Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 69/2026-33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Kleinem ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce,

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení částky 47 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 38 000 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 38 000 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, podanou dne 21. 4. 2026, domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku „… 47 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od prvního dne prodlení do zaplacení a nahradit náklady řízení …“. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne 3. 8. 2025 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce přenechal žalovanému v hotovosti částku 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal zapůjčené peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 9 000 Kč vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 400 Kč, splatných vždy do 4. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje srpnem 2025. Žalovaný následně zaplatil žalobci celkem 22 000 Kč. Neuhrazená část jistiny podle žalobce činí 38 000 Kč, vedle níž zůstal neuhrazen sjednaný úrok ve výši 9 000 Kč. Celkový dluh žalovaného tak podle žaloby činí 47 000 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu, žalovaný však zbývající dluh neuhradil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , , dále jen „ “, podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

1.1. Smlouvou o zápůjčce ze dne 3. 8. 2025, žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel, písemně sjednali poskytnutí peněžité zápůjčky ve výši 60 000 Kč.

1.1.1. Podle bodu 1 smlouvy žalobce žalovanému zapůjčil částku 60 000 Kč na základě jeho požadavku.

1.1.2. Podle bodu 2 smlouvy byla tato částka žalovanému předána v hotovosti před podpisem smlouvy a žalovaný její převzetí výslovně potvrdil svým podpisem.

1.1.3. Podle bodu 3 smlouvy se žalovaný zavázal zapůjčenou částku spolu s příslušenstvím hradit k rukám žalobce v hotovosti v místě jeho bydliště, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 400 Kč, počínaje srpnem 2025, vždy do 4. dne příslušného kalendářního měsíce, až do úplného zaplacení jistiny včetně příslušenství. První splátka tak byla podle smlouvy splatná dne 4. 8. 2025.

1.1.4. Podle bodu 4 smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit žalobci vedle jistiny úrok v celkové výši 9 000 Kč, který byl splatný společně s jistinou ve splátkách podle bodu 3 smlouvy. Celkové smluvní plnění žalovaného tak činilo 69 000 Kč.

1.1.5. Podle bodu 5 smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení až do úplného zaplacení.

1.1.6. Podle bodu 6 smlouvy měl sjednaný splátkový kalendář pozbýt platnosti, jestliže se žalovaný dostane do prodlení s kteroukoliv splátkou, a celý zbývající dluh včetně příslušenství se v takovém případě měl stát splatným najednou. Smlouva dále uvádí, že celý zbývající dluh se stane splatným ke dni, kdy prodlení žalovaného nastalo, přičemž za tento den označuje den následující po splatnosti splátky, která nebyla uhrazena řádně a včas.

1.1.7. Na předloženém vyhotovení smlouvy je zachycen podpis žalovaného, nikoli podpis žalobce. Tato skutečnost však sama o sobě nevede k závěru, že závazkový vztah nevznikl. Smlouva o zápůjčce není smlouvou formální a vzniká přenecháním zastupitelné věci vydlužiteli. Žalovaný na předložené ě svým podpisem potvrdil nejen obsah ujednání, ale výslovně také skutečnost, že částku 60 000 Kč před podpisem smlouvy v hotovosti převzal. Následné částečné splácení závazku existenci zápůjčky a vědomost žalovaného o povinnosti peněžní prostředky vrátit dále potvrzuje.

1.2. Z ručně vedeného přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný zaplatil žalobci dne 5. 8. 2025 částku 6 000 Kč, dne 5. 9. 2025 částku 5 000 Kč, dne 5. 10. 2025 částku 5 500 Kč a dne 29. 11. 2025 částku 5 500 Kč. Celkem tak žalovaný zaplatil žalobci 22 000 Kč. Další platba žalovaného v přehledu zaznamenána nebyla. První tři platby byly podle přehledu provedeny vždy pátého dne příslušného měsíce, ačkoli podle smlouvy byla každá splátka splatná do 4. dne měsíce. Platba za listopad 2025 byla provedena až dne 29. 11. 2025.

1.2.1. Přestože byly jednotlivé platby provedeny opožděně, žalobce je přijímal a žalovaného až do prosince 2025 nevyzval k zaplacení celého zbytku závazku. Z jeho následného postupu je patrné, že až do úplného zastavení úhrad nadále vycházel z pokračování splátkového režimu. Za rozhodné porušení splátkové povinnosti proto soud považoval nezaplacení splátky splatné dne 4. 12. 2025, po němž již žalovaný žádnou další platbu neposkytl. Soud proto uzavřel, že nejpozději dne 5. 12. 2025 nastaly podle bodu 6 smlouvy účinky předčasné splatnosti zbývající části závazku. Od následujícího dne, tedy od 6. 12. 2025, byl žalovaný v prodlení se zaplacením celého splatného zbytku jistiny.

1.3. Z obrazu elektronické komunikace soud zjistil, že žalobce ve zprávě datované dne 23. 3. 2026 vyčíslil celkový dluh na 47 000 Kč, uvedl, že mu v důsledku prodlení vznikl také nárok na zákonný úrok z prodlení, který měl ke dni 5. 4. 2026 činit přibližně 1 900 Kč, a žalovaného vyzval k zaplacení částky 48 900 Kč nejpozději dne 5. 4. 2026 na označený bankovní účet. Současně žalovaného upozornil, že nebude-li dluh uhrazen, přistoupí k jeho soudnímu vymáhání včetně uplatnění nákladů řízení. V navazující elektronické zprávě žalobce žalovanému sdělil, že mu písemnost přijde v pátek, nejpozději v pondělí, a vyzval jej, aby ji nepromeškal. Na tuto zprávu byla zachycena odpověď „Oky“.

1.3.1. Soud z této odpovědi nedovodil uznání dluhu žalovaným co do důvodu ani výše. Odpověď bezprostředně navazovala na informaci o očekávaném doručení písemnosti a sama neobsahovala souhlas s vyčíslením dluhu ani příslib jeho úhrady. Elektronická komunikace však podporuje závěr, že žalovaný byl informován o tom, že mu žalobce zasílá písemnou výzvu, a na tuto informaci reagoval.

1.4. Z poštovního podacího dokladu soud zjistil, že dne 25. 3. 2026 v 17:25 hodin byla pod číslem Anonymizováno podána doporučená zásilka.

1.5. Z předložené vrácené obálky bylo zjištěno, že zásilka byla adresována žalovanému na adresu adresa, a že se odesílateli vrátila jako nevyzvednutá. Jako odesílatel je na obálce uveden žalobce na adrese adresa.

1.5.1. Podací číslo na podacím dokladu se shoduje s podacím číslem na vrácené obálce. Datum podání, osoba adresáta a časová návaznost odpovídají elektronickému sdělení žalobce o zasílání písemné výzvy. Samotná obálka sice neprokazuje přesný obsah zásilky, v souvislosti s ostatními důkazy však podporuje tvrzení žalobce, že žalovanému před podáním žaloby zaslal výzvu k zaplacení dluhu. Žalovaný si doporučenou zásilku zaslanou na adresu uvedenou ve smlouvě a evidovanou jako jeho adresa nevyzvedl.

2. Podle , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

Podle § 1931 téhož zákona, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

Podle , má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

Podle může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda; neujednají-li strany jeho výši, považuje se za ujednanou výše stanovená právním předpisem.

3. Soud vzal za prokázané, že žalobce žalovanému přenechal částku 60 000 Kč. Převzetí částky žalovaný výslovně potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci jistinu spolu se sjednaným úrokem 9 000 Kč, celkem tedy 69 000 Kč, v měsíčních splátkách po 5 400 Kč. Za prokázané pak má i to, že žalobci zaplatil pouze 22 000 Kč. Po odečtení této částky od celkového smluveného plnění 69 000 Kč zbývá k zaplacení 47 000 Kč (69 000 Kč − 22 000 Kč).

4. Žalobce tento zůstatek vymezil jako neuhrazenou jistinu 38 000 Kč a sjednaný úrok 9 000 Kč. Takové rozúčtování znamená, že přijaté platby 22 000 Kč započetl v celém rozsahu na jistinu. Ačkoli obecné pravidlo stanoví jiné pořadí započtení, soud je vázán uplatněným nárokem a nemůže způsobem méně příznivým pro žalovaného přiznat vyšší zůstatek jistiny, než žalobce tvrdil a požadoval. Pro rozhodnutí o celkové částce je navíc podstatné, že součet neuhrazené jistiny a sjednaného úroku v každém případě činí 47 000 Kč.

5. Ujednání o úroku 9 000 Kč soud považuje za dostatečně určité. Jde o pevnou celkovou odměnu za poskytnutí zápůjčky, nikoli o úrok z prodlení. Ve vztahu k poskytnuté jistině 60 000 Kč činí sjednaný úrok 15 % jistiny. Z dosud zjištěných okolností neplyne, že by žalobce poskytoval zápůjčku v rámci podnikatelské činnosti, ani že by šlo o spotřebitelský úvěr. Výše sjednaného úroku rovněž neodporuje dobrým mravům.

6. Za prokázané má soud i to, že žalovaný po listopadu 2025 přestal splátky hradit. Nejpozději nezaplacením částky potřebné k doplnění splátky splatné dne 4. 12. 2025 porušil splátkový kalendář a podle bodu 6 smlouvy se stal splatným celý zbývající dluh. Žalovaný jej nezaplatil ani poté, kdy jej žalobce v březnu 2026 elektronicky a doporučenou zásilkou vyzval k úhradě.

7. Soud proto uzavřel, že žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 47 000 Kč, sestávající z nevrácené části jistiny 38 000 Kč a sjednaného úroku 9 000 Kč. Soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. vyhověl.

8. Protože žalovaný nevrátil zbývající jistinu 38 000 Kč ve sjednané době, dostal se od 6. 12. 2025 do prodlení. Žalobci proto podle náleží také zákonný úrok z prodlení.

8.1. Soud přiznal zákonný úrok z prodlení pouze z částky 38 000 Kč, která představuje nevrácenou jistinu zápůjčky. Částka 9 000 Kč je sjednaným smluvním úrokem. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že by si účastníci výslovně sjednali další úročení dlužného smluvního úroku. Přiznání zákonného úroku z prodlení také z částky 9 000 Kč by proto představovalo úročení úroku bez dostatečného smluvního základu.

8.2. Výše zákonného úroku z prodlení činila ke dni vzniku prodlení 11,5 % ročně, neboť tato sazba odpovídá repo sazbě České národní banky, platné pro první den druhého kalendářního pololetí roku 2025, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobci přiznal výrokem I. i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 38 000 Kč od 6. 12. 2025 do zaplacení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 550 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 350 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.