Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 106/2026-35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 26 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 26 100 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba., IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 26. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok ve výši 40 % měsíčně. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného využila právní předchůdkyně žalobkyně výsledky vyhledání žalovaného v dostupných databázích, výpisy z bankovního účtu žalovaného, případně jeho výplatní listy, a informace získané od žalovaného. Žalovaný však svůj dluh řádně nehradil, dostal se do prodlení, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh žalovaného podle smlouvy zesplatnila. Smlouvou ze dne 17. 10. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalobou uplatněná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 6 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, kapitalizovanou za období od 26. 11. 2024 do 31. 10. 2025 částkou 5 100 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 26. 7. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, přičemž žalovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 25. dni v měsíci; jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Podle čl. 4.2. smlouvy v případě prodlení žalovaného s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Podle čl. 6.3. písm. a) smlouvy se smluvní strany dohodly, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu, dojde-li mimo jiné k porušení smluvní povinnosti žalovaného uvedené ve smlouvě. Součástí smlouvy byly také Všeobecné pojistné podmínky, které obecně upravují pravidla poskytování úvěrů právní předchůdkyní žalobkyně a práva a povinnosti smluvních stran. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru.

4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že žalovaný je rozvedený, jeden člen jeho domácnosti má příjem, vyživuje jedno dítě, příjem má ze zaměstnání u společnosti právnická osoba ve výši 44 090 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje činí 30 000 Kč. Z dopisu ze dne 25. 11. 2024 soud zjistil, že téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila, a to vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek žalovaným. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 26. 7. 2024 soud zjistil, že téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila částku 15 000 Kč na účet č. č. účtu. Ze sdělení právnická osoba. ze dne 17. 8. 2026 soud zjistil, že v červenci 2024 byl majitelem a jediným disponentem účtu č. č. účtu žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc červenec 2024 soud zjistil, že dne 26. 7. 2024 byla na tento účet připsána částka 15 000 Kč se specifickým symbolem spec. symbol.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 10. 2025 a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. hodnota. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 10. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy z téhož dne a z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 57 366 Kč ve lhůtě do 3 dnů.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu poskytla převodem na jeho účet částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit spolu s úrokem, a v případě prodlení s úhradou úvěru i se smluvní pokutou. Při uzavírání smlouvy žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Žalovaný na svůj dluh z uvedené smlouvy neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ničeho, poté právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku pro trvající prodlení žalovaného zesplatnila. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 5. 2024 do 31. 8. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Podle , , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti, avšak žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného, které si nijak (např. výpisy z účtu žalovaného za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru) neověřila. Právní předchůdkyně žalobkyně tím nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a smluvní pokutě, jak vyplývají ze smlouvy.

17. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný z této sumy nevrátil ničeho, tudíž žalovaný dluží celou poskytnutou jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že poskytnutou jistinu bez souvisejících poplatků žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalovaného k vrácení nesplacené jistiny úvěru nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen žalobkyni uhradit dluh na jistině úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 15 000 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalovaného k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, žalovaný spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolal, tudíž žaloba o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná. S ohledem na výši dlužné částky soud žalovanému uložil, aby neuhrazenou jistinu ve výši 15 000 Kč zaplatil žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku, neboť tato lhůta se soudu jeví jako zcela přiměřená možnostem žalovaného a pro jinou lhůtu k vrácení dlužné jistiny úvěru soud neshledal důvod.

18. Pokud jde o příslušenství, soud poukazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , uveřejněném pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupném na www.nsoud.cz, podle nichž je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením věty druhé ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době podle ve znění pozdějších předpisů, přičemž výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Jelikož žalovaný se tak dosud nedostal do prodlení s úhradou nesplacené jistiny úvěru, nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení z této jistiny, a proto jí jej soud nepřiznal.

19. Zbývající část žaloby v částce 11 100 Kč, představované smluvním úrokem a smluvní pokutou, založenými předmětnou smlouvou o úvěru, soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazeného smluvního úroku, kapitalizovaného částkou 6 000 Kč, protože z důvodu neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tento smluvní úrok nárok, a tudíž jí nenáleží ani nárok od něj odvozený, tj. na úrok z prodlení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , . Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně příslušenství kapitalizovaného k tomuto dni) částky 31 110,22 Kč, úspěšná však byla jen co do částky 15 000 Kč, tj. v rozsahu 48 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 16 110,22 Kč, tj. v rozsahu 52 %. Žalovanému proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 4 %. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.