Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 179/2026-21
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 28 310 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 810 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 810 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 14 690 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 750 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 810 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 810 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 810 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 14 690 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 750 Kč od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 1 810 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni finanční plnění ve výši 28 310 Kč s příslušenstvím, jelikož žalovaný podle tvrzení žalobkyně porušil svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu žalobkyně poskytla, resp. nevrátil zápůjčku, která mu byla poskytnuta.
2. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřil, přičemž (byť toliko fikcí) dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “). Obdobný souhlas dala žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
3. Soud proto provedl toliko důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě předmětnou „Smlouvou o zápůjčce“ ze dne datum (v přílohové obálce na č. l. 10).
4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému „zápůjčku“ ve výši 20 000 Kč, přičemž zapůjčenou částku 20 000 Kč a poplatek v celkové výši 6 500 Kč měl žalovaný zaplatit do datum.
5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
6. Předmětnou smlouvu tak hodnotil soud – podle jejího obsahu – nikoliv jako deklarovanou smlouvu o zápůjčce, ale jako smlouvu o (spotřebitelském) úvěru. Podstatnou náležitostí úvěrové smlouvy je přitom ujednání o úroku (viz § 2395 občanského zákoníku in fine), jež v dané smlouvě zjevně absentuje, když je v ní výslovně ujednáno, že „zápůjční úroková sazba činí 0 %“.
7. Soud tudíž považuje předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou, neplatným je tak mj. i žalobkyní dovolávané ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně.
8. Jakkoli je tedy inkriminovanou smlouvu nutno označit za (absolutně) neplatnou, nelze přehlížet, že na jejím základě byla žalovanému „zapůjčena“ částka 20 000 Kč, přičemž podle žalovaným nevyvráceného tvrzení žalobkyně žalovaný z titulu této smlouvy žalobkyni uhradil pouze částku 8 190 Kč.
9. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku přitom platí, že kdo se bez spravedlivého důvodu na úkor jiného obohatí, musí mu příslušnou částku – v daném případě částku 11 810 Kč – vydat. Jelikož tak žalovaný dosud neučinil, zavázal jej k tomu soud prvním výrokem tohoto rozsudku, přičemž v tomto rozsahu – v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku – vyhověl taktéž žalobkyni v jejím požadavku, aby žalovaný musel uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení.
10. Ve zbývajícím rozsahu pak soud druhým výrokem rozsudku žalobu zamítl, neboť žalobkyní uplatněný nárok požívá právní ochrany pouze v rozsahu výše vyčísleného bezdůvodného obohacení a od něj se odvíjejícího úroku z prodlení.
11. Soud přitom žalobu zamítl i v rozsahu požadavku na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, neboť z návrhu není zjevné, proč žalobkyně neupomínala žalovaného úspornějším způsobem než zasláním upomínek v relativně velmi krátkém časovém rozmezí (od datum do datum), přičemž si za každou z pěti upomínek „účtovala“ částku 500 Kč.
12. Pro pořádek je vhodné dodat, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť a) závěr o neplatnosti inkriminované smlouvy je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zpravidla zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento právní závěr je nepřímo předvídán již v samotném návrhu, resp. je žalobkyni znám z celé řady jejích předchozích obdobných právních věcí, pročež by pro žalobkyni neměl být závěrem „překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.
13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť – nejen při zohlednění žalovaného příslušenství (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ) – je namístě konstatovat, že procesně úspěšnějšímu žalovanému dosud žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.