy uzavřené dne 21. 4. 2023 mezi žalovaným a společností právnická osoba soud zjistil, že druh práce žalovaného se mění na uklízeč a že pracovní poměr na dobu určitou se mění na pracovní poměr uzavřený na dobu určitou do 31. 10. 2023.

5. Z přehledu platební historie soud zjistil, že ke smlouvě č. hodnota-Anonymizováno, klient Jméno žalovaného, bylo předepsáno 60 týdenních splátek po 758 Kč v celkové výši 45 480 Kč a že na tento úvěr bylo uhrazeno celkem 8 800 Kč, přičemž poslední platba ve výši 300 Kč byla uhrazena ve 10. týdnu roku 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 1. 2026 a z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 36 650 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 20 450 Kč. Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjistila na základě prohlášení žalovaného, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Podle rukou psaného textu v evidenční kartě klienta využila žalobkyně k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným jeho pracovní smlouvu a výplatní pásky. Žalovaný na svůj dluh z uvedené smlouvy uhradil žalobkyni celkem částku 8 800 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Podle , , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi účastníky je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využila i další zdroje, a to pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého rukou psaného záznamu v zákaznické kartě. Soud má za prokázané, že žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, čímž nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky jako neplatnou podle věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze částku 8 800 Kč. Tuto úhradu žalovaného soud s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru započetl na dlužnou jistinu úvěru, a tudíž žalovaný dluží na této jistině částku 16 200 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tuto zbývající část poskytnuté jistiny bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi účastníky je neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalovaného k vrácení nesplacené části jistiny úvěru nadále trvá. S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen žalobkyni uhradit zbývající dluh na jistině úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 16 200 Kč. Žalovaný je povinen vrátit žalobkyni nevrácenou část jistiny úvěru v době přiměřené jeho možnostem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jelikož však žalovaný v tomto směru v řízení ničeho netvrdil, rozhodl soud, aby žalovaný vrátil žalobkyni předmětnou částku 16 200 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tato lhůta se soudu jeví jako zcela přiměřená vzhledem k výši nevrácené části jistiny a pro jinou lhůtu k vrácení dlužné jistiny úvěru soud neshledal důvod.

16. Pokud jde o příslušenství, soud poukazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , uveřejněném pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupném na www.nsoud.cz, podle nichž je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením věty druhé ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době podle ve znění pozdějších předpisů, přičemž výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Jelikož žalovaný se tak dosud nedostal do prodlení s úhradou nesplacené části jistiny úvěru, nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení z této jistiny, a proto jí jej soud nepřiznal.

17. Zbývající část žaloby v částce 20 450 Kč, představovanou smluvním úrokem a ve smlouvě uvedenými poplatky, soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených poplatků a smluvních úroků podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, protože z důvodu neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto částky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z těchto poplatků a smluvních úroků.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , . Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 36 650 Kč s příslušenstvím, úspěšná však byla pouze co do částky 16 200 Kč, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 20 450 Kč s příslušenstvím. Žalovanému tudíž náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jeho úspěchu v řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.