Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 220/2026-39
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce, počínaje 20. dnem měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce, počínaje 20. dnem měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena Rámcová smlouva o úvěru ID Anonymizováno, upravující právní rámec pro jednotlivé smlouvy o úvěru následně uzavřené. V návaznosti na uzavření Rámcové smlouvy uzavřela žalobkyně s žalovanou téhož dne i Smlouvu o úvěru ID Anonymizováno, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, převodem na účet žalované dne datum. V čl. 2 smlouvy byla ujednána denní úroková sazba 1,20 % ze zapůjčené částky, přičemž bylo sjednáno, že jistina včetně úroků bude ze strany žalované splacena dne datum splátkou v celkové výši částka. Současně bylo ve smlouvě ujednáno, že pro případ prodlení žalované s úhradou dané částky má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni poskytnuté finanční prostředky, včetně úroku, v termínu splatnosti neuhradila, zaslala žalobkyně žalované písemnou upomínku a dále prostřednictvím emailů a SMS zpráv. Přes opakované výzvy žalovaná žalobkyni uhradila částku ve výši částka a to dne datum. Dne datum byla žalovaná vyzývána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, dlužnou částku do dnešního dne neuhradila. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované.
3. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, jakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované a vzala žalobu pro plnění žalované dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka částečně zpět, když tuto částku žalobkyně započetla na náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") zastavil, o čemž rozhodl samostatným usnesením. Po právní moci tohoto usnesení zůstalo předmětem řízení zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.
4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, kdy uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává ani z části z důvodu, že podle ní je smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum neplatná. Namítá, že smluvní úrok, který činí 1,20 % denně neboli 438 % ročně, přesahuje více než čtyřnásobně nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami v době uzavření smlouvy o úvěru a roční procentní sazba nákladů (RPSN) ve výši přesahující 100 % ročně, je v rozporu s dobrými mravy. Dále namítá, že žalobkyně nesplnila svou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalované coby dlužníka splácet úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná dále uvedla, že je schopna splácet žalobkyni částku částka a že na předmětný úvěr již zaplatila částku částka.
5. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin.
6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena, za použití prostředků komunikace na dálku, na webovém portálu Anonymizováno Smlouva o úvěru ID: Anonymizováno, jejíž součástí je rámcová smlouva o úvěru, tyto jsou neoddělitelné. Dle smlouvy o úvěru činila výše úvěru částka, celková splatná částka činila částka, úvěr byl poskytnut na 30 dní, splatnost úvěru byla stanovena na datum. Denní úroková sazba činila 1,20 %, RPSN činila 4 114 %, poplatek za prodloužení splatnosti činil částka denně, poplatek za předčasné splacení činil 0,50 % z předčasně splacené částky jistiny, smluvní pokuta činila 0,10 % denně a náhrada nákladů v případě prodlení za první upomínku činila částka a za druhou upomínku částka. Podpisem smlouvy klient prohlásil, že se seznámil se všemi podmínkami rámcové smlouvy a podmínkami smlouvy o úvěru a cítí se být jimi vázán. Podpis klienta byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webových stránek, identifikační kód byl zaslán klientovi na mobilní telefon formou SMS (ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum). Částka ve výši částka byla žalované zaslána dne datum na účet uvedený žalovaným ve smlouvě č. č. účtu, pod VS var. symbol, ID transakce Anonymizováno (z potvrzení o provedené platbě).
7. V průběhu řízení žalobkyně podáním ze dne datum vzala svou žalobu zčásti zpět co do částky částka, neboť žalovaná uhradila dne datum částku částka a dne datum částku částka. Tato částka byla žalobkyní započtena na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka. Soud proto řízení podle § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuta ve výši částka.
8. V rámci doplněných tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti předložila žalobkyně výpisy ze dvou bankovních účtu žalované za tři měsíce předcházející podání žádosti o poskytnutí úvěru, a to za období datum do datum, kartu žádosti, analýzu příjmů, výsledek scoringu, lustraci z registrů a přehled převzatých úvěrů. Z uvedených listin vyplývá, že u žalované bylo žalobkyní počítáno s příjmem částka a výdaji ve výši částka, pravidelnými splátkami ve výši částka a sumou splátek mikroúvěrů ve výši částka; zároveň bylo zjištěno, že žalovaná má celkem dva úvěry, na kterém dluží částka s měsíční splátkou částka, přičemž v roce 2026 byly žalované zamítnuty 2 žádosti o úvěr. Ve výpisu z účtu jsou identifikovány údaje o sázkách žalované. Co je podstatné, z výpisu z běžného účtu žalované není dále zřejmé, kolik činil před poskytnutím úvěru zůstatek na účtu žalované. Žalobkyně tak pouze z výpisu z účtu neměla a nemohla mít ucelené informace o příjmové a zejména pak výdajové stránce žalované, které nebyly nijak doloženy (nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, náklady na bydlení, obživu, doklady o výši splátek úvěrů apod.), přičemž jejich výše je rozhodující pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum spisové značky spisová značka).
15. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci Anonymizováno (Anonymizováno), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v adresa, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
16. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., a že žalobkyně tyto poměry prověřovala výpisy z bankovního účtu žalované za tři měsíce předcházející podání žádosti o poskytnutí úvěru, a to za období od datum do datum. Jak bylo uvedeno výše žalobkyně počítala u žalované s příjmem částka. Dále pak bylo žalobkyní počítáno (dle výsledků scoringu) s výdaji ve výši částka, pravidelnými splátkami ve výši částka a sumou splátek mikroúvěrů ve výši částka, čemuž odpovídal disponibilní příjem – částka. Dále nebyla žalobkyní vzata v úvahu skladba výdajů žalované, když z výpisu z účtů je zjevné, že žalovaná vynakládala nezanedbatelné částky na sázky. Dále ohledně výdajů žalované není zjevné, kolik v rozhodné době platil za bydlení a zda měl nějakou vyživovací povinnost. Nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.
18. S ohledem na výše uvedené pak je žalovaná povinna vrátit přijaté plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku částka a žalovaná zaplatila žalobkyni na úvěr částku částka (z tvrzení účastníků). Zbývá tedy uhradit žalobkyni částka, když k této úhradě soud žalovanou zavázal z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, zavázal ji soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s vyhláškou 142/1994 Sb.
19. Soud žalobu zamítl ve zbývající části žalované částky, když dospěl k závěru, že úvěrová smlouva mezi stranami nebyla uzavřena platně z důvodu, že žalobkyně nedostála odborné péče jako poskytovatel úvěru náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr a tuto odborně posoudit. Pečlivě a aktivně úvěruschopnost žalované nezjišťovala a neprověřovala s řádnou odbornou péčí, pročež nemohla učinit ani odpovídající závěr o jeho úvěruschopnosti. Nezbývá tedy než dospět k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, která podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 ZosÚ). Soud nemohl akceptovat započtení částky částka, kterou žalovaná uhradila po podání žaloby, na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když úvěrová smlouva je absolutně neplatná a s ohledem na to, je možné přiznat žalobkyni pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve výši rozdílu mezi poskytnutou a uhrazenou částkou.
20. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisová značka dne datum, a viz níže). Ke splatnosti nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení pak nadřízený soud opakovaně judikoval, že tato splatnost nesplacené jistiny se odvíjí od doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení. Zjištění, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje; břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese žalovaná. O tom, že žalovaná nese břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo v jejích možnostech dluh uhradit a jaké jsou její konkrétní možnosti a schopnosti k úhradě dluhu, přitom byla žalovaná soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena, nicméně žádné důkazy ke svým tvrzení o neschopnosti dluh uhradit neoznačila a ani nedoložila, a k odročenému jednání se již nedostavila. Žalovaná tedy neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech předmětný dluh žalobkyni vrátit ode dne následujícího po dni, kdy prostředky čerpala, neboť tyto prokazatelně měla v důsledku tohoto čerpání ve své dispozici a objektivně je tedy mohla ihned vrátit poskytovateli úvěru. Pokud žalovaná v řízení ani neoznačila důkazy, ze kterých by bylo možno učinit závěr, že její možnosti a schopnosti vrátit dluh nebyly či byly nižší, než-li činí dlužná částka, pak neunesla břemeno důkazní v tomto směru. Jelikož žalovaná neprokázala, že nebyla schopna vrátit dluh do dne datum (když k čerpání došlo již datum), dostala se nejpozději dnem datum do prodlení se zaplacením nesplacené jistiny ve výši částka, a proto nejpozději od tohoto dne náleží žalobkyni kromě částky nesplacené jistiny také úrok z prodlení z této částky (§ 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to v zákonné sazbě, kterou žalobkyně požadovala (cit. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, na jehož odůvodnění soud v podrobnostech odkazuje).
21. Soud vyhověl návrhu žalované, ke kterému se žalobkyně nevyjádřila, a uložil jí, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., povinnost zaplatit dluh s příslušenstvím v navrhovaných měsíčních splátkách po částka, s tím, že ocitne-li se v prodlení s úhradou, byť jedné splátky, nastává splatnost celého dluhu najednou.
22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky částka a neúspěšná co do částky částka, tedy žalobkyně byla úspěšná ze 61 % a neúspěšná z 39 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 22 % vzniklých nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci učiněné do podání žaloby po částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 7 a 11 za použití § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb v platném znění, 3 x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 a § 14b vyhl. 177/96 Sb., a 21 % DPH z částky částka, tj. částka. Kč. 100 % nákladů řízení tak představuje částku částka, z toho 22 % odpovídá částce částka. Soud tedy přiznal žalobkyni celkem na nákladech řízení částku částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.