Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 84/2026-22

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 19 834,75 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 19 445,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 776,29 Kč od datum do zaplacení a částku 389,71 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 19 445,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 776,29 Kč od , datum, do zaplacení a částku 389,71 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 445,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 776,29 Kč od datum do zaplacení a dále částky 389,71 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným dne datum uzavřela distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše sjednaného kreditního rámce s možností postupného a opakovaného čerpání. Žalovaný se podle žalobkyně zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem, poplatky a cenou sjednaných doplňkových služeb v pravidelných denních splátkách.

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla dne datum částku 16 000 Kč, dne datum částku 7 000 Kč a dne datum částku 2 491 Kč. Dále uvedla, že žalovaný splatil na jistinu celkem 17 091,66 Kč. Podle žalobkyně byly provedené úhrady započítávány způsobem sjednaným ve smlouvě a všeobecných obchodních podmínkách, tedy v rámci jednotlivých denních splátek nejprve na smluvní úrok, následně na poplatky a poté na jistinu.

3. Žalobkyně uvedla, že smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny a poplatek za vyplacení jednotlivé tranše ve výši 1,99 % z vyplacené částky. Žalovaný si měl dále zvolit doplňkové služby označené jako „Anonymizováno Anonymizováno“, „Anonymizováno“ a „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“. Žalovaná částka 19 445,04 Kč se podle žalobkyně skládala z nesplacené jistiny ve výši 8 400 Kč, poplatku za vyplacení tranší ve výši 49,59 Kč, smluvního úroku ve výši 10 668,75 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 128,10 Kč, poplatku za službu „Anonymizováno“ ve výši 165 Kč a poplatku za informační Anonymizováno Anonymizováno ve výši 33,60 Kč.

4. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, přičemž nejstarší neuhrazená splátka byla splatná dne datum. Proto měla žalobkyně dne datum smlouvu vypovědět a celý zůstatek úvěru se měl stát splatným. Od datum měl být žalovaný v prodlení s úhradou celého dluhu. Vedle uvedené částky proto žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 8 776,29 Kč od datum do zaplacení.

5. adresa,Anonymizováno Kč žalobkyně požadovala jako smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Smluvní pokutu vyčíslila za období od datum do datum. Pro případ, že by soud neměl smluvní nárok na vrácení jistiny za prokázaný, požadovala žalobkyně posoudit nárok alespoň jako právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím peněžních prostředků žalovaným.

6. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila zejména smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky, standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele a o zprostředkovateli, předpis denních splátek, výstupy týkající se identifikace žalovaného prostřednictvím služby BankID,y označené jako posouzení úvěruschopnosti a metodika posuzování úvěruschopnosti,u o identifikovaných příjmech, automatizovaný přehled vyplacených a přijatých bankovních transakcí, e-mail ze dne datum týkající se ukončení smlouvy a předžalobní výzvu s dokladem o podání doporučené zásilky.

7. Elektronický platební rozkaz soud nevydal, neboť věc vyžadovala přezkoumání splnění povinností žalobkyně při poskytování spotřebitelského úvěru, obsahu a přiměřenosti smluvních ujednání, výše skutečně poskytnutých a vrácených peněžních prostředků a důvodnosti jednotlivých dílčích nároků. Žalobkyně následně doplatila soudní poplatek do celkové výše 1 000 Kč.

8. Z předložených podkladů vznikly pochybnosti zejména o tom, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru a před umožněním dalších čerpání řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle , o spotřebitelském úvěru. Současně nebylo zřejmé, z jakých konkrétních podkladů žalobkyně zjistila příjmy, výdaje a existující závazky žalovaného, jak stanovila jeho disponibilní příjem a jak porovnala jeho finanční možnosti se skutečnou splátkovou zátěží vyplývající ze smlouvy.

9. Pochybnosti vyvolával také předložený přehled bankovních transakcí. Podle tétoy žalobkyně vyplatila v souvislosti se smlouvou celkem částku 25 491,66 Kč, a to dne datum částku 16 000 Kč, dne datum částku 7 000 Kč a dne datum částku 2 491,66 Kč. Naproti tomu pod variabilním symbolem smlouvy č. hodnota evidovala přijaté platby v celkové výši 38 877,87 Kč. Vedle plateb přímo označených jménem žalovaného v souhrnné výši 15 777,87 Kč byla v přehledu uvedena také platba ve výši 23 100 Kč ze dne datum, provedená z účtu jméno FO pod variabilním symbolem smlouvy žalovaného. Uvedená platba byla vě předložené žalobkyní zařazena do části označené jako přehled transakcí zaplacených spotřebitelem. Podle .22 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně se navíc každá platba došlá na účet věřitele s variabilním symbolem klienta považovala za platbu klienta, byť byla odeslána třetí osobou. Nebylo proto zřejmé, jak žalobkyně platbu ve výši 23 100 Kč vypořádala a z čeho dovozovala, že jí nadále svědčí pohledávka na vrácení části poskytnuté jistiny.

10. Soud proto žalobkyni vyzval, aby doplnila konkrétní skutková tvrzení a důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, původu a ověření jeho příjmů, jeho výdajů a existujících závazků, výpočtu disponibilního příjmu a skutečné splátkové zátěže. Žalobkyně byla dále vyzvána k doložení posouzení úvěruschopnosti před jednotlivými dalšími čerpáními, úplné platební historie, způsobu započtení každé přijaté platby a přezkoumatelného výpočtu všech žalovaných částek.

11. Žalobkyně byla rovněž výslovně vyzvána, aby vysvětlila význam platby ve výši 23 100 Kč ze dne datum, uvedla, zda ji přijala jako plnění dluhu žalovaného, jakým způsobem ji započetla a jaký byl zůstatek závazku po jejím zohlednění. Soud požadoval také vysvětlení, jak žalobkyně dospěla k tvrzení o úhradách na jistinu v celkové výši 17 091,66 Kč a k žalovanému zůstatku jistiny ve výši 8 400 Kč. Pro případ závěru o neplatnosti smlouvy podle byla žalobkyně vyzvána k předložení alternativního vyúčtování založeného pouze na rozdílu mezi skutečně poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky.

12. Výzva byla žalobkyni doručena dne datum. Žalobkyně na ni reagovala pouze doplacením soudního poplatku. Ve stanovené lhůtě ani později však nedoplnila požadovaná skutková tvrzení, nepředložila vyžádané důkazy, nevysvětlila platbu 23 100 Kč, nepředložila úplné vyúčtování čerpání a plateb a nedoložila ani alternativní vyúčtování nároku pro případ neplatnosti smlouvy.

13. Žalovanému byla žaloba s přílohami a výzva, aby se ve věci písemně vyjádřil a sdělil své stanovisko k rozhodnutí bez nařízení jednání, doručena náhradním způsobem dne datum. Protože písemnost nebylo možné po uplynutí úložní doby vložit do schránky žalovaného, bylo o této skutečnosti vyvěšeno sdělení na úřední desce soudu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nenavrhl žádné důkazy a skutková tvrzení žalobkyně výslovně neuznal.

14. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný přes poučení a výzvu soudu nesdělil, že by s takovým postupem nesouhlasil. Soud proto za podmínek rozhodl ve věci bez nařízení jednání pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. Nečinnost žalovaného soud nepovažoval za uznání žalobou uplatněného nároku. Ve spotřebitelském sporu byl soud povinen z úřední povinnosti přezkoumat platnost a obsah smlouvy, splnění povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru i důvodnost jednotlivých žalovaných nároků.

15. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo před změnou závazku spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Spotřebitelský úvěr smí poskytnout pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle téhož zákona poskytovatel posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě zejména porovnáním jeho příjmů, výdajů, majetku, závazků a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Důkazní břemeno o tom, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru tuto povinnost řádně splnila a úvěr poskytla pouze na základě výsledku, podle něhož nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, nesla žalobkyně. Nešlo pouze o prokázání existence formálního výstupu nazvaného „Posouzení úvěruschopnosti“, ale o prokázání, že údaje použité při posouzení byly skutečně zjištěny, dostatečně ověřeny a porovnány s reálným ekonomickým zatížením vyplývajícím ze sjednaného úvěru.

17. Z individuálního výstupu označeného jako posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný měl deklarovat čistý měsíční příjem 33 000 Kč, doložený příjem měl činit 38 879 Kč, deklarované výdaje 10 500 Kč a vypočtené výdaje 25 931 Kč. Z posledně uvedené částky měly představovat životní výdaje 4 255 Kč, náklady na bydlení 8 654 Kč a splátky jiných úvěrových závazků 13 022 Kč. Výsledný disponibilní příjem byl stanoven částkou 7 069 Kč. Rizikový limit měl činit 16 000 Kč a limit úvěruschopnosti 23 100 Kč.

18. Tato souhrnná interní však nebyla podložena prvotními důkazy, z nichž měly uvedené hodnoty vycházet. Žalobkyně nepředložila úplný bankovní výpis žalovaného ani konkrétní přehled příjmových transakcí, z něhož by bylo možné ověřit výši, pravidelnost, původ a dlouhodobou udržitelnost příjmu 38 879 Kč. označená jako „Identifikované příjmy“ pouze výslednou částku opakuje a obecně uvádí, že příjem byl zjištěn z bankovního výpisu. Neobsahuje však jednotlivé transakce, období, za které byl příjem zjišťován, označení plátce ani způsob výpočtu průměrného čistého příjmu.

19. Žalobkyně navíc v žalobě tvrdila, že ověřený čistý měsíční příjem žalovaného činil pouze 25 000 Kč, zatímco individuální výstup posouzení uvádí doložený příjem 38 879 Kč a deklarovaný příjem 33 000 Kč. Žalobkyně byla soudem výslovně vyzvána k vysvětlení tohoto rozporu, avšak na výzvu nereagovala. Soud proto nemohl zjistit, který z uvedených příjmů žalobkyně při skutečném rozhodování o poskytnutí úvěru použila a zda šlo o příjem pravidelný, stabilní a žalovanému dlouhodobě dostupný.

20. Obdobné nedostatky se týkají také výdajové stránky posouzení. Žalobkyně nepředložila žádost žalovaného obsahující jím uvedené údaje, úplné výstupy z bankovních a nebankovních registrů ani podklady pro závěr, že jeho měsíční splátky jiných úvěrů činily právě 13 022 Kč. Nebylo proto možné ověřit pravdivost vstupních údajů o složení domácnosti, nákladech na bydlení, mandatorních výdajích, jiných závazcích ani počtu osob s příjmem. Obecná metodika žalobkyně popisuje pouze způsob, jakým žalobkyně podle svých tvrzení úvěruschopnost standardně posuzuje; sama však neprokazuje, jaké konkrétní údaje byly skutečně a spolehlivě zjištěny právě u žalovaného.

21. Význam těchto nedostatků je zvýrazněn ekonomickými parametry úvěru. Smluvní úroková sazba činila 1,016 % denně a ve smlouvě byla uvedena roční procentní sazba nákladů ve výši 1 912,58 %. Předpis denních splátek pro první čerpání stanovil denní plnění 167,47 Kč, tvořené v počátečním období smluvním úrokem 162,56 Kč a poplatkem 4,91 Kč, aniž byla v tomto období splácena jistina. Měsíční zatížení odpovídající třiceti denním splátkám tedy činilo přibližně 5 024,10 Kč. Ve vztahu k žalobkyní vypočtenému disponibilnímu příjmu 7 069 Kč šlo přibližně o 71 % disponibilního příjmu žalovaného, a to ještě před zohledněním následných čerpání.

22. Podle předložených listin žalobkyně žalovanému dne datum vyplatila 16 000 Kč, dne datum dalších 7 000 Kč a dne datum dalších 2 491,66 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by před druhým a třetím čerpáním provedla nové nebo aktualizované posouzení schopnosti žalovaného splácet navýšený závazek. Nepředložila jeho žádosti o tato čerpání, aktuální údaje o příjmech a výdajích ani výpočet splátkové zátěže po jednotlivých čerpáních. To je významné zejména proto, že další čerpání zvyšovala celkovou výši závazku, úroky, poplatky a denní plnění žalovaného.

23. Soud proto uzavřel, že žalobkyně ani po výslovné a konkrétní výzvě soudu neunesla důkazní břemeno o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle a 2 Žalobkyně sice předložila souhrnný individuální výstup a obecnou metodiku, neprokázala však spolehlivost rozhodných vstupních údajů ani skutečné individuální porovnání příjmů, výdajů, stávajících závazků a ekonomické zátěže vyvolané konkrétním úvěrem a jeho pozdějšími čerpáními.

24. Podle je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou tohoto zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

25. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že by jí z řádného a důkladného posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že úvěr byl poskytnut v rozporu s větou druhou a smlouva je podle téhož zákona neplatná.

26. Následkem této neplatnosti žalobkyni nevzniklo právo na sjednaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí jednotlivých tranší, ceny doplňkových služeb ani smluvní pokutu. Žalobkyni může svědčit pouze právo na vrácení té části skutečně poskytnutých peněžních prostředků, která jí dosud nebyla vrácena. Smluvní pravidla o započítávání úhrad nejprve na úrok a poplatky se v tomto vypořádání neuplatní, neboť smluvní nárok na úroky a poplatky z neplatné smlouvy žalobkyni nevznikl. Splatnost případného zůstatku jistiny a počátek prodlení je třeba posoudit samostatně podle ; samotná výpověď smlouvy ani výzva žalobkyně nemohly založit prodlení žalovaného s vrácením plnění z neplatné smlouvy.

27. Z automatizovaného přehledu bankovních a karetních transakcí předloženého žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně na bankovní účet žalovaného vyplatila dne datum částku 16 000 Kč, dne datum částku 7 000 Kč a dne datum částku 2 491,66 Kč. Žalovanému tak byly celkem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 491,66 Kč.

28. Z téhož přehledu soud zjistil, že pod variabilním symbolem var. symbol, který podle smlouvy odpovídal číslu smlouvy žalovaného, byly ve prospěch žalobkyně přijaty následující platby:

 dne datum částka 335 Kč,

 dne datum částka 2 800 Kč,

 dne datum částka 2 708,77 Kč,

 dne datum částka 990,84 Kč,

 dne datum částka 6 277,81 Kč,

 dne datum částka 23 100 Kč,

 dne datum částka 2 665,45 Kč.

Celkem tak žalobkyně pod variabilním symbolem smlouvy žalovaného přijala částku 38 877,87 Kč.

29. U platby ve výši 23 100 Kč ze dne datum je jako protistrana uvedena jméno FO. Tato okolnost však sama o sobě nevylučuje, že šlo o plnění dluhu žalovaného. Podle může věřiteli se souhlasem dlužníka plnit jeho dluh i třetí osoba. Především však podle .22 všeobecných obchodních podmínek vypracovaných samotnou žalobkyní platí, že jakákoliv platba došlá na účet věřitele s variabilním symbolem klienta se považuje za platbu klienta, i kdyby byla odeslána třetí osobou. Žalobkyně se tedy ve vlastní smluvní dokumentaci zavázala považovat za plnění žalovaného i platbu třetí osoby označenou jeho variabilním symbolem.

30. Soud žalobkyni výslovně vyzval, aby vysvětlila právní a účetní význam platby 23 100 Kč ze dne datum, uvedla, zda ji přijala jako plnění dluhu žalovaného, na které položky ji započetla, jaký byl zůstatek dluhu po jejím započtení a z jakého důvodu ji případně nepovažuje za plnění poskytnuté za žalovaného. Žalobkyně na tuto výzvu, doručenou dne datum, nereagovala. Netvrdila, že by platba byla vrácena, stornována, omylem přiřazena, převedena na jiný závazek nebo že by nebyla připsána na její účet. Nepředložila ani úplnou historii klientského účtu, z níž by bylo možné zjistit jiné naložení s touto platbou.

31. Za těchto okolností soud vycházel z obsahuy předložené žalobkyní a z jejího vlastního smluvního pravidla obsaženého v .22 všeobecných obchodních podmínek. Platbu 23 100 Kč proto zahrnul mezi platby poskytnuté na úhradu závazku žalovaného. Skutečnost, že ji provedla třetí osoba, nemůže bez dalších tvrzení a důkazů vést k závěru, že dluh žalovaného v odpovídajícím rozsahu nezanikl.

32. Součet všech plateb přijatých žalobkyní pod variabilním symbolem žalovaného ve výši 38 877,87 Kč převyšuje celkovou výši žalovanému poskytnutých prostředků 25 491,66 Kč o částku - 38 877,87 Kč − 25 491,66 Kč = 13 386,21 Kč.

33. Žalovaný tedy podle důkazů předložených samotnou žalobkyní vrátil více, než činila celková výše peněžních prostředků, které mu žalobkyně poskytla.

34. Ani při nezohlednění platby 23 100 Kč by nebylo možné přijmout žalobní tvrzení o zbývající jistině ve výši 8 400 Kč. Ostatní platby zachycené v přehledu žalobkyně činí celkem 15 777,87 Kč, takže rozdíl mezi poskytnutými prostředky 25 491,66 Kč a těmito platbami by činil 9 713,79 Kč. Ani tato částka neodpovídá žalobkyní uplatněné jistině. Žalobkyně navíc v žalobě tvrdila, že žalovaný uhradil na jistinu částku 17 091,66 Kč, avšak nevysvětlila, z jakých konkrétních plateb a jakým výpočtem k této částce dospěla.

35. Žalobkyně byla vyzvána, aby předložila úplné rozúčtování všech přijatých plateb a vysvětlila výpočet zbývající jistiny 8 400 Kč. Této výzvě nevyhověla. Soud proto nemohl vycházet z žalobkyní tvrzeného zůstatku, který nebyl slučitelný ani s celkovou výší tvrzených čerpání, ani s přehledem přijatých plateb.

36. Vzhledem k neplatnosti smlouvy podle je pro vzájemné vypořádání rozhodný rozdíl mezi peněžními prostředky skutečně poskytnutými žalovanému a plněními přijatými žalobkyní na jejich vrácení. Smluvní pravidla určující započítávání plateb nejprve na smluvní úrok, poplatky a další náklady se nemohou uplatnit, neboť žalobkyni v důsledku neplatnosti smlouvy nárok na tato smluvní plnění nevznikl.

37. Všechny platby poskytnuté na úhradu závazku žalovaného je proto třeba při vypořádání neplatné smlouvy započíst proti částce, kterou žalovaný od žalobkyně skutečně obdržel. Žalobkyně nemůže ponechat část plnění žalovaného započtenou na smluvní úrok nebo poplatky, na které jí nevzniklo právo, a současně požadovat opětovné vrácení odpovídající části jistiny.

38. Protože žalobkyni bylo na závazek žalovaného uhrazeno celkem 38 877,87 Kč, zatímco žalovanému poskytla pouze 25 491,66 Kč, nezůstala žalovanému žádná nevrácená část poskytnuté jistiny. Žalobkyně tedy neprokázala existenci bezdůvodného obohacení žalovaného, jehož vydání by se mohla domáhat.

39. Za této situace nebylo třeba určovat dobu přiměřenou možnostem žalovaného pro vrácení jistiny podle ani zjišťovat jeho současné příjmové, majetkové a sociální poměry. Uvedené otázky by byly rozhodné pouze tehdy, kdyby po vzájemném započtení poskytnutých a vrácených prostředků zůstal žalovanému nesplacený zůstatek jistiny. Takový zůstatek však prokázán nebyl.

40. Žalobkyně se dále domáhala smluvního úroku ve výši 10 668,75 Kč. Tento nárok vychází výlučně z neplatné smlouvy. Vzhledem k právnímu následku podle žalobkyni právo na sjednaný úrok nevzniklo. Žaloba proto nebyla v této části důvodná.

41. Nad rámec uvedeného žalobkyně ani po výslovné výzvě soudu nepředložila přezkoumatelný denní výpočet smluvního úroku. Ze smlouvy vyplývá úroková sazba 1,016 % denně z nesplacené jistiny, žalobkyně však neuvedla výši úročeného základu v jednotlivých dnech, způsob zohlednění dalších čerpání a plateb ani jednotlivá data splatnosti. adresa 668,75 Kč proto nebylo možné ověřit ani po početní stránce.

42. Žalobkyně dále požadovala poplatek za vyplacení tranší ve výši 49,59 Kč a ceny doplňkových služeb „Klidné spaní“ ve výši 128,10 Kč, „Presto“ ve výši 165 Kč a informačního SMS servisu ve výši 33,60 Kč. Také tyto nároky mají svůj základ v neplatné smlouvě a představují náklady spotřebitelského úvěru, které žalobkyni při aplikaci nenáleží.

43. Žalobkyně navíc přes výzvu soudu neprokázala, že žalovaný každou z uvedených doplňkových služeb samostatně a informovaně zvolil, že mu byla konkrétní služba skutečně poskytnuta a že požadovaná cena odpovídá době a rozsahu jejího poskytování. Samotné obecné ujednání ve smlouvě a všeobecných obchodních podmínkách neprokazuje konkrétní elektronický úkon žalovaného, jímž měl jednotlivé služby aktivovat.

44. Nárok na smluvní pokutu ve výši 389,71 Kč žalobkyně odvozovala od ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, s níž byl žalovaný v prodlení. Protože smlouva je neplatná podle , nemůže obstát ani smluvní pokuta zajišťující povinnosti založené touto smlouvou.

45. Žalobkyně navíc neunesla důkazní břemeno ani ohledně konkrétní výše smluvní pokuty. Přes výzvu soudu nepředložila denní výpočet, z něhož by bylo patrné, s jakou částkou byl žalovaný v jednotlivých dnech období od datum do datum v prodlení. Neuvedla jednotlivé splátky, jejich splatnost, neuhrazenou část ani změny základu smluvní pokuty v důsledku přijatých plateb. Žalovanou částku 389,71 Kč proto nebylo možné přezkoumat.

46. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 776,29 Kč od datum do zaplacení. Uvedený základ se skládal nejen z tvrzené jistiny 8 400 Kč, ale také z poplatku za vyplacení tranše a cen doplňkových služeb. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na smluvní poplatky ani na ceny doplňkových služeb a současně nebyl prokázán žádný nevrácený zůstatek poskytnuté jistiny, nevznikl jí ani nárok na požadovaný úrok z prodlení.

47. Samostatně soud uvádí, že ani oznámení žalobkyně ze dne datum o okamžité výpovědi smlouvy nemohlo založit prodlení žalovaného s vrácením plnění z neplatné smlouvy. Při neplatnosti podle se splatnost vracené jistiny řídí dobou přiměřenou možnostem spotřebitele. Výzva věřitele ani jednostranně určená splatnost tuto zákonnou ochranu spotřebitele nemohou nahradit.

48. V projednávané věci navíc žalobkyně neprokázala ani řádné zesplatnění úvěru podle smluvních pravidel. V eAnonymizovánoAnonymizováno ze dne datum uvedla, že smlouvu „vypovídá s okamžitou platností“, avšak v žalobě odkázala na čl. IX odst. 1 smlouvy, který upravoval právo klienta, nikoli věřitele, od smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět. Žalobkyně nepředložila ani předchozí výzvu, kterou by žalovanému poskytla nejméně třicetidenní lhůtu k úhradě dlužných splátek před zesplatněním. Ani z tohoto důvodu nebylo možné přijmout její tvrzení, že se celý žalovaný dluh stal splatným dne datum a žalovaný se dostal do prodlení dne datum.

49. Soud proto uzavřel, že žalobkyni nevzniklo právo na smluvní úrok, poplatky, ceny doplňkových služeb ani smluvní pokutu. Současně neprokázala existenci nevrácené části poskytnuté jistiny, neboť podle jí samotnou předloženého přehledu přijala na závazek žalovaného více, než kolik mu poskytla. Proto soud žalobu o zaplacení částky 19 834,75 Kč s požadovaným úrokem z prodlení v celém rozsahu zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná, a právo na náhradu nákladů řízení jí proto nenáleží. Plně úspěšnému žalovanému by v zásadně náleželo právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni. Žalovaný se však k žalobě nevyjádřil, nebyl zastoupen advokátem a podle obsahu spisu mu v řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly. Soud proto výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.