Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 210/2026-16
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 157 122 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 51 167,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 316,31 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 48 673,45 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 371,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 51 167,80 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 34 854 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 51 167,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 316,31 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 48 673,45 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 371,93 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 51 167,80 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 34 854 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , , adresa, .
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 157 122 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smluv o revolvingovém úvěru, uzavřených mezi účastníky řízení jako smluvními stranami.
Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – flexibilní půjčkou – revolvingovým úvěrem č. hodnota, výpisy čerpání, splátek a úhrad, podacími archy, úvěrovými zprávami, kartou klienta, výzvami ke splacení celého úvěru, ověřeními bonity MLS, úplným výpisem z obchodního rejstříku, rozhodnutím o registraci k dani z přidané hodnoty, šikovným účtem – revolvingovým úvěrem č. hodnota, předžalobní výzvou a úvěrovými podmínkami společnosti právnická osoba.
Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:
V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný jako dlužník uzavřel se žalobkyní jako věřitelem dne 27. 12. 2024 a 23. 10. 2024 smlouvy o úvěru na sjednaný úrok, následně však neplnil své smluvní povinnosti ze smluv vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěrů a požadovala úhradu zbývajících nesplacených částí úvěrů. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobkyně o výši dluhu žalovaného vyplývajícího z projednávaných smluv, resp. skutečnost, že žalovaný tyto již splatné závazky dosud řádně nesplnil.
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Ačkoli žalobkyně nesporně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku , resp. svým povinnostem smluvním, žalovaný přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnil splatný předmět vypovězených smluv o úvěru a dostal se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaný kromě nesplacených jistin úvěrů, sjednaných úroků z nich, smluvních pokut a sjednaných poplatků povinen hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 6 286 Kč, navýšené odměně advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 3 x 7 420 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby a 3 x 450 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči (ustanovení §§ 201 a 204 odst. 1 občanského soudního řádu ).
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení § 202 odst. 3 občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.