Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 101/2026-19

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 11 570 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 11 570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 570 Kč od 18. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet č. 3703-126391/0710, variabilní symbol 0811010126.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 11 570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 570 Kč od 18. 5. 2024 do zaplacení, se zamítáII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na bankovní účet č. 3703-126391/0710, variabilní symbol 0811010126.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.4.2026 domáhala zaplacení částky 11 570 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 18. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, představující nesplacené peněžní prostředky s příslušenstvím poskytnuté žalobkyní žalované dle smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne datum, kdy jistina úvěru činila 15 000 Kč a souhrnný poplatek za půjčení 12 270 Kč, který žalovaná měla splácet po 455 Kč týdně a celkem uhradila 15 700 Kč. Smluvený poplatek 12 270 Kč za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr splátek v místě bydliště žalované a náklady s tím spojenými. Co se týče prodlení žalované, počítá tento okamžik žalobkyně ode dne uplynutí lhůty stanovené smlouvou k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určila na 17. 5. 2024, tj. prodlení ode dne 18. 5. 2024. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované prostřednictvím kontroly ve veřejných databázích a informací získaných od klienta.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při jednání, kdy uvedla, že úvěr chtěla uhradit, avšak nacházela se ve finanční tísni. K prověřování její schopnosti splácet dluh sdělila, že kromě výplatních pásek a pracovní smlouvy žalobkyně žádné další informace o jejích majetkových poměrech nezjišťovala. V současnosti je schopna hradit dluh ve splátkách ve výši do 1 500 Kč měsíčně.

3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Žalobkyně omluvila svou neúčast při soudním jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně dle , odst. 3

4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané následující skutkové závěry. Žalobkyně jakožto právnická osoba poskytující úvěry a žalovaná, jakožto fyzická osoba (spotřebitel), dne datum podepsaly smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě byl žalované poskytnut hotovostně úvěr ve výši 15 000 Kč Ve smlouvě byl sjednán poplatek za půjčení v souhrnné výši 12 270 Kč, zápůjční úroková sazba činila 70,89 % ročně, RPSN úvěru 212,77 %. Žalovaná se zavázala úvěr včetně příslušenství a poplatků vrátit v 60týdenních splátkách po 454,50 Kč, celkem měla zaplatit 27 270 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace). Žalobkyně před poskytnutím úvěru sepsala evidenční kartu, kde jsou informace o žalované a jejích poměrech. Žalobkyně neprověřovala informace o majetkových poměrech žalované z veřejně dostupných a interních zdrojů (evidenční karta klienta). Žalovaná na předmětný úvěr postupně splatila celkem 15 700 Kč (transakční historie). Žalobkyně žalovanou upomenula a o úhradu dluhu, prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne 30. 12. 2025 (podací arch, předžalobní upomínka).

5. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení č. 89/2012 (o. z.) a o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel dle , odst. 1, písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle o. z. ve smyslu ustanovení a násl. a a násl. o. z. a , odst. 1 ZSÚ uzavřely smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalované a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy.

6. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp. zn. . V daném případě žalobkyně vycházela jen z údajů poskytnutých žalovanou, když svá tvrzení o prověřování žalované z jiných zdrojů neprokázala. Žalobkyně se totiž nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, přišla o možnost být poučena soudem ve smyslu o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované (zejména aktivního zjišťování a prověřování), a vzhledem k absenci doložení takových důkazů je nutno uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu , odst. 1, písm. c) a ZSÚ, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o úvěru dle ZSÚ.

7. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřených smluv je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřena, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp. zn. ). V předmětné věci z úvěrové smlouvy plynou skutková zjištění, která soud shrnul shora, a to o výši úvěru, počtu splátek, výši RPSN a smluvních pokutách a dalších jednostranných podmínkách, poplatcích a odměnách. To vše ve svém souhrnu činí předmětnou smlouvu o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy neplatnou. Samotný fakt, že smlouva byla formulářově předtištěna, tedy neumožňovala žalované její modifikaci, nemá ještě samo osobě na platnost úvěrové smlouvy dopad vyznívající v její neprospěch, avšak, pokud celkové smluvní podmínky pro poskytnutí úvěru, mající spotřebitelský charakter, jsou významně nepřiměřené, jednostranné (povinnosti klade smlouva v zásadě jen žalovanému), musí mít tato skutečnost významný dopad na platnost smlouvy. Posuzovanou smlouvou se žalovaná zavázala k placení celkových nákladů úvěru uvedených shora. Uvedenou částku soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky (tedy úrok), přičemž není rozhodné, jak jsou jednotlivé položky ve smlouvě nazývány. Je nepochybné, že tyto částky představují část odměny, kterou předchůdkyně žalobkyně požadovala za poskytnutí úvěru. Touto odměnou je úrok bez ohledu na to, zda je vyjádřen procentní sazbou nebo zda je vyjádřen konkrétní částkou. Uvedené částky v souhrnu totiž zjevně představují ujednání o předpokládaném výnosu pro společnost. Takové rozčlenění má soud za ryze formální; jeho smyslem je toliko učinit výši sjednaného úroku vizuálně příznivější tím, že určité části faktického úroku jsou označeny jako jiné platby, čímž dochází k zastření ujednání o úroku.

8. Odměna za úvěr 12 270 Kč představuje 81,8 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru pouhý 1 rok, 1 měsíc a 24 dnů, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského činí dle smlouvy 212,77 %. Ekonomická podstata úvěru spočívá v právu inkasovat úrok coby odměnu za poskytnutí finančních prostředků (časová hodnota peněz); smluvní strany požívají široké, smluvní volnosti co do stanovení výše úroku, která tak může reagovat na individuální okolnosti každého případu. Z této perspektivy je ovšem naprosto protismyslné, aby se těžiště odměny nacházelo v poplatcích, tj. v samotné administrativně-technické obsluze pohledávky. Za dané situace má soud za to, že rozdělení poplatku do jednotlivých položek, zastírá skutečnou povahu ujednání o poplatku, tj. že se jedná ve svém důsledku o úrok. Rozčlenění této částky do jednotlivých položek pro spotřebitele může být nesrozumitelné, jakkoli je ve smlouvě uvedeno, neboť je zřejmé, že při sjednávání smlouvy neměla žalovaná žádný prostor pro individuální dojednávání výše jednotlivých položek. Ujednání o poplatcích a odměně je tedy v tom, že se skládá z jednotlivých položek, ujednáním simulovaným. Podle § 555 odst. 2 o. z. přitom platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Zastřeným ujednáním je tu ujednání o úroku ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z.

9. Z ustálené judikatury nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. , , ) pak vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná RPSN korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se v období 3/2023 pohybovala na úrovni cca 9,93 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve smlouvě převyšuje 21,4násobně výši obvyklé RPSN úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smluv. Úrok pak dle statistik ČNB ve sledovaném období činil průměrně 9,45 % ročně, což představuje úrok 7,5x nižší než sjednaný v předmětné smlouvě, aniž je v to započítán skrytý úrok v podobě poplatků. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle ustanovení § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích smluvních pokutách a dalších poplatcích přitom představuje neoddělitelnou část smlouvy o úvěru. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání.

10. S ohledem na výše dovozenou neplatnost smlouvy přichází tedy do úvahy vrácení jen případného bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 87, odst.1 poslední věty ZSÚ a podpůrně ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Žalované však byla v rámci úvěru poskytnuta na jistině částka 15 000Kč, přičemž žalovaná vrátila 15 700 Kč. Bezdůvodné obohacení tedy žalovaná vrátila ještě před podáním žaloby, tudíž ve věci vůbec nepřipadlo do úvahy uložení povinnosti žalované vrátit plnění žalobkyni v jakékoliv výši. Žaloba proto musela být v plném rozsahu zamítnuta, čemuž odpovídá výrok I.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z ustálené judikatury, podle které soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla plně žalovaná (žalobkyně neuspěla ze 100 % uplatněného nároku), žalovaná se však práva na náhradu nákladů řízení při jednání výslovně vzdala, a proto soud o nákladech rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.

12. Žalobkyni bylo dále uloženo zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, neboť na soudním poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila 800 Kč, avšak tento soudem nebyl vydán, neboť jen ze skutečností uvedených žalobcem v návrhu nebylo možno nároku vyhovět a ve věci bylo nařízeno jednání. Soudní poplatek se proto řídí položkou 1 odst. 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků ve spojení s , a činí 1 000 Kč. Rozdíl byl žalobkyni uložen k doplacení ve lhůtě dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.