Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 82/2026-24
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky.
IV. Žalobkyně povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši částka, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .IV. Žalobkyně povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši , částka, , a to do tří od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro , adresa, .
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, se adresa, IČO IČO, jako původním věřitelem a postupitelem, a společností Jméno žalobkyně., se sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši částka, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši částka. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši částka, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši částka a ze smluvního úroku částka nejpozději splatných dne datum, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne datum převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. účtu. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen, přestože byl o jeho vrácení upomínán.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na datum. Žalobkyně sdělila ve svém podání ze dne datum, že se z jednání soudu omlouvá s tím, že má za to, že účast žalobkyně na jednání není nezbytná, a to i z důvodu procesní ekonomie. Žalobkyně dále v rámci uvedeného podání uvedla, že v případě, že by nadepsaný soud na jednání konaném v nepřítomnosti žalobkyně nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, kupříkladu proto, že žalovaný na nařízeném jednání tvrdil a prokázal zcela nové podstatné tvrzení, které dosud součástí jeho podání a vyjádření nebylo, žádá žalobkyně v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu zdvořile nadepsaný soud, aby byla před konáním jednání vyzvána zejména pro doplnění tvrzení a důkazních návrhu, resp. aby jí byla k tomuto na jednání poskytnuta přiměřená lhůta. K uvedenému podání soud podotýká, že toto podání je třeba posoudit jako úkon účastníka, který je vázán na splnění podmínky, přičemž k takovému úkonu se v souladu s § 41a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) nepřihlíží. Žalovaný se poté k jednání soudu nedostavil, ač řádně a včas obeslán, soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti obou účastníků.
právnická osoba řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:
5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovaným jako „Klientem“ na straně druhé byla dne datum uzavřena prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno Smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se zápůjční úrokovou sazbou 279,83 %, odpovídající úroku v celkové výši částka, a to do datum; roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 1 139 %; uvedené skutečnosti má soud za prokázané označenou smlouvou ve spojení s dodatky č. hodnota až Anonymizováno k této smlouvě. Z této smlouvy, ani z jiných založených listinných důkazů však není zřejmé, zda a případně v jakém rozsahu věřitel zjišťoval a posuzoval před uzavřením samotné smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet tak, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Poučovací povinnost dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. za účelem dotvrzení a prokázání potřebných skutečností v tomto směru však nebylo možné žalobkyni s ohledem na její nepřítomnost při nařízeném jednání soudu poskytnout. Výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala částku ve výši částka dne na účet žalovaného, specifikovaný ve Smlouvě o úvěru ze dne datum. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum ve spojení s podacím lístkem ze dne datum pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši částka ve lhůtě 3 dnů. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně dosud ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován; uvedené skutečnosti má soud za prokázané předmětnou Smlouvou o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o.z.).
8. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
9. Podle § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
10. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo dne datum přistoupeno k uzavření smlouvy o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z., tedy prostřednictvím stránek Anonymizováno. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 279,83 % do dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši částka skutečně žalovanému poskytla, žalovaný však dosud žalobkyni ničeho neuhradil. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila před uzavřením těchto smluv úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. Z předložených důkazů pak nikterak nevyplývá, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to zejména co do osvědčení jeho příjmové a výdajové stránky. Takový postup tedy soud v tuto chvíli neshledává jako řádný z pohledu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále má soud za to, že uzavřenou smlouvu o úvěru je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu § 588 o.z. Soud má v této souvislosti za to, že tato smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvách sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Ze Smlouvy je zřejmé, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši částka, přičemž žalovaný byl povinen tuto jistinu právní předchůdkyni žalobkyně vrátit navýšenou o sjednaný úrok 279,83 % p. a. a RPSN byla sjednána ve výši 1 139 % p. a. Byla-li žalovanému poskytnuta jistina ve výši částka a je-li v této souvislosti požadován úrok ve výši 279,83 % ročně, má soud za to, že takto sjednané úroky je třeba posoudit jako zjevně nepřiměřené, neboť jejich výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, když v tomto směru lze v souladu s konstantní judikaturou přihlížet k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů, potažmo půjček či zápůjček (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka či spisová značka).
17. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je smlouvou absolutně neplatnou dle § 588 o.z., potažmo neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni, která se stala v souladu s § 1879 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem, pouze částku poskytnuté jistiny, nikoli tuto částku dále navýšenou o další poplatky dle dané smlouvy, a to s přihlédnutím k § 2991 o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, žalovaný dosud neuhradil ničeho, je tak s ohledem na výše uvedené povinen žalobkyni zaplatit tuto uvedenou částku jistiny. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky částka s příslušenstvím (výrok I. rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku).
18. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne datum; v rámci této korespondence dané k přepravě dne datum (viz potvrzení o podání doručené zásilky) byl žalovaný požádán o úhradu dluhu do tří dnů od doručení výzvy. S přihlédnutím k třídenní zákonné fikci byla tato výzva žalovanému doručena dne datum, žalovaný byl tak povinen částku bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat do datum; pokud tak neučinil, do prodlení s úhradou se dostal dne datum. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.
19. O nákladech řízení (výrok III. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v převážné části zažalovaného nároku, a přísluší jí tedy právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán co do částky částka (tj. úspěch co do 66,7 %), její neúspěch pak co do částky částka (33,3 %); žalobkyni proto náleží právo na úhradu 33,4 % jí vzniklých nákladů řízení. Výše nákladů řízení je poté odvislá od nákladů na úhradu soudního poplatku ve výši částka a dále od nákladů právního zastoupení, které jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) a d) a ustanovením § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po částka dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení činí tak částka, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem částka. Vzhledem k úspěchu žalobkyně co do 33,4 %, přísluší jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši částka (33,4 % z částky částka).
20. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce částka (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto s přihlédnutím k § 9 odst. 1, odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši částka podle Položky 2 bodu 1. písm. c) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku, tj. 5 % ze žalované částky, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši částka (částka – částka = částka).
21. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.