Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 226/2026-56
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Benešově rozhodl Mgr. Petrem Šimkem, jako samosoudcem, ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
trvale bytem Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni
částku částka spolu
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka,
s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení,
s 15 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení,
částku částka
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka,
s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení,
s 15 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení,
se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyničástku , částka, spolus kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení,s 15 % ročním úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení,částku , částkas kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení,s 15 % ročním úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČ: IČO, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru v pevné výši částka, a to v 21 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do datum. Žalovaná však porušila svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná žalobkyni uhradila část dlužné částky, celkem uhradila částka. Po odečtení splátek dlužná jistina činí částku částka a dlužný poplatek částku částka, dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného úroku do datum ve výši částka a zákonných kapitalizovaných úroků do datum ve výši částka a úroku 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru v pevné výši částka, a to v 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do datum. Žalovaná však porušila svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná žalobkyni uhradila část dlužné částky, celkem uhradila částka. Po odečtení splátek dlužná jistina činí částku částka a dlužný poplatek částku částka, dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného úroku do datum ve výši částka a zákonných kapitalizovaných úroků do datum ve výši částka a úroku 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum, což bylo žalované písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou předžalobní výzvu dále ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů (z výpisu z OR). Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO: IČO, uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a to za poplatek. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaná zavázala splácet v 21 měsíčních splátkách po částka (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Na tuto smlouvu žalovaná žalobkyni uhradila částku částka (z tabulky umoření). Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a to za poplatek. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaná zavázala splácet v 18 měsíčních splátkách po částka (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Na tuto smlouvu žalovaná žalobkyni uhradila částku částka (z tabulky umoření). Pohledávky za žalovanou byly následně postoupeny na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z potvrzení o úplatě, z oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy včetně podacího lístku).
4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované předmětný úvěr splácet, soud zjistil, že žalovaná nejprve uvedla, že žije v nájmu, pobírá invalidní důchod, její měsíční příjem je částka. Dále uvedla, že její výdaje jsou částka a již čerpá jiné úvěry (ze zákaznické karty ze dne datum). Dále soud zjistil, že žalovaná později uvedla, že žije u rodičů, pobírá invalidní důchod, její měsíční příjem je částka měsíčně, výdaje činí částka měsíčně a nečerpá další úvěry (ze zákaznické karty ze dne datum). Žalovaná čerpala od datum invalidní důchod ve výši částka měsíčně (z rozhodnutí ČSSZ). Další listiny ověřující údaje uvedené žalovanou v zákaznických kartách soudu předloženy nebyly.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZoSÚ“).
6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, neboť při jejich uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované dané úvěry splatit. Žalobkyně se k nařízenému jednání soudu nedostavila, dobrovolně se tak zbavila práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“
18. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. Anonymizováno; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., zvláštní část - k § 86; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
19. Předložením zákaznické karty bez dalšího tak žalobkyně výše uvedeným povinnostem nedostála a řádné zkoumání úvěruschopnosti neprokázala. Z uvedeného důvodu soud shledal smlouvy o úvěru absolutně neplatné. Jelikož žalobkyně reálně vyplatila žalované jistinu částka a částka, jednalo se na straně žalované v těchto částkách o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z. Jelikož z tvrzení žalobkyně a provedených důkazů soud zjistil, že žalovaná na absolutně neplatné smlouvy uhradila celkem částka, vydala bezdůvodné obohacení zcela již před podáním žaloby. Soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl.
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně plně úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád.