Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 44/2026-47
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Andrýskem v právní věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
trvale bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni
a) částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně, a to z částky částka od datum do zaplacení,
b) částku částka,
c) úrok ve výši 59,71 % ročně z částky částka od datum do datum, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka ve splátkách po částka měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka se stane splatnou v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.
III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni
a) částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně, a to z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení,
b) úrok ve výši 8,63 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Po právní moci rozhodnutí o zastavení řízení v bodě I. tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku v částce částka prostřednictvím účtárny Okresního soudu v adresa.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části o povinnosti žalované zaplatit žalobkynia) částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně, a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení,b) částku , částka, ,c) úrok ve výši 59,71 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, ve splátkách po , částka, měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka se stane splatnou v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkynia) částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně, a to z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení,b) úrok ve výši 8,63 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Po právní moci rozhodnutí o zastavení řízení v bodě I. tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, prostřednictvím účtárny Okresního soudu v , adresa, .
1. Žalobkyně Jméno žalobkyně. se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala, aby byla žalovaná Jméno žalované zavázána k zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem za dobu od datum do datum v částce částka a úrokem 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce částka a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok vůči žalované odůvodnila žalobkyně tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne datum č. hodnota (dále též jen „smlouva“), jež byla sjednána mezi žalobkyní a žalovanou, poskytla žalobkyně žalované úvěr v částce částka dne datum na účet označený žalovanou ve smlouvě. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 48 měsíčních splátkách po částka splatných k 17. dni v měsíci počínaje dnem datum, včetně sjednaného úroku 68,34 % ročně z úvěru. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná se dle bodu 6.1 smlouvy zavázala k zaplacení smluvní pokuty v částce částka za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta je dle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. hodnota a 2 v celkové částce částka. Žalovaná se dle bodu 6.2 smlouvy zavázala k zaplacení náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů je dle smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této náhrady u splátek č. hodnota a 2 v celkové částce částka. Jelikož žalovaná neplnila svůj smluvní závazek řádně a přes výzvu k úhradě dlužné splátky v poskytnuté lhůtě 30 dnů nehradil splátky úvěru a ocitla se v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota, splatné dne datum, došlo ke dni datum podle bodu 6.3 smlouvy k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu v částce celkem částka byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úrok z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Podle bodu 6.5 smlouvy se žalovaná zavázala, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná po zesplatnění celého úvěru uhradila žalobkyni dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalovaná proto na základě smlouvy žalobkyni dosud dluží částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové částce částka (k datu zesplatnění úvěru odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru v částce částka a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v částce částka, náklady vymáhání v částce částka a smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy k datu datum, tedy smluvní pokutu v částce částka, určenou ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to počínaje dnem datum. Žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak žalovaná ničeho nezaplatila. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvený úrok z úvěru dle bodu 2.2 smlouvy ve výši 68,34 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do datum a ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení (při omezení na celkovou částku částka, jek bylo ujednáno účastníky v bodě 2.2 smlouvy, kde byla výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A smlouvy) a na zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ode dne datum do datum na částku částka a dále požadovaný z částky částka od datum do zaplacení.
2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně (mimo jiné) žalobu zpět v části, ve které po žalované požadovala zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokuty v částce částka a úroku ve výši 59,71 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum. Soud v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně řízení v této části zastavil podle ust. § 96 , odst. 1, odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodnutím v bodě I. výroku rozsudku. Žalobkyně po žalované nadále požadovala zaplacení částky částka spolu s úrokem ve výši 8,63 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně, a to z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.
3. Žalovaná Jméno žalované souhlasila s tím, aby žalobkyni zaplatila částku částka na úhradu poskytnuté částky částka, neboť již žalobkyni zaplatila částku částka, a to ve splátkách po částka měsíčně. Dále navrhla, aby zbývající část nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť žalobkyně při poskytnutí úvěru žalované nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované, která použila neúčelově poskytnutý úvěr k zaplacení dluhů u jiných nebankovních subjektů. Měsíční splátka úvěru činila částka a jednalo se o čtvrtý úvěr poskytnutý žalobkyní, přičemž součet splátek předchozích úvěrů měl být v částce celkem částka měsíčně. Žalovaná předložila žalobkyni pouze výpis z běžného účtu zachycující pouze příchozí platbu příjmu a popsala své splatné úvěry.
4. Žalobkyně k námitce žalované uvedla, že prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení žalované. Z dokladů o příjmech plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činil částka, celkové měsíční náklady žalované činily částka a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí částka. Úvěrová historie žalované byla ověřena v databázích NRKI a SOLUS. Dále bylo prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, její zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení.
5. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum a oznámením o schválení úvěru (se stanoveným splátkovým kalendářem) z datum, hodnocením klienta, výpisy z registru SOLUS a NRKI a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které byla žalované žalobkyní poskytnuta jako úvěr částka částka vyplacením na sjednaný účet žalované dne datum (zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně z tohoto dne). Žalovaná se jako dlužníka zavázal ke splacení poskytnutého úvěru se sjednaným úrokem v 48 měsíčních splátkách po částka (včetně úroku sjednaného podle smlouvy v sazbě 68,34 % ročně) splatných vždy 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje únor 2025. Podle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady, maximálně v souhrnné výši 120% celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. V této odkazované části je uvedena částka částka. Žalovaná se dle bodu 6.1 smlouvy zavázala i k zaplacení smluvní pokuty v částce částka za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů, jež je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalovaná se dle bodu 6.2 smlouvy zavázala k zaplacení náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 15 dnů, jež je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Podle bodu 6.3 písm. b) smlouvy v případě prodlení žalované s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů vymáhání. Žalobkyně se smlouvou také zavázala před zesplatněním úvěru vyzvat žalovanou k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyně je oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé částky nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Podle bodu 6.5 smlouvy se žalovaná zavázala, že pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 3. a datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek splatných dne 17. 2. a datum a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Kartou klienta (žalované) ke smlouvě bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila do smlouvou předvídaného dne předčasného zesplatnění úvěru (do dne datum, jako 65. dne prodlení s úhradou splátky, splatné dne datum) ničeho, přičemž že by tak učinila později, nebylo zjištěno z žádného z provedených důkazů. Oznámením o zesplatnění ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně sdělila žalované, že v důsledku jejího prodlení se splátkou došlo k zesplatnění všech závazků ze smlouvy ke dni datum, přičemž žalobkyně evidovala ze smlouvy dluh částka, jenž byl tvořen zbývající dlužnou původní jistinou úvěru částka, úrokem za poskytnutí úvěru přirostlým ke dni zesplatnění úvěru v částce částka, smluvní pokutou v částce částka a náklady vymáhání v částce částka. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě vzniklého dluhu z úvěrové smlouvy.
6. Bankovními doklady předloženými žalovanou bylo prokázáno, že žalovaná po přijetí částky částka uhradila žalobkyni částku celkem částka. Návrhem smírného řešení ze dne datum a kopií návrhu na zahájení řízení u finančního arbitra ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná navrhla žalobkyni smírné řešení jejich sporného vztahu a obrátila se na finančního arbitra. Rozhodnutími Okresního soudu v adresa ve věcech sp. zn. spisová značka (žalobkyně právnická osoba.), spisová značka (žalobkyně právnická osoba.), spisová značka (žalobkyně právnická osoba.), spisová značka (žalobkyně právnická osoba.) bylo prokázáno, že žalovaná jako spotřebitel byla zavázána k úhradě závazků ze spotřebitelských smluv, a to i ve splátkách.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobkyně odeslala žalované převodem na účet částku částka, která byla na její účet připsána. Soud naopak nemá dosud za prokázanou skutečnost, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované z níže uvedených důvodů.
13. Z rozsudku Soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další, C-449/13, vyplývá, že důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel zpravidla nejen nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel, ale zpravidla nemá ani odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. S důkazním břemenem je přitom spjato i břemeno tvrzení, kdy nejdříve musí být účastníkem určitá rozhodná skutečnost tvrzena, aby následně mohla být prokázána. Žalobkyni tedy v tomto řízení tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
14. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
15. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. K prokázání této skutečnosti soud předložila pouze důkaz smlouvou a doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalované, jež zahrnují výpisy z registru SOLUS a NRKI a údaje poskytnuté žalovanou bez dalšího ověření jejich správnosti. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla při uzavření smlouvy ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit).
16. Soud se otázkou posouzení úvěruschopnosti žalované a s tím souvisejících procesních břemen zabýval z úřední povinnosti, neboť neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, než pozitivním zásahem ze strany soudu. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalované v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákon o spotřebitelském úvěru jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalované či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladem lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústav u anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalované nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z Centrální evidence exekucí (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Exekutorskou komorou České republiky) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. Tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“
18. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Žalobkyně poskytla žalované částku částka a žalovaná jí uhradila částku částka, proto je povinna vrátit žalobkyni částku částka. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. spisová značka i Krajského soudu v adresa – pobočky v Olomouci č. j. spisová značka vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. S přihlédnutím ke zjištěným osobním příjmovým a výdajovým poměrům žalované umožnil soud žalované podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. zaplacení dluhu v pravidelných měsíčních splátkách v částce částka, a to pod hrozbou ztráty výhody splátek. Pokud tedy žalovaná poruší povinnost hradit řádně a včas jednotlivé splátky, stane se splatnou celá částka v rozsahu, ve kterém dosud nebyla žalovanou zaplacena. Soud rozhodl o povolení splátek, protože žalované její poměry zjevně neumožňují jednorázové zaplacení celé žalobkyni přiznané částky a s ohledem na rozsah dluhu a výši splátek nedojde umožněním splátek k podstatnému zásahu do majetkových poměrů žalobkyně. Soud proto žalobě výrokem II. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, ale výrokem III. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.
19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy v řízení převážně úspěšné žalované dosud náklady nevznikly.
20. V návaznosti na rozhodnutí pod bodem I. rozhodl soud výrokem pod bodem V. tohoto rozsudku o vrácení poměrné části soudního poplatku v částce částka zaplaceného žalobkyní, neboť žaloba byla v části vzata zpět řízení před zahájením jednání soudu ve věci samé ve smyslu ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v platném znění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím podepsaného soudu, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí.