Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 139/2026-15

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena Jméno Zástupce

advokátkou se sídlem adresa advokáta/ky

proti

žalované: Jméno žalované, narozena Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 17 683 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28. 10. 2025 do zaplacení z částky 14 000 Kč.

II. Žaloba se zamítá pro částku 3 683 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28. 10. 2025 do zaplacení z částky 3 683 Kč.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 413,80 Kč k rukám Jméno Zástupce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28. 10. 2025 do zaplacení z částky 14 000 Kč.II. Žaloba se zamítá pro částku 3 683 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 28. 10. 2025 do zaplacení z částky 3 683 Kč.III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 413,80 Kč k rukám , Jméno Zástupce, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 17 683 Kč s přísl. Tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba uzavřela dne 27. 6. 2025 s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. číslo ve výši 14 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela a dne 27. 10. 2025 došlo k zesplatnění dluhu. Dluh se skládá z jistiny 14 000 Kč a úroku 3 683 Kč.

2. Podle rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě se nevyjádřila.

3. Podle , (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2024 a oznámením věřitele o postoupení ze dne 18. 12. 2025. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby.

4. Podle smlouvy č. číslo ze dne 27. 6. 2025 se právnická osoba a žalovaná dohodly na poskytnutí o spotřebitelského úvěru do výše 14 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem 80 % ročně v minimálních měsíčních splátkách 1 621 Kč. Smlouva dále obsahuje údaj o RPSN a další náležitosti dle , o spotřebitelském úvěru.

5. Podle potvrzení o provedené platbě byla na účet č. č. účtu zaslána částka 14 000 Kč dne 27. 6. 2025.

6. Zprávou ČSOB a. s. je doloženo, že vlastníkem a disponentem účtu č. č. účtu byla ke dni 27. 6. 2025 žalovaná a na účet byla připsána částka 14 000 Kč.

7. Dopisem ze dne 27. 10. 2025 byla žalovaná upozorněna na zesplatnění dluhu ke dni 27. 10. 2025 a vyzvána k zaplacení ihned.

8. Podle , (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

12. Soud dospěl na základě listinných důkazů k závěru, že v řízení bylo prokázáno poskytnutí úvěru žalované ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu úrokem 80 % ročně. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Jak soud zjistil z Databáze časových řad ARAD (viz Sestava 1144 - "Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR - nové obchody – na spotřebu, fixace úrokové sazby do 1 roku") uveřejněné na webových stránkách ČNB, činil obvyklý úrok bankovních institucí v době sjednání úvěru 6,76 % p. a. Sjednaný úrok mezi účastníky tento obvyklý úrok podstatně převyšuje. Byť byl úvěr poskytován nebankovním subjektem, u kterého bývá úroková sazba obecně vyšší s ohledem větší podnikatelské riziko s přihlédnutím k obvyklému okruhu dlužníků, nelze sjednaný úrok považovat za přiměřený ani u nebankovního subjektu. Soud jej proto shledal sjednaným v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 obč. zák. a tedy neplatným ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. K tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , dle kterého lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není však možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné podle o. z.

13. Ujednání o úroku je nedílnou součástí úvěrové smlouvy a bez takového ujednání by úvěrová smlouva nemohla vzniknout. Nová právní úprava v ust. o. z. prakticky kopíruje ust. , obchodního zákoníku, na základě kterého bylo např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. , judikováno, že neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku, neboť úprava obsažená v obch. zák. posiluje princip obsahové oddělitelnosti té části právního úkonu (smlouvy o úvěru), která se týká úroků, od dalších částí takové smlouvy ( obč. zák.). Uvedenou judikaturu však nelze v daném případě zcela použít s odkazem na o. z., který se od obč. zák. liší v tom, že za neplatnou lze považovat oddělitelnou část smlouvy pouze v případě, že by k právnímu jednání došlo bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Protože žalobkyně je podnikatelkou v oboru poskytování úvěrů a tuto činnost vykonává výhradně za účelem dosažení zisku, nelze v daném případě důvodně předpokládat, že by uzavřela úvěrovou smlouvu bez ujednání o úroku (což úvěrová smlouva ani neumožňuje) nebo s úrokem obvyklým, který poskytují banky. Soud je toho názoru, že za obvyklý bankovní úrok by žalobkyně úvěr neposkytla, protože na nepřiměřeně vysokém úroku je postaven její obchodní model, kdy klienti, kteří plní podmínky úvěru (tj. platí vysoký úrok), generují vysoký zisk, čímž vyvažují ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. Obdobně např. rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. -79 ze dne 2. 3. 2022 (přístupný na Aspi). Nelze proto předpokládat, že by k uzavření předmětné smlouvy došlo i bez neplatné části týkající se výše úroku, pokud by strany rozpoznaly neplatnost včas, jinými slovy že by žalobkyně přistoupila na úrok přiměřený. Lze si stěží reálně představit, že by dlužník žalobkyni při sjednávání smlouvy navrhl, že z důvodu nemravně vysokého úroku zaplatí pouze bankovní úrok a žalobkyně s tímto souhlasila. Jednak jde se o smlouvy adhezní, kde dlužník nemá žádnou možnost do výše úroků a poplatků zasáhnout a pokud by žalobkyni skutečně postačoval pouze obvyklý bankovní úrok, pak by nepochybně promítla do svých smluv. Soud proto shledal smlouvu neplatnou jako celek a v takovém případě je nutno vztahy mezi účastníky vyřešit s odkazem na bezdůvodné obohacení. Nejedná se přitom o neplatnost smlouvy způsobenou nedostatečným posouzením úvěruschopnosti žalované, kdy je podle věta druhý zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Protože žalobkyně na základě neplatně uzavřené smlouvy poskytla žalované na její účet finanční prostředky ve výši 14 000 Kč na základě neplatné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo na vydání tohoto bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Žalovaná neprokázala, že by na dluh něčeho uhradila, a proto jí soudu uložil povinnost zaplatit 14 000 Kč.

15. Úrok z prodlení soud přiznal podle o. z. a Vrácení bezdůvodného obohacení je vázáno na výzvu věřitele podle o. z., za kterou je možno považovat oznámení o zesplatnění dluhu 27. 10. 2025. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení od 28. 10. 2025 do zaplacení z dlužné částky 14 000 Kč a ve zbývající části žalobu zamítl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci neúspěch ohledně částky 3 683 Kč (21 %) a úspěšná byla v částce 14 000 Kč (79 %). Protože žalobkyně prokázala odeslání předžalobní výzvy, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tj. 58 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - ., , d/ vyhl. č. ) a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč (, 4 vyhl. č. ), celkem 7 610 Kč. Z toho je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 4 413,80 Kč k rukám jejího zástupce ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u podepsaného soudu. Rozhodoval by o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.